Chemický Odpad a Světelné Zdroje: Druhy a Správná Likvidace v ČR

Trendem současnosti je zvyšování produkce odpadů. Naše planeta zároveň dlouhodobě čelí zhoršujícímu se klimatu a úbytku zdrojů. Velká část elektrozařízení v sobě ukrývá velmi cenné materiály, o které by bylo zvláště ve dnešní době škoda přijít. Navíc, zacházení s elektroodpadem je v ČR upraveno právními předpisy (např. odpadový zákon č. 541/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle zákona je každá fyzická osoba vázána povinností nakládat s odpadem pouze způsobem určeným pro daný druh odpadu.

Elektroodpad a jeho správná likvidace

Vyřazená elektrická zařízení se takto stávají elektroodpadem, který však nepatří do koše, ale musí se ním zacházet s ohledem na lidské zdraví, životní prostředí a udržitelnou společnost. Buď prostřednictvím sběrného místa ASEKOL (případně jiného kolektivního systému) anebo sběrné nádoby. Červené stacionární kontejnery jsou rozmístěny po celé České republice a usnadňují tak zpětný odběr drobného elektra. Do kontejnerů patří drobná elektrozařízení z kanceláře i z domácnosti (s výjimkou zářivek), např. kalkulačky, telefony, drobné počítačové vybavení, walkmany, MP3 přehrávače a další. Nádobu najdete umístěnu v interiéru obcí, institucí nebo škol.

E-box je vhodný převážně pro drobná elektrozařízení a nově také baterie. Patří sem veškerá drobná elektrozařízení z kanceláře i z domácnosti (s výjimkou zářivek),např. Nádobu najdete umístěnu v interiéru u institucí a v prodejnách. Oblý E-box je vhodný pro sběr drobných elektrozařízení úsporných zářivek a baterií. Patří sem veškerá drobná elektrozařízení z kanceláře i z domácnosti (např. E-CENTRUM je určeno široké veřejnosti, pracovníkům úřadů, institucí a firem ke sběru drobných elektrozařízení, baterií a zářivek. EKO-CENTRUM je určeno ke sběru drobných elektrozařízení, mobilních telefonů, baterií, tonerů a úsporných zářivek (včetně lineárních) široké veřejnosti. Je uzamykatelný ocelový přístřešek pro zpětný odběr elektrozařízení. Umístit jej lze například na sběrný dvůr nebo na jakékoli jiné místo v obci. Díky své konstrukci a zajištění chrání elektrozařízení před povětrnostními vlivy a před vykrádáním. Je uzavíratelná a uzamykatelná sběrná nádoba určená ke skladování zpětně odebraných elektrozařízení. S kartonovými krabicemi sloužícími k odkládání použitých výbojek nebo baterií a drobných elektrozařízení se můžete setkat především v maloobchodních prodejnách.

Recyklace a její význam

Míra znovuvyužitelnosti materiálů, které obsahuje je velmi vysoká. Např. u mobilních telefonů lze při recyklaci získat 98 % zlata použitého na jejich výrobu. Díky recyklaci můžeme podstatně snížit poptávku po nových nerostných zdrojích a tím významně snížit spotřebu energie, pitné vody a emise skleníkových plynů. Důsledná recyklace je pro lidstvo cestou, jak se vypořádat s nástrahami 21. Zatímco biomasa, popel nebo smetí se rozloží poměrně rychle, jednotlivé části jízdního kola se budou rozkládat stovky let a baterii to bude trvat až 500 let. Když vybitou baterii vyhodím do popelnice, baterie se s nejvyšší pravděpodobností dostane až na neřízenou skládku.

Odpadová politika České republiky se již oprošťuje od formalismu, kterou byla víceméně pověstná, a i laikovi je zřejmé, že tisíce kusů akumulátorových baterií, počítačových monitorů a jiných druhů elektrotechnických součástek již nelze dále živelně a nesystematicky vyhazovat „do popelnice“. Výrobky světelné techniky v tomto množství hrají velkou roli. Základní úlohou oboru světelná technika, jako nauky o vzniku světla a jeho využití, je v rámci daných technických, energetických a ekonomických možností zajišťovat tvorbu co nejlepšího světelného prostředí a zásadně tak přispívat k vytváření zdravého životního prostředí, a to v nejrůznějších vnitřních i venkovních prostorech.

Čtěte také: Řešení pro zahradu a domácnost

Charakteristika světelných zdrojů

Zařízení, která vysílají optické, zpravidla viditelné záření (světlo), se nazývají světelné zdroje. Podle vzniku světla se elektrické světelné zdroje v zásadě dělí na zdroje teplotní a výbojové. V teplotních zdrojích se průchodem elektrického proudu zahřívá pevná vodivá látka na teplotu, při které vytváří tepelný pohyb částic tělesa potřebnou budicí energii. Tato energie se předává částicím schopným vybuzení, které se stávají základními zdroji světla. Vodivá látka, např. vlákno žárovky, vysílá optické záření. Spektrum teplotního záření je spojité.

Výbojové světelné zdroje jsou založeny na principu elektrických výbojů v plynech a parách různých kovů a využívají přeměnu elektrické energie na kinetickou energii elektronů, jež se pohybují ve výbojovém prostoru. Při srážkách elektronů s atomy plynů a kovových par se jejich energie mění na optické záření. U mnoha výbojových zdrojů se využívá luminiscence pevných látek, tj. jev, při němž se v podobě fotonů vyzařuje energie, uvolněná při samovolném návratu elektronů z vybuzeného stavu do základní polohy. Například u zářivek se převážně ultrafialové záření nízkotlakého výboje, probíhajícího uvnitř trubice ve rtuťových parách, transformuje na viditelné záření ve vrstvě luminoforu, nanesené na vnitřní stěně trubice. Spektrum záření výbojových zdrojů je čárové.

1.1 Žárovky

Klasické žárovky jsou stále nejrozšířenějším světelným zdrojem. Baňka žárovky je vyrobena z měkkého sodno-vápenatého skla. Zdrojem světla je svinuté wolframové vlákno, podpírané molybdenovými háčky. Patice se vyrábějí z mosazi nebo hliníku. Náplní žárovek plněných plynem je argon nebo krypton s příměsí dusíku. Z ekologického hlediska neobsahují žárovky škodliviny ve významnějším množství, takže jejich likvidace neohrožuje životní prostředí. Nelze však opomenout ekologické problémy související s vlastní výrobou elektrické energie, která se v tomto případě z 96 až 98 % spotřebovává neproduktivně.

U halogenových žárovek se do plnicího plynu přidává halový prvek, což si vyžádalo podstatné změny v její konstrukci na rozdíl od klasického zdroje. Baňka je vyrobena z křemenného skla, vlákno je i zde wolframové. Plynnou náplň obvykle tvoří krypton a sloučenina halogenu, např. metyljodid, metylenbromid apod. Patice je keramická nebo kolíková z niklu. Jejich využívání stále roste, zejména v automobilovém průmyslu a při osvětlování interiérů i exteriérů.

1.2 Zářivky, kompaktní zářivky

Zářivky jsou nízkotlaké rtuťové výbojky, v nichž se ultrafialové záření výboje transformuje vrstvou luminoforu na viditelné světlo. Trubice zářivek je vyrobena z určitého druhu sodno-vápenatého skla, na její vnitřní straně je nanesena jedna až tři vrstvy luminoforu. Na obou koncích trubice jsou elektrody, tvořené wolframovými spirálami pokrytými emisní hmotou na bázi uhličitanů barya, stroncia a vápníku. Dvoukolíkové patice jsou z hliníku. Vlastní výboj probíhá v parách rtuti. Z ekologického hlediska se vyřazené zářivky a kompaktní zářivky stávají, vzhledem k obsažené rtuti, nebezpečným odpadem.

Čtěte také: Efektivní čištění odpadních vod

1.3 Výbojky

Indukční výbojky jsou novým typem zdroje, které patří do okruhu nízkotlakých výbojových zdrojů. Do baňky je zatavena trubice, do níž se vkládá feritové jádro s indukční cívkou. Na vnitřní stěnu trubice je nanesena vrstva luminoforu. Baňka nemá žádné elektrody, obsahuje pouze inertní plyn a páry rtuti. Bezelektrodovou konstrukcí je dosaženo extrémně dlouhého života, až 60 000 hodin, což předurčuje tento světelný zdroj za zdroj budoucnosti.

Vysokotlaké rtuťové výbojky se provozují za podstatně vyšších pracovních teplot a tlaků, což má vliv na použité materiály. Hořák je trubice zhotovená z křemenného skla, do níž jsou zataveny hlavní wolframové elektrody pokryté emisní hmotou a zpravidla jedna elektroda pomocná. Do hořáku se dávkuje rtuť a argon. Všechny typy výbojek obsahují rtuť a po ukončení života jsou z ekologického hlediska řazeny mezi nebezpečné odpady.

Ekologická závadnost

Vyřazené světelné zdroje se stávají odpadem. Žárovky se řadí do skupiny „ostatních odpadů“ (kategorie O). Všechny výbojové světelné zdroje se řadí do kategorie „nebezpečných odpadů“ (kategorie N), kód odpadu 20 01 21. Stupeň nebezpečnosti odpadu se hodnotí podle vlastností nebezpečných pro lidské zdraví, biologický organismus a ekosystém, které odpad má nebo může mít.

V nerozbitém stavu nejsou zářivky ani výbojky ekologicky závadné. Rtuť a další možné škodliviny se z nich uvolňují teprve při rozbití. Po ukončení svého technického života se však vyřazené světelné zdroje zpravidla dostávají do smíšené skupiny odpadu, běžně označované jako TKO (tuhý komunální odpad), a končí převážně na komunálních skládkách. Po jejich destrukci se odpařuje rtuť a jsou vymývány vysoce toxické sloučeniny rtuti, thalia, kadmia a barya do okolí. S ohledem na budoucnost je třeba toto nepovolené skládkování výrazně omezit a vyřazené zářivky a výbojky předávat oprávněným firmám, které zajistí jejich využití a odborné zneškodnění.

2.1 Účinky rtuti na lidský organismus

Rtuť (Hg, hydrargyrum, starší název merkurium) je nejstarší a nejvýznamnější průmyslový jed. Má schopnost, obdobně jako další těžké kovy - olovo (Pb), arsen (As) a kadmium (Cd), vázat se na thiolové skupiny (-SH) enzymů a působit tak vážná poškození organismu. Rtuť je tekutý kov (teplota tání je -38,89 °C; pozn. red.), který sublimuje, takže za normální teploty (20 °C) dosahuje rovnovážná koncentrace par ve vzduchu řádově vyšších hodnot než připouštějí normy. Rtuť a její sloučeniny v odpadech doprovází mnoho dalších škodlivých příměsí. U výbojových světelných zdrojů jsou to zejména vysoce toxické sloučeniny barya, thalia a kadmia, z dalších nežádoucích příměsí lze uvést olovo, antimon, indium, stroncium, thorium a vanad.

Čtěte také: Chemický a ekologický stav vodních útvarů

V posledních letech se stále častěji objevují varovné zprávy od odborníků, kteří upozorňují na stoupající množství elektroodpadu. Podle průzkumu společnosti Global E-Waste Monitor ve spolupráci se Světovou Zdravotní Organizací a dalšími významnými institucemi se za rok 2019 vyprodukovalo rekordních 53,6 milionu tun elektroodpadu. Z tohoto množství se podařilo zrecyklovat pouze 17,4 %. Elektroodpad přitom obsahuje vysoké množství těžkých kovů, plastů a dalších látek nebezpečných pro životní prostředí. Recyklace elektroodpadu musí probíhat správnou cestou, jinak dochází k uvolňování nebezpečných látek, které putují do ovzduší, zeminy a vod. Jedná se o rtuť, olovo, kadmium, luminofory a mnoho dalších.

Kam s elektroodpadem?

Naštěstí existuje mnoho míst, kam je možné elektroodpad odevzdat. Jeden z druhů odběrných míst jsou tzv. červené kontejnery. Poskytují často nejdostupnější a nejjednodušší cestu, jak naložit s elektroodpadem. Je však nutné rozlišovat, co do nich patří a co je potřeba odvézt do sběrného ekodvora, nebo k prodejci. Pozor! Maximální rozměry elektroodpadu do červených kontejnerů jsou 51x36x40 cm!

Jednotlivé typy světelných zdrojů využívají rozdílné technologie a tudíž také různé chemické sloučeniny. To znamená, že výbojky, LED žárovky, lineární zářivky a kompaktní zářivky nebo-li úsporné žárovky je potřeba odevzdat do sběrných míst k režimu zpětného odběru, tedy k recyklaci. Je to z toho důvodu, že LED žárovky obsahují elektronické součásti a zářivky zase malé množství rtuti (zhruba 3-5 mg). Vyřazené úsporné světelné zdroje tedy nevyhazujte do běžného směsného odpadu, ale buď je vraťte v elektro obchodě při nákupu nových žárovek, nebo je odevzdejte na sběrné místo - vyhledat si je můžete zde. Za odevzdání nic neplatíte.

Do speciální sběrné nádoby mohou spotřebitelé odevzdat všechny druhy úsporných žárovek. Ty se v žádném případě nesmějí vyhazovat mezi jiné vyřazené elektrospotřebiče. Recyklační firma spolehlivě roztřídí světelné zdroje na ty, které obsahují rtuť, a na ty ostatní. Většinu surovin, jako například kovy, sklo a plasty, lze znovu využít. Proto všechny typy žárovek či jiných světelných zdrojů patří do speciálního kontejneru určeného k jejich sběru. Recyklační firma následně spolehlivě roztřídí světelné zdroje na ty, které obsahují rtuť, a na ty ostatní.

Vysloužilé světelné zdroje je možné k recyklaci předat prostřednictvím více než 4400 sběrných míst. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.

Za posledních pět let se v 19 evropských zemích podařilo vysbírat a ekologicky zrecyklovat 2 miliardy úsporných žárovek. Díky řádné recyklaci je možné z vysloužilého elektroodpadu vytěžit některé suroviny, které lze dále využívat. Žárovky různého typu, výbojky nebo LED světelné zdroje obsahují recyklovatelné plasty, kovy a sklo. Lidé mohou světelné zdroje odevzdat do sběrných míst.

Spotřebitelé se tak hned při nákupu dozvědí, kolik za službu recyklace platí. Další zpracování probíhá v kovohutích.

tags: #chemický #odpad #světlo #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Emise výfukových plynů
• Koše na odpadky: typy a použití
• Likvidace aut Jižní Morava
• Odpadové hospodářství v ČR: Novinky
• Maso z Vratislavic