Nejzávažnějším ohrožením pro světové životní prostředí je podle Čechů a Češek znečištění pitné vody a hromadění odpadů. Jen s těsným odstupem pak v průzkumu veřejného mínění zmínili nedostatek pitné vody a úbytek deštných pralesů. Více než čtyři pětiny dotázaných mezi vážné problémy řadí vyčerpání surovin a úbytek přírodních druhů.
Jako nejzávažnější globální problém Češi nadále vnímají hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody a znečišťování ovzduší. Hromadění odpadů je závažným problémem pro 92 procent dotázaných. Znečisťování zdrojů pitné vody uvedlo 91 procent lidí a její nedostatek 90 procent.
Za nejpalčivější globální problém Češi považují znečišťování oceánů. Devět z deseti dotázaných označilo za velmi či dosti závažné hromadění odpadů. Jen o málo méně respondentů považuje za vážný problém nedostatek pitné vody a úbytek deštných pralesů, v obou případech šlo shodně o 89 procent odpovědí. Vyčerpání surovin vnímá jako velmi či dosti závažný problém 84 procent Čechů. Necelých 80 procent si totéž myslí o globálním oteplování a tři čtvrtiny o přelidnění.
Podle CVVM hodnocení závažnosti globálních problémů souvisí se vzděláním respondentů a jejich zájmem o životní prostředí v ČR. Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství.
Z šetření vyplývá, že za nejzávažnější problémy občané České republiky považují hromadění odpadů, nedostatek či znečišťování pitné vody a znečišťování ovzduší a oceánů, které za „velmi“ či „dosti závažný“ problém označilo přibližně 9 z 10 dotázaných. Jako nejpalčivější problém se přitom jeví hromadění odpadů, u kterého téměř dvě třetiny (65 %) dotázaných zvolily krajní variantu, tedy že jde o „velmi závažný“ problém. Nedostatek či znečišťování pitné vody a znečišťování oceánů za velmi závažný problém označily přibližně tři pětiny respondentů (62 % v případě nedostatku pitné vody a shodně 60 % pak znečišťování pitné vody a oceánů). Nadpoloviční většina české veřejnosti pak za „velmi závažný“ problém považuje také úbytek deštných pralesů (55 %), pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů (54 %) a znečišťování ovzduší (52 %). Necelá polovina pak jako „velmi závažný“ problém hodnotí i úbytek druhů (47 %). Přibližně dvě pětiny respondentů v aktuálním výzkumu označily za „velmi závažný“ problém znečišťování zemědělské půdy, globální oteplování (shodně 43 %), přelidnění (40 %) a vyčerpání zdrojů surovin (39 %).
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Jiný pohled na míru závažnosti celosvětových problémů nabízí následující tabulka 1. Zjistili jsme, že za „velmi závažný“ považuje necelých 8 % dotázaných všechny uvedené problémy, a více než polovina (55 %) dotázaných 7 a více problémů tedy nejméně polovinu ze všech, které byly do výzkumu zařazeny. Naopak více než desetina (11 %) respondentů nepovažuje žádný z uvedených problémů za „velmi závažný“.
Dlouhodobě jsou za nejzávažnější problémy označovány hromadění odpadů a znečišťování pitné vody a v posledních letech se k nim ještě přidává nedostatek pitné vody. Globální oteplování považovaly za velmi či dosti závažné v letech 2006 a 2007 více než čtyři pětiny veřejnosti, poté jejich podíl klesal a nejnižší hodnoty (61 %) dosáhl v roce 2013, od té doby stále mírně roste a v aktuálním výzkumu se již pohybuje jen mírně pod úrovní čtyř pětin (78 %).
Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.
Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.
V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.
Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.
Zpráva o stavu životního prostředí v roce 2007, kterou loni v říjnu schválila tehdejší vláda Mirka Topolánka (ODS), označila za hlavní problém znečištěné ovzduší. Uvedla, že narůstá množství emisí z dopravy, na zdraví obyvatel se podepisují také stále vysoké emise z energetiky a průmyslu.
Lockdown a s ním zavřené restaurace, obchody i omezený pohyb utlumil hospodářské aktivity, omezil mobilitu obyvatel, změnil spotřební vzorce domácností, a způsobil tak částečný pokles antropogenních tlaků (vlivů člověka) na životní prostředí. Důsledkem toho tak například v roce 2020 nebyla vyhlášena žádná smogová situace, snížila se celková výroba elektřiny, jakožto i emise skleníkových plynů z dopravy.
Zásadním přímým dopadem projevů změny klimatu je špatný zdravotní stav našich lesů. Vlivem rozsáhlé těžby dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou vznikla velká́ plocha holin. K dalším z výstražných faktorů patří rovněž sucho, a to i přes to, že předešlý rok patřil k těm co do srážek bohatším. Problematickým je rovněž průnik pesticidů do povrchových i podzemních vod. Teplotně byl rok 2020 silně nadnormální.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Co se dopravy týče, v důsledku postupné obnovy a modernizace vozového parku lze vysledovat určitý pokles emisí základních znečišťujících látek. V rámci odpadů se produkci snižovat nedaří, nakládání s odpadem (jeho materiálové využití) se však zvyšuje.
Pro více než dvě třetiny české veřejnosti (68 %) je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu. Obecně lze shrnout, že většina české veřejnosti považuje za nejvíce přijatelná ta opatření, která podporují zdravou krajinu, ekonomickou podporu pro obnovitelné zdroje a energeticky šetrné budovy.
U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životní prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.
| Problém | Velmi závažný (%) | Dosti závažný (%) | Velmi nebo dosti závažný (%) |
|---|---|---|---|
| Hromadění odpadů | 65 | 27 | 92 |
| Znečišťování pitné vody | 60 | 31 | 91 |
| Nedostatek pitné vody | 62 | 28 | 90 |
| Znečišťování oceánů | 60 | 30 | 90 |
| Úbytek deštných pralesů | 55 | 34 | 89 |
| Pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů | 54 | 32 | 86 |
| Znečišťování ovzduší | 52 | 32 | 84 |
| Úbytek druhů | 47 | 32 | 79 |
| Znečišťování zemědělské půdy | 43 | 35 | 78 |
| Globální oteplování | 43 | 35 | 78 |
| Přelidnění | 40 | 35 | 75 |
| Vyčerpání zdrojů surovin | 39 | 43 | 82 |
| Pěstování geneticky upravených potravin | 28 | 36 | 64 |
| Provoz jaderných elektráren | 18 | 31 | 49 |
tags: #znecisteni #zivotniho #prostredi #nejvaznejsi #problemy #v