CFSP a Změna Klimatu: Evropská Unie v Akci

Hlavním cílem unijní exekutivy je připravit unijní sedmadvacítku na zvládání geopolitických napětí, ekonomických otřesů nebo dopadů změny klimatu.

Článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, žepředsednictví v Radě konzultuje s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní možnosti volby společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu.

Rada přijala dne 8. prosince 2008 závěry a dokument s názvem „Nové pokyny pro činnost Evropské unie v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů“ (dále jen „nové pokyny pro činnost“), kde se uvádí, že šíření zbraní hromadného ničení i nadále představuje jedno z největších ohrožení bezpečnosti a že politika nešíření je zásadní součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

V rámci posilování společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména společné evropské bezpečnostní a obranné politiky stanovené v článku 17 Smlouvy o Evropské unii, dosáhla Evropská rada na svém zasedání v Nice ve dnech 7. až 11. prosince 2000 dohody o zřízení Vojenského štábu Evropské unie a vymezila jeho poslání a funkce.

Kdykoli přijme Rada rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí konečného rozhodnutí odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostorů a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Unie v reakci na měnící se úkoly aktualizovala v řadě dokumentů své priority pro politiku bezpečnosti sítí a informací, včetně sdělení Komise z roku 2006 - Strategie pro bezpečnou informační společnost - „Dialog, partnerství a posílení účasti“19 , usnesení Rady z roku 2007 o strategii pro bezpečnou informační společnost v Evropě20 , sdělení Komise z roku 2009 o ochraně kritické informační infrastruktury - „Ochrana Evropy před rozsáhlými počítačovými útoky a narušením: zvyšujeme připravenost, bezpečnost a odolnost“21 , závěrů předsednictví z ministerské konference o ochraně kritické informační infrastruktury (CIIP), usnesení Rady z roku 2009 o společném evropském přístupu k b...

plně schvaluje snahu EU vyjadřovat se jednotně a plnit vedoucí úlohu v globálních jednáních o změně klimatu za účelem dosažení mezinárodně závazných a měřitelných cílů pro snížení emisí skleníkových plynů; v této souvislosti podporuje výzvu obsaženou v usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2010 o konferenci o změně klimatu v Cancúnu, podle níž je nutné v zájmu budoucího udržitelného růstu Evropské unie přijmout cíl na snížení emisí skleníkových plynů ve výši 30 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990 (2); 45.

požaduje, aby rozpočet EU a jeho víceletý finanční rámec byly více zaměřeny na využívání plného potenciálu místních a regionálních činností v oblasti zmírnění změny klimatu a na zvýšení podpory střednědobého a dlouhodobého investování do místních a regionálních projektů úspor energie a energetické účinnosti, zvláště v rámci Paktu starostů a primátorů.

Například i) úsilím o rozvoj dalších příležitostí plynoucích z Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF), který podporuje investice do obnovitelných a čistých energií, ii) a snahami vyvíjenými v celé EU o začleňování obav a opatření spojených s dopady změny klimatu, zranitelnosti vůči změně klimatu a přizpůsobování se jí do všech stávajících nástrojů spolupráce, iii) posílením politického dialogu a konkrétních opatření v rámci globální aliance pro boj proti změně klimatu, iv) rozvíjením společné vize ve spolupráci se zranitelnými rozvojovými zeměmi, a to s důrazem na nezbytnou soudržnost našich opatření v oblasti změny klimatu, energetiky a rozvoje.

Globální aliance pro boj proti změně klimatu vytvořená v roce 2007 za účelem prohloubení spolupráce mezi ES a rozvojovými zeměmi například obnovuje závazek ES zařadit změnu klimatu do rozvojové spolupráce a poskytuje technickou a finanční pomoc pro přizpůsobení v nejméně rozvinutých zemích a v malých ostrovních rozvojových státech.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Tento návrh dále vychází ze „Zásad začlenění intervencí v oblasti energetiky do rozvojové spolupráce“, které nedávno přijala Rada (Rozvoj)7 , obnovené strategie udržitelného rozvoje EU8 a společného dokumentu Komise a Vysokého představitele pro SZBP s názvem „Vnější politiky ve službách energetických zájmů Evropy“9 , z nichž všechny opakovaně zdůrazňují význam podpory čisté energie při řešení otázek změny klimatu, chudoby a udržitelného rozvoje.

Na základě sdělení Komise „Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu“ potvrdily na jaře 2005 Evropský parlament a Evropská rada cíl EU, podle kterého by celosvětové teploty zemského povrchu neměly vzrůst o více než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací, aby se tak zamezilo nebezpečným a nevratným klimatickým změnám.

V roce 2000 Agentura pro jadernou energii (Nuclear Energy Agency, NEA)38 zkoumala úlohu jaderné energie při zmírňování rizika globální změny klimatu vytvořením kvantitativních podkladů pro posouzení míry snížení emisí skleníkového plynu pro alternativní cesty rozvoje jaderné energie.

EU by měla projevit odhodlání k uskutečnění zásadnějších a dlouhodobějších snížení emisí skleníkových plynů v kontextu mezinárodní dohody o budoucí strategii v období po roce 2012, která přinesou celosvětová snížení srovnatelná s cílem ve výši 2 °C. V závislosti na výsledku mezinárodních konzultací během roku 2005 přednese Komise Radě další návrhy na vypracování vyjednávací strategie EU pro další kolo jednání o celosvětové změně klimatu.

Druhý evropský program pro změnu klimatu (ECCP II), který byl zřízen sdělením Komise ze dne 9. února 2005 „Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu“8 za účelem vypracování a prozkoumání budoucí politiky Společenství v oblasti klimatu, zřídil pracovní skupinu pro zachycování a geologické skladování uhlíku.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Měla by také pokračovat v zabezpečování technické a finanční podpory rozvojovým přímořským a ostrovním státům při přizpůsobování se vlivům změny klimatu1 prostřednictvím iniciativ jako je globální aliance pro změnu klimatu2 , a za tím účelem, aby partnerským zemím pomohla zavést dlouhodobější národní plány pro přizpůsobení.

Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 „Omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia - Postup do roku 2020 a na další období“7 objasňuje, že pro snížení celosvětových emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 50 % je třeba snížit emise v rozvinutých zemích o 30 % do roku 2020 a o 60-80 % do roku 2050, že toto snížení je technicky proveditelné a že přínosy mnohonásobně převýší hospodářské náklady, ale pro dosažení tohoto cíle je třeba využít všechny zmírňující alternativy.

V tomto kontextu Komise publikovala sdělení s názvem „Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu“ a jarní Evropská rada potvrdila svůj záměrpřistoupit k mezinárodním jednáním s novým zaujetím.

Tematický program pro životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji včetně energie v rámci nástroje rozvojové spolupráce pro posílení Globální aliance proti klimatickým změnám a spolufinancování prostřednictvím partnerství soukromého a veřejného sektoru pro transfer technologií v oblasti změny klimatu.

Společenství podporuje spravedlivé rozdělení projektů CDM, a to i prostřednictvím Globální aliance pro změnu klimatu vytvořené Komisí10 , je tudíž vhodné ujistit o přijatelnosti kreditů z projektů, které se začnou uskutečňovat až po období 2008 až 2012 v nejméně rozvinutých zemích, a které patří mezi projekty, jež budou přijaty všemi členskými státy Společenství během období 2008 až 2012.

Zvýšenou pozornost zaměřenou na změnu klimatu podporuje řada nových finančních mechanismů a iniciativ, jako je Globální fond pro energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů (GEEREF), Globální aliance pro boj proti změně klimatu (GGCA) a nástroj EU-AKT pro energetiku, který se sice týká jiné oblasti, ale přesto významně přispívá k boji proti změně klimatu.

Tento vývoj má mnoho následků jak v ekonomické, sociální a zdravotní oblasti, tak i v oblasti životního prostředí: poklesl počet pracovních míst, lidé, kteří nemohou nebo nechtějí vlastnit automobil, mají větší obtíže s přemísťováním, osoby se zdravotním postižením jsou v mnoha evropských městech ještě pořád v podstatě vyloučeny z veřejné dopravy, škody na životním prostředí sahající až po ekonomicky i ekologicky nebezpečné změny světového globálního klimatu již nejsou přijatelné.

To je jeden z cílů, které si Evropská unie vytyčila, když přijala návrh Komise na vytvoření globální aliance pro boj proti změně klimatu a dvoustranné a regionální iniciativy ve spolupráci s Latinskou Amerikou a Asií.

Společenství podporuje spravedlivé rozdělení projektů CDM, a to i prostřednictvím Globální aliance pro změnu klimatu vytvořené Komisí3 .

Výzkum se zaměří na dopad globální změny (změna klimatu, využívání půdy, globalizace), vícenásobné expozice prostřednictvím různých expozičních vstupů, speciaci a toxikologii, identifikaci zdrojů znečištění či nových a vznikajících environmentálních podnětů způsobujících stres a jejich vzájemné působení s přírodními činiteli a složkami (např. škodlivé plyny, jemné a vysocejemné částice živé nebo neživé povahy, vnitřní a venkovní ovzduší, elektromagnetická pole, hluk, vystavení toxickým látkám, plynům a výfukovým zplodinám, a slunečnímu záření) a na jejich případné dopady na zdraví, analýzy syndromů a chronického vystavení, interakce toxických látek a směsí takových látek, analýzy genetických polymorfismů a imun...

tags: #CFSP #změna #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická známka pro motoristy
• Emisní systémy pro Citroen C3
• Jak ekologicky zlikvidovat karoserii
• Význam Pařížské dohody
• Charakteristika Podzimních Rostlin