Už před několika staletími se lidstvo snaží využívat vzdušný prostor k létání jednoduchých strojů, horkovzdušných balónů, které vedly k sestrojení vzducholodí až po dnešní moderní stroje, kdy můžeme využívat nejvyspělejší technologie lidstvem vymyšlené. Technologické stroje, které už dnes známe jako letadla, měly své první krůčky už před dvěma stoletími, která právě zapříčinila vznik dnešní nejmodernější a nejdynamičtější dopravy dnešní doby.
V současnosti je již letecká doprava natolik využívána a důležitá pro její schopnosti, že bychom si jen těžko mohli představit svět bez těchto monstrózních strojů. Ve velké míře je letecká doprava značně využívána, a to pro účely přeprav osob a věcí, cestovního ruchu, k vojenským účelům, velký faktor hraje i věda a výzkum, mapování povrchu, stavu ekosystému a klimatu na naší planetě. I když touha po létání je stará jako lidstvo samo a už Leonardo da Vinci objevil a popsal některé základní principy aerodynamiky a fyziky a navrhl stroje, které by se daly považovat za předchůdce dnešních vrtulníku, padáků či kluzáků.
Novodobá historie letectví se ovšem začíná psát až od roku 1783, kdy se poprvé do vzduchu vznesl jeden z horkovzdušných balónů bratří Montgolfiérů, jako první opatřen lidskou posádkou. Dějiny letectví v Česku byly zahájeny ing. Janem Kašparem přesně 13.5.1911 jeho dálkovým přeletem z Pardubic do Prahy - Kbel v letounu zakoupeném od francouzského letce Blériota.
Relativně vysoké nároky na provozování leteckého sportu běžnými letadly a značné nároky na odbornou způsobilost leteckého personálu vedou v posledních desetiletích k celosvětovému rozmachu létání na zařízeních jednoduché a velmi lehké konstrukce. Svým charakterem je takové létání amatérskou sportovní činností a ve většině zemí jsou tato zařízení považována za sportovní létající zařízení, nikoliv za letadla ve smyslu mezinárodních předpisů.
Jako terminus technicus se pojem „Sportovní létající zařízení“ objevuje v české právní úpravě až se zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Zákon o civilním letectví vymezuje obecná pravidla pro provoz dvou základních kategorií vzdušných leteckých výrobků: letadel a sportovních létajících zařízení. Sportovní létající zařízení je definováno jako maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů. Osoby, které jsou držiteli platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí, jsou považovány za piloty.
Čtěte také: Povinnosti platby ekologické daně
Znečištění prostředí hlukem nezaujímá nijak významné postavení mezi ostatními fyzikálními vlivy na životní prostředí. Z toho důvodu je na pokraji zájmu orgánů životního prostředí, a odborníků v této oblasti je v řadách ekologů poskrovnu. Samostatný zákon na ochranu prostředí a obyvatel před hlukem u nás neexistuje a rozhodování o tom, kdy je hluk ve vnějším prostředí nepřípustný, přísluší orgánům ochrany veřejného zdraví.
Jsou však obory lidské činnosti, kde je hluk přece jen významnou složkou prostředí, kterou nelze přehlížet. Jedná se v prvé řadě o pozemní dopravu a letecký provoz, které postihují hlukem rozsáhlá území a co do úrovní často překračují nejvýše přípustné hodnoty hluku. Důležitým faktorem, který upravuje vzájemný vztah letiště a obyvatel v okolí letiště, jsou stanovená hluková ochranná pásma.
Letecký provoz nad národním parkem má vliv především na faunu, tedy živočichy, kteří v národním parku žijí. Dostupné studie se shodují na tom, že vcelku zanedbatelný je vliv občasných střetů letadel s ptáky. Pochopitelně k nim dochází, ale jde opravdu o občasné střety, které v populacích ptáků nezanechávají výrazné stopy. Mnohem významnější jsou opět především důsledky hlukové zátěže, která je navíc občasná.
Ale právě v území, kde jsou zvířata zvyklá na relativní ticho, je občasná hluková zátěž leteckého motoru zásadním vyrušením i pro zvířata. Existují desítky studií ze světa o tom, že letadla (a zcela nejvíce pak vrtulníky) plaší živočichy (existuje řada dokladů především na stádech kopytníků), což se projevuje na jejich zdravotním stavu (splašeným jedincům stoupá tepová frekvence, hladina adrenalinu, apod.), přičemž je vysoce pravděpodobné, že motorové létání může mít až fatální důsledky v době toku a páření ptáků či říje kopytníků (existují oprávněné obavy, že přelety vedou k opouštění telat losů rodiči či snížení reprodukční schopnosti sobů).
V České republice máme stanovenou hranici 150 m nad povrchem pro lety mimo obydlené území a 300 m nad obydleným územím. Podle nedávné studie švýcarských ornitologů je to výška nedostatečná.
Čtěte také: Termíny svozu odpadu Dolní Lhota
Mezi opatření, která prokazatelně snižují množství zplodin na letištích, patří optimalizace pohybů letadel na odbavovací ploše a rolovacích drah, provozní tahaní letadel na místo vzletu a rolování s minimálním počtem pohonných jednotek. Snížení emisí v provozních podmínkách je možné dosáhnout stejnými postupy, které se aplikují i na snižování hluku a spotřeby paliva. Během letu a stoupání je možné dosáhnout snížení emisí volbou režimu optimalizace. Ke znečištění ovzduší v okolí letišť nepřispívají samotná letadla, ale doprava a manipulace na letištích.
Budování letišť i existence letišť, zejména konstrukce vzletové a přistávací plochy může hrozivým způsobem narušit režim podzemních vod nejenom v prostoru letiště, ale i v jeho širokém okolí. Ze zpevněných ploch dochází k rychlému odtoku dešťové vody, což může způsobit přívaly ve vodotečích, kde je dešťová kanalizace zaústěná.
Pohybové plochy letiště jsou odvodněné pomocí speciálních režimů čištění, kde se bere ohled i na ropné produkty nebo odmrazovací látky v zimním období. Dešťové vody ze zpevněných ploch, zejména z odbavovací plochy, mohou být očišťované ve zvláštní čističce na letišti, s odlučováním ropných produktů, nebo je sběrač napojený na čistící stanici blízkého města, případně musí být pro případy ropné havárie zpracované zvláštní postupy, kdy existují opatření při ropné havárii.
Plánování rozvoje letišť musí brát na vědomí nejenom samotný prostor letiště, ale i jeho široké okolí. Součástí plánování letišť je začlenit letiště do celkové koncepce svého okolí a regionu. Společně se zlepšováním životního prostředí na letišti letiště stále víc využívají svoje prostory pro rekreační zóny nejenom pro návštěvníky letiště, ale i pro jeho zaměstnance a pro obyvatele blízkých měst. Na letištích vznikají sportovní hřiště, golfová hřiště, prostory pro vodní sporty a podobně.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, jak škodlivý vliv má zvýšená letecká doprava na vývoj klimatu. Přesto se létá čím dál víc a jak zjistila nová celoevropská studie organizace Greenpeace, linky nízkonákladových leteckých společností jsou v evropském měřítku 26krát levnější než spojení vlakové. Podle Greenpeace za tím stojí podléhání lobbingu leteckých společností a politická nečinnost, která umožňuje potlačovat železniční dopravu ve prospěch té letecké, třeba prostřednictvím daňových úlev.
Čtěte také: Odpad Pacov info
Evropské letecké dopravě dominují nízkonákladové letecké společnosti. V podstatě za pár eur a hodin se dá cestovat napříč kontinentem, což je pohodlné, vede to k rozvoji turismu a podpoře ekonomik jednotlivých států, včetně oblastí, které dříve patřily k méně navštěvovaným. Podle environmentalistů za to ale tvrdě zaplatíme klimatickými dopady a zhoršenou kvalitou ovzduší.
Celkový počet emisí uvolněných z letecké dopravy za posledních 25 let tvoří téměř polovinu toho, co se z letadel do atmosféry uvolnilo v předchozích osmdesáti letech. Na letectví připadalo v roce 2023 přibližně 2,5 % celosvětových emisí CO2. Absolutní objem emisí ale výrazně narůstá. Od roku 2000 se uvolnilo 47 % celkových emisí CO2 z letecké dopravy zaznamenaných v letech 1940 až 2019,“ uvádí například poslední zpráva Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA), která hodnotí dopady letectví na životní prostředí za rok 2025.
Podle autorů zprávy jsou dopady letectví na klima, které se projevují například suchy, lesními požáry, vlnami veder nebo naopak nenadálými záplavami, důsledkem emisí CO2, emisí oxidů dusíku (NOX), suspendovaných částic (sazí), oxidů síry (SOX) a vodní páry, jakož i emisí vzniklých z kondenzačních stop a interakce aerosolu s oblaky. Ty způsobují nejen klimatické škody, ale také vysoké znečištění ovzduší.
Na to ve své nejnovější studii upozorňuje i organizace Greenpeace, která zkoumala v souvislosti s růstem provozu nízkonákladových leteckých společností politiku Evropské unie vůči jiným způsobům dopravy, konkrétně té železniční.
Zpráva, kterou organizace Greenpeace vydala koncem léta, porovnává ceny jízdenek na 142 trasách - včetně 109 přeshraničních a 33 vnitrostátních cest. Analýza se týkala pouze tras do 1500 kilometrů vzdušné vzdálenosti, po kterých lze rozumně cestovat po železnici i letecky. Vyplynulo z ní, že na 54 % přeshraničních tras bylo létání levnější alespoň šest z devíti dnů.
Z ní v tomto ohledu vyšla celkem příznivě i Česká republika, kde studie zkoumala celkem devět přeshraničních tras. Vlak vyšel z Prahy levněji do Berlína, Košic, Záhřebu, Budapešti a Varšavy. Letecky je z Prahy naopak levnější dostat se do Milána nebo do Paříže.
Nejhůř z hodnocení Greenpeace v tomto ohledu vychází Francie, Španělsko a Spojené království, kde byly vlaky dražší než lety až na 95 % přeshraničních tras. Největší zmiňovaný rozdíl byl zaznamenán na trase mezi Barcelonou a Londýnem, kde byla cesta vlakem 26krát dražší než let. Dopady na životní prostředí jsou podle Greenpeace obrovské.
Podle Greenpeace se sice podíl tras, kde jsou vlaky převážně levnější, zvýšil oproti roku 2023 o 14procentních bodů, především díky lepšímu železničnímu spojení a menšímu počtu ultralevných letových spojení přes uzly jako Londýn nebo Dublin, přesto ale ekologičtější vlaky nemůžou konkurovat silně dotované letecké dopravě.
Nízké ceny letenek nízkonákladových leteckých společností existují pouze z důvodu nezdaněných leteckých pohonných hmot. Mezinárodní letenky jsou také osvobozeny od DPH, zatímco železniční operátoři často platí plnou DPH, rostoucí náklady na energii a vysoké poplatky za přístup na trať,“ říká zpráva Greenpeace.
Organizace proto naléhá na Evropskou unii i národní vlády, aby reformovaly dopravní politiku ukončením dotací pro letectví, zavedením jednoduchého systému jízdenek na železnici a většími investicemi do veřejné železniční infrastruktury. Nemůžeme pokračovat v odměňování nejvíce znečišťující formy dopravy. Evropa musí učinit vlaky nejlevnější a nejjednodušší možností - ne poslední možností.“
Některé letecké společnosti či cestovní agentury nabízejí klientům koupi „odpustků“, aby si mohli kompenzovat emise vzniklé z přepravy na dovolenou či služební cestu. Letecká společnost Ryanair nabízí cestujícím dobrovolné offsety od roku 2021. Zákazníci si mohou vybrat plnou podporu, která vychází zhruba na čtyři eura na osobu, ale závisí na délce letu. Druhou variantou je, že pasažér zaplatí fixní poloviční sumu, která údajně odpovídá polovině emisí, jež se uvolní při průměrně dlouhém letu společnosti. Za zhruba sto korun tak mohou mít „čisté svědomí“.
Evropské podniky produkující velké množství emisí musí obvykle nakupovat povolenky, jejichž cena se pohybuje v systému obchodování ETS v současnosti kolem 90 eur za ekvivalent tuny oxidu uhličitého.
Pokud jde o létání, zatím se ETS vztahuje pouze na lety v rámci Evropského hospodářského prostoru a většina kvót se leteckým společnostem přiděluje bezplatně. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vypustí letadlo při přepravě jedné osoby na jeden kilometr do ovzduší 285 gramů oxidu uhličitého. Během tisícikilometrového letu to znamená 285 kilogramů, za něž by podle ceny povolenek měl cestující zaplatit necelých 26 eur (přes 600 korun). Za čtyři eura by doletěl z Prahy sotva na hranice.
Letectví je zodpovědné za významnou část světových emisí skleníkových plynů. Uvádí se něco kolem 2,5 procenta, i když létá méně než deset procent světové populace. V EU se podílí na emisích dokonce čtyřmi procenty a patří k nejrychleji rostoucím.
Dalším problémem spojeným s offsety je účel, na který se vybrané peníze skutečně použijí. Rozšířeným způsobem snížení uhlíkové stopy je například výsadba stromů.
Otázka zní, co s tím budeme dělat? Můžeme se na to vykašlat úplně, nic neřešit a cestovat dál s vědomím, že přispíváme ke znečišťování planety. Což budeme dělat tak jak tak, dokud nás to bude do světa táhnout. Nebo můžeme omezit svůj komfort a cestovat alespoň trochu jinak. Zodpovědně.
Všechno jde. Můžete jet vlakem, lodí, autobusem a za měsíc budete v Peru. Když to dobře půjde. Třeba vnitrostátní lety. V jihovýchodní Asii jsou neskutečně levné, rychlé a pohodlné. Určitě mnohem pohodlnější, než 12 hodin ve vlaku na dřevěných lavicích, 35° horku a s jedním funkčním větrákem ze čtyř. Na druhou stranu - jedete na druhý konec světa, abyste pak jednou vzpomínali na to, že lowcostové aerolinky Nok Airlines dávají cestujícím malou láhev vody? Není kam spěchat. Ty nejlepší zážitky nedoženete v cílové destinaci.
Když jsme cestovali po jihovýchodní Asii, neviděli jsme ani zdaleka celé Thajsko, Vietnam a Kambodžu. V každé zemi jsme strávili cca měsíc a na jednom místě jsme žili týden až deset dní. Protože v momentě, kdy se někde usadíte na delší dobu, začnete řešit denní starosti a poznávat skutečný život místních lidí. A pak přijde víkend a oni vás pozvou na snídani s celou svou rodinou. No a kromě těchto přínosů má takové pomalé cestování i ten další efekt, že nenastupujete každý třetí den do letadla, vlaku nebo mikrobusu a neprodukujete další a další emise. Jasně, je to kapka v moři. Ale jedna kapka ke druhé...
Po cestě jsem udělal spoustu práce, přečetl kus knížky, zdříml si a jenom tak zíral z okna a nechal hlavu vydechnout. Ani jedno v autě nemůžete. Takže cestování v rámci České republiky a do sousedních zemí se dá v pohodě zvládnout hromadnou dopravou. Jasně, možná se vzdáte trochy komfortu. Ale jiné benefity získáte.
Boom levné letecké dopravy s sebou nese i řadu negativních dopadů na životní prostředí. Znečištění se od roku 2005 zvýšilo zhruba o dvě třetiny a růst má i dál. Experti největší dopad přisuzují emisím skleníkových plynů. Trend by mohla změnit novinka - třetí motor, který zajistí efektivnější a ekologičtější způsob dopravy.
Odborníci testují nový konstrukční model ve větrném tunelu. Hlavní vylepšení spočívá v proudění podél trupu letadla. Rotor na zádi by měl vzduch akcelerovat, čímž se zvýší tah motoru. Aerodynamické vlastnosti letadel přímo ovlivňují i spotřebu paliva.
Elektromotory prioritou. Inženýři se domnívají, že úpravy by mohly při dálkových letech ušetřit až 11 procent současné spotřeby paliva, tedy i emise skleníkových plynů, které se v letectví od devadesátých let jen v Evropě více než zdvojnásobily.
Pokud jde o aerodynamiku, ta se stále zlepšuje, říká expert. Další možností je použití lehkých materiálů, to jsou kompozitní materiály na bázi uhlíkových vláken, které sníží hmotnost letadla třeba na polovinu i méně.
| Trasa | Levnější varianta |
|---|---|
| Praha - Berlín | Vlak |
| Praha - Košice | Vlak |
| Praha - Záhřeb | Vlak |
| Praha - Budapešť | Vlak |
| Praha - Varšava | Vlak |
| Praha - Milán | Letadlo |
| Praha - Paříž | Letadlo |
tags: #platba #za #znečištění #ovzduší #letecká #doprava