Chemie se v nejrůznějších podobách stala součástí našeho života. Kromě toho, že mnohdy zvyšuje naše pohodlí, přináší i mnoho rizik pro životní prostředí i pro lidské zdraví. Člověk uvolňuje do životního prostředí látky, které byly dlouhodobě uloženy v zemi, kde neohrožovaly jeho zdraví, např. těžké kovy, jako olovo, rtuť či kadmium.
Chemici vyrobili množství látek, které se v přírodě běžně nevyskytovaly, např. DDT, PVC, PCB, freony aj. Tyto látky mají někdy velmi zajímavé vlastnosti pro speciální využití (např. hubí hmyz, odolávají vysokým teplotám atd.), ale zároveň mohou ohrozit nejen životní prostředí, ale i zdraví nebo životy lidí, ať už přímo (jsou jedovaté), nebo tím, že mají na prostředí člověkem nepředpokládaný účinek (např. antropogenní činnosti (znečištění zapříčiněné lidskými činnostmi)).
V současnosti jsou známy miliony různých chemických látek a každý den jsou syntetizovány další a další. Abychom mohli mít z chemických látek kolem nás co největší přínos a co nejmenší škody, musíme co nejlépe znát jejich vlastnosti a měli bychom se snažit jejich využití regulovat svým rozumem a vhodnými zákony.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se musí dodržovat ve všech společnostech, zvláště pak pokud se v nich nakládá s chemickými látkami a směsmi. Nakládáním se rozumí jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.
Základem pro BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) při nakládání s chemickou látkou a směsí je správné označení obalu. Značení vychází z nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (tzv. CLP).
Čtěte také: Zdroje chemických látek v ovzduší
POZOR! Pokud není stanoveno jinak, uvádějí se informace na štítku v úředním jazyce nebo jazycích členského státu či členských států, v nichž je látka nebo směs uváděna na trh!
Výše uvedená pravidla musí dodržovat zejména výrobci a dovozci. Své zaměstnance pravidelně školte z oblasti BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a nakládání s chemickými látkami a směsmi. Upozorněte je, že chemické látky a směsi se mohou přelévat pouze do schválených obalů a samozřejmě označených (minimálně název, P a H věty, symboly nebezpečnosti a další informace dle požadavku společnosti). V žádném případě se nesmí chemická látka nebo směs nacházet v obalech od nápojů a potravin!!!
Nakládání s chemickými látkami a směsmi nepodceňujte. Pravidelně informujte zaměstnance o BOZP a o důležitosti značení chemických látek.
Při práci s chemickými látkami a směsmi je nutné dbát na bezpečnost. Musíme být informovaní o tom, se kterými chemikáliemi pracujeme, jaké mají vlastnosti, co při práci s nimi dodržovat (např. štít/brýle - Chrání obličej či oči. rukavice - Chrání ruce, vyrábějí se např. Chemické látky či směsi bývají (v souladu se systémem GHS) dodávány s bezpečnostním listem, který obsahuje informace o nakládání s nimi. Nebezpečnost látek/směsí na obalu může být stručně vyjádřena signálním slovem (VAROVÁNÍ, NEBEZPEČÍ). kyseliny (např. kyselina sírová), hydroxidy (např. benzen (např. Nebezpečné látky/směsi v běžném prodeji (např.
Únik nebezpečné chemické látky do životního prostředí může znamenat vážné ohrožení životů a zdraví občanů nebo životního prostředí. Může k němu dojít např. vlivem havárie v chemickém závodě, požáru ve skladu chemikálií, dopravní nehody. Občan se o vzniklé životní situaci dozví zpravidla po zaznění varovného signálu "Všeobecná výstraha" (kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin) a následné verbální informace z "mluvící" sirény, rozhlasu nebo televize.
Čtěte také: Efektivní postupy chemického čištění odpadů
Aby občan dokázal eliminovat možné následky této situace na minimum, musí znát zásady chování a jednání v takovéto situaci. Každý občan v takovéto situaci jedná dle vlastních schopností, znalostí, dovedností a pokynů vydávaných příslušnými státními orgány a orgány územních samosprávných celků.
Když dojde k úniku nebezpečné chemické látky, která může ohrozit život a zdraví, jsou občané varováni prostřednictvím sirén varovným signálem "Všeobecná výstraha".
Po zaznění varovného signálu "Všeobecná výstraha" (kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin):
Když se nacházíte doma a uslyšíte varovný signál "Všeobecná výstraha" zavřete okna a dveře,zapněte rádio nebo televizi a řiďte se pokyny, které Vám budou sdělovány.
Když se nacházíte venku a uslyšíte varovný signál "Všeobecná výstraha" vejděte do nejbližší budovy (domu, obchodu apod.) a požádejte majitele o dočasné ukrytí. U takzvaných "mluvících sirén" uslyšíte verbální informaci co se stalo (tzv. "mluvící sirénu" poznáte při ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění, které se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin a to tak, že po zaznění zkušebního signálu uslyšíte verbální informaci o prováděné zkoušce sirén).
Čtěte také: Vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a životního prostředí
Úkryt opusťte až tehdy, když pominou důvody k ukrývání. O tom se dozvíte opět z rádia, televize nebo místního rozhlasu. Může se stát, že budete vyzváni k evakuaci. V tom případě si připravte evakuační zavazadlo (batoh, cestovní tašku nebo kufr), do kterého si dejte nejnutnější věci (základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a pitnou vodu, předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor, osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti, přenosné rádio s rezervními bateriemi, toaletní a hygienické potřeby, léky, svítilnu, náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku, kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti).
Zavazadlo označte svým jménem a adresou. Při odchodu nezapomeňte v domě uhasit otevřený oheň v topidlech, vypnout elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček), uzavřít přívod vody a plynu, ověřit zda i sousedé vědí, že mají opustit byt. Kočky a psy si vezměte s sebou, ostatní zvířata, včetně exotických zvířat, ponechte doma a dobře je předzásobte vodou a potravou. Vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt a dostavte se na určené evakuační středisko. Dětem vložte do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou.
Občan získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném obecním úřadě (obecním úřadě obce s rozšířenou působností). Zaměstnanec získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby). Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu. Výše uvedené informace můžete získat také u jednotek Hasičského záchranného sboru ČR.
Negativní účinky chemických látek na lidské zdraví jsou velice komplexní. Pro toxické účinky chemických látek je typické, že jejich projev závisí na dávce toxické látky. Pro akutní toxicitu platí, že účinky přicházejí i po jednorázovém působení (např. otrava houbami, oxidem uhelnatým atd.). Chronická toxicita se mnohdy projevuje při dlouhodobém působení (např. týdny, měsíce či roky) i velmi malých dávek chemické látky, které se mohou hromadit v těle (např. otravy olovem a dalšími těžkými kovy, působení dioxinů, polychlorovaných bifenylů, DDT nebo bromovaných zpomalovačů hoření aj.).
U toxických účinků medicína předpokládá, že existuje bezpečná dávka dané látky, která nemá žádný nežádoucí zdravotní účinek. U těchto účinků se předpokládá, že nezávisí na dávce. Zjednodušeně řečeno by i jediná molekula příslušné látky mohla teoreticky vyvolat onemocnění. Se zvyšující se dávkou se zvyšuje pravděpodobnost výskytu určitého onemocnění. Medicína také někdy hovoří o bezprahovém účinku, kdy neexistuje bezpečná koncentrace dané chemikálie.
Některé chemické látky mají schopnost způsobovat takzvané mutace neboli změnit genetickou informaci v jádru buňky. Buňka, ve které došlo k mutaci, může různým způsobem změnit své chování a zároveň tuto svou novou vlastnost předává všem svým „potomkům“, tedy buňkám dceřiným. Mutovaná buňka např. může začít produkovat více, nebo naopak méně hormonu, než má, nebo může začít vyrábět chybnou látku atd. Projevem mutace může být také nekontrolované množení buňky. Tak vzniká zhoubný nádor neboli rakovina. Naštěstí jsou buňky schopné mutace rozpoznávat a opravovat je, takže zdaleka ne každá mutace musí vést ke vzniku onemocnění, nebo dokonce zkáze.
Mnohé chemické látky mají také schopnost vyvolat zhoubný nádor neboli rakovinu. Proces, který ke vzniku rakoviny vede, je poměrně složitý a zatím není zcela prozkoumán.
Jde tedy o látky, u nichž nemůže moderní věda doposud jednoznačně říci, že jsou ani že nejsou karcinogenní. Některé látky mají velmi speciální schopnost poškodit plod vyvíjející se v děloze matky. Největší nebezpečí plodu hrozí obvykle v rané fázi těhotenství, zhruba v prvních osmi týdnech, kdy bohužel většina žen o svém těhotenství ještě neví. Mezi teratogeny se řadí např. nitrosaminy, chlorované uhlovodíky, aflatoxiny, alkylrtuť.
Zjednodušeně řečeno je podstatou alergie přehnaná imunitní (obranná) reakce organismu. Říkáme také, že organismus je přecitlivělý k určitým podnětům. Alergenem může být např. Podle statistik v České republice roste počet lidí, kteří trpí alergickými projevy. Bohužel příčiny a mechanismy vzniku alergií nejsou dostatečně prozkoumány.
Jednou z cest prevence je tedy omezit zbytečný kontakt lidí se známými alergeny (např. pyrolyzáty aminokyselin tryptofanu či kyseliny glutamové, které vznikají při nevhodné tepelné úpravě masa, např. chlororganické sloučeniny vznikající záměrnou chlorací vody, např. nežádoucí znečišťující látky kontaminující životní prostředí, např. výfukové plyny z automobilů a z dalších spalovacích procesů: např.
Už po tisíciletí je známo, že množství a složení potravy a nápojů ovlivňuje zdraví. Velkou změnou procházejí potraviny a nápoje od doby průmyslové revoluce. Po tisíce let lidé jedli potraviny, které si až na malé výjimky (např. koření) sami vypěstovali nebo si je opatřili ve svém bezprostředním okolí. V posledních desetiletích však došlo ke zprůmyslnění zemědělství a potravinářství.
Do potravin se záměrně začala přidávat celá řada chemických látek, které mají změnit vlastnosti průmyslově vyráběných potravin, např. barvu, chuť, vůni, trvanlivost atd. Těmto látkám se často lidově říká „éčka“, odborně se nazývají aditiva a rozdělují se do několika skupin (např. barviva, konzervanty). Další skupinou chemických látek v potravinách jsou zbytky zemědělských chemikálií, které průmyslové zemědělství masově používá.
Může jít o látky uvolněné z průmyslových hnojiv, ale zejména se jedná o nerozložené zbytky (rezidua) pesticidů. V případě potravin živočišného původu může jít o zbytky veterinárních léčiv (např. antibiotik). V některých státech se hospodářským zvířatům masově aplikují také hormony. Např. ve Spojených státech amerických tamní Úřad pro potraviny a léčiva (US FDA) povolil podávání geneticky manipulovaného (GM) růstového hormonu (známý jako BST, rBGH nebo Posilac) kravám.
Poslední skupinou chemických látek v potravinách jsou ty, které se používají jako průmyslové chemikálie a které se do potravního řetězce dostávají v důsledku znečištění životního prostředí. Jedná se o těžké kovy a jejich sloučeniny (např. olovo, organické sloučeniny rtuti nebo cínu), ale také o organické látky, které mají schopnost přetrvávat dlouho v životním prostředí a hromadit se v živých organismech.
Odborně se o takových látkách říká, že jsou perzistentní a bioakumulativní. Patří mezi ně např. polychlorované dioxiny (PCDD/F), polybromované zpomalovače hoření (BFR), polychlorované bifenyly (PCB) a podobně.
Název pesticidy se používá jako souhrnné označení pro látky používané k ničení, zabíjení organismů, které člověk z určitého důvodu chce zničit nebo potlačit. Liší se jak svým chemickým složením, tak cílovými skupinami organismů, proti kterým jsou určeny. Pesticidy využívají rozmanitých mechanismů, kterými na cílový organismus působí.
Vzhledem k výše uvedené rozmanitosti pesticidů jsou i jejich nežádoucí zdravotní účinky velice široké. Od vlastní toxicity, podle které jsou rozdělovány WHO, přes schopnost vyvolávat rakovinu, mutace, vrozené vývojové vady až po schopnost narušovat nervový, imunitní nebo hormonální systém. I to je jeden z důvodů, proč Evropská unie v současnosti diskutuje změny v oblasti regulace pesticidů s cílem snížit jejich spotřebu a omezit negativní dopady jejich používání.
Poměrně nové je zjištění, že řada pesticidů zasahuje do chování lidských hormonů a může tak narušovat hormonální systém člověka. Hormony v těle řídí mnoho velice důležitých procesů včetně vývoje v děloze a v dětství, rozmnožování, metabolismu klíčových živin (cukrů a tuků).
Vědci zjistili, že některé pesticidy (podobně jako jiné průmyslové chemikálie) mohou správnou funkci hormonů v lidském těla narušit různými způsoby. Pesticidy mohou hormony v těle napodobovat (imitovat), např. DDT nebo endosulfan mohou napodobovat účinek ženských pohlavních hormonů estrogenů. Ale také mohou funkci hormonů blokovat, jako např. vinclozolin, linuron nebo jeden z metabolitů DDT jsou schopné bránit buňkám přijímat signály androgenů - mužských pohlavních hormonů.
Pesticidy ale také mohou bránit tvorbě hormonů v těle nebo jejich přirozenému rozkladu. Doposud bylo prokázáno riziko endokrinních disruptorů zejména v době vývoje plodu v těle matky a raném dětství, kdy pohlavní hormony a hormony štítné žlázy hrají klíčovou roli. Lékařům je např. už dlouhou dobu známo, že nedostatek hormonů štítné žlázy může mít za následek těžké poškození vyvíjejícího se mozku dítěte a vznik tzv. kretenismu.
Experiment na laboratorních potkanech prokázal inhibici vazby hormonů na tzv. V únoru 2006 odborný časopis Occupational and Environmental Medicine otiskl studie ukazující na zkrácení menstruačního cyklu a dřívější menarche (první menstruace) u textilních dělnic v závislosti na hladině DDT v krvi.
V červenci 2006 vědecký časopis Behavioral Brain Research zveřejnil výsledky výzkumu, který ukázal změny ve struktuře mozku v době raného vývoje - zmenšení velikosti mozku, podstatně menší oblasti mozku kritické pro normální sexuální chování - v závislosti na hladině DDT a jeho metabolitů v krvi matky. Zjistit, jaké pesticidy se používají ve Vašem okolí (např.
Pro účely značení se jednotlivá aditiva podle svých funkcí zařazují do příslušných funkčních skupin. Jedno aditivum však může v potravinách zastávat i více funkcí a záleží na výrobci, do které funkční skupiny na seznamu přísad příslušné aditivum zařadí. Kupříkladu oxid siřičitý může působit v potravině jako konzervační prostředek, ale také jako antioxidant.
S rostoucím rozsahem průmyslové výroby potravin a množství používaných přídatných látek se postupně objevily také obavy z možných negativních zdravotních účinků těchto potravinářských aditiv. Poprvé se tak na oficiálním fóru stalo patrně v roce 1953, kdy obavu ze zvyšujícího se používání chemikálií v potravinářském průmyslu vyjádřili vládní delegáti světové konference věnované zdraví.
V reakci na tyto obavy založily v roce 1955 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO) Společný výbor expertů pro potravinářská aditiva (Joint Expert Committee on Food Additives, JECFA) jako mezinárodní orgán, který má dohlížet na zdravotní nezávadnost potravinářských aditiv v zemích OSN.
V padesátých letech 20. století dosáhla největších rozměrů industrializace potravinářství v USA. Proto bylo tamním Úřadem pro potraviny a léčiva (US FDA) vydáno doporučení pro ověřování nezávadnosti chemických aditiv v potravinách. V souvislosti s tím mezinárodní JECFA vypracoval koncepci tzv. přijatelného denního příjmu (Acceptable Daily Intake, ADI).
ADI se stanovuje tak, že při laboratorních experimentech na zvířatech se stanoví nejvyšší dávka chemické látky, při které se ještě neprojeví nežádoucí účinek. Například pokud by byla studií na zvířatech určena nejvyšší dávka chemikálie, při které ještě nebyl pozorován negativní zdravotní účinek na pokusná zvířata, 200 mg/kg tělesné hmotnosti zvířete, tak ADI se vypočte jako NOAEL děleno 100. Smyslem bezpečnostního faktoru je jednak postihnout individuální rozdíly mezi lidmi, např. ve věku, zdravotním stavu, výživě. Dále je nutno počítat s možností, že metabolismus člověka se může lišit od metabolismu pokusného zvířete. V úvahu je nutno brát i to, že člověk je zároveň vystaven celé řadě potravinářských aditiv, ale také jiných nepříznivých faktorů z okolí, které pokus na zvířeti není schopen modelovat. Některá aditiva však nemají stanovenou hodnotu ADI. Ta se smějí používat jen v nejnižším množství, které je nezbytné k dosažení požadovaného technologického účinku, tzv.
Na seznamu potravinářských aditiv, kterým byl udělen kód v podobě E a příslušného čísla, jsou uvedeny pouze ty chemické látky, které schválil Vědecký výbor pro potraviny Evropské unie (Scientific Committee on Food, SCF) zřízený v roce 1974 jako poradní orgán Evropské komise. V roce 2002 byl zřízen speciální Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který nahradil práci SCF.
V České republice se vstupem do Evropské unie legislativa upravující potravinářská aditiva sjednotila s předpisy EU. Za oblast zdravotní nezávadnosti potravinářských aditiv je v České republice po odborné stránce zodpovědná Národní referenční laboratoř (NRL) pro aditiva v potravinách při Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Úkolem NRL je sledování aktuálního vývoje ve stavu poznání, aktualizace legislativy, ale i laboratorní stanovování aditiv v potravinách.
Za kontrolu dodržování právních předpisů pro používání potravinářských aditiv jsou zodpovědné Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a Státní veterinární správa (SVS), řízené Ministerstvem zemědělství ČR. Používání potravinářských aditiv při výrobě potravin je regulováno předpisy, které vymezují potraviny, př...
tags: #chemické #prvky #škodlivé #pro #životní #prostředí