Klimatická změna a názory Luboše Motla

Fyzik Luboš Motl patří k nepřehlédnutelným představitelům českých „klimaskeptiků“. V rozhovoru vysvětluje, že jako člověk z prostředí špičkové vědy (a někdejší pedagog z Harvardu) nemůže přijmout některá klíčová tvrzení klimatické debaty.

Ekolist: Co to vlastně znamená být skeptik v klimatické debatě?

Luboš Motl: Slovo skeptik má samozřejmě mnoho úrovní: skeptický je možné být k mnoha věcem - třeba k paranormálním jevům. Pro mě jsou tedy tvrzení o přicházející zkáze vinou klimatické změny analogické třeba i tomu, že lidé vládnou nadpřirozenými silami. Obecně se ale shodují v tom, že neexistuje problém natolik vážný, aby vyžadoval zásadní reorganizaci chování lidstva, ekonomiky, problém, který by opravdu hrozil záhubou. Důvod, proč to neexistuje, je samozřejmě předmětem debat.

Mnohé to možná překvapí, ale jsem si téměř jist, že kdybychom probrali názory na klima, která mám já a které má pan doktor Pretel, tak ten rozdíl mezi námi bude dosti malý. V něčem bychom se samozřejmě neshodli - já třeba nesouhlasím s názorem, že extrémy v počasí zákonitě narůstají a že za tím stojí oteplování planety. Můj názor stojí na řadě analýz, které jsem udělal sám pomoci různých modelů a matematických výpočtů.

Základní otázky klimatické debaty a pohled Luboše Motla

Otepluje se?

Čtěte také: Klimatické podmínky

Ano, otepluje. Otepluje se na úrovni století. Za poslední století se oteplilo asi o 0,7 stupně, nikdo to neví přesně. Za posledních 300 let se oteplilo řekněme o 1,5 stupně. Za posledních 1000 let se možná ochladilo. Rozhodně i v relativně nedávné historii je možné najít úseky, které byly teplejší než naše doba. Nyní žijeme v interglaciálu, tedy teplota je samozřejmě mnohem vyšší, než byla v době ledové, to ví ale každý. Ale pokud se podíváme čistě na škálu posledních sta let, tak zjistíme, že třeba za posledních 15 let bylo oteplování téměř nula, takže se trend nedá odlišit od šumu. Vůbec i ta velikost oteplení kolem půl stupně je na hranici přirozené variability a přesnosti měření.

Tedy zdvojnásobení koncentrací CO2 v atmosféře vede ke zvýšení teploty o zhruba jeden stupeň, to je číslo vyplývající z velkého množství empirických dat a je asi třikrát menší než je střední odhad IPCC, dle nějž to je 2-4,5 stupně. Zdvojnásobení koncentrací nastane někdy kolem roku 2080, pokud budeme přidávat tento plyn tak rychle jako dnes.

Může za to člověk?

Částečně za to člověk zřejmě může. Zároveň je pravděpodobné, že na tom částečně musí mít podíl příroda. Před 300 lety nastala malá doba ledová a ta začala doznívat již kolem začátku průmyslové revoluce. Skleníkový jev je efekt známý od objevů Josepha Fouriera roku 1824. Jde jen o sílu jevu, o jeho relativní důležitost ve srovnání s jinými jevy. My samozřejmě měníme zeměkouli mnoha různými způsoby a skleníkový jev je jedním z nich. A podle mě jedním z nejméně důležitých.

Ano, je to téma opravdu mimořádně zpolitizované. A vše stojí na určitých vědeckých tvrzeních, která jsou diskutabilní či spíše očividně chybná. I kdyby to bylo o dva, tak bude v podstatě nepozorovatelné a nebude to mít v podstatě žádné zásadní důsledky. Hlavní rozpor je tedy v tom, zda ta změna o stupeň či dva je problém, či ne. Jádro sporu tedy není v debatě o nějakém čísle, skeptik se může lišit od alarmistického klimatologa prostě jen v názoru, zda změna bude o stupeň či o tři.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

IPCC jako politická organizace

V jednom článku jste napsal, že IPCC je politická organizace, jejíž misí je selektivně vybírat, interpretovat a dezinterpretovat. Lidé v IPCC byli pro tuto práci vybráni proto, že mají zájem o prezentaci klimatologie v tomto smyslu. Nicméně byli vybíráni, protože souhlasí se základní misí IPCC, tedy varovat před klimatickou změnou. Důležité je zamyslet se i nad tím, jak vlastně vznikla klimatologie v dnešní podobě. Když jsem studoval na matematicko-fyzikální fakultě, šli ji studovat ti lidé, kteří nestačili na ostatní obory. Pak ale před zhruba dvaceti roky nastala situace, kdy se klimatologie nafoukla asi desetinásobně. Do tohoto oboru bylo nataženo obrovské množství lidí, několikanásobně stouplo jeho financování, a to vše pouze kvůli tomu, že se stalo populární téma klimatické změny způsobené člověkem.

Kdyby tomu nikdo nevěřil, klimatologie se vrátí do pozice standardního skromného předmětu fyzikálních věd, jímž byla před 20 lety. Je to obor, který si vybírá lidi, kteří předem mají určitý pohled na to, jak svět funguje. A to je jeden z hlavních problémů IPCC, i když samozřejmě i tam jsou skeptici.

Každopádně debaty jsou pro nás laiky zcela nepřehledné. Ale od názoru, že třeba loňská vlna veder v Rusku měla nějakou souvislost s jinými extrémy, se už opravdu ustupuje. Je vědecky prokazatelné, že oteplovací trend posledních staletí nemůže sám o sobě působit jevy jako zvýšenou aktivitu hurikánů, vedra v Rusku a jiné věci, které byly prezentovány jako možný důsledek globálního oteplování.

Odhaduje se, že za poslední roky do této obrovské hry naplynulo zhruba 50 miliard dolarů, to je obrovská suma. Výzkumníci, kteří dostávají granty, pochopitelně nechtějí někoho přesvědčovat, že jim peníze dává zbytečně. A pak také existuje opravdový zelený byznys, průmysl, celý ten komerční sektor, obchod s povolenkami, a tak dále, který dostává peníze, dotace. Ani ti samozřejmě nechtějí, aby to skončilo.

Václav Klaus a jeho vliv na debatu o klimatických změnách

Opravdu zásadní vliv na debatu o klimatických změnách v ČR má samozřejmě Václav Klaus. Největší hrozba znamená, že žádná větší nyní neexistuje, a tak to je, jde o obrovský program, který ohrožuje základní svobody. To, co říká pan Klaus, se stalo nejvíce politicky nekorektním tvrzením, které můžete vyslovit. Omezuje to svobodu ekonomickou; pokud by se uskutečnila všechna ta navrhovaná opatření, tak nemůžeme bez povolení vlády dělat vlastně nic. Cokoliv děláme, ať to jsou přírodní projevy života či industriální aktivity, to vše produkuje oxid uhličitý. To má prezident na mysli, a také to omezuje svobody vědecké, protože mnoho vědců bylo doslova vyhozeno z práce či diskriminováno v důsledku jejich skeptických názorů.

Čtěte také: Postup zateplení v ČR

Pan prezident je politik, pro něj hraje politika a tím pádem i ideologie důležitou úlohu. Zároveň si uvědomuji, že na začátku doby, kdy se začal touto problematikou zabývat, byly jeho názory na určité technické otázky klimatu extrémně zjednodušené. Ale v průběhu těch let pan prezident začal klima studovat více detailně a jsem si jist, že se stal relativně dobrým expertem - zejména s ohledem na to, že není vzdělán v přírodních vědách.

Já prostě považuji vliv pana prezidenta za zcela pozitivní, protože dává lidem pocit, že je možné docházet k opačným závěrům, že musí znovu být legální, aby vědec směl dojít k něčemu, co není katastrofického rázu.

Konsensus ve vědecké komunitě

V komunitě klimatických vědců panuje naprostý konsensus (nejčastěji uváděnými údaji jsou 97-98 %), že člověk přispívá svou činností k oteplování planety. Nicméně konsensus nemá s vědou nic společného. Konsensus znamená asi tolik, že někteří lidé spolu souhlasí, ale neříká vůbec nic o tom, jestli mají pravdu. Konsensus je ve skutečnosti typičtější pro armádu nebo pro církev, než pro vědeckou komunitu.

Pro opravdu dobrého vědce znamená konsensus to samé co “průměrnost”. Většina z vás současně nemá ani tušení, jak to chodí ve vědecké komunitě ve skutečnosti. Tam teprve vidíte, jak se tvoří realita! Jenže pak se objeví někdo, kdo má jaksi větší osobnostní váhu než ostatní. Sto let jsme díky konsensu věřili, že neexistuje bezdrátový přenos elektřiny, přestože s ním experimentoval už Nikola Tesla. Teď to objevujeme znovu.

Mainstreamová média si tvoří svou vlastní realitu. Kloužou po povrchu, žehlí různé nerovnosti v předkládaných studiích, nerespektují obezřetný a víceznačný jazyk vědců, z možných scénářů si vybírají ty nejkalamitnější. Pomáhají vytvářet komunikační prostředí, v němž panuje přehnané očekávání od klimatologů. Aktivistům podle jejich kritiků nejde o záchranu světa - to by se soustředili na energetické zdroje s vysokou hustotou, jako je nukleární fúze nebo malé jaderné reaktory. Tak nějak podobně to vidí klima skeptici.

Morální základy klimatické debaty

Z pohledu Haidta - přiznaného liberála, jenž ale ochotně střílí do vlastních řad a nachází u konzervativců též dobré stránky - se totiž obě strany tváří v tvář klimatické hrozbě chovají obdobně “šíleně”. Liberálové vedeni dobrými úmysly hrozbu líčí víceméně jako apokalypsu, konzervativci jejich výklad, rovněž z dobrých důvodů, nemohou přijmout.

Na Haidtově matici základů morálky totiž atakují hned dvě bytostně konzervativní hodnoty - poslušnost a poctivost. Změnofob si nemůže pomoci. Ideologii klimatismu šíří “greténisté” či také “klimaspratci”. Něco takového může od pana změnofoba chtít jen šílenec. Klimatista.

tags: #klimatická #změna #Luboš #Motl #názory

Oblíbené příspěvky:

• Recenze ekologických hrnků
• Sítka do odpadu: Přehled a využití
• Efektivní nakládání s odpadem
• Výlety v okolí Svitav
• Ochrana lesa před lýkožroutem