Chemické znečištění a jeho dopady na životní prostředí v České republice

Chemické znečištění představuje závažný problém, který ovlivňuje životní prostředí a zdraví obyvatel v České republice. Tato problematika zahrnuje širokou škálu aspektů, od emisí toxických látek z průmyslových zdrojů po ochranu zemědělské půdy a zavádění environmentálních, sociálních a správních (ESG) standardů.

Aktuální stav ESG standardů

V oblasti ESG standardů dochází k významnému vývoji. Po veřejném připomínkování byly návrhy zpracovatele EFRAG modifikovány a schváleny Komisí EU. Aktuálně se očekává finální schválení ze strany Parlamentu EU a Rady EU. Současně probíhají práce na pravidlech pro auditování a zjednodušených standardech pro malé a střední podniky (MSP), které budou referenční hodnotou v rámci požadavků na dodavatelský řetězec a mohou být dobrovolně využívány i MSP, na které se nevztahuje směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD).

Očekává se také vydání závazných pravidel pro realizaci hodnocení dvojí významnosti, tzv. analýzy materiality. Dále se připravují oborové standardy, které budou zásadní pro určitá odvětví s významnými dopady na životní prostředí.

Ve stručném přehledu můžeme uvést:

• Sektorové standardy: Zveřejňovány postupně v letech 2024 až 2026, vždy k 30. červnu.
• Zjednodušené standardy pro malé a střední podniky obchodované na burze CP: Zveřejněny 30. června 2024.
• Standardy pro společnosti vlastněné organizacemi mimo EU, ale operující na EU trhu: K dispozici do 30. června 2024.
• Standardy pro auditování: Očekává se do 1. října 2026 pro ověření s omezenou jistotou, do 1. října 2028 pro ověření s přiměřenou jistotou.

Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate sustainability due diligence directive, CSDDD) má předpokládaný termín schválení 6/2024. Chystá se také elektronické podávání zpráv a více času na reporting uhlíkové stopy i sociálních otázek.

Čtěte také: Jak se bránit proti chemickému znečištění?

Pro společnosti s méně než 750 zaměstnanci platí roční odklad pro reporting informací o emisích skleníkových plynů Scope 3, dvouletý odklad pro reporting dat k tématu biodiverzity, roční odklad pro reporting informací o vlastních pracovnících a dvouletý odklad pro vykazování indikátorů souvisejících se sociálními otázkami v hodnotovém řetězci firem.

Pro všechny společnosti platí roční odklad pro detailní reporting finančních dopadů plynoucích například z klimatické změny, sucha nebo úbytku biodiverzity. První rok bude platit pouze povinnost příslušná finanční rizika identifikovat a finanční dopady obecně popsat.

"Odklad firmám poskytuje čas pro nastavení nebo úpravu stávajících reportingových politik a procesů, aby pak dokázaly splnit detailní požadavky standardů na formu a obsah zveřejněných ESG informací, takzvaných datapointů. V tomto ohledu je důležité upozornit na to, že splnění požadavků standardů podléhá povinnosti auditu," uvedl Filip Gregor z Frank Bold Advisory.

Emise rtuti z uhelných elektráren

Ekologické organizace požadují zastavit udělování výjimek pro vypouštění rtuti uhelnými elektrárnami. Ve včerejší tiskové zprávě to uvedly organizace Greenpeace, Hnutí Duha a advokátní kancelář Frank Bold. Podle ekologů jsou výjimky pro elektrárny zbytečné s ohledem na nedávnou změnu vyhlášky ministerstva životního prostředí (MŽP), která umožňuje uhelným zdrojům odečíst si 40 procent z naměřených hodnot rtuti jako nejistotu měření.

Ekologické organizace uvedli, že o individuální výjimku žádá aktuálně elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače. Pardubický kraj na začátku července vyhověl žádosti elektrárny o výjimku na budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Úřad ale stanovil omezující podmínky. Společnost požadovala výjimku, aby mohla vypouštět ročně 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů dusíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021.

Čtěte také: Chemická Likvidace

Ekologické organizace kritizují také samotnou změnu vyhlášky. Označují ji za skandální, protože podle nich má MŽP chránit zdraví lidí a čistotu prostředí, ne zájmy znečišťovatelů. Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva včera řekla, že změnu vyhlášky si vyžádala evropská legislativa. MŽP na jednáních za účasti nevládních organizací také jasně konstatovalo, že do budoucna nevylučuje zpřísnění vyhlášky. V tuto chvíli je to ale předčasné, kontinuální měření emisí rtuti je úplnou novinkou," uvedla.

Hnutí DUHA a Greenpeace vyzvaly otevřeným dopisem ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby začal řešit situaci s růstem znečištění toxickou rtutí z uhelných elektráren.

Zastaralá uhelná elektrárna ČEZ Počerady byla loni s 229 kilogramy opět největším zdrojem znečištění toxickou rtutí v ovzduší v České republice. A navíc oproti předchozímu roku zvýšila emise toxické látky o více než 20 %. Elektrárna Chvaletice zvýšila znečištění rtutí dokonce na více než dvojnásobek (ze 74 kg na 154 kg).

Česká republika se také v mezinárodní Minamatské úmluvě o rtuti zavázala k ochraně lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a sloučenin rtuti způsobenými lidskou činností. Podle ekologických organizací je zejména potřeba nevydávat další výjimky z nových evropských emisních limitů, které mají za cíl do roku 2021 zásadně snížit emise toxické rtuti z velkých spalovacích zdrojů.

Ekologické organizace také upozorňují, že uhelné elektrárny fakticky dostaly nedávno plošnou výjimku z emisních limitů. Hnutí DUHA a Greenpeace zároveň v dopise žádají, aby se ministr životního prostředí postavil proti prodeji uhelné elektrárny ČEZ Počerady opět Pavlu Tykačovi.

Čtěte také: Chemická recyklace odpadu

Právě největší zdroje rtuti jsou i ty nejzbytečnější. Jedná se zejména o zastaralé uhelné elektrárny, které - vzhledem k vysokému přebytku výroby elektřiny nad spotřebou - nepotřebujeme a můžeme z větší části odstavit hned. Navíc podle podrobné studie firmy Energynautics je možné bez ohrožení stability sítě a dodávek elektřiny zavřít všechny uhelné elektrárny (s výjimkou tepláren) do roku 2030.

Rtuť se dostává do lidského těla zejména s potravou z rostlin a živočichů, které ji obsahují kvůli spadu na půdu. Velmi nebezpečná je přeměna rtuti na extrémně nebezpečnou formu methylrtuť a následné hromadění v tělech vodních živočichů. Skrze konzumaci ryb a mořských plodů se methylrtuť dostává i do organismů lidí. Methylrtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického a klimatického programu Hnutí DUHA, řekl: “Ministr Brabec nemůže přihlížet tomu, jak uhlobaroni otravují vzduch, vodu a půdu rtutí. Uhelná elektrárna ČEZ Počerady je nejen největší zdroj toxické rtuti v ovzduší, ale dokonce jí oproti předchozímu roku vypustila o 20 procent více. Ale není to nic proti tomu, co by s elektrárnou dělal Pavel Tykač, kdyby mu ji ČEZ na konci roku opravdu prodal.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, řekl: “Státy Evropské unie prosadily emisní limity pro vypouštění rtuti, aby tato toxická a velmi nebezpečná látka tolik neznečišťovala náš vzduch, půdu a vodu. Čeští provozovatelé uhelných elektráren v rozporu s tímto cílem již několik let množství vypouštěné rtuti vytrvale zvyšují. A jeden z největších znečišťovatelů rtutí - elektrárna Chvaletice - dokonce už nyní dostal pro rtuť výjimku z nových emisních limitů od Pardubického kraje. V tomto případě opravdu neplatí, že by nám zlá Evropská unie něco zakázala a my bychom se tu na protest měli všichni otrávit rtutí.

Druhým největším zdrojem rtuti v ovzduší v ČR v roce 2018 byly elektrárny Prunéřov I a II s 224 kg dohromady (v roce 2017 to bylo 133 kg) a třetím Energetika Třinec (205 kg). Třinecká teplárna je zároveň skokanem z roku - na třetí příčku skočila z 11. místa za rok 2017, kdy vypustila 73 kg. Čtvrté místo obsadila elektrárna Chvaletice se 154 kilogramy rtuti, což je nárůst na více než dvojnásobek oproti roku 2017 a opět velký skok z předchozího 10. místa.

Nové emisní limity jsou stanoveny v tzv. Závěrech o nejlepších dostupných technikách, tedy prováděcím rozhodnutím Evropské komise (EU) 2017/1442 a vstoupí v účinnost od 17. srpna 2021.

Elektrárna ČEZ Počerady má plánované uzavření na konci roku 2023, což naplňuje i Státní energetickou koncepci ČR, která počítá s útlumem kondenzační výroby elektřiny. Pavel Tykač však plánuje provozovat Počerady dlouhodobě a spalovat v nich většinu uhlí z velkolomu Vršany.

Ochrana zemědělského půdního fondu

Zemědělský půdní fond („ZPF“) je soubor všech zemědělských pozemků v České republice chráněný zákonem. Je základním přírodním bohatstvím naší země a nenahraditelným výrobním prostředkem pro zemědělskou výrobu, ze které plyne potřeba o něj pečovat a chránit jej. Jeho celková výměra činí 7,9 mil. ha, což představuje 63 % celkové rozlohy ČR.

Zemědělský půdní fond se dělí do pěti tříd na základě produkční schopnosti půdy. Podle toho, do jaké třídy půda spadá, se odvíjí, jak přísná je ochrana jejího zachování v zemědělském půdním fondu. Bonitně nejcennější zemědělská půda spadá do I. třídy. Půda s nejmenšími produkčními schopnostmi a nejvyšším ohrožením erozí se naopak řadí do V. třídy. Půda I. třídy je chráněná nejpřísněji a měla by být z fondu odnímána pouze výjimečně. Právně chráněna je i půda spadající do V. třídy.

Základní povinností v rámci plošné ochrany zemědělského původního fondu je pro aktivity nezemědělské povahy použít především nezemědělskou půdu. Pokud v nezbytném případě tento princip dodržet nelze, musí dojít k odnětí zemědělské půdy ze ZPF. S ohledem na tyto zásady zákon výslovně zavádí možnost odejmout z fondu půdu I. a II. třídy pouze v případě, že je takové počínání ve výrazně převažujícím veřejném zájmu, který převažuje nad zájmem ochrany ZPF. Půdu I. třídy lze odjímat pouze výjimečně, převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

Orgán ochrany ZPF působí jako dotčený orgán v řízení, ve kterém se povoluje záměr (např. v územním řízení), a hodnotí dokumentaci stavby z hlediska zásad plošné ochrany ZPF. Vychází přitom z prováděcích vyhlášek k ochraně ZPF, souvisejícího metodického pokynu MŽP a obecných faktorů, které jsou na konkrétním území dány. Jeho zhodnocení má povahu závazného stanoviska a nelze bez něj záměr povolit.

Osoby, které žádají o souhlas s vynětím půdy ze ZPF, jsou povinny zaplatit odvod, o jehož výši rozhoduje orgán ochrany ZPF. Tyto odvody mají motivovat žadatele, aby ze ZPF odnímali pouze tu nejnutnější půdu té nejmenší bonity. Výjimku z povinnosti platby odvodů tvoří vyjmenované stavební záměry ve veřejném zájmu.

Sankce za porušení ochrany ZPF

1. V případě vzniku závadného stavu ukládají orgány ochrany ZPF původci závadného stavu opatření k nápravě k odstranění vad. U erozního ohrožení volí způsob nápravy původce závadného stavu.
2. Přestupku se dopustí ten, kdo například znečistí zemědělskou půdu, způsobí její ohrožení erozí nebo ji bez souhlasu s odnětím využívá k nezemědělským účelům. Sankcí je pokuta, jež dosahuje u fyzických osob až částky 1 000 000 Kč (v případech znečištění, užívání bez souhlasu nebo porušování podmínek užívání půdy). Promlčecí lhůta činí 5 let od spáchání deliktu. Po uplynutí této lhůty již přestupek nelze stíhat.
3. Pokud máte podezření, že někdo spáchal přestupek na úseku ochrany ZPF, obraťte se na příslušný orgán ochrany ZPF s podnětem. Podání podnětu neznamená automaticky zahájení řízení. To, zda orgán ochrany ZPF řízení zahájí, závisí na jeho uvážení.

Zimní údržba a chemický posyp silnic

Obecně upravuje chemický posyp silnic vyhláška Ministerstva dopravy 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

Pořadí důležitosti silnic při zimní údržbě:

1. I. pořadí - silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy.
2. II. pořadí - zbývající úseky silnic II. třídy nezařazené do I. pořadí a dopravně významné silnice III. třídy.
3. III. pořadí - ostatní silnice III. třídy nezařazené do II. třídy.
4. Neudržované - silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam vykonávat zimní údržbu.

O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací. Pokud obce rozhodnou o zpracování plánu zajištění sjízdnosti místních komunikací I. až III. pořadí.

Plán zimní údržby schvaluje Rada obce, bývá součástí nařízení o zajištění schůdnosti pozemních komunikací vydávaného podle § 27 odst. 7 zákona č.

Provádět chemický posyp ("solení") je zakázáno podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny pouze na území národních parků (§ 16 odst. 1 písm. l) a chráněných krajinných oblastí (§ 26 odst. 1 písm.

Ochrana přírody a krajiny se zajišťuje mj. ochranou dřevin rostoucích mimo les (§ 2). Ochrana dřevin je následně specifikovaná v § 7. Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.

Jestli se domníváte, že bylo solení provedeno nevhodným způsobem, je samozřejmě vhodné obrátit se na ČIŽP, která by měla prověřit, zda nedošlo k porušení povinností popř. poškození životního prostředí.

Kvalita ovzduší a soudní řízení

Nejvyšší správní soud na konci října zrušil rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí o neposkytnutí dokumentů z řízení, které vede Evropská komise s Českou republikou ohledně neplnění směrnice o ochraně ovzduší.

O dokumenty žádal spolek Frank Bold Society s ohledem na vysokou koncentraci polétavého prachu ve vzduchu, kterou ČR překračuje evropský limit.

Jeden z faktorů negativně ovlivňujícím kvalitu ovzduší v České republice je jemný polétavý prach PM10. Jeho koncentrace je v tuzemsku jedna z nejvyšších v Evropské unii.

V roce 2018 byl imisní limit pro průměrnou denní (na 24 hodin) koncentraci PM10 na části území ČR překročen - například na ostravské měřící stanici Radvanice Bartovice přesáhla míra polétavého prachu ve vzduchu denní imisní limit 89krát. Na celém území ČR to mělo za následek vyšší riziko plicních onemocnění, kterému bylo vystaveno 1 469 700 z celkového počtu 10,65 milionů obyvatel České republiky.

Protože ministerstvo nepostupovalo podle zákona o právu na informace o životním prostředí a nezabývalo se otázkou veřejného zájmu na jejich poskytnutí, soud jeho rozhodnutí zrušil. Ministerstvo proto musí žádost posoudit znovu.

"Rozsudek velmi vítáme, protože informovanost veřejnosti o kvalitě ovzduší považujeme za zásadní. Nejvyšší správní soud nemá pravomoc určit, který z veřejných zájmů v daném případě převažuje, to je povinností samotného Ministerstva zahraničních věcí. Rozsudek však potvrzuje zásadní význam práva na informace o životním prostředí.

tags: #chemické #znečištění #Frank #Bold

Oblíbené příspěvky:

• Kresba ledního medvěda
• Zakládání zahrad s ohledem na ekologii
• Tajemné Lesy ČR
• Jak vybrat koš Blanco
• Recenze pytlů na odpadky