Vládou schválená aktualizace Národního programu na snižování emisí ČR je ekologickými organizacemi Zeleného kruhu považována za promarněnou příležitost ke zlepšení životního prostředí.
Plán nereaguje na evropské trendy a nedává žádnou šanci na výraznější snížení emisí ani v dopravě, ani v oblasti energetiky.
Plán především rezignoval na redukci spalování uhlí a legislativní podporu bezmotorové dopravy. Výsledek skoro ročního procesu přípravy aktualizace je hodně znepokojivý.
Návrh aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu byl zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu a obsahuje cíle a politiky ve všech pěti rozměrech energetické unie na období 2021-2030 s výhledem do roku 2050.
Stěžejní část Vnitrostátního plánu tvoří nastavení příspěvku ČR ke klimaticko-energetickým cílům EU v oblasti snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti.
Čtěte také: Analýza plánu snižování emisí
Klimaticko-energetické cíle EU v oblasti snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti se propisují i do českých politik v oblasti klimatu a energetiky.
České cíle jsou obsaženy ve Vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, ve Státní energetické koncepci i Politice ochrany klimatu.
Dle aktualizovaného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024:
Dle aktualizovaného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024:
Dle aktualizovaného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024:
Čtěte také: Brněnské akční plány
Návrh MŽP posílit rozvoj obnovitelných zdrojů energie na úkor spalování neprošel přes Ministerstvo průmyslu.
MPO dokonce požadovalo vypustit celé opatření B12 „Zvýšení podílu výroby elektrické energie a tepla z nespalovacích zdrojů obnovitelné energie“.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu se neustále brání zvednout cíl pro obnovitelné zdroje alespoň na konzervativních 23 procent na konečné spotřebě, které doporučuje Evropská komise.
Nesplněn zůstává úkol z roku 2016 (!) zdanit fosilní paliva, která se využívají mimo rámec emisních povolenek (opatření BA 3). Obdobně v sektoru dopravy nenabízí aktualizace žádná účinná reálná opatření.
Zcela chybí podpora bezmotorové dopravy, kterou do plánu navrhoval zařadit spolek AutoMat. Do Plánu nebyly zapracovány ani další dílčí návrhy nevládních organizací.
Čtěte také: Snižování emisí Skupiny ČEZ
Stát nehodlá využít unikátní možnosti využít nové evropské limity pro ochranu zdraví před znečištěním z uhelných elektráren, které začnou platit od srpna 2021.
Z limitů je totiž možné udělovat výjimky a Národní program snižování emisí ČR by mohl říct, jaké omezení výjimek stát nastaví, jenže nic takového neobsahuje.
Vedle celoevropského systému ETS a a jeho rozšíření na další sektory, což skrze cenu uhlíku motivuje ke snižování emisí, jsou dalšími nástroji například dotace na zvyšování energetické efektivity a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Česká republika zvolila řadu opatření, aby zvýšila podíl OZE na své konečné spotřebě energie. Mezi ne patří například:
| Cíl | Hodnota |
|---|---|
| Cíl v oblasti snižování emisí | Snížení emisí o 55 % do roku 2030 oproti úrovni roku 1990 |
| Cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie | 30,1% podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 |
| Cíl v oblasti energetických úspor | Nezávazný vnitrostátní cíl na úrovni nepřekročení 852 PJ v konečné spotřebě a 1222 PJ v primární spotřebě energie k roku 2030 |
tags: #mpo #plan #na #snizovani #emisi #co