Nejzávažnější problémy životního prostředí v České republice


10.03.2026

Nejzávažnějším ohrožením pro světové životní prostředí je podle Čechů a Češek znečištění pitné vody a hromadění odpadů. Jen s těsným odstupem pak v průzkumu veřejného mínění zmínili nedostatek pitné vody a úbytek deštných pralesů. Více než čtyři pětiny dotázaných mezi vážné problémy řadí vyčerpání surovin a úbytek přírodních druhů.

Jako nejzávažnější globální problém Češi nadále vnímají hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody a znečišťování ovzduší. Hromadění odpadů je závažným problémem pro 92 procent dotázaných. Znečisťování zdrojů pitné vody uvedlo 91 procent lidí a její nedostatek 90 procent.

Za nejpalčivější globální problém Češi považují znečišťování oceánů. Devět z deseti dotázaných označilo za velmi či dosti závažné hromadění odpadů. Jen o málo méně respondentů považuje za vážný problém nedostatek pitné vody a úbytek deštných pralesů, v obou případech šlo shodně o 89 procent odpovědí. Vyčerpání surovin vnímá jako velmi či dosti závažný problém 84 procent Čechů. Necelých 80 procent si totéž myslí o globálním oteplování a tři čtvrtiny o přelidnění.

Podle CVVM hodnocení závažnosti globálních problémů souvisí se vzděláním respondentů a jejich zájmem o životní prostředí v ČR. Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství.

Z šetření vyplývá, že za nejzávažnější problémy občané České republiky považují hromadění odpadů, nedostatek či znečišťování pitné vody a znečišťování ovzduší a oceánů, které za „velmi“ či „dosti závažný“ problém označilo přibližně 9 z 10 dotázaných. Jako nejpalčivější problém se přitom jeví hromadění odpadů, u kterého téměř dvě třetiny (65 %) dotázaných zvolily krajní variantu, tedy že jde o „velmi závažný“ problém. Nedostatek či znečišťování pitné vody a znečišťování oceánů za velmi závažný problém označily přibližně tři pětiny respondentů (62 % v případě nedostatku pitné vody a shodně 60 % pak znečišťování pitné vody a oceánů). Nadpoloviční většina české veřejnosti pak za „velmi závažný“ problém považuje také úbytek deštných pralesů (55 %), pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů (54 %) a znečišťování ovzduší (52 %). Necelá polovina pak jako „velmi závažný“ problém hodnotí i úbytek druhů (47 %). Přibližně dvě pětiny respondentů v aktuálním výzkumu označily za „velmi závažný“ problém znečišťování zemědělské půdy, globální oteplování (shodně 43 %), přelidnění (40 %) a vyčerpání zdrojů surovin (39 %).

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Jiný pohled na míru závažnosti celosvětových problémů nabízí následující tabulka 1. Zjistili jsme, že za „velmi závažný“ považuje necelých 8 % dotázaných všechny uvedené problémy, a více než polovina (55 %) dotázaných 7 a více problémů tedy nejméně polovinu ze všech, které byly do výzkumu zařazeny. Naopak více než desetina (11 %) respondentů nepovažuje žádný z uvedených problémů za „velmi závažný“.

Dlouhodobě jsou za nejzávažnější problémy označovány hromadění odpadů a znečišťování pitné vody a v posledních letech se k nim ještě přidává nedostatek pitné vody. Globální oteplování považovaly za velmi či dosti závažné v letech 2006 a 2007 více než čtyři pětiny veřejnosti, poté jejich podíl klesal a nejnižší hodnoty (61 %) dosáhl v roce 2013, od té doby stále mírně roste a v aktuálním výzkumu se již pohybuje jen mírně pod úrovní čtyř pětin (78 %).

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Zpráva o stavu životního prostředí v roce 2007, kterou loni v říjnu schválila tehdejší vláda Mirka Topolánka (ODS), označila za hlavní problém znečištěné ovzduší. Uvedla, že narůstá množství emisí z dopravy, na zdraví obyvatel se podepisují také stále vysoké emise z energetiky a průmyslu.

Lockdown a s ním zavřené restaurace, obchody i omezený pohyb utlumil hospodářské aktivity, omezil mobilitu obyvatel, změnil spotřební vzorce domácností, a způsobil tak částečný pokles antropogenních tlaků (vlivů člověka) na životní prostředí. Důsledkem toho tak například v roce 2020 nebyla vyhlášena žádná smogová situace, snížila se celková výroba elektřiny, jakožto i emise skleníkových plynů z dopravy.

Zásadním přímým dopadem projevů změny klimatu je špatný zdravotní stav našich lesů. Vlivem rozsáhlé těžby dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou vznikla velká́ plocha holin. K dalším z výstražných faktorů patří rovněž sucho, a to i přes to, že předešlý rok patřil k těm co do srážek bohatším. Problematickým je rovněž průnik pesticidů do povrchových i podzemních vod. Teplotně byl rok 2020 silně nadnormální.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Co se dopravy týče, v důsledku postupné obnovy a modernizace vozového parku lze vysledovat určitý pokles emisí základních znečišťujících látek. V rámci odpadů se produkci snižovat nedaří, nakládání s odpadem (jeho materiálové využití) se však zvyšuje.

Pro více než dvě třetiny české veřejnosti (68 %) je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu. Obecně lze shrnout, že většina české veřejnosti považuje za nejvíce přijatelná ta opatření, která podporují zdravou krajinu, ekonomickou podporu pro obnovitelné zdroje a energeticky šetrné budovy.

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životní prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Problém Velmi závažný (%) Dosti závažný (%) Velmi nebo dosti závažný (%)
Hromadění odpadů 65 27 92
Znečišťování pitné vody 60 31 91
Nedostatek pitné vody 62 28 90
Znečišťování oceánů 60 30 90
Úbytek deštných pralesů 55 34 89
Pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů 54 32 86
Znečišťování ovzduší 52 32 84
Úbytek druhů 47 32 79
Znečišťování zemědělské půdy 43 35 78
Globální oteplování 43 35 78
Přelidnění 40 35 75
Vyčerpání zdrojů surovin 39 43 82
Pěstování geneticky upravených potravin 28 36 64
Provoz jaderných elektráren 18 31 49

tags: #znecisteni #zivotniho #prostredi #nejvaznejsi #problemy #v

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]