Historie Českého svazu ochránců přírody a kulturních památek

Ochrana přírody a krajiny a ochrana kulturních památek má v České republice nejen dlouhou, ale i společnou tradici. V posledních dvaceti letech však, zjevně i v důsledku institucionálního rozdělení státní památkové péče a státní ochrany přírody, dochází k nedostatečné vzájemné informovanosti a v některých lokalitách i k názorovým střetům.

Společná historie ochrany přírody a památek

Uvědomělé snahy o ochranu kulturních a přírodních památek mají v českých zemích společné počátky v první polovině 19. století a souvisejí především s šířením romantismu a vlastenectví. V tomto období jsou také osvícenými vlastníky panství zakládány první rezervace.

V rámci Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek při c. k. Ministerstvu kultury a vyučování, zřízeném v roce 1850, byli ustaveni zemští konzervátoři pro Čechy (14) a jeden pro Moravu. Jejich hlavním posláním bylo pořizovat soupis památek a dohlížet na jejich ochranu. V roce 1903 stejné ministerstvo rozhodlo o jmenování prvních konzervátorů pro ochranu přírodních památek a k provedení jejich soupisu.

Od poloviny 19. století se s rozvojem zájmu společnosti o dědictví minulosti rozvíjelo hnutí okrašlovacích spolků a spolků pro ochranu domoviny s cílem chránit přírodní památky (např. stromy, pralesy, geomorfologické útvary, vybrané druhy), stavební památky (např. lidovou architekturu, fortifikační památky), ale i urbanistické a krajinné celky.

V roce 1904 byl ustaven Svaz českých spolků okrašlovacích v Království českém, který vzápětí začal společně s Klubem za starou Prahu (ustaveném v roce 1900) vydávat časopis Krása našeho domova (časopis vycházel v letech 1904-1951), který se na svých stránkách od počátku věnoval kulturním i přírodním památkám. K ochraně přírodních a kulturních památek se od svého založení v roce 1888 hlásil také Klub českých turistů.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Po vzniku Československé republiky připadla péče o památky Ministerstvu školství a národní osvěty, které mělo podle usnesení Ministerské rady odpovědnost i za přírodní památky. V roce 1919 byli jmenováni první okresní konzervátoři na úseku ochrany přírody ve všech politických okresech. Často se věnovali ve svěřeném území jak ochraně přírody, tak památek. Při ministerstvu byl zřízen Poradní sbor památkový, mezi jehož sedmi členy byli i přírodovědci. Vznikají také Státní památkové úřady v Praze a Brně, kde však byla ochrana přírody vykonávána jen okrajově.

V období Protektorátu Čechy a Morava byla památková péče i ochrana přírody nejprve svěřena Ministerstvu školství a národní osvěty. Zde vytvořené oddělení ochrany přírody přešlo v roce 1942 po německém vzoru pod lesnický odbor Ministerstva zemědělství a lesnictví, kde byla jeho činnost silně potlačována. Po skončení druhé světové války přechází ochrana přírody opět na Ministerstvo školství a národní osvěty, které v roce 1946 svým výnosem ustavuje v pražském a brněnském památkovém úřadu samostatná oddělení pro ochranu přírody.

Únor 1948 znamenal kromě jiného také konec soukromých počinů na poli ochrany přírody i památek a likvidaci tradičních spolků. Dominantní postavení ve všech oblastech společnosti, tedy i při ochraně přírody a památek, přebírá stát. V následujících deseti letech došlo k zásadnímu institucionálnímu rozvoji státní ochrany přírody. V roce 1956 je vydán zákon o ochraně přírody, kde je mezi předměty státní ochrany přírody zařazena i krajina se svými estetickými hodnotami. V roce 1958 je zákonem založen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody a o rok později i Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. V letech 1958-1991 (kdy přešla ochrana přírody a krajiny do působnosti nově založeného Ministerstva životního prostředí) existovala společná odborná organizace státní památkové péče a ochrany přírody.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP)

Nevládní nezisková organizace zabývající se ochranou přírody a krajiny vznikla v září roku 1979. Činnost spolku je velmi rozmanitá a široká. Členové, mezi kterými najdete profesionální odborníky i dobrovolníky, pečují o přírodně cenná území, snaží se o zachování druhového bohatství rostlin a živočichů, pečují o zraněná a handicapovaná zvířata na území České republiky, pracují s dětmi a mládeží. Dalšími důležitými činnostmi jsou přírodovědné průzkumy a ochrana kulturních památek. Veškeré aktivity se provádí prostřednictvím základních organizací po celé ČR a dobrovolníků.

V roce 1997 vznikly tři národní programy v ochraně přírody - Národní síť stanic pro handicapované živočichy, Ochrana biodiverzity a Místo pro přírodu (podpora hnutí pozemkových spolků). Všechny programy spolupracují s celou řadou dalších nevládních organizací. ČSOP vyhlašuje i dlouhodobé veřejné sbírky, jejímž cílem je výkup pozemků důležitých při zachování přírodní rozmanitosti. Svaz také vydává různé tiskoviny a časopis Krása našeho domova. V roce 2004 obdržel Cenu ministerstva životního prostředí za své dva národní programy.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Přesně před 35 lety, 11. září 1979, se v Praze uskutečnila ustavující konference Českého svazu ochránců přírody, dnes největšího nevládního sdružení u nás, zabývajícího se ochranou přírody a krajiny.

Byl to právě Český svaz ochránců přírody, který již ve druhé polovině 80. let stál v čele občanských protestů proti řadě megalomanských staveb, tu úspěšněji, jako v případě snah o zničení nejkrásnějších místech Křivoklátska (dnes navržených na národní park) nesmyslnou přehradou či o výstavbu vysílače v nejcennější části Pálavy, jindy neúspěšně, jako například v boji proti zničení unikátní lužní krajiny Novomlýnskými nádržemi.

Hlavní těžiště ČSOP však od počátku bylo v drobné práci pro přírodu nejbližšího okolí - v péči o cenné přírodní lokality, v pomoci volně žijícím živočichům, v ochraně mimolesní zeleně, v pořádání vycházek, přednášek či výstav, upozorňujících, že „přírodní poklady“ máme často doslova za humny. Stále vyrážejí stovky členů ČSOP kosit louky, sázet stromy, vyvěšovat či čistit ptačí budky, opravovat naučné stezky či ukazovat dětem taje přírody. Stále bojují o zachování toho, co nám z přírody ještě zbývá, pro další generace.

V současné době má Český svaz ochránců přírody 6500 členů, sdružených převážně v 320 místních organizacích po celé republice a spolupracuje s obdobně zaměřenými organizacemi v zahraničí.

K hlavním celostátním aktivitám ČSOP dnes patří:

• Národní síť záchranných stanic - ČSOP je koordinátorem tohoto i ve světovém měřítku unikátního projektu, díky němuž je možno kdykoliv a kdekoliv v republice poskytnout pomoc zraněným či jinak handicapovaným volně žijícím živočichům. Kolem 7000 zvířat se každoročně díky péči záchranných stanic vrátí zpět do volné přírody.
• Živá zahrada - příroda není něco vzdáleného, zajímavá příroda může být i kolem našeho domu. v první polovině 90. let je ČSOP jejím koordinátorem pro Českou republiku.

Péče o přírodu a památky v konfliktu?

Uplynulých dvacet let se oba obory vyvíjely odděleně - nejen institucionálně, ale většinou i při rozvíjení teoretických základů, metodických postupů, v koncepční činnosti i v realizační praxi, což v některých případech vede ke vzájemnému nepochopení. Přitom i současná legislativa naznačuje původní společnou institucionální základnu (např. ochrana krajiny, institut památných stromů, chráněných krajinných oblastí apod.).

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

Nejčastěji “konflikty“ vznikají při uplatňování zájmů ochrany ohrožených druhů živočichů a péčí o některé kulturní památky, které (nebo jejich část) jsou biotopem těchto druhů. Typickým příkladem jsou zámecké zahrady a parky, stromořadí a aleje ve volné krajině, které jsou součástí jejich památkově chráněných kulturně-historických hodnot. Dnes díky přítomnosti velkého procenta stromů v senescentním stadiu a “mrtvého dřeva“ představují často poslední refugia saproxylického hmyzu, netopýrů a ptáků v okolní krajině.

Hodnota parků a historických alejí z hlediska ochrany přírody a krajiny vedla k formulování dotačních programů v gesci Ministerstva životního prostředí v období posledních patnácti let k financování jejich obnovy. Ať již je však obnova parku realizována z jakýchkoliv prostředků, je třeba vždy hledat řešení přijatelné z hlediska obou veřejných zájmů - tedy zachovávající památkové i přírodovědné hodnoty v příznivém stavu.

Ochrana společného dědictví

Přírodu a krajinu a kulturní památky včetně památek movitých je třeba vnímat jako naše společné dědictví, a proto také jeho ochrana a péče o něj by měla být zajišťována ve spolupráci jak profesionálních, tak dobrovolných institucí. V oblasti péče o přírodní a kulturní dědictví se v posledních desetiletích rozvíjejí neziskové nestátní organizace, u kterých jsou často na místní úrovni běžné průřezové aktivity.

Dobrým příkladem je největší sdružení dobrovolníků v ČR - Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který se tradičně věnuje i péči o drobné, ale i rozsáhlejší památky (drobné sakrální objekty, technické památky, zříceniny apod.). V roce 2000 se oficiálně přihlásil k tradici okrašlovacích spolků a své poslání rozšířil ve stanovách o ochranu kulturního dědictví. Významným symbolem těchto snah se stalo v roce 2001 obnovení vydávání časopisu Krása našeho domova, který se věnuje i péči o kulturní památky.

Přestože se státní ochrana přírody a státní památková péče setkávají při hledání řešení pro jednotlivé objekty s kombinovanými předměty ochrany (zejména na území chráněných krajinných oblastí), programová spolupráce na národní úrovni se dočkala formalizace až v červnu 2011 podpisem smlouvy mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Obě strany se zavázaly ke vzájemné spolupráci při tvorbě plánů ochrany a péče, řešení překryvů zájmů, k výměně informací a dat, vzájemné metodické podpoře a k odborným konzultacím. NPÚ a AOPK ČR také chtějí spolupracovat při praktické péči o objekty a území společného zájmu a interpretaci kulturního a přírodního dědictví široké veřejnosti. Významná součinnost by měla existovat při naplňování Evropské úmluvy o krajině. Vzájemná koordinace již započala při tvorbě chystané legislativy a podzákonných právních předpisů i interních metodických doporučení.

tags: #cesky #svaz #ochrancu #prirody #a #kulturnich

Oblíbené příspěvky:

• Reakce na terorismus v ČR
• Federace organizací pro myslivost
• Zábavná forma učení pro děti
• Prušánky: tipy na ubytování
• Vojtěch Novotný a Papua Nová Guinea