Významní čeští vědci a jejich příspěvky k přírodě

Češi jsou národ hrdý na své sportovce, umělce a další osobnosti s mezinárodním úspěchem. Málokdo však ví, že věda funguje podobně jako profesionální sport a že mnoho významných vědců s českými kořeny „hraje“ za přední světové vědecké instituce. Místo hattricků sbírají publikace v prestižních časopisech a místo milionů jsou odměňováni odhalováním tajemství přírody.

Iniciativa Czexpats in Science je skvělý pokus o propagaci českých vědeckých Jágrovů a Čechů veřejnosti. Aktivity, jako je tato, jsou velmi prospěšné pro české akademické prostředí, kde převládá takzvaná „inbreeding“. Nové názory lidí s mezinárodními zkušenostmi mají potenciál narušit často falešné vzájemné ujišťování o excelenci a výjimečnosti v českém prostředí.

Diplomatické mise si všímají iniciativy Czexpats a vnímají ji velmi pozitivně. Jedním z mnoha úkolů diplomatických misí je napomáhat rozvoji vztahů mezi českými a finskými subjekty a udržovat kontakty s krajany.

Výzkum a publikace českých vědců

Níže jsou uvedeny příklady publikací českých vědců v prestižních mezinárodních časopisech:

• KASPAR, J., TUMAJER, J., ALTMAN, J., KOLÁŘ, T., LEHEJČEK, J., RYBNICEK, M., RYDVAL, M., SAMONIL, P., SHETTI, R., SVOBODA, M., VASICKOVA, I., VEJPUSTKOVÁ, M., ŠENFELDR, M., TREML, V. (2024): Major tree species of Central European forests differ in their proportion of positive, negative and non-stationary growth trends. Global Change Biology.
• RYBNÍČEK, M., KYNCL, T., VAVRČÍK, H., KOLÁŘ, T. (2022): Dendrochronology improves understanding of the charcoal production history. Dendrochronologia 75 (2022) 125994.
• BÜNTGEN, U., URBAN, O., KRUSIC, P.J., RYBNÍČEK, M., KOLÁŘ, T., KYNCL, T., AČ, A., KOŇASOVÁ, E., ČÁSLAVSKÝ, J., ESPER, J., WAGNER, S., SAURER, M., TEGELL, W., DOBROVOLNÝ, P., CHERUBINI, P., REINIG, F., TRNKA, M. (2021): Recent European drought extremes beyond Common Era background variability. Nature Geoscience 14: 190-196.
• RYBNÍČEK, M., KOČÁR, P., MUIGG, B., PEŠKA, J., SEDLÁČEK, R., TEGEL, W., KOLÁŘ, T. (2020): World’s oldest dendrochronologically dated archaeological wood construction. Journal of Archaeological Science 115: 105082.
• ČERMÁK, P., RYBNÍČEK, M., ŽID, T., STEFFENREM, A., KOLÁŘ, T. (2019): Site and age dependent responses of Picea abies growth to climate variability. European Journal of Forest Research 138 (3): 445-460.
• KIRDYANOV, A., PIERMATTEI, A., KOLÁŘ, T., RYBNÍČEK, M., KRUSIC, P., NIKOLAEV, A., REINIG, F., BÜNTGEN, U. (2018): Notes towards an optimal sampling strategy in dendroclimatology. Dendrochronologia 52: 162-166.
• BÜNTGEN U, WACKER L, GALVAN D, ARNOLD S, ARSENEAULT D, BAILLIE M, BEER J, BERNABEI M, BLEICHER N, BOSWIJK G, BRÄUNING A, CARRER M, LJUNGQVIST F, CHERUBINI P, CHRISTL M, CHRISTIE D, CLARK P, COOK E, D’ARRIGO R, DAVI N, EGGERTSSON O, ESPER J, FOWLER A, GEDALOF Z, GENNARETTI F, GRIESSINGER J, GRISSINO-MAYER H, GRUDD H, GUNNARSON B, HANTEMIROV R, HERZIG F, HESSL A, HEUSSNER KU, JULL T, KUKARSKIH V, KIRDYANOV A, KOLAR T, KRUSIC P, KYNCL T, LARA A, LEQUESNE C, LINDERHOLM H, LOADER N, LUCKMAN B, MIYAKE F, MYGLAN V, NICOLUSSI K, OPPENHEIMER C, PALMER J, PANYUSHKINA I, PEDERSON N, RYBNICEK M, SCHWEINGRUBER F, SEIM A, SIGL M, CHURAKOVA (SIDOROVA) O, SPEER J, SYNAL HA, TEGEL W, TREYDTE K, VILLALBA R, WILES G, WILSON R, WINSHIP L, WUNDER J, YANG B, YOUNG G. (2018): Tree rings reveal globally coherent signature of cosmogenic radiocarbon events in 774 and 993 CE. Nature Communications 9, Article number: 3605 (2018).
• RYBNÍČEK, M., CHLUP, T., KALÁBEK, M., KALÁBKOVÁ, P., KOČÁR, P., KYNCL, T., MUIGG, B., TEGEL, W., VOSTROVSKÁ, I., KOLÁŘ, T. (2018): New dendroarchaeological evidence of water well constructions reveals advanced Early Neolithic craftsman skills. Dendrochronologia 50: 98-104.
• DOBROVOLNÝ, P., RYBNÍČEK, M., KOLÁŘ, T., BRÁZDIL, R., TRNKA, M., BÜNTGEN, U. (2018): May-July precipitation reconstruction from oak tree-rings for Bohemia (Czech Republic) since AD 1040. INTERNATIONAL JOURNAL OF CLIMATOLOGY 38: 1910-1924.
• KOLÁŘ, T., ČERMÁK, P., TRNKA, M., ŽID, T., RYBNÍČEK, M. (2017): Temporal changes in the climate sensitivity of Norway spruce and European beech along an elevation gradient in Central Europe. Agricultural and Forest Meteorology 239: 24-33.

Výzkum rostlin a mikroskopie

Výzkumníci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) na Univerzitě Palackého v Olomouci spolu s kolegy z University of Nottingham a Max Planckova institutu molekulární buněčné biologie v Drážďanech učinili další významný krok v zkoumání struktury a vývoje rostlin pomocí světelné fluorescenční mikroskopie.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Od tradičního modelu rostliny - Arabidopsis thaliana - postoupili k mnohem větší vojtěšce, kterou lze v přirozeném stavu pozorovat až několik dní. Jejich metody byly shrnuty v článku pro prestižní časopis Nature Plants. V budoucnu je hodlají využít i pro další plodiny, zejména ječmen.

Základním kamenem tohoto výzkumu byly podrobné protokoly pro dlouhodobý a šetrný průzkum rostlin s vysokým rozlišením pomocí komerčně dostupných laserových mikroskopů, které vědci z CRH publikovali před třemi lety v Nature Protocols a které vzbudily značný zájem ve vědecké komunitě.

Podařilo se nám dále vylepšit jedinou metodu, kterou lze použít k vizualizaci živých rostlin na různých úrovních - od intracelulárních až po celé rostliny. Skutečnost, že jsme postoupili od huseníčku k vojtěšce, je velkým milníkem. Můžeme sledovat vývoj rostliny po dobu několika hodin až několika dní. Můžeme také pozorovat její interakce s vnějším prostředím a mikroby v definovaných a přísně kontrolovaných podmínkách. Výsledky nejsou ovlivněny sekundárním stresem způsobeným samotnou mikroskopií.

Významný posun ve vědeckém oboru, který tato metoda přináší, spočívá v tom, že dosud neexistoval systémový přístup, který by hodnotil vojtěšku na takové úrovni. Popsali jsme také technologické obtíže, se kterými se často potýkají jiné výzkumné skupiny, a navrhli jsme, jak by tato progresivní metoda mohla být použita pro vývojové studie jakéhokoli typu rostlinných subjektů.

Olomoučtí vědci hodlají pokračovat ve zlepšování metodologie a přizpůsobit ji pro možné použití pro ječmen v rámci projektu „Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje“ v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Díky svému článku v prestižním časopise budou moci prezentovat pokrok v této technice a její možné aplikace ve výzkumu rostlin na ještě více konferencích a odborných seminářích.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Ocenění za komunikaci o změně klimatu

Řada českých vědců se aktivně věnuje komunikaci o změně klimatu a popularizaci vědeckých poznatků v této oblasti. Jsou oceňováni za svou snahu srozumitelně a poutavě prezentovat složitá témata široké veřejnosti.

V rámci ocenění byla udělena čestná cena „Inspirace ze zahraničí“ týmu výzkumníků vedenému Tomášem Jungwirthem Březovským za vynikající analytickou a popularizační práci v oblasti ochrany klimatu a souvisejících opatření a politik napříč sektory v Česku i v zahraničí. Publikují výstupy o strategických otázkách změny klimatu, komunikují se zástupci vědy, politiky, praxe i veřejnosti, a angažují se v dialogu s tvůrci politik prostřednictvím seminářů a panelových diskusí.

Další ocenění získali:

• Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“
• Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: produkce klimatických dezinformací“
• Marie Šabacká za prezentaci dopadů změny klimatu na ledovce a polární oblasti
• Radi Šrám za celoživotní úsilí o zlepšení kvality života lidí a životního prostředí
• Miroslav Trnka za komunikaci bioklimatologie a problematiky změny klimatu
• Bedřich Moldan za celoživotní úsilí o zlepšení kvality životního prostředí, přírody a vztahů člověka k přírodě
• Ondráš Přibyla a tým „Fakta o klimatu“ za srozumitelné a jasné prezentování vědeckých poznatků o změně klimatu
• Radim Tolasz za popularizaci klimatologie a meteorologie

Další významní čeští vědci

• Jiří Friml, který vede tým v Gentu, jenž odhalil sedm nových proteinů, které kontrolují hladinu auxinu v buňkách.
• Marcel Konvička, který se zabývá výzkumem motýlů a jejich ochranou.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

tags: #Czech #scientist #nature

Oblíbené příspěvky:

• Vyčerpatelné obnovitelné zdroje
• Tipy na grilování Beskydy
• Únik do klidu v českých hotelech
• Technologie čištění vody
• Rekonstrukce železniční infrastruktury