Klimatická Změna: Infografiky a Data

Klimatická změna je komplexním problémem skládajícím se z mnoha souvisejících jevů, o kterých je třeba diskutovat. Projekt Fakta o klimatu se zabývá shromažďováním dat o klimatu a klimatické změně a jejich zpracováním, kdy nejčastěji vznikají různé infografiky či grafy.

Otázku klimatu a klimatické změny lze ve vzdělávání zařadit do průřezového tématu Environmentální výchova, které se nejčastěji prolíná s učivem biologie či zeměpisu. Tím, že se jedná o komplexní problém, který je momentálně velmi aktuální, je vhodné jej přiblížit studentům kdykoliv a kdekoliv k tomu bude příležitost. Může se tak řešit například i v rámci projektové výuky.

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Klimatická změna / změny klimatu je jedno z témat našeho projektu. Přinášíme veřejně dostupné infografiky a datasety, které můžete najít na www.faktaoklimatu.cz.

Vliv Lidské Činnosti

Lidská činnost v čele se spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) vede ke zvyšování koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ročně se ho v energetice, dopravě a průmyslu vyprodukuje asi 35 miliard tun, odlesňování přidá dalších 5 miliard tun. Na průměrného obyvatele planety tedy připadá asi 5 tun CO2 ročně. Lidská činnost tak vede k nárůstu koncentrací CO2 v atmosféře.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Oxid uhličitý v průmyslu vzniká jednak spalováním fosilních paliv při zahřívání (tavení, destilace, sušení apod.) a jednak při některých chemických reakcích např. při výrobě cementu nebo železa.

Vyšší koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře vedou k silnějšímu skleníkovému efektu. Tepelné záření, které by jinak planeta Země vyzářila do vesmíru, je skleníkovými plyny pohlceno a vráceno zpět k povrchu. Zesílený skleníkový efekt vede k oteplování vzduchu i vody v oceánech.

Častým argumentem zpochybňujícím lidský vliv na klima je, že nejsilnější skleníkový plyn je obyčejná vodní pára. To je pravda. Množství vodní páry v atmosféře je ale také ovlivňováno lidskou činností, byť nepřímo. Cyklus vodní páry je řízen teplotou, která je ovlivňována ostatními skleníkovými plyny vypouštěnými člověkem.

Důsledky Oteplování

Od průmyslové revoluce narostly teploty vzduchu v průměru o 1,2 °C, ale většinu tepla pohltila voda v oceánech, jejíž teplota také dlouhodobě narůstá. Atmosférický CO2 se částečně rozpouští v oceánu, kde vytváří kyselinu uhličitou. To vede k poklesu pH, neboli okyselování oceánů.

Vyšší teploty mořské vody způsobují zmenšování plochy a tloušťky mořského zámrzu v Severním ledovém oceánu. V září 1979 byl objem ledu v Severním ledovém oceánu asi 17 000 km3, v září roku 2017 již jen 5 000 km3. Hladina světových oceánů se zvyšuje rychlostí 3,3 cm za desetiletí.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Zvyšující se teploty stojí rovněž za táním horských ledovců v Alpách, Himalájích, Andách a dalších světových pohořích.

Svět se od roku 1961 oteplil přibližně o 1 °C (viz. infografika Světová teplotní anomálie). Nicméně pevniny se oteplují přibližně dvakrát rychlejším tempem než oceány, severní polokoule se otepluje rychleji než jižní polokoule. Zesílení oteplování nad pevninou a na severní polokouli je způsobeno zpětnými vazbami v klimatickém systému a je dobře modelováno současnými klimatickými modely.

Konkrétním příkladem místa s velkým nárůstem teploty jsou ostrovy v Severním ledovém oceánu - Špicberky, nebo Země Františka Josefa. Na Špicberkách se zvýšila průměrná roční teplota o 3,8 °C, v Zemi Františka Josefa o 5,2 °C.

Průměrná globální teplota vzduchu od začátku průmyslové revoluce, tedy za posledních 200 let, stoupla o zhruba 1 °C. Oteplení planety o 1 °C je velmi významné, protože i k tak “malé” změně teploty oceánů a souše je nutné obrovské množství energie.

Světová Teplotní Anomálie

Světová teplotní anomálie je vypočtena jako vážený průměr místních teplotních anomálií pro jednotlivé měřicí stanice. Místní teplotní anomálie pro daný den je definována jako rozdíl aktuální denní teploty a průměru teplot pro daný den v referenčním odbobí (tzn. v letech 1951-1980).

Čtěte také: Analýza dokumentu "Led v ohni"

Růst teplotní anomálie neznamená, že všechna místa na Zemi se oteplila o 1 °C. Teplota v jednom roce v Evropě může být např o 3 °C vyšší než dlouhodobý průměr, zatímco v Indii o 2 °C nižší než dlouhodobý průměr.

Proč se používá Teplotní anomálie místo absolutní průměrné teploty? Důvodů je více, všechny se ale týkají správnosti zpracování dat. Například: teplota typicky závisí na nadmořské výšce a kdybychom přidali do datového souboru několik vysokohorských stanic, poklesla by průměrná hodnota - jinak řečeno teplota planety by závisela na výběru poloh měřicích stanic. To se ale při použití teplotní anomálie neděje - Je typické, že pokud je tepota na sněžce o 2 °C nižší než dlouhodobý průměr, je teplota v Praze přibližně o 2 °C nižší také - jinak řečeno teplotní anomále v geograficky blízkých místech bývají podobné.

Projekt Fakta o Klimatu

„Shromažďujeme data o klimatu a klimatické změně, která poskytují vědecké instituce (ČHMÚ, NASA, Eurostat a jiné) a zpracováváme z nich grafy a infografiky pro další použití,“ říkají autoři projektu.

Sami vyhledali data o teplotě či emisích, našli konkrétní informace v mnohasetstránkových zprávách IPCC (Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu) nebo původních článcích. Rozhodli jsme se proto, že tu práci, kterou jsme s hledáním dat sami měli, ostatním ušetříme - zpracujeme infografiky, dáme odkazy na původní data i naše zpracované datasety na jedno místo a doplníme základní souvislosti. A dáme je k dispozici všem, pro koho budou užitečné.

tags: #změna #klimatu #infografika #data

Oblíbené příspěvky:

• Vyklízení a Odpad ČR
• Srovnání emisí CO2 na obyvatele v ČR
• Udržitelné hospodaření AGRO ZVOLE
• Řešení pro vnitřní kanalizaci
• Definice zranitelnosti klimatu