Plán Skupiny ČEZ na Snižování Emisí a Dosažení Klimatické Neutrality

Energetika v současnosti prochází největšími změnami za posledních několik desítek let. Důraz na životní prostředí, regulatorní změny, technologický pokrok i přání samotných zákazníků směřují energetiku k decentralizovaným a k přírodě šetrným zdrojům i postupům.

V roce 2021 představenstvo ČEZ, a. s., schválilo závazek dosažení klimatické neutrality začleněním strategie udržitelnosti - VIZE 2030 do firemní strategie Skupiny ČEZ. Emise skleníkových plynů jsou v rámci hodnocení dvojí významnosti vyhodnoceny jako významný dopad vyžadující řešení v rámci obchodního modelu. Interakce VIZE 2030, obchodního modelu a významných dopadů, rizik a příležitostí je popsána ve Zprávě o udržitelnosti 2024, kapitole Významné dopady, rizika a příležitosti.

Tranziční Plán Skupiny ČEZ

Současná obchodní koncepce Skupiny ČEZ a VIZE 2030 respektují trend dekarbonizace. Skupina ČEZ konsoliduje své hlavní obchodní aktivity a prosazuje ambice v oblasti udržitelnosti. Základním strategickým pilířem je přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní a dosažení klimatické neutrality do roku 2040.

Cíle redukce emisí skleníkových plynů pro Skupinu ČEZ jsou uvedeny ve formě intenzity emisí skleníkových plynů, zahrnující GHG emise rozsahů Scope 1 a 2, v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého vztažených na megawatthodinu vyrobené elektrické energie a tepla (dále jen Emisní intenzita). VIZE 2030 vychází z výpočtu Emisní intenzity v t CO2e/MWh.

Nejsilnějšími nástroji dekarbonizace do roku 2030 (dekarbonizačními pákami) ve Skupině ČEZ jsou odchod od spalování uhlí (plánovaný pokles Emisní intenzity o přibližně 65 %) a instalace nových bezemisních zdrojů, případně přechodných zdrojů na zemní plyn (plánovaný pokles Emisní intenzity o zhruba 35 %).

Čtěte také: Analýza plánu snižování emisí

Od roku 2019 snížila Skupina ČEZ svůj instalovaný výkon o 2 446 MW uhlí spalujících zdrojů (220 MW Ledvice II, 440 MW Prunéřov I, 200 MW Dětmarovice, 79 MW Vítkovice, 1 000 MW Počerady, 500 MW Mělník III a 7 MW Teplárna ve Dvoře Králové). Dalšími nástroji dekarbonizace jsou energetické využití odpadů, technologické zvyšování účinnosti stávajících elektráren nebo výměna automobilové flotily se spalovacími motory na elektromobily.

Všechna výše uvedená opatření berou v úvahu vývoj v oblasti technologií, trhů, legislativy, sociální oblasti a ochrany životního prostředí včetně dopadů změny klimatu ve variantních scénářích jak pro stávající, tak i pro projektované lokality (viz Zpráva, kapitola Rizika související se změnou klimatu). Příspěvek Scope 2 je nevýznamný. V rámci Scope 3 a Kategorie 11 - Využití prodávaných produktů je nejvýznamnějším opatřením útlum těžby uhlí. Více informací lze nalézt ve Zprávě o udržitelnosti 2024.

Dekarbonizační Cíle Skupiny ČEZ

Skupina ČEZ plně podporuje závazek Pařížské dohody OSN o změně klimatu z roku 2015 související s omezením globálního oteplování na úroveň „well below 2 °C“ oproti předindustriálnímu období a úsilím o omezení nárůstu nejvýše o 1,5 °C. Skupina ČEZ se zavazuje snížit Emisní intenzitu uváděnou v tunách CO2e/MWh o více než 50 % do roku 2030 oproti referenčnímu roku 2019 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040.

Oproti referenčnímu roku 2019, kdy bylo vykázáno 0,38 t CO2e/MWh, se jedná o snížení pod 0,16 t CO2e/MWh v roce 2030. Ke stanovení cílů byly využity scénáře podle zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) z roku 2017 (pro cíle do roku 2030 včetně se jedná o Beyond 2 degree scenario - B2DS). Ve Zprávě, kapitole Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec, je popsáno, kde se tyto cíle VIZE 2030 nacházejí v rámci hodnotového řetězce a jak souvisejí s dopady identifikovanými v rámci procesu hodnocení dvojí významnosti.

V září 2023 byla dokončena validace krátkodobého cíle pro rok 2033 a dlouhodobého cíle pro rok 2040 podle metodiky SBTi Sectoral Decarbonization Approach (SDA) a scénáře Net Zero by 2050 (NZ2050) od Mezinárodní energetické agentury, které jsou v souladu se scénářem 1,5 °C Pařížské dohody. Cíle SBTi jsou v rozsahu zahrnutých zařízení definovány částečně odlišně oproti cílům definovaným ve strategii VIZE 2030, která zahrnuje aktuálně provozovaná zařízení, zatímco metodika SBTi vyžaduje, aby byl výpočet prováděn každý rok na identické skupině zařízení jako ve výchozím roce 2019.

Čtěte také: Brněnské akční plány

Pro krátkodobé cíle Skupiny ČEZ platí závazek snížit Emisní intenzitu (v t CO2e/MWh v součtu Scope 1 a 2) o 83 % do roku 2033 oproti roku 2019. Skupina ČEZ se rovněž zavazuje snížit ve stejném období o 58,8 % absolutní hodnotu emisí skleníkových plynů Scope 3 z využití prodávaných produktů (kategorie 11). Pro dlouhodobé cíle Skupiny ČEZ platí závazek snížit Emisní intenzitu o 97,3 % do roku 2040 oproti roku 2019.

Skupina ČEZ se připravuje na postupné ukončování a související uzavírání nebo transformaci svých uhelných výrobních závodů, které budou mít řadu sociálních dopadů. Veřejně se zavazuje poskytnout přeřazení na jiné pozice, rekvalifikaci, přeškolení nebo kompenzace všem zaměstnancům, kterých se dotkne odklon od uhlí. Konkrétní realizovaná i plánovaná opatření jsou uvedena ve Zprávě o udržitelnosti 2024, kapitole Vlastní pracovní síla.

Významnou změnou v rámci dekarbonizace je také odprodej dvou polských uhelných elektráren. K uzavření celé transakce a prodeji společností došlo k 6. 2. 2025. Částky provozních a kapitálových výdajů potřebné k pokračování v realizaci dekarbonizačních opatření a zahájení dalších akcí jsou v souladu s investičním plánem Skupiny ČEZ.

Emise Skleníkových Plynů

Skupina ČEZ vykazuje své emise skleníkových plynů podle metodiky Greenhouse Gas Protocol: Corporate Accounting and Reporting Standard a 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories (dále jen GHG Protocol). Emise jsou rozděleny do skupin: Scope 1, představující přímé emise spojené s činností Skupiny ČEZ; Scope 2, zahrnující nepřímé emise spojené s nákupem elektřiny, tepla, technologické páry nebo chladu pro vlastní spotřebu; a Scope 3, do níž jsou zahrnuty nepřímé emise nevyprodukované Skupinou ČEZ, ale jejími smluvními partnery.

Ve Scope 3 jsou tedy emise související s dodavatelským řetězcem, dodávkou zboží a služeb nebo odběrem produktů, služeb či odpadů smluvními partnery. V roce 2021 byly stanoveny cíle strategie udržitelnosti a v souvislosti se zachováním sledování trendů byl rok 2019 stanoven jako referenční rok (tzv. base year) vykazování sledovaných údajů. Metodika výpočtů emisí skleníkových plynů za rok 2024 je shodná s metodikou použitou v roce 2023.

Čtěte také: Snižování emisí CO₂ v České republice

Skupina ČEZ je významnou energetickou korporací s velmi variabilním portfoliem zdrojů emisí skleníkových plynů ve společnostech působících v řadě států. Skupina ČEZ vykonává provozní řízení pouze u svých plně konsolidovaných dceřiných společností. Jejich emise skleníkových plynů jsou zařazeny do výpočtu přímých a nepřímých emisí. Emise skleníkových plynů jsou ve Skupině ČEZ měřeny (měření emisí CO2, CH4 a N2O) nebo stanovovány bilančním výpočtem. Jiné skleníkové plyny, než je samotný plyn CO2, jsou na ekvivalentní množství CO2 přepočteny s využitím koeficientů GWP (potenciál globálního oteplování).

V rámci Skupiny ČEZ je prováděn monitoring a měření emisí u skleníkových plynů dle Kjótského protokolu (CO2, CH4, N2O, HFC, PFC, SF6). NF3 (zařazený taktéž v Kjótském protokolu) není v rámci Skupiny ČEZ využíván.

Scope 1

Přímé emise skleníkových plynů (Scope 1) pocházejí ze spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla (CO2, CH4 a N2O) a záložních zdrojů energie (diesel generátorů), z pohonných hmot pro pracovní stroje a vozidla vlastněná nebo provozovaná Skupinou ČEZ (CO2), z fugitivních emisí při těžbě uhlí (CH4), ze skládky odpadů (CH4) a při přepravě zemního plynu (CH4), ze spalování biomasy (CH4 a N2O) a malá množství emisí z úniků plynů HFC, PFC a SF6 z chladicích a klimatizačních zařízení a z elektrických spínacích zařízení. Emise skleníkových plynů Scope 1 jsou v současné době pro energetický sektor nejvýznamnější. Jejich význam se nicméně v budoucnu bude snižovat s přechodem na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie.

Scope 2

V rámci kategorie nepřímých emisí Scope 2 jsou vykazovány nepřímé emise z nakoupené a zároveň spotřebované energie dle metod location-based a market-based ve státech, ve kterých nelze spotřebu energie pokrýt vlastní výrobou.

Scope 3

Ostatní nepřímé emise (Scope 3) představují nepřímé emise skleníkových plynů v dodavatelsko-odběratelském řetězci (upstream a downstream emise), které vznikají v důsledku činnosti Skupiny ČEZ, ale nejsou zahrnuty do Scope 1 a Scope 2. GHG Protocol rozděluje tyto nepřímé emise skleníkových plynů do patnácti kategorií. Osm kategorií Scope 3 není součástí této zprávy z důvodu jejich zanedbatelných hodnot (výše jejich podílu k celkovým emisím Scope 3 je pod úrovní 1 %) nebo proto, že Skupina ČEZ danou činnost neprovozuje.

Jedná se o následující kategorie: doprava a distribuce od dodavatelů, provozní odpady, služební cesty, dojížďka zaměstnanců do zaměstnání, majetek pronajímaný od externích subjektů, majetek pronajímaný externím subjektům, ukončení životnosti prodaných produktů a franšízy. V roce 2023 proběhl přezkum všech patnácti kategorií, z nichž byly jako významné identifikovány ty, které se podílejí na celkových emisích Scope 3 alespoň jedním procentem. Dlouhodobě jsou bez ohledu na tento limit vykazovány emise z nakoupeného zboží a služeb. Přezkum významnosti jednotlivých kategorií Scope 3 probíhá každé tři roky, nebo při významné změně v konsolidačním celku či hodnotovém řetězci Skupiny ČEZ, která indikuje možnou změnu jejich hodnoty.

Emisní Intenzita

V roce 2024 bylo dosaženo hodnoty Emisní intenzity (viz definice ve Zprávě, kapitole Tranziční plán) na úrovni roku 2023 při celkovém snížení výroby elektřiny a tepla oproti roku 2023. Snížení Emisní intenzity bylo na úrovni 1 %. Skupina ČEZ nově zveřejňuje ukazatel Intenzita emisí skleníkových plynů na čisté výnosy požadovaný ESRS. Ukazatel je definován podílem Celkových emisí skleníkových plynů v tunách CO2e a účetní hodnoty čistých výnosů dle IFRS. Čisté výnosy Skupiny ČEZ se rovnají hodnotě položky Provozní výnosy celkem uvedené v Konsolidovaném výkazu zisku a ztráty k 31. 12.

Interní Cena Uhlíku

Skupina ČEZ provozuje významné spalovací zdroje spadající do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), který je nástrojem politiky EU v oblasti klimatu, jehož cílem je snížit a omezit produkci emisí skleníkových plynů. V rámci tohoto systému obchodování s emisními povolenkami Skupina ČEZ nakupuje povolenky EUA a každoročně je vypořádává s EU registrem v objemu vyprodukovaných emisí CO2.

Skupina ČEZ aplikuje cenu emisní povolenky a forwardovou cenu EUA (EEX) v rámci podnikatelského plánu při plánování provozu i investičních akcí souvisejících s produkcí emisí skleníkových plynů, tedy z pohledu interní ceny uhlíku aplikuje při byznysových rozhodnutích „stínovou cenu“, která je aplikací ceny emisní povolenky a forwardové ceny EUA (EEX). Cena povolenek je provozním nákladem na provoz každého energetického zdroje a změna ceny tohoto nákladu ovlivňuje investiční rozhodnutí i každoroční plány provozu stávajících lokalit. Stínová cena není samostatně vykazována v účetní závěrce. Spotřebované nakoupené emisní povolenky ve vykazovaném období jsou součástí nákladů. Součástí hospodářského výsledku jsou i další transakce související s emisními povolenkami, jak je popsáno v Příloze konsolidované účetní závěrky k 31. 12.

Plánované Investice do Nízkoemisních Technologií

Skupina ČEZ plánuje zapojení do plánované výstavby demonstračních nízkoemisních jednotek v rámci EU. V současnosti jsou zvažovány dvě lokality - severní Čechy (kde se plánuje výstavba nových moderních hnědouhelných bloků) a jihomoravský Hodonín. Plánem ČEZ je zapojit se do projektu výstavby demonstračních nízkoemisních jednotek (Zero Emission Power Plants) v rámci Evropské unie, Celkem se počítá s výstavbou 10 - 12 jednotek, ČEZ se chce zapojit formou výstavby alespoň jedné z nich na území ČR. Jejich uvedení do provozu je plánováno v období let 2012 - 2015. Tyto jednotky by měly sloužit především pro ověření praktického fungování nejnovějších nízkoemisních technologií a s jejich nasazením jsou spojeny značné náklady.

ČEZ je zapojen do mezinárodních výzkumných projektů v oblasti nízkoemisních technologií už nyní. Je například účastníkem projektu GeoCapacity primárně financovaným Evropskou komisí, jehož cílem je hledání podzemních kapacit pro ukládání CO2 ve střední a východní Evropě. Dále se ČEZ účastní práce v různých pracovních skupinách v rámci celoevropské technologické platformy pro nízkoemisní zdroje.

Akční Plán Snižování Emisí CO2

Akční plán snižování emisí CO2 představila Skupina ČEZ v březnu 2007. Plán počítá do roku 2020 se ztrojnásobením výroby z obnovitelných zdrojů energie na 5,1 TWh. K dalším cílům patří snížit intenzitu emisí skleníkových plynů o 15 %, přispět ke splnění národního cíle snížení energetické náročnosti o 23 TWh ročně a investovat v zahraničí do projektů, které povedou k úspoře nejméně 30 milionů tun CO2. Plánovaná opatření si do roku 2012 vyžádají dodatečné výdaje v souhrnu více než 17 miliard Kč.

Obnovitelné Zdroje Energie

Skupina ČEZ snížila své cíle ve výstavbě obnovitelných zdrojů do roku 2030 o 72 procent. Vyplývá to z porovnání dvou údajů z prezentací pro investory. Podle mluvčí skupiny ČEZ Barbory Peterové se na původních cílech skupiny nic nemění a společnost nadále hodlá snižovat emise z výroby energie. Zároveň Deníku Referendum potvrdila údaje z investorských prezentací o snížení předpokládaného instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů.

Peterová krok skupiny ČEZ vysvětlila tím, že v současné chvíli nepanují dobré ekonomické podmínky pro další rozvoj obnovitelných zdrojů. Problémem není jen ekonomika obnovitelných zdrojů. Podle Peterové je dalším významně limitujícím faktorem délka a celková náročnost povolovacích procesů.

Budování nových obnovitelných zdrojů, především pak těch větrných, je klíčové pro zajištění nízkých cen energií a dodržení závazku snížit emise skleníkových plynů z výroby energie. Dohromady tedy vláda plánuje instalovat více než devět gigawatt nových čistých zdrojů energie.

Podle mluvčí skupiny ČEZ Peterové hodlá skupina „za přijatelných podmínek“ investovat až čtyřicet miliard korun do výroby z obnovitelných zdrojů energie. „Zaznamenali jsme, že několik dalších evropských energetik snížilo své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie v přímé reakci na rostoucí kapitálové náklady, úrokové sazby a zároveň klesající ceny elektřiny,“ uvedla pro Deník Referendum mluvčí skupiny ČEZ Peterová a dodala, že skupina „všechny tyto hodnoty sleduje a průběžně vyhodnocuje.

Plán Skupiny ČEZ snížit emise z výroby elektřiny na polovinu do roku 2030 posvětila celosvětově uznávaná odborná iniciativa SBTi. Oficiální potvrzení, že deklarované cíle největší české energetiky jsou v souladu s Pařížskou dohodou o omezení globálního oteplování, získal ČEZ jako vůbec první česká firma. V loni vyhlášené strategii Vize 2030 se Skupina ČEZ zavázala do konce tohoto desetiletí snížit emise skleníkových plynů ve výrobě o 50 % oproti referenčnímu roku 2019 a stát se klimaticky neutrální do roku 2050.

Iniciativu SBTi podporují celosvětově uznávané instituce jako Organizace spojených národů či Světový fond na ochranu přírody. Verdikt SBTi potvrdil, že plánované dekarbonizační kroky ČEZ splňují podmínky Pařížské dohody o omezení globálního oteplování výrazně pod 2 °C (well-bellow 2 °C).

SBTi u ČEZ posuzovala záměr snižování emisí skleníkových plynů ve všech třech kategoriích. Scope 1 (přímé emise z výroby, průmyslových procesů a dopravních prostředků vlastněných podnikem) a Scope 2 (nepřímé emise spojené se spotřebou nakupované energie - elektřiny, tepla, páry či chlazení, které nevznikají přímo v podniku) ČEZ řeší v rámci plánu snížit emisní intenzitu o více než polovinu, z 0,38 tun CO2e/MWh v roce 2019 na hodnotu 0,16 v roce 2030. V kategorii Scope 3 (nepřímé emise, které se vztahují k aktivitám podniku a které vznikají ze zdrojů mimo kontrolu či vlastnictví podniku), chce ČEZ snížit o 30 % dodavatelského řetězce.

Klimatická Neutralita jako Nutnost

Klimatická neutralita všech dodavatelů je například zásadní pro největšího výrobce čipů v Česku, dceru nadnárodního giganta onsemi. Dekarbonizační strategii, kterou pro EP Rožnov vypracovala společnost ČEZ ESCO, vyčíslila klimatickou stopu a navrhla vhodná řešení k její eliminaci. Mimo jiné jde například o dodávky čistě bezemisní elektřiny, instalaci vlastní fotovoltaické elektrárny, výměnu dosavadních spalovacích aut za elektromobily nebo přechod na ekologické vytápění.

V areálu firmy EP Rožnov navíc vznikne inovativní energetické centrum, kde bude poprvé v Česku mimo jiné vyzkoušen systém vehicle-to-grid, tedy využití elektromobilů jako baterie pro stabilizaci distribuční sítě. Spolupracují na něm společnosti ČEZ a Škoda Auto.

Do budoucna by mohla EP Rožnov využívat jako zdroj vytápění tepelná čerpadla. Vhodným rozšířením fotovoltaiky se může v budoucnu stát výstavba tzv. carportu, tedy zastřešení parkoviště, které pokrývají solární panely. Instalace carportů usnadní plánovaný rozvoj elektromobility v EP Rožnov, umožní totiž například částečné napájení dobíjecích stanic na ploše parkoviště.

ČEZ ESCO si dále klade za cíl dekarbonizaci českého průmyslu, obcí a veřejné správy. Mimo jiné dodávkami zelené elektřiny a instalacemi fotovoltaických elektráren přímo pro zákazníky. Mezi poslední významné zakázky v sektoru fotovoltaik patří například stavba elektrárny na střeše obchodního centra Černý Most nebo na střeše centrály Komerční banky. ČEZ ESCO je také významným dodavatelem energetických úspor se zárukou (EPC).

Ocenění Skupiny ČEZ v Soutěži Responsible Business Awards 2023

Skupina ČEZ zvítězila v soutěži Responsible Business Awards 2023 organizované agenturou Reuters v kategorii Reporting a transparentnost. Globálního klání zaměřeného na udržitelnost se zúčastnilo přes 700 firem z celého světa, ČEZ je jedinou českou společností, která uspěla.

Do stejné kategorie přihlásilo projekty přes 90 společností, do užší nominace se probojovalo 12 projektů. Skupina ČEZ tak soupeřila mimo jiné například s telekomunikačním gigantem Deutsche Telecom, významnou severskou retailovou bankou Danske bank, světovou farmaceutickou firmou AstraZeneca nebo globálním provozovatelem datových center CyrusOne.

tags: #Cez #plán #na #snižování #emisí #cíle

Oblíbené příspěvky:

• Elegance a odolnost granitových dřezů
• Nemoci z povolání u zdravotníků
• Vzorový bezpečnostní list nebezpečného odpadu
• Látky pro povzbuzení vášně
• Čištění odpadů a potrubí – recenze