Uhlíková Stopa a Ochrana Přírody

Každý z nás na Zemi zanechá stopu. Naše uhlíková stopa je vizitka, kterou tady zanecháme na památku. A tyto otisky, které tu nechá každý z nás, se značně liší. Co je uhlíková stopa? Jakou uhlíkovou stopu za sebou zanecháváme? A jak jsou na tom s uhlíkovou stopou odpady? To a další zajímavosti prozradí Samosebou.cz!

Pojem „uhlíková stopa“ je slyšet čím dál častěji, příčin může být celá řada. Možná proto, že ji za sebou zanechá každý člověk žijící na Zemi, a rozdíly v její „velikosti“ mohou být propastné.

Co je Uhlíková Stopa?

Odpověď není úplně jednoduchá, pro lepší pochopení je namístě vysvětlení pojmu v kontextu. Komplexními indikátory, kterými můžeme měřit dopady našeho chování, a tedy i náš vliv na změnu klimatu, jsou ekologická a uhlíková stopa.

Vliv našeho chování se snaží vyčíslit tzv. ekologická stopa prostřednictvím převodu na imaginární plochu, kterou by jednotlivé činnosti zabraly. Určitou plochu potřebujeme na pěstování plodin, produkci surovin atd.

Uhlíková stopa je součástí ekologické stopy a vyjadřuje naši produkci a spotřebu v souvislosti s emisemi skleníkových plynů. Průměrná uhlíková stopa na obyvatele za rok je v Česku cca 12 tun CO2e.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Uhlíková Stopa a Vybrané Zajímavosti

Začneme jídlem, bez kterého se neobejdeme. Obecně největší zátěž představuje produkce živočišných produktů (maso a mléko), jednoznačně vede chov hovězího dobytka.

Z hlediska různých typů stravy představuje největší zátěž strava bohatá na maso a mléčné výrobky (cca 2624,4 kg CO2e), nejmenší pak veganská strava (cca 1059,9 kg CO2e). ovoce a zelenina: 140 kg CO2e.

Pro zajímavost: roční spotřeba cementu je v ČR cca 300 kg CO2e, obalů 150-200 kg CO2e a na výstavbu bytů připadá 100-200 kg CO2e.

Doprava se v ČR na emisích skleníkových plynů podílí cca 15 %. Nejvyšší zátěž pak představuje individuální automobilová doprava, následovaná nákladní silniční dopravou. Uhlíková stopa vychází průměrně (dle dat z roku 2018) na 12 tun CO2e na obyvatele za rok.

Uhlíková Stopa Odpadů

Nejdříve je potřeba si říci, co v tomto případě uhlíková stopa zahrnuje - spadá sem odstraňování a recyklace odpadů. V případě odpadů zde nejsou započítávány některé emise,[2] u jednotlivých materiálů se započítávají pouze emise pocházející z fosilních zdrojů.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Na základě těchto údajů vychází nakládání s odpady v Česku ani ne na 4 % uhlíkové stopy (přibližně 444 kg CO2e za rok na obyvatele). Patří sem zejména emise z úpravy odpadních vod, ze skládek a energetické zpracování odpadu (EVO).

Podle údajů MŽP vychází celková produkce komunálních odpadů za rok 2018 na 544 kg. Pro ucelenější představu je vhodný pohled z hlediska životního cyklu materiálů, které dříve či později skončí jako odpad.

Uhlíková Stopa pro Vybrané Materiálové Toky Odpadů

Jaká je přibližná zaokrouhlená hodnota uhlíkové stopy vybraných materiálů z hlediska toku odpadů, ukazuje přehled níže. Celková uhlíková stopa každého z materiálů je součet uhlíkové stopy produkce a nakládání, přičemž záporná hodnota vyjadřuje úsporu emisí.

Tok odpadů podle materiálu ukazuje uhlíkovou stopu, která zůstane po recyklaci odpadu, jeho energetickém využití či uložení na skládce. (Zdroj: Samosebou.cz)

Je třeba zohlednit proměnu hodnot v čase a další faktory, např. vliv způsobu výroby energie. Výsledek ale závisí na mnoha faktorech. Například u skládkování má nejvyšší vliv na výši emisí jímání a následné využití plynu, který je produkován během skládkování.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Při energetickém využití odpadů se vyrábí elektřina a teplo, protože dochází ke snížení dopadu emisí. Například v ZEVO Malešice jsou ze škváry tříděny kovy, díky jejichž recyklaci se také snižují emise spalovny.

Na základě údajů z výše uvedeného zdroje vyplývá, že je nejdůležitější odpadům předcházet a že energetické využití odpadu vykazuje nižší uhlíkovou stopu než skládkování.

Uhlíková Stopa a Jednotlivé Druhy Odpadů

Vytříděný papír můžeme recyklovat 5-7krát, tříděním současně šetříme naši přírodu a lesy. Nejvýznamnější složku zastoupenou v komunálním odpadu představuje bioodpad. Produkce kuchyňského odpadu je mezi 40 a 75 kg CO2e na osobu za rok, v Praze je tato hodnota cca 50-80 kg/ob/rok.

Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků představuje cca 140-200 kg na obyvatele ČR za rok. Tento druh odpadu bychom měli třídit. Vytříděný bioodpad z hnědých popelnic může být v kompostárnách využit k výrobě kvalitní zeminy.

Hojně využívaným materiálem jsou plasty. Nejvíce je používáme při výrobě obalů (40 %), následuje automobilový průmysl a stavebnictví. Při produkci polystyrenu a PET jsou emise cca 3 300 kg CO2e na tunu, ostatní plasty se pohybují okolo 2 000 kg CO2e na tunu.

Nejdůležitější je z hlediska zpracování plastového odpadu recyklace. Nejvíce negativní dopad mají jednorázové plasty a pak ty, které putují do spalovny.

Kovy (hliník a železo a ocel) představují značnou emisní zátěž zejména při výrobě. Například ocel produkuje 7-9 % přímých emisí skleníkových plynů z fosilních zdrojů. Výroba 1 tuny oceli vyrobené z primárních surovin vydá na 3 tuny CO2e, recyklací 1 tuny železného šrotu můžeme ušetřit okolo 1,7 t CO2e.

Výroba hliníku má negativní dopad na životní prostředí a je energeticky náročná. Recyklace 1 tuny skla ušetří okolo 670 kg CO2e, kdežto při výrobě z primárních surovin se dostáváme na 1 150 kg CO2e, u výroby ze střepů jsme na 480 kg CO2e/t.

Důležité je sklo třídit, protože jej můžeme recyklovat donekonečna a díky tomu můžeme dosahovat značných úspor. Použitím vytříděného skla můžeme při výrobě nahradit až 65 % sklářských písků a ušetřit až 90 % energie.

Z hlediska skleníkových plynů a konkurenceschopnosti vůči jiným materiálům vychází u skla nejlépe vratné obaly, konkrétně půllitrové pivní láhve.

Jak Snížit Uhlíkovou Stopu Odpadů?

Z výše uvedeného vyplývá, že bychom se měli zaměřit na předcházení vzniku odpadů. Při výrobě produktů vznikají ztráty, které jsou nevratné.

Způsobů, jak toho dosáhnout, je celá řada. V souvislosti s balením produktů vypočítalo MŽP uhlíkovou stopu obalů. Jejich produkce tvoří cca 180-200 kg CO2e na obyvatele ČR za rok. Díky recyklaci obalových odpadů je ale jejich skutečný podíl nižší cca o 25 %.

Správné třídění odpadů je důležité, protože recyklaci předchází - tedy bez toho, že bychom třídili námi vyprodukované odpady, není jejich recyklace možná.

Zpracování odpadů a jejich další využití v podobě recyklace přináší značné úspory například při nahrazování primárních surovin, při šetření energií při výrobě a podobně.

Třídění odpadů by mělo být nezbytnou součástí naší každodenní rutiny, protože během života vyprodukujeme nemalé množství odpadu. Je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí a přírodu udělat každý z nás.

Uhlíková Stopa v Kontextu ESG

Uhlíková stopa společnosti je reportována jako jeden z ukazatelů v rámci pilíře E, tedy životního prostředí. Samotná uhlíková stopa není ale ničím jiným než číslem, které bez širšího kontextu ve své podstatě nic neříká. A k tomuto číslu se dostaneme na základě výpočtů s analýzou výsledků a auditovatelného protokolu, jehož náležitosti oba používané standardy - GHG Protocol, který je častější, - a normy ISO řady 14000, stanovují.

V rámci výpočtu uhlíkové stopy se počítají emise všech skleníkových plynů dle Kjótského protokolu, v praxi tedy především oxidu uhličitého, metanu a některých chladiv. Standardy dále emise dělí na přímé (způsobené přímo činností firmy) a nepřímé. Emise se počítají stejným postupem, jako se ve firmě účtuje, u holdingů se konsolidují podle stejných principů, podle kterých probíhá finanční konsolidace. V angličtině se výpočtu uhlíkové stopy říká "greenhouse gas accounting", tedy "účtování skleníkových plynů".

Environmentální část ESG usiluje o snížení dopadu firmy na životní prostředí. Již dnes firmy běžně připravují strategie pro snížení spotřeby energií nebo vody, takže se opět nejedná o nic nového.

V rámci analýzy uhlíkové stopy připravuje firma dekarbonizační strategii zaměřenou na snížení emisí skleníkových plynů. Ta také tvoří nedílnou součást CSRD reportu. Ve veřejném prostoru panuje názor, že dekarbonizace je čistým nákladem, ale to většinou není pravda. Obecně lze říci, že peněžní úspory v provozu téměř vždy znamenají také snížení uhlíkové stopy a naopak.

Výsledky analýzy uhlíkové stopy jsou často kontraintuitivní, to znamená, že například odpady nebo nákladní doprava velmi často vycházejí jako kategorie s velmi malým dopadem na změnu klimatu. Proto je důležité nastavit dekarbonizační strategii tak, aby dávala ekonomický smysl. V praxi pak začínáme realizací dekarbonizačních opatření, která mají nejkratší ekonomickou návratnost.

Firma, která k dekarbonizaci přistupuje poctivě, zpravidla dosáhne ročních úspor v oblasti skleníkových plynů cca 2-5 %. Výpočet uhlíkové stopy představuje v oblasti ESG absolutní informační minimum. Firmy ho budou potřebovat pro povinný ESG reporting, vyžadují ho také banky, investoři a obchodní partneři nebo odběratelé. Mimo to poskytuje základní vodítko pro úsporná opatření v oblasti spotřeby energií nebo pro ESG strategii a závazky.

Uhlíková Stopa ve Stavebnictví

S rostoucím důrazem na ochranu životního prostředí a snahou o zmírnění globálního oteplování se stavebnictví stává jedním z klíčových sektorů, kde je nezbytné implementovat environmentální cíle. Pro dosažení těchto cílů je důležité hodnocení uhlíkové stopy staveb, které v příštích letech může podstatně ovlivnit vývoj celého stavebního sektoru.

Potenciál globálního oteplování (GWP) - neboli zjednodušeně uhlíková stopa - udává celkové množství skleníkových plynů emitovaných do atmosféry v průběhu životního cyklu budovy. Vyjadřuje, jak jednotlivé skleníkové plyny přispívají k oteplování planety. Základní jednotkou GWP hodnot je kg CO2, equiv/FU, což představuje hmotnost ekvivalentního oxidu uhličitého na funkční jednotku (FU).

Systematické hodnocení uhlíkové stopy budov v celém jejich životním cyklu přináší řadu úkolů nejen pro státní správu, ale také pro stavební sektor. Tyto úvahy podpořily vznik pozičního dokumentu Implementace hodnocení uhlíkové stopy budov (GWP) v podmínkách ČR.

Stanovení uhlíkové stopy budov je prioritou pro dosažení globálních environmentálních cílů a zajištění udržitelné budoucnosti. Uhlíková stopa budov je klíčovou součástí směrnice EPBD IV (Energy Performance of Buildings Directive) o energetické náročnosti budov s prvními konkrétními požadavky na zavedení GWP k 1. lednu 2028.

Dalším důležitým dokumentem je legislativní rámec klimatického a environmentálního aktu (oficiálně známý jako Climate and Environmental Act), který má za cíl zavést a posílit opatření pro ochranu klimatu a životního prostředí.

Propojení LCA dat s rozpočtářskou databází umožňuje získávat údaje o uhlíkové stopě a dalších environmentálních dopadech s menší časovou a finanční náročností spolu s relativně velkou mírou podrobnosti a přesnosti. Cílem je směřování ke globální strategii Zero carbon, která se soustředí na dosažení nulových emisí oxidu uhličitého (CO2).

Metodika pro Vyčíslení Uhlíkové Stopy (GWP)

Metodicky se pro vyčíslení uhlíkové stopy (GWP) používá číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu budovy. Životní cyklus se skládá z několika fází, od těžby a zpracovávání surovin přes výstavbu, provoz, demolici až po nakládání s odpady.

• Fáze výroby (A1-A3): Zahrnuje těžbu (A1) a dopravu (A2) nerostných surovin pro výrobu stavebních materiálů a samotnou výrobu (A3) materiálů.
• Fáze dopravy (A4): Představuje dopravu stavebních materiálů na staveniště. Hodnoty jsou ovlivněny typem dopravy a vzdáleností.
• Fáze instalace (A5): Představuje samotnou instalaci. Hodnoty jsou ovlivněny použitými stavebními metodami a používanou mechanizací na stavbě.
• Fáze použití (B): Zahrnuje běžný provoz budovy (údržbu, opravu, výměnu) spolu s provozní spotřebou energie a vody.
• Fáze konce životního cyklu (C): Představuje procesy související s koncem životnosti budovy nebo stavebního materiálu. Zahrnují demontáž konstrukcí, třídění a dočasné skladování materiálů, jejich přepravu na skládku včetně samotného skládkování a konečné zpracování jako je recyklace, energetické využití nebo likvidace.
• Fáze potenciálu 3R (D): Vyhodnocuje environmentální přínosy recyklace, obnovy nebo znovupoužití materiálů. Zkratka 3R reprezentuje anglické výrazy Re-use, Recovery a Recycling, tedy možné způsoby, jak může být s materiálem nebo výrobkem nakládáno po konci životního cyklu.

Hodnoty potenciálu globálního oteplování (GWP) uvedené u položek CS ÚRS vycházejí z hodnot environmentálního prohlášení o produktu (EPD) českých výrobců stavebních materiálů. Směrné hodnoty GWP jsou současně založeny na tzv. generických datech, zejména v případech, kdy na českém trhu ještě není dostatek EPD pro danou skupinu materiálů nebo produktů.

Uhlíková Stopa v Zemědělství

České a slovenské společnosti různých velikostí a zaměření se stále častěji zajímají o svou uhlíkovou stopu nebo uhlíkovou stopu svých výrobků. Vede je k tomu kromě kromě snahy připravit se na evropskou legislativu v oblasti ESG a naplnit ambiciózní klimatické cíle svých zahraničních mateřských společností i zájem části zaměstnanců pracovat ve firmách, které se snaží snižovat svou uhlíkovou stopu a tím přispívat k naplnění závazků z Pařížské dohody.

Standard Preferred by Nature Carbon Footprint Management představuje komplexní řešení, které stanoví kroky pro organizace, které se chtějí stát uhlíkově neutrálními a prezentovat se důvěryhodnými prohlášeními o snižování své uhlíkové stopy. V souladu s iniciativou Science Based Targets předpokládá norma snižování uhlíkové stopy alespoň o 4,2% ročně. Samozřejmostí je také zahrnutí všech 3 rozsahů emisí. Pokud společnosti (nebo jejich výrobky) požadavky standardu naplňují, mohou v propagaci či přímo na výrobcích používat atraktivní loga CFM.

V červnu 2021 poškodilo dosud dosti vzácné a extrémně ničivé tornádo několik obcí v okresech Hodonín a Břeclav v Jihomoravském kraji. Zničující událost vyvolala v místních lidech obavy z možného opakování takové události. Když místní lidé a podniky viděli bezprecedentní škody, které tornádo v oblasti zanechalo, uvědomili si někteří, že musí najít způsoby, jak se s těmito výzvami vypořádat, aniž by to způsobilo další poškození přírody.

Používání hnojiv, pesticidů, využívání půdy, vody, energie a paliv má za následek přibližně 20 % všech emisí skleníkových plynů. A vinařství není výjimkou. Právě proto se společnost Vinicola rozhodla učinit několik zásadních kroků ke snížení emisí ze své výroby a také přijít s řešeními, jak vyrábět své produkty způsobem šetrnějším ke klimatu.

Jak MŽP Snižovalo Uhlíkovou Stopu

Ministerstvo životního prostředí se jako garant ochrany klimatu zapojilo do programu SLEDUJEME / SNIŽUJEME CO2 a nechalo si jako čtvrtá veřejná instituce spočítat svoji uhlíkovou stopu za rok 2016. Výpočet proběhl metodou GHG Protokolu, tedy světově nejpoužívanějším přístupem k vykazování emisí skleníkových plynů.

MŽP svou uhlíkovou stopu snížilo po renovacích budovy v letech 2004-2005. Proběhlo zateplení obvodového pláště, výměna oken nebo instalace předokenních žaluzií. Tyto investice přispěly ke snížení spotřeby energií, a tedy i emisí skleníkových plynů.

K úspoře emisí oxidu uhličitého přispívá i postupná obměna vozového parku MŽP, při níž úřad pořizuje rovněž auta s alternativními pohony. „V roce 2016 jsme nakoupili v rámci veřejné zakázky pro celý resort ministerstva 20 nových aut na stlačený zemní plyn (CNG). MŽP včetně podřízených organizací pak aktuálně má 45 vozidel s alternativním pohonem.

tags: #ochrana #prirody #uhlikova #stopa

Oblíbené příspěvky:

• Postup při zamítnutí stanoviska
• Nakládání s odpadem 180101
• Odpad v Doksech
• Proces recyklace železa
• Dopady lineární ekonomiky