Konflikt civilizace versus příroda: Environmentální dopady války na Ukrajině

13.10.2025

Není nic jako ekologicky šetrně vedená válka. Během války je priorita ochrany životního prostředí druhá až třetí, ale od konce, řekl při své přednášce na téma dopady války na Ukrajině na životní prostředí Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí. Miroslav Havránek se ve svém výkladu zaměřil čistě na environmentální stránku války. „Nebudu mluvit lidských obětech a válečné hrůze, byť si je uvědomuji.

Charakteristikou války na Ukrajině je, že jde asi o nejintenzivnější konflikt od první světové války co do spotřeby munice na kilometr fronty. „Druhá světová válka byla také dělostřelecky velmi intenzivní, ale tehdejší východní fronta byla extrémně dlouhá a hustota spotřeby munice nebyla tak intenzivní jako je v současné době například u Bachmutu nebo na jižní ukrajinské frontě,“ říká Havránek. Velká spotřeba munice ale znamená, že na Ukrajině dochází i k velkému fyzickému poškození životního prostředí.

Každý dělostřelecký granát má svou energii, tedy potenciál vykonat práci. A energie výbuchem uvolněná práci vykoná. „Je to ale práce ryze destruktivní,“ říká Havránek. Jeden dělostřelecký granát má řádově 100 megajoulů. Odhaduje se, že během nejintenzivnější dělostřelecké výměny na podzim roku 2022 vystřelila ruská armáda 20 až 60 tisíc granátů za den, ukrajinská armáda odpověděla pěti až šesti tisíci granáty za den. „To je odhadem energetický tok čtyři terajouly za den. Je to, jako kdyby každých 14 dní na Ukrajině vybuchla jedna Hirošima,“ popisuje energetickou bilanci války na Ukrajině Havránek. „Ostatně, když srovnáte fotky Hirošimy po výbuchu a se zemí srovnané ukrajinské Marinky, tak nepoznáte rozdíl,“ konstatuje Havránek.

Po dopadu granát exploduje a jeho kovový obal se rozptýlí do velkého okolí. Tlaková vlna zničí veškerou živou sílu v dosahu, vznikne kráter, který podle síly granátu může mít i několik metrů hloubky. Při výbuchu dojde k převrstvení velkého množství zeminy. Okolí Vuhledaru a Pavlivky je toho důkazem.

Destrukce se týká nejen volné krajiny, ale i zastavěného území a s tím je spojený ohromný nárůst demoličního materiálu a suti. Havránek připomíná, že co se týče odpadového hospodářství, předválečná Ukrajina nebyla úplně premiantem. „Každý zničený dům vygeneruje ohromné množství obtížně recyklovatelného stavebního odpadu,“ říká Miroslav Havránek.

Čtěte také: Zánik Mezopotámie: Role životního prostředí

O míře destrukce zastavěného území může leccos vypovědět projekt Russia will pay, na kterém se podílí Kyjevská univerzita ekonomie. Podle dat z konce listopadu 2022 se ví o 126 tisíc zničených rodinných domech, 17 tisíc bytových domech, 84 tisíc kusech zemědělské techniky, skoro 200 tisíc osobních automobilech, tisících kilometrech silnic. „Míra destrukce je opravdu obtížně představitelná,“ říká Havránek.

Válka se neodehrává jen ve volné krajině a městech, ale často se bojuje i v průmyslových komplexech. Z vojenského hlediska jsou průmyslové provozy důležité opěrné body, ať už pro útok, tak i pro obranu. „Z hlediska vojenské strategie je průmyslový komplex strategické místo, z hlediska ochrany životního prostředí jde o noční můru,“ říká Havránek. Jde totiž o místa, kde jsou uskladněny extrémně nebezpečné chemikálie a znečišťující látky, které se v důsledku bojů nutně dostávají do prostředí v extrémních množství.

„Když bojujete o život, neřešíte změnu klimatu,“ říká Miroslav Havránek. Dopady na změny klimatu ale konflikt bude mít značné. V roce 2022 souvislosti s válkou narostla intenzita lesních požárů na Ukrajině 77 x oproti předchozímu období. „Lesy jsou z vojenského hlediska důležitý prostor, poskytují úkryt, umožňují obranu. Jenže když v létě, kdy je sucho, dopadne do lesa granát, je velká šance, že začne les hořet,“ říká Havránek.

Jeden hektar lesa váže asi 500 tun uhlíku. Požár jednoho hektaru lesa pak vede k uvolnění 37 t uhlíku (ne všechna hmota totiž shoří). Během války na Ukrajině bylo 6,5 milionů hektarů lesa zasažených požáry, 2,9 milionu hektarů poškozeno boji. O rozsahu lesních požárů jsou velmi přesná data, mimo jiné díky satelitní konstelaci Copernicus. Ukazuje se, že největší nárůst požárů koresponduje se začátkem války na jaře 2022.

„Válka na Ukrajině je první válka, kterou můžeme téměř v reálném čase sledovat online,“ charakterizuje konflikt Havránek. „O průběhu konfliktu tak máme obrovské množství dat. Je to válka, o které máme opravdu obrovské množství informací.

Čtěte také: Moldan: Příroda a civilizace - analýza

Válka je na spotřebu pohonných hmot velmi náročná věc. „Obě strany aktivně ničí sklady paliv protistraně, což samo o sobě je zátěž pro životní prostředí. Kromě toho se ale také velká množství pohonných hmot prostě projezdí,“ říká Havránek. Podle něho se odhaduje, že kvůli pojezdům vojenské techniky se dostalo do ovzduší 8 milionů tun CO2. Velký tlak na klima bude v rámci obnovy. „Jednou bude potřeba vyrobit všechen zničený beton, sklo a železo.

Ze zpráv se nejčastěji dozvídáme o tom, že Rusko útočí na rozvodnou soustavu Ukrajiny. Méně se dozvídáme o tom, že Rusko ničí i vodní infrastrukturu. Zničení vodní nádrže pomáhá vytvořit fyzická bariérou. Rusové ji použili například při ústupu od Kyjeva, kdy za sebou zatopili velikou oblast, aby Ukrajincům znesnadnili prostup krajinou. „Panuje obava, že pokud Ukrajina zahájí protiofenzivu, zničí Rusko přehrady na Dněpru, aby Ukrajincům Zabránilo překročit řeku,“ zmiňuje Miroslav Havránek.

Válka má dopady i na rostliny a živočichy. Například tím, že na zvířata roste lovecký tlak. „Vojáci, zejména pokud vázne zásobování, si obstarávají potravu lovem,“ říká Havránek. Kromě toho tu jsou dělostřelecké granáty. „Když do lesa dopadne granát, nezabíjí jen vojáky, ale všechno živé. Na řadě míst hrozí vyhynutí lokálních ohrožených druhů,“ říká Havránek s tím, že na hodnocení, jak si s válkou poradila fauna, je ještě brzy. „Příroda je vcelku šikovná a umí si s krátkodobou disturbancí poradit,“ upozorňuje Havránek. Ale také dodává, že ukrajinští ornitologové varují, že kvůli bojům na pobřeží Černého moře jsou ohroženy kosy, kusy pevniny zabíhajících do moře.

Obě strany konfliktu používají miny v hojném množství. Následné odminování Ukrajiny bude trvat několik desítek let a vyžádá si odhadem 40 miliard dolarů. „Ukrajina se stává nejzaminovanější zemí světa,“ říká Havránek.

Válka vyvolala obrovskou vlnu migrace. Česko přijalo přes půl milionu uprchlíků, Polsko několik milionů, vnitřní migrace v rámci Ukrajiny se týkala víc jak osmi milionů lidí. „Migrace lidí s sebou nese i environmentální zátěž,“ konstatuje Havránek.

Čtěte také: Dopad ekologie na hru Civilizace

Na Ukrajině v důsledku války došlo k rozsáhlé kontaminaci životního prostředí. Může s tím Česká republika nějak pomoci? „Česká republika je docela dobrá v monitorování míst pobytu ruské armády,“ říká Miroslav Havránek. „Stále máme přes dvě stě lokací, které jsou v inventarizačním katalogu kontaminovaných míst. Charakter kontaminace na Ukrajině bude podle Havránka v některých případech stejný, s jakým máme zkušenosti, ale budou tam i věci, se kterými zkušenosti nemáme. Na Ukrajině bylo zničeno několik tisíc kusů tanků a těžké techniky, několik stovek tisíc aut. A bude potřeba vymyslet, jaký k tomu zvolit přístup.

„My, v mírových podmínkách, posíláme četu hasičů ke každému úniku provozních kapalin u bouračky na silnici, aby se do prostředí, do potoků nedostalo nic. Na Ukrajině jsou počty zničených aut úplně mimo jakoukoliv kapacitu. Kontaminovaný prostor kolem jednoho jediného zničeného tanku je veliký. Úniky kapalin budou v obrovském prostoru a množství. To je úplně nový charakter kontaminace, než se kterým jsme zvyklí zacházet,“ říká Havránek.

„České firmy mají velké zkušenosti s dekontaminacemi a předpokládám, že v okamžiku, kdy to bude bezpečné, do dekontaminace se zapojí,“ říká Havránek s tím, že některé se už zapojily. „Ale je to hodně nebezpečné.

Pokud vás environmentální dopady války na Ukrajině zajímají, stáhněte si studii Environmental consequences of Russian war in Ukraine.