Cesta Jednoho Odpadku: Recyklace v České Republice a ve Světě

Třídíte odpad, ale vašemu úhlednému interiéru to zrovna nelichotí? Souhlasíme, že barevné plastové nádoby a tašky jsou v moderním interiéru jako pěst na oko. I když vás tato podoba recyklování odpadu nejspíš napadá jako první, není to jediná možnost. Třídit odpad můžete i tak, aby váš prostor zůstal atraktivní.

Když odpad vnímáte jako materiál, díky kterému vznikají nové věci, dává jeho třídění velký smysl. Velkou výhodou designového koše na tříděný odpad je to, že všechny kontejnery s odpadem ukrývá pod elegantním víkem. Nejen, že odpadky nejsou vidět, ale zároveň koš prostoru sluší. Do jednotlivých kontejnerů můžete vyhazovat směsný odpad, plasty, sklo, papír, bioodpad atp.

Třídění vám ještě zjednoduší další promyšlené funkce koše. Bezdotykovému koši stačí říct nebo mávnout, a on se automaticky otevře. Tak vám šetří energii a zároveň dokonale reprezentuje moderní prostor. Mezi oblíbenou klasiku patří koše na tříděný odpad s pedálem, které pohodlně ovládáte chodidlem. Ocelový pedál koše značky Simplehuman byl navržen tak, aby vydržel až 20 sešlápnutí denně po dobu 20 let. Samozřejmostí je ladné a tiché zavírání víka. Jedním z nejoblíbenejších designových košů na tříděný odpad je nerezový bezdotykový koš Simplehuman s hlasovým a pohybovým senzorem o 58 litrech. Ani vestavný koš neubírá prostoru na kráse, a to z jednoho prostého důvodu: není vidět. Nejvíce ho oceníte pod kuchyňskou linkou, kde je výborně dostupný, kdykoliv ho u příprav v kuchyni potřebujete. I plastový koš může vypadat elegantně.

Pokud do elegantního třídění chcete investovat minimum, možností je pořídit si klasické plastové kontejnery nebo tašky, které schováte před zraky okolí. Třídění odpadu nemusí být nevzhledná záležitost, která do moderního interiéru nepatří. Naopak.

V České republice jsme mistry v třídění odpadu. Barevné kontejnery využívá už více jak 72 % z nás. Oproti ostatním zemím EU je to skvělý výkon.

Čtěte také: Cesta do Compostely: Recenze

Změna ale nenastane tím, že budeme více třídit a proces recyklace necháme na státu a firmách. Musíme se do něj zapojit aktivně my sami. Jak? Jednoduše. Udržitelným chováním. Není to žádná raketová věda. Kdo už o své ekologické stopě někdy přemýšlel, ví, že lepší, než recyklovat, je odpad vůbec nevytvářet.

Možnosti recyklace

Pojďme se proto mrknout na to, co s tím, když už odpad vznikne:

1. Recyklace doma: Nejekologičtější je samozřejmě recyklovat doma, z věcí a materiálů, které máme kolem sebe.
   • Upcyklace: Přeměna věci, kterou bychom jinak vyhodili, v produkt vyšší kvality - v novou věc, která má jinou, lepší hodnotu nebo funkci (například naušnice z PET lahví).
   • Downcyklace: Proces, při kterém z jedné věci vzniká jiná, ale nižší kvality.

   V ČR skončí na skládkách ročně kolem 50 tisíc tun skleněných obalů. A tavení skla při recyklaci spotřebuje spoustu energie. Zkuste tedy popustit uzdu fantazii a místo vyhazování do zelených kontejnerů tvořte. Sklo je k domácímu využití skvělý materiál. Každý známe sklenice od marmelád, okurek, zelí apod. použité na uchování potravin. Doma můžete zužitkovat jakýkoliv papír. S plastem jsou dnes celosvětově největší problémy. Mnoho plastů končí v řekách, mořích a oceánech, kde škodí vodním živočichům. Originální šperky z plastů dokonce v ČR vyrábí rePETe. Zpracování textilu je náročné především na vodu.

2. Produkty z recyklovaných materiálů: Existují firmy, které vyrábí produkty z recyklovaných materiálů. Nacházejí využití pro věci, které by jinak skončily na skládkách nebo ve spalovnách. A dělají tak vlastně práci za vás. Nepotřebujete čas na vlastní kutilství, nemusíte nic shánět, zařizovat ani vymýšlet. Jen dávejte pozor při výběru. Například levné recyklované výrobky z plastu mohou obsahovat škodlivé látky jako ftaláty nebo Bisfenol-A. Vybírejte tedy raději ty kvalitní, které zaručují zdravotní nezávadnost a bezpečnost. Většinou podle celkového přístupu firmy. Zda přemýšlí zodpovědně a snaží se vyrábět ekologicky. Před koupí produktu si tedy o značce něco málo zjistěte.

Příklady firem vyrábějících z recyklovaných materiálů

• Preserve: Vyrábí kartáčky, holicí strojky, kuchyňské nádobí, boxy na svačinu, a dokonce i kompostovatelná brčka.
• EcoForce: Je zelená rodinná firma z Británie. Vyrábí houbičky na nádobí, čistící hadříky, kolíčky a další potřebnosti do domácnosti.
• Ecozz: Je český výrobce opravdu povedených nákupních tašek z recyklovaných PET lahví s krásnými vzory. Člověk by je koupil všechny. Jsou příjemné na dotyk a hodně pevné.
• Aromka: Má ručně vyráběné svíčky ze sojového vosku.
• Bio-D: Značka ekologické drogerie. Už teď má několik svých výrobků zabalených do obalů z recyklovaného plastu.

Nábytek a další drobnosti zavezte do bazaru nebo jednoduše nabídněte online. Zbytky jídla darujte třeba do veřejné lednice. Dávejte přednost znovupoužitelnému před jednorázovým, kvalitním věcem před levnými. A sdílejte.

Žít udržitelně není sci-fi. Jde to. Klidně můžete začít pomalu, krůček po krůčku. Důležité je začít. Nespokojit se s málem. Vždyť obchody jsou dnes napěchované věcmi, které nepotřebujeme (i když si mnohdy myslíme, že ano), a obaly, ze kterých se zanedlouho po výrobě stane odpad. Schválně se při příštím nákupu rozhlédněte po supermarketu. Když si odmyslíte jídlo, co vidíte? Plno odpadků, co. Většina těchto „pozůstatků našich moderních životů“ někde dělá neplechu.

Čtěte také: Stezka Blíž přírodě

Pod pojmem plastový odpad, si běžný občan představuje primárně plastové odpady, které vznikají v domácnosti, jako jsou plastové obaly či poškozené plastové výrobky a třídíme je do žlutých kontejnerů. Druhá skupina odpadů produkovaných především ve výrobní a obchodní sféře má díky své jednodruhovosti a známému složení dobrý potenciál pro recyklaci, který je také využíván.

Současná situace s plastovým odpadem v ČR

• Výrazně se liší vytříděné množství na obyvatele ve vztahu k velikosti obce.
• První výzvou je maximalizace vytřídění využitelných plastů.
• Výzvou je také stimulace poptávky po výrobcích s obsahem recyklátu. Nová evropská legislativa zavádí povinný obsah recyklátu v nápojových lahvích a do budoucna také v dalších plastových výrobcích.
• Rozvoj technologií úpravy odpadů a jejich recyklace s cílem produkovat vysoce kvalitní recykláty, které nebudou zhoršovat kvalitu vyráběných produktů.

V rámci recyklace vytříděných plastových odpadů z tříděného sběru se daří velmi dobře recyklovat PET lahve, a to jak od nápojů, ale také mléka, olejů atd. Další komoditou, která se velmi dobře recykluje, jsou čiré LDPE folie. Třetí významnou skupinou jsou tvrdé plasty, mezi něž řadíme především HDPE obaly např. od drogerie.

Obecně lze sledovat dva trendy vývoje recyklačních technologií plastů. První jsou technologie zaměřené na mechanickou recyklaci plastů a produkci regranulátů či výrobku ze směsných plastů. S ohledem na požadavky využití recyklátů ve výrobcích určených pro styk s potravinami jsou vyvíjeny technologie chemické recyklace s cílem produkce polymeru v kvalitě tzv. Primárně je to poptávka zákazníků po výrobcích s obsahem recyklátu (recyklované rPET lahve apod).

Efektivní recyklace je ta, která dává smysl a přináší environmentální benefity (úspory) ve srovnání s výrobou z primárních surovin. Recyklace za každou cenu může být z dlouhodobého hlediska spíše rizikem, např. s ohledem na snížení životnosti výrobků a podobně. Jde hlavně o snahu eliminovat produkci multimateriálových plastových výrobků a obalů.

Současný zákon o odpadech je velmi komplikovaný a nedokáže efektivně zabránit plýtvání surovinami. Česká republika recykluje jen 21 % komunálního odpadu, zatímco Německo, Rakousko, Nizozemsko či Belgie jsou dlouhodobě nad 50 %. Nová evropská směrnice navíc uložila materiálově využít nejméně polovinu hlavních součástí komunálního odpadu do roku 2020. Češi svou ochotu třídit již prokazují, ale potřebují mnohem více příležitostí i motivace.

Čtěte také: Rodinný eshop Cesta přírody a jeho cesta k úspěchu

Podle návrhu mají obce od roku 2011 umožnit svým obyvatelům třídit papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony a biologicky rozložitelný odpad (na sídlištích až od roku 2013). Pro třídění kovu a bioodpadu mohou hlavně menší obce využívat sběrných dvorů, ve druhém případě mohou výše uvedenou povinnost naplnit i podporou domácího a komunitního kompostování.

Díky novému zákonu obce získají další a dlouhodobý zdroj příjmů - kraje. Ty se totiž stanou příjemcem části zvýšeného poplatku za skládkování a zákon je zaváže použít tyto prostředky zejména na zlepšení nakládání s odpady. Druhý příjemce - SFŽP - dokonce dosud poskytuje mnohem více prostředků, než získá na poplatcích za odpady.

Prosadili jsme ve vládě podporu odbytu pro klíčové druhotné suroviny v rámci veřejných zakázek. Například ministerstvo dopravy bude využívat protihlukové bariéry z recyklovaného plastu při stavbě dálnic a železnic. Prosazujeme urychlené snížení DPH na služby spojené s materiálovým využitím odpadu. Vláda se na náš návrh zavázala na úrovni Evropské unie prosazovat snížení DPH na recyklované výrobky.

Zhruba 90 % obcí přitom účtuje lidem paušální platbu "na hlavu" bez ohledu na to, kolik odpadu reálně produkují. Přesto obcím ani tato platba nepokrývá náklady na svoz odpadu. MŽP v novém zákoně o odpadech přichází s kompromisním návrhem jednotného způsobu platby. Ten stanovuje strop ve výši 1000 korun a svou konstrukcí umožňuje, aby ti, kdo třídí, platili méně. Kdo bude třídit, ušetří. Pokles množství směsného komunálního odpadu přinese úsporu nákladů celé obci.

Tam, kde bude potřeba zvýšit kontrolu, pomohou nově získané prostředky krajů. Proti nešvaru spalování odpadů v domácích topeništích zasáhneme v novele zákona o ovzduší.

Nový návrh zákona přinese zásadní zlepšení služeb běžným zákazníkům ve zpětném odběru výrobků. Lidé získají mnohem hustší síť míst, kde se budou moci zdarma zbavit starých elektrospotřebičů, pneumatik, baterií i autovraků.

Baterie a monočlánky bude odebírat každá prodejna elektro, fotovideo, hodin, počítačové a telekomunikační techniky a dále všechny prodejny nad 200 m2, které je nabízejí. Výjimku mají jen hotely, restaurace, drogerie a čerpací stanice. K recyklaci se tak dostane podstatně víc baterií, které dnes v převážné většině končí ve směsném komunálním odpadu, přestože jde o nebezpečný odpad.

Menší elektrospotřebiče lehčí než 5 kg (například hudební přehrávače, mobilní telefony, žehličky, toastovače, varné konvice) bude možné odevzdat v místě prodeje (pokud je prodejna větší než 200 m2) v neomezeném množství a bez vázání na nákup zboží. Nově zákon výslovně stanovuje, že i v případě prodeje přes internet musí prodejce při dodání nového elektrospotřebiče zajistit převzetí starého.

Všichni výrobci automobilů, dodávající na český trh, musí uzavřít smlouvu alespoň s jedním autovrakovištěm v katastru každé obce s rozšířenou působností. Náklady na hustší sběrnou síť i na ekologickou likvidaci vozů ponese výrobce.

Skládkování je nejhorší způsob nakládání s odpadem, přesto je nejlevnější. V zákoně navrhujeme pokračovat ve zvyšování poplatků za skládkování. Jeho cena se tak postupně přiblíží ceně energetického využití komunálního odpadu ve spalovnách. Navýšení poplatků se přitom vrátí zpět obcím zejména na podporu recyklace.

Zvýšením minimální hranice, při které vzniká původcům odpadů povinnost podávat roční hlášení o produkci a nakládání s odpady z 50 na 100 kg nebezpečných odpadů a z 50 na 100 tun ostatních odpadů, se sníží počet ohlašovatelů o 40 %. Ti tak ušetří více než 150 milionů korun.

Nově už obchody nebudou moci tašky rozdávat zdarma a jejich cenu plošně promítat do jiných výrobků. Každý spotřebitel se bude sám moci rozhodnout, zda tašku skutečně potřebuje a zaplatí ji přímo, či nikoliv a ušetří.

Velmi si proto vážím příležitosti oslovit s touto problematikou čtenáře Moderní obce.

Poslední průzkumy potvrzují, že třídění odpadu se stává samozřejmostí pro čím dál více obyvatel ČR. V rámci Evropy tak patříme k jedněm z nejlepších. Tématem třídění se zabývají pravidelné výzkumy realizované pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM. Tato společnost má v kompetenci systém třídění v České republice. Systém třídění odpadu v České republice se začal budovat v roce 1999.

Česká republika se může v současné době pochlubit jednou z nejlépe propracovaných sběrných sítí v Evropě. Obyvatelé mají k dispozici kolem 838 000 třídících kontejnerů a košů. Současně se zkracuje i docházková vzdálenost k tzv. sběrným hnízdům tříděného odpadu (tedy stanoviště kontejnerů na tříděný sběr). Právě krátká docházková vzdálenost hraje zásadní roli při motivaci třídit odpad. V roce 2021 se tato vzdálenost zkrátila v průměru na 87 metrů.

Průzkumy ukazují, že lidé třídí nejvíce doma, a to 95% z nich. Překážkou není ani to, že 66 % dotazovaných uvádí, že mají na tříděný odpad málo místa. Na pracovišti je situace výrazně horší, zde se třídiči věnují této činnosti jen v 42 %. Příčinou je někdy nedostatečné zajištění třídících nádob na pracovišti, i přestože firmám hrozí kvůli nesprávnému nakládání s odpadem pokuty. A při pobytu venku a v přírodě odnese odpad do sběrné nádoby na třídění jen 40 % z dotázaných třídičů.

Přepočteno na jednoho obyvatele ČR vychází, že každý vytřídil v průměru 78 kg papíru, plastu, skla, kovu a kartonu od nápojů.

Pokud plasty neskončí v koši, ale vytřídíme je, umožníme tak jejich recyklaci a další smysluplné využití. Bez ochoty třídit vyprodukované odpady není možné jejich další efektivní využití.

Dotřiďovací linky slouží k úpravě svezeného vytříděného odpadu na tzv. druhotné suroviny. Cílem je zbavit odpady nežádoucích příměsí, které se nesmí dostat do recyklačního procesu, a dotřídit odpad na jednotlivé materiály dle požadavků zpracovatelů. Odpad nevhodný k dalšímu zpracování se označuje jako výmět. Druhotné suroviny jsou materiály získané z vytříděných odpadů úpravou jejich fyzikálních vlastností.

Ve výrobě mohou nahrazovat primární materiály a díky jejich používání šetříme přírodní zdroje i energie. Z druhotných surovin se vyrábí různé druhy vstupních surovin pro další výrobu. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je tzv. Z vytříděných plastů vzniká celá řada nových výrobků - například různé druhy obalových materiálů (láhve, vaničky, blistry, kelímky, ale i kanystry, velkoobjemové nádrže) či fólie a pytle, ale také textilní a technická vlákna (stany, koberce, silonová vlákna, lana, sítě, potahy a výplně do aut atd.), stavební konstrukce a materiály i obaly pro drogistické zboží, přepravky, boxy a mnoho dalšího.

Plastový výmět z třídicích linek, který už nelze dále recyklovat, se po další úpravě využívá jako součást tzv. tuhých alternativních paliv (TAP). Tato paliva slouží jako částečná náhrada uhlí v teplárnách a jiných energetických zařízeních, kde se z něj vyrábí teplo a elektřina. Při výrobě cementu je potřeba vysoká teplota (cca 1500 °C), proto se využívají paliva s vysokou výhřevností. Kromě uhlí a plynu mají tuto vlastnost také tuhá alternativní paliva, která jsou vyrobena z odpadních plastů a pneumatik. Ty se při spalování stávají součástí vyrobeného cementu. - jejich využívání je přísně regulováno.

Na skládky by měly směřovat pouze odpady, které nelze materiálově nebo energeticky využít. Zjednodušeně lze říct, že vytříděný plastový odpad naloží svozové auto a sveze ho na třídičku, kde jej čeká ruční nebo automatické dotřídění. Jednotlivé skupiny plastů jsou slisovány do kostek a čekají na další cestu. V tomto stavu mohou být předány přímo recyklátorům nebo dalším úpravcům, kteří z nich dle požadavků zpracovatelů připraví tzv. druhotnou surovinu na výrobu nových produktů.

Podle nejnovějších údajů (z roku 2024) bylo předáno k recyklaci nebo energetickému využití cca 260 000 tun plastového obalového odpadu. Recyklace plastů umožňuje ze získaných druhotných surovin výrobu nových výrobků. Energetickým využitím v cementárnách nebo teplárnách rozumíme přeměnu za účelem výroby tepla nebo elektřiny.

Jedná se o efektivní využití odpadu, které je navíc přísně regulováno. Platná legislativa zohledňuje při nakládání s odpady tzv. V ČR funguje přibližně 140 dotřiďovacích linek. Z toho cca 130 je ručních na papír a plasty a 2 automatizované pouze na plasty. Sklo se dotřiďuje převážně automatizovaně na 6 specializovaných linkách. Kovy se zpracovávají ve výkupnách a textil ve specializovaných třídírnách.

Primární surovina je materiál přírodního původu - například plyn, ropa, rudy, voda atd.). Druhotná surovina vzniká úpravou odpadu lidskou činností a slouží jako náhrada primárních surovin ve výrobě. Využití druhotných surovin má mnoho pozitiv - šetříme primární zdroje, které se jinak musí těžit (ničení přírody, logistická a energetická náročnost, mnoho procesních kroků…), a navíc využití již zpracovaných surovin vede k významným úsporám například energií.

Třídění odpadu v zahraničí

Co země, to jiný systém třídění odpadu. Systémů třídění odpadu je vícero - například v České republice máme tzv. integrovaný odpadový systém, který umožňuje třídit do barevných kontejnerů obalové i neobalové složky odpadu. Do kontejneru na papír tak můžeme třídit společně noviny, časopisy, krabice i papírové sáčky.

V některých státech naopak mají tzv. duální systém třídění odpadu, při kterém probíhá třídění separovaně - neobalové a obalové odpady jsou tříděny zvlášť (takový systém funguje například v Německu).

Například ve Francii se právě zde můžeme setkat se speciální třídicí nádobou na odpad, která umožňuje oddělený sběr skla, plastů a směsného odpadu.

TIP Pokud narazíme v zahraničí na kontejner bez obrázkové nápovědy, ale na samolepce budou vyjmenované suroviny, které do něj patří, můžeme zkusit zapojit překladač. Mnoho jich dnes už totiž funguje tak, že stačí nápis naskenovat pomocí aplikace a zobrazí se nám překlad!

V ČR máme mobilní aplikaci Kamtřídit.cz, která nám ukazuje na mapě nejbližší kontejnery na třídění, sběrná místa v okolí můžeme pomoci přidávat. Součástí je i online rádce tříděním Kam patří.

V Itálii se můžeme setkat s tříděním do sběrných nádob dle jednotlivých tříděných komodit, ale také s multikomoditním sběrem odpadu, podobně jako u nás. A stejně jako u nás je třeba dávat pozor na informace uvedené na sběrných nádobách na tříděný odpad. Na samolepkách, kterými jsou nádoby označeny, se dozvíme, jaký odpad můžeme do konkrétního kontejneru třídit.

Za rok 2022 poslal díky třídění do recyklačního procesu průměrně na hlavu každý Ital 42,6 kg skla. V Česku jsme za uplynulý rok průměrně vytřídili na obyvatele 15,2 kg skla.

Oblíbenou destinací u moře, kam se hojně vydávají čeští turisté v létě, je Chorvatsko. I tam se samosebou třídí odpad! Jak? Záleží na tom, kde zrovna jsme - v přímořských letoviscích bývá turistická zkušenost s tříděním odpadu individuální a velmi se různí.

V Chorvatsku najdeme jak žluté kontejnery na plasty, tak žlutě značené multikomoditní kontejnery, kam lze třídit společně plasty i kovy. Systém se i zde liší místo od místa - některé obce, například na ostrovech, umožňují třídění odpadu pouze rezidentům a kontejnery na třídění jsou dostupné pouze na speciální kartu, stejně jako možnost vytřídit odpad v malých sběrných dvorech (tak to funguje například ve vesnici Martinštica na ostrově Cres).

Už několik let v Chorvatsku také funguje systém vratných zálohovaných PET láhví a plechovek.

V Peru najdeme na ulici ve větších městech dostupné koše na různé typy tříděného odpadu. Většina kontejnerů a košů je tu vybavena kromě španělských také anglickými nápisy, a tak není těžké zjistit, co kam patří. Orientovat se jen a pouze dle barev kontejnerů ovšem není nejlepším řešením - barevné značení mají nastaveno jinak, než jak jsme zvyklí u nás. Například na plasty můžeme najít kontejnery bílé barvy.

tags: #cesta #jednoho #odpadku #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš pro tříděný odpad TORO
• Využití obnovitelných zdrojů
• Objevte Matku Přírodu v Číně
• Venkovní workshopy v okolí Prahy
• Rozhodnutí ÚOHS a odpady v Nymburku