Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí: Historie a současnost rašelinného lesa

16.03.2026

Lokalita Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí se nachází v Třeboňské pánvi a je charakteristická vysokou hladinou podzemní vody, což ovlivňuje jak skladbu vegetace, tak půdní podmínky. Jedná se o cenné zbytky přirozených nebo přírodě blízkých lesů, kde dominuje borovice blatka, doprovázená dalšími dřevinami a charakteristickým bylinným i mechovým patrem. Lesní porosty vázané na rašelinné stanoviště se vyznačují trvale vysokou hladinou podzemní vody. Tyto ekosystémy vytvářejí specifické podmínky pro výskyt vzácných a specializovaných druhů rostlin i živočichů, které jsou na rašeliny a rašelinné půdy úzce adaptovány.

Území spadá pod:

Organizační jednotku LČR: Lesní správa Nové Hrady
JPRL 349A, 349B, 350A, 351C, 351D, 352A, 352B
Katastrální území Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí
Chráněnou oblast přirozené akumulace vod Třeboňská pánev
Územní systém ekologické stability - Nadregionální biocentrum Červené blato

Tyto biotopy mají vysoký ekologický význam - slouží jako útočiště biodiverzity, ovlivňují vodní režim krajiny a přispívají k ukládání uhlíku v rašelinném profilu.

Současná druhová skladba

Lesní porosty v lokalitě jsou v současnosti tvořeny převážně borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies), s příměsí břízy (Betula pendula, B. pubescens) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). V západní části území se nachází porosty, jejichž druhová skladba se více přibližuje původnímu charakteru rašelinných lesů - s výskytem borovice blatky (Pinus rotundata), rostoucí spolu se smrkem na rašelinných a glejových půdách. Půdy odpovídají typickému charakteru třeboňských rašelinišť, které vznikly na sedimentech pocházejících z období svrchní křídy a třetihor. Převládajícím půdním typem je zde slatinný nebo rašelinný glej, který je pro tato mokřadní stanoviště charakteristický.

Významné druhy

Cennost území z hlediska ochrany přírody podtrhuje opětovný výskyt řady typických druhů vázaných na rašelinná stanoviště. V lokalitě je dokumentován opětovný výskyt rojovníku bahenního (Rhododendron tomentosum), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), borovice blatky, ptačince dlouholistého (Stellaria longifolia) a rašeliníky tvořící výrazné mechové patro. Z fauny je zaznamenán výskyt jeřábka lesního (Tetrastes bonasia), vodouše kropenatého (Tringa ochropus) a čápa černého (Ciconia nigra). Významný je také opakovaný hnízdní výskyt orla mořského (Haliaeetus albicilla) v těsném sousedství lokality. Území zároveň slouží jako migrační koridor pro velké šelmy, zejména rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus), jejichž výskyt je zde v posledních letech pravidelně zaznamenáván.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Historický vývoj ekosystému

Vývoj ekosystému rašelinného lesa v Třeboňské pánvi úzce souvisí s geologickými a hydrologickými podmínkami oblasti. Geologické poměry vycházejí z uspořádání sedimentů a zvětralin, které vznikly v průběhu složitého geomorfologického vývoje. Podloží tvoří horniny svrchní křídy (senonu), zejména kaolinické písky, pískovce a jílovce. V mladších obdobích byly na toto podloží uloženy terciérní jíly, které jsou na rozdíl od starších jílů lépe vytříděné a vyskytují se v nepříliš mocných vrstvách.

Na těchto geologických základech vznikla rozsáhlá rašeliniště, která mají převážně přechodový, oligotrofní charakter typický pro třeboňská blata. Okrajové části rašelinišť bývají obohaceny o naplavené nebo prachové částice eolitického původu, a mají proto částečně mezotrofní charakter. Povrch terénu je plochý, s místními náznaky vrchovištního reliéfu.

Původně šlo o přírodě blízké, trvale zamokřené lesní porosty, které nebyly intenzivně využívány. K výrazné změně došlo koncem 18. století, kdy na základě rozhodnutí tehdejších majitelů panství - knížete Schwarzenberga na Třeboňsku a hraběte Buquoye na sousedním panství Nové Hrady - došlo k vybudování rozsáhlého odvodňovacího systému. Ten měl za cíl snížit hladinu spodní vody, čímž došlo k částečnému vysušení rašelinné půdy, dopravnímu zpřístupnění porostů a zahájení jejich hospodářského využívání. Tato změna výrazně ovlivnila přirozený vývoj rašelinného lesa, včetně jeho druhové skladby a vodního režimu. Přesto se na části území dochovaly porosty a stanoviště, které si zachovaly své rašelinné charakteristiky a výskyt specializovaných druhů vázaných na vysokou hladinu spodní vody.

Opatření pro péči o lokalitu

V porostech starších 80 let nebudeme provádět mýtní úmyslné těžby a veškerou odumírající i odumřelou dřevní hmotu, včetně sterilních souší, ponecháme bez zásahu. Nahodilé těžby budeme realizovat pouze v případě ohrožení osob nebo majetku, případně při nutnosti zabránit vývinu a šíření podkorního hmyzu na smrku ztepilém, přičemž asanovanou dřevní hmotu ponecháme na místě. V porostech mladších 80 let, zvláště v mladých lesních porostech, budeme v přehoustlých skupinách redukovat počet jedinců dílčími výchovnými zásahy se současnou likvidací geograficky nepůvodních dřevin. V ostatních případech budeme porosty ponechávat samovolnému vývoji. Umělou obnovu lesa nebudeme provádět, s výjimkou možného doplnění sadebním materiálem borovice blatky, bude-li k dispozici.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

tags: #skladba #suti #tanvald #historie