V prezentacích pro investory společnosti ČEZ z letošního roku si lze povšimnout, že tuzemský energetický gigant snižuje své ambice v rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030. A nejde pouze o kosmetickou úpravu. Důvod? Legislativní a regulatorní podmínky ČR nejsou rozvoji nakloněny. Hrozí proto i to, že peníze alokované v Modernizačním fondu pro rozvoj OZE přijdou vniveč?
V roce 2021 představil ČEZ vizi pro investory do roku 2030, jejíž teze se společnost držela ještě v listopadu 2024. Teze spočívala v tom, že do roku 2030 navýší oproti roku 2020 instalovaný výkon ve fotovoltaice (FVE) a větru (VTE) o celkem 6 GW. Vzhledem k délce povolovacích procesů u větrných elektráren se přitom dalo a dá předpokládat, že hlavní část nového výkonu byla a je očekávána u FVE. Výchozí stav instalovaného výkonu v OZE z roku 2020 byl 2,2 GW (včetně 2 GW ve vodních elektrárnách).
Při přeskočení do nejaktuálnější prezentace z května 2025 je výkon OZE v roce 2030 očekáván na úrovni 4,1 GW, tzn. přírůstek pouze o velikosti 1,9 GW. Dále v prezentaci je uvedeno, že společnost je připravena investovat až 40 mld. Kč do OZE za předpokladu příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR. A zde je kámen úrazu.
Nejde o nic nového - zájem investovat do VTE v ČR i díky zavedené provozní podpoře ve formě aukčního bonusu je. Nejsou však projekty se stavebním povolením, do kterých by se investovat dalo, a to kvůli dlouhým povolovacím procesům či odporu místních.
V případě FVE je situace jiná. V posledních 2 letech narostl instalovaný výkon těchto zdrojů v ČR o 2 GW (až na výjimky jde o malé instalace - rodinné domy či menší firemní provozy), což se již podepsalo na spotových cenách elektřiny. Ty se dostávají ve slunečných dnech či víkendech v době největší výroby FVE do blízkosti nuly, ne-li do záporu. Jinak řečeno - ekonomika FVE je s otazníkem.
Čtěte také: Vývoj solární energie
Situace si všímají pochopitelně i bankéři, jenž se do financování velkých projektů nehrnou, pokud není zajištěn prodej elektřiny za předem danou cenu. Nutno také podotknout, že náklady na financování jsou s ohledem na úrokové sazby stále dosti vysoké. A to i při financování projektu v eurech.
Zlepšení ekonomiky FVE se dá předpokládat s rozvojem akumulace. Rozvoj bateriových úložišť však dosud nenastal, byť byl základní stavební kámen položen. Investiční pobídka o objemu 2 mld. CZK už byla Modernizačním fondem vypsána a aktuálně by měla být aukce o podporu vyhodnocována.
Zpátky ale k FVE, u kterých proběhlo od roku 2021 několik kol soutěže o investiční podporu - v součtu vysoko nad 10 mld. CZK. Problémem je, že od mnoha projektů, jenž mají investiční dotaci přislíbenou, bude upuštěno. Ekonomiku projektu dozajista investiční dotace zlepší, ale nezachrání ji.
Řešením tohoto stavu je provozní podpora ve formě aukčního bonusu, která se využívá u výše zmiňovaných VTE. Při souběhu investiční a provozní podpory se provozní podpora krátí o přidělenou investiční podporu dle předem daného vzorce a nemůže proto dojít k nepřiměřené podpoře. Pokud ale podpora skrze aukční bonus nenastane, hrozí, že nevyužitý objem peněz z Modernizačního fondu bude převeden ve prospěch evropského inovačního fondu.
Obnovitelné zdroje energie polostátní skupiny ČEZ loni zvýšily výrobu o 18,5 procenta. Celkově tak dodaly do sítě přes 1,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což podle podniku stačí na pokrytí roční spotřeby zhruba 488 000 domácností. K nárůstu výroby přispělo zejména příznivé počasí a zprovozňování nových zdrojů. I přes růst výroba z obnovitelných zdrojů v ČR zaostává za evropským průměrem. Hlavním důvodem navýšení produkce z obnovitelných zdrojů byly podle společnosti příznivé hydrologické, osvitové i větrné podmínky a také nově zprovozněné zdroje. Nejvíce elektřiny vyprodukovaly velké vodní elektrárny, celkově šlo o více než 1,1 TWh elektřiny. Meziročně šlo o téměř 23 procent více. Malé vodní elektrárny vyprodukovaly přes 204 000 MWh elektřiny, což je meziročně o půl procenta více. Solární elektrárny navýšily výrobu o deset procent na 142.264 MWh.
Čtěte také: Udržitelná Budoucnost
"Počasí nám loni přálo, ale dlouhodobě se jen na něj spoléhat nechceme. Proto pokračujeme v modernizacích vodních elektráren, a především ve výstavbě nových obnovitelných zdrojů v čele s fotovoltaikami," uvedl člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina. Podle Kaliny lze očekávat další zvyšování produkce z obnovitelných zdrojů. V této souvislosti připomněl některé projekty, které společnost už staví nebo připravuje. V průběhu roku se chce kromě nových solárních zdrojů zaměřit také na větrnou energetiku.
I přes růst v posledních letech výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Například podíl solárních elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny byl loni v ČR kolem 5,7 procenta.
Elektrická energie z obnovitelných zdrojů, které Skupina ČEZ provozuje na území České republiky a v Polsku, dosáhla za prvních šest měsíců letošního roku hodnoty 1 039 GW·h. V meziročním srovnání jde o 39% nárůst. Podařilo se to zejména díky dobrým klimatickým podmínkám pro výrobu ve vodních zdrojích a zvýšenému spalování biomasy. České elektrárny v rámci Skupiny ČEZ dodaly z obnovitelných zdrojů téměř 1 TW·h elektřiny, z toho 83 % produkce pochází z vodních elektráren.
Výroba z přečerpávacích vodních elektráren ve výši 165 799 MW za prvních šest měsíců letošního roku není započítávána, neboť tento typ zdroje není zahrnován mezi obnovitelné zdroje. O více než 26 % vzrostl meziročně objem elektrické energie vyráběné spalováním biomasy (jen v ČR činil tento nárůst téměř 60 %). České elektrárny Skupiny ČEZ plánují v tomto roce vyprodukovat spalováním biomasy více než 300 000 MW·h elektrické energie. Růst se očekává také u polských elektráren Skawina . a ELCHO. Jde v tuto chvíli o nejdynamičtější oblast rozvoje obnovitelných zdrojů.
Pro srovnání: před třemi roky činila celoroční výroba z biomasy ve Skupině ČEZ pouze 115 000 MW·h.
Čtěte také: VŠCHT a obnovitelné zdroje
V rámci Skupiny ČEZ se rozvojem nových obnovitelných zdrojů zabývá společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. Zelenou energii vyrábí ve 21 vodních elektrárnách a ve svých záměrech počítá mj. také s větrnými elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 500 MW, jakož i s využitím energie slunce a bioplynu.
Skupina ČEZ plánuje v následujících patnácti letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie až 30 miliard Kč. Z toho zhruba 20 miliard Kč na výstavbu nových větrných elektráren, které mají v současnosti největší potenciál rozvoje.
| Zdroj | Výroba elektřiny |
|---|---|
| Velké vodní elektrárny | Více než 1,1 TWh |
| Malé vodní elektrárny | Přes 204 000 MWh |
| Solární elektrárny | 142 264 MWh |
tags: #cez #elektřina #z #obnovitelných #zdrojů