Rozdíl mezi chemickým a ekologickým stavem vodních útvarů v České republice

Článek představuje výsledky hodnocení stavu povrchových vod v ČR za období let 2019-2021. Na hodnocení stavu, které bylo v roce 2023 zpracováno pro státní podniky Povodí, se podílely Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (VÚV TGM), Biologické centrum AV ČR, v. v. i., a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Stav útvarů byl vyhodnocen podle dat z monitoringu státních podniků Povodí a v případě vybraných prioritních látek v biotě rovněž ČHMÚ. Příspěvek je zaměřen na představení výsledků hodnocení, jehož zpracovatelem byl VÚV TGM.

Jedná se o souhrnné vyhodnocení ekologického a chemického stavu útvarů, vyhodnocení chemických a fyzikálně-chemických ukazatelů a porovnání výsledků hodnocení za období 2019-2021 s hodnocením za období 2016-2018. Aplikované postupy hodnocení byly stejné jako při předchozím hodnocení stavu za období let 2016-2018, které bylo zapracováno do plánů povodí pro 3. plánovací období. V období 2019-2021 nebyl dobrý chemický stav dosažen u 57,6 % vodních útvarů, problémovými ukazateli byly především polyaromatické uhlovodíky, v matrici „biota“ také rtuť a bromovaný difenylether.

Cíle Rámcové směrnice o vodách

Mezi environmentální cíle specifikované Rámcovou směrnicí o vodách (RSV) [1] patří dosažení dobrého stavu vodních útvarů (popř. dobrého potenciálu útvarů silně ovlivněných a umělých). Stavem povrchových vod se podle vodního zákona [2] rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem - podle toho, který je horší.

Definice pojmů

Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při němž koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Ekologický stav se hodnotí porovnáním současného stavu s blízkými přírodními nebo referenčními podmínkami. Ekologický stav útvaru určuje jeho nejhůře hodnocená složka kvality. Hodnoceny jsou biologické, hydromorfologické, chemické (specifické znečišťující látky) a fyzikálně-chemické složky kvality. Ekologický potenciál určuje stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru povrchové vody.

Čtěte také: Řešení pro zahradu a domácnost

Hodnocení stavu vodních útvarů je nedílnou součástí plánů povodí podle RSV, jež se zpracovávají v šestiletých cyklech. Výsledky hodnocení jsou následně zásadním podkladem pro návrh programu opatření na zlepšení stavu vod (nebo určení a zdůvodnění výjimek z dosažení dobrého stavu) a dalších aktivit v oblasti výkonu vodohospodářských činností na úrovni ČR i dílčích povodí. V rámci plánů pro třetí plánovací období (2022-2027) byl stav útvarů povrchových vod vyhodnocen podle dat z monitoringu v letech 2016-2018 [4].

Podle § 4 vyhlášky č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů [3], má být stav útvarů povrchových vod vyhodnocen každé tři roky. Pro samotné řešení byly použity metodické postupy a oficiální metodiky schválené Odborem ochrany vod MŽP pro 3. plánovací období (2015-2021). Tyto postupy plně respektují požadavky RSV a souvisejících dokumentů (ostatní směrnice EU a příslušné směrné dokumenty), současně tyto postupy respektují požadavky národních právních předpisů a dalších relevantních dokumentů.

Chemický i ekologický stav/potenciál byl vyhodnocen podle reálně naměřených dat v reprezentativních monitorovacích místech útvarů povrchových vod. Hodnocení jednotlivých prioritních látek (chemický stav) a specifických znečišťujících látek (ekologický stav/potenciál) bylo provedeno samostatně po jednotlivých letech 2019, 2020 a 2021 a agregováno do konečných výstupů za celé tříletí. Výsledné hodnocení určil nejhorší rok hodnoceného období. Všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele ekologického stavu/potenciálu byly hodnoceny za celé tříletí. Výsledné hodnocení chemického a ekologického stavu/potenciálu bylo vztaženo na celý vodní útvar, k němuž se reprezentativní monitorovací místo vztahuje. Vymezení vodních útvarů, jejich kategorie a hydromorfologický charakter (tj. rozdělení na přirozené, silně ovlivněné a umělé vodní útvary) odpovídalo třetímu plánovacímu období. Hodnoceno tak bylo celkem 1 118 útvarů povrchových vod, z toho 1 045 v kategorii „řeka“ a 73 v kategorii „jezero“.

U útvarů v kategorii „řeka“ bylo 942 útvarů vymezeno jako „přirozený“ útvar, 98 jako „silně ovlivněný“ útvar a pět jako „umělý“ útvar. V systému vyhodnocení stavu povrchových vod byl v souladu s požadavky relevantních legislativních předpisů na úrovni ČR i EU vždy dodržen princip „one out - all out“. Výsledky hodnocení za období let 2019-2021 byly následně porovnány s výsledky hodnocení za období 2016-2018. Porovnáno bylo jak hodnocení chemického a ekologického stavu/potenciálu jednotlivých vodních útvarů, tak vyhodnocení jednotlivých chemických a fyzikálně-chemických ukazatelů.

Aby bylo porovnání relevantní, je nezbytné splnění podmínek týkajících se postupů a vstupních dat hodnocení. Postupy hodnocení, včetně kritérií pro klasifikaci stavu, byly pro obě posuzovaná období stejné. V období 2019-2021 byl monitoring realizován v cca o 10 % větším rozsahu. To může při uplatnění principu „one out - all out“ vést k mírně horším výsledkům hodnocení ekologického stavu/potenciálu nebo chemického stavu jednotlivých útvarů. Stav útvarů povrchových vod za období 2019-2021 byl vyhodnocen podle dat z monitoringu státních podniků Povodí. Data byla poskytnuta převážně centrálně z IS Arrow spravovaného ČHMÚ. Data z monitoringu vybraných prioritních a prioritních nebezpečných látek v biotě využitá pro hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod byla získána z monitoringu pevných matric, který zajišťuje ČHMÚ.

Čtěte také: Efektivní čištění odpadních vod

Na hodnocení stavu se podílel VÚV TGM, který vyhodnotil chemické a fyzikálně-chemické ukazatele a celkový ekologický i chemický stav a srovnal výsledky hodnocení s výsledky za předchozí tříletí 2016-2018, dále Biologické centrum AV ČR, v. v. i., jež vyhodnotilo biologické složky ekologického stavu útvarů kategorie „jezero“, a ČHMÚ, který vyhodnotil biologické složky ekologického stavu útvarů kategorie „řeka“. Dále uváděné výsledky jsou zaměřeny na hodnocení, jehož zpracovatelem byl VÚV TGM.

Kromě výsledků vlastního hodnocení bylo navíc zpracováno ještě podrobnější porovnání nejvýznamnějších fyzikálně-chemických a chemických ukazatelů mezi oběma tříletími, a to porovnáním procent nevyhovujících výsledků vůči klasifikovaným, což je významné hlavně u ukazatelů, které se neklasifikují plošně, ať již kvůli menšímu rozsahu monitoringu, nebo vysokému počtu měření, jež nebylo možno hodnotit převážně kvůli vysokým mezím stanovitelnosti (v porovnání s velmi nízkými hodnotami norem environmentální kvality).

Chemický stav útvarů povrchových vod

Výsledky vyhodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod za období monitoringu v letech 2019-2021 ilustruje přehledová mapa na obr. 1 a graf na obr. 2. V období 2019-2021 byl dobrý chemický stav dosažen u 285 útvarů (u 270 útvarů v kategorii „řeka“ a 15 v kategorii „jezero“), 644 útvarů bylo klasifikováno v kategorii „nedosažení dobrého stavu“ (639 v kategorii „řeka“ a pět v kategorii „jezero“), u 189 útvarů byl chemický stav vyhodnocen jako neznámý (u 136 útvarů kategorie „řeka“ a 53 útvarů v kategorii „jezero“).

V tab. 1 a 2 je uvedeno porovnání vyhodnocení chemického stavu za období 2019-2021 s vyhodnocením za období 2016-2018. Z porovnání je patrné mírné zvýšení celkového podílu útvarů klasifikovaných v kategorii „nedosažení dobrého stavu“ (o 8 % útvarů) oproti předchozímu období let 2016-2018, což způsobují polyaromatické uhlovodíky (převážně benzo[ghi]perylen a benzo[k]fluoranten). U útvarů kategorie „jezero“ je patrné zvýšení podílu útvarů v neznámém chemickém stavu způsobené snížením rozsahu monitoringu prioritních látek.

Hodnocení prioritních látek, u nichž nebyly splněny normy environmentální kvality (NEK) alespoň u 10 % vodních útvarů v období let 2019-2021, ilustruje graf na obr. 3. Je z něj patrné, že problémovými látkami jsou zejména polyaromatické uhlovodíky. U látek hodnocených v matrici „biota“ nejsou NEK plněny, zejména u rtuti a bromovaného difenyletheru. U obou látek není NEK dlouhodobě plněna v žádném z profilů sledování.

Čtěte také: Podrobný přehled chemické recyklace kyselin

Ekologický stav/potenciál útvarů povrchových vod

Výsledky vyhodnocení ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod za období monitoringu v letech 2019-2021 ilustruje přehledová mapa na obr. 4 a graf na obr. 5. V období let 2019-2021 byl dobrý ekologický stav nebo dobrý a lepší potenciál dosažen u 83 útvarů (u 77 útvarů v kategorii „řeka“ a u šesti v kategorii „jezero“), střední stav/potenciál byl klasifikován u 633 útvarů (u 600 útvarů v kategorii „řeka“ a 33 útvarů v kategorii „jezero“), poškozený stav/potenciál byl klasifikován u 246 útvarů (u 234 útvarů v kategorii „řeka“ a 12 v kategorii „jezero“), zničený stav/potenciál byl klasifikován u 153 útvarů (u 134 útvarů v kategorii „řeka“ a 19 v kategorii „jezero“) a neznámý stav/potenciál byl klasifikován u tří útvarů (všechny v kategorii „jezero“). Velmi dobrý stav nebyl dosažen u žádného vodního útvaru.

V tab. 3 a 4 je uvedeno porovnání vyhodnocení ekologického stavu/potenciálu stavu za období let 2019-2021 s vyhodnocením za období 2016-2018. Z porovnání jsou patrné jen velmi mírné změny mezi tříletími hodnocení. U útvarů kategorie „jezero“ je patrné mírné zvýšení podílu útvarů v neznámém stavu/potenciálu způsobené snížením rozsahu monitoringu. Hodnocení biologických složek (souhrnně) a všeobecných fyzikálně-chemických ukazatelů je uvedeno v grafu na obr. 6 pro útvary kategorie „řeka“ a na obr. 7 pro útvary kategorie „jezero“.

Hodnocení specifických znečišťujících látek je uvedeno v grafu na obr. 8 (uvedeny jsou pouze látky, jež nevyhovují alespoň ve dvou útvarech). Z grafů je patrné, že výsledný ekologický stav nebo potenciál nejvíce ovlivňuje hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek (téměř 86 % útvarů nedosahuje dobrý stav/potenciál) a biologických složek (72 % útvarů je v horším než dobrém stavu/potenciálu) - viz obr. 6 a 7.

Podrobnější hodnocení a srovnání

Pokud chceme zjistit, kde má ČR mezery v dosahování dobrého stavu, je nutné se zaměřit na jednotlivé ukazatele či složky - a totéž v ještě zvýšené míře platí pro porovnání výsledků chemického a ekologického stavu. Zároveň hodnocených ukazatelů chemického stavu a specifických znečišťujících látek ekologického stavu je hodně (54 prioritních látek a 83 specifických znečišťujících látek), a navíc pro značnou část ukazatelů nebyl zjištěn žádný nevyhovující útvar (pro 23 prioritních látek a 42 specifických znečišťujících látek), proto se podrobnější hodnocení zaměřuje na ty ukazatele, jež nevycházejí alespoň pro 10 útvarů v ČR a zároveň nejsou pravděpodobně přirozeného původu (platí pro železo a mangan).

Období 2019-2021 a 2016-2018 jsou pro porovnání vhodná z toho důvodu, že byly použity stejné metodiky a příslušné limity (např. NEK) pro klasifikaci stavu/potenciálu. Stejně tak nedošlo k žádné změně vymezení vodních útvarů nebo jejich zařazení do přirozených, silně ovlivněných či umělých útvarů. Výsledky hodnocení pro jednotlivé složky a ukazatele jsou podobné jako hodnocení předchozího tříletí. Pro chemický stav nejčastěji nevycházely poly­aromatické uhlovodíky (fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen, benzo[b]fluoranten, benzo[k]fluoranten, naftalen), perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS), méně kovy - rtuť a kadmium - a některé pesticidy - cypermetrin, dichlorvos, bifenox a terbutryn (obr. 3).

Největší rozdíly mezi současným (2019-2021) a minulým (2016-2018) tříletím lze zjistit u cypermetrinu - viz tab. 5 (zlepšení o 75 % z podílu klasifikovaných útvarů). Je to dáno tím, že se významně zvýšil počet monitorovaných útvarů hlavně v dílčím povodí Horního a středního Labe, čímž bylo zjištěno 133 nových vyhovujících útvarů proti žádnému v minulém tříletí, kdežto nevyhovujících bylo 47 (původně 15) útvarů. Naopak největší zhoršení bylo u benzo[ghi]perylenu (o 7 % z podílu klasifikovaných útvarů) a benzo[k]fluorantenu (o 6 % z podílu klasifikovaných útvarů) - v případě benzo[ghi]perylenu je to především tím, že značné množství útvarů vyhovujících v minulém tříletí nebylo v současném tříletí monitorováno.

Abychom lépe pochopili rozdíly mezi hodnocením období let 2019-2021 a obdobím 2016-2018, je třeba se podívat na změny mezi počtem klasifikovaných a monitorovaných útvarů pro vybrané ukazatele (obr. 9). Pokud by nás zajímalo všech 54 prioritních látek, je rozdíl mezi tříletími minimální - v současném tříletí mírně ubylo klasifikovaných útvarů (o 0,2 procentních bodů), monitorovaných útvarů bylo naopak o 3 procentní body více.

Mnohem zajímavější je však přehled pro jednotlivé ukazatele - nejvyšší úbytek monitorovaných útvarů je patrný u rtuti a kadmia, což ovšem bylo způsobeno tím, že v minulém tříletí byly do hodnocení započítány i ty útvary, u nichž byly sledovány i nerozpuštěné formy kovů (a pro hodnocení přepočítány na rozpuštěnou formu), kdežto v současném tříletí byly útvary se sledováním pouze nerozpuštěných kovů započítány do nemonitorovaných.

Nejčastějším důvodem pro nevycházející ekologický stav/potenciál jsou všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele - fosfor celkový, fosfor fosforečnanový, dusík dusičnanový (platí jen pro útvary kategorie „řeka“), nasycení vody kyslíkem, biochemická spotřeba kyslíku pětidenní, dusík amoniakální (platí jen pro útvary kategorie „řeka“), teplota vody a reakce vody (obr. 6 a 7).

Největší rozdíly mezi současným (2019-2021) a minulým (2016-2018) tříletím lze v případě řek zjistit u nasycení vody kyslíkem (zlepšení o 7 procentních bodů z podílu klasifikovaných útvarů) a u teploty vody (o 5 procentních bodů z podílu klasifikovaných útvarů) - viz tab. 6. Největší rozdíly pro specifické znečišťující látky byly zaznamenány pro halogeny adsorbovatelné organicky vázané (AOX) - zlepšení o 12,3 procentních bodů. Naopak největší zhoršení bylo u metolachloru a jeho metabolitů - o 11,5 procentních bodů. V případě AOX sice došlo ke snížení podílu monitorovaných a klasifikovaných útvarů (obr. 10), to se však týkalo téměř výhradně těch útvarů, jež v minulém tříletí vycházely v dobrém stavu.

Co se týče změn mezi počtem klasifikovaných a monitorovaných útvarů pro vybrané specifické znečišťující látky (obr. 10), opět jsou změny pro všechny ukazatele minimální. Nejvyšší úbytky jak monitorovaných, tak klasifikovaných útvarů jsou patrné ...

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod v kontextu plánování

Článek seznamuje se souhrnnými výsledky hodnocení chemického stavu a ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“ za období 2016-2018, které slouží jako podklad pro zpracování plánů povodí 3. plánovacího období (2021-2027) na všech jeho úrovních: plánů dílčích povodí, národních plánů a plánů mezinárodních povodí Labe, Dunaje a Odry. Hodnocení stavu bylo realizováno Výzkumným ústavem vodohospodářským, T. G. Masaryka, v. v. i., a Biologickým centrem Akademie věd ČR ve spolupráci s Hydrosoftem Veleslavín, s. r. o., Českým hydrometeorologickým ústavem a Povodím Vltavy, s. p.

V nevyhovujícím chemickém stavu je vzhledem k použití principu „one out - all out“ 51,1 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ (z celkem 1 045 útvarů) a 20,5 % útvarů kategorie „jezero“ (ze 73 útvarů), přičemž u 16,7 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a u 43,8 % útvarů kategorie „jezero“ byl jejich chemický stav označen jako „neznámý“. Pro hodnocení byly z větší části využity aktualizované a v některých případech zcela nové metodické postupy.

Zároveň se změnily monitorovací programy - pro 3. období plánů se obecně monitorovalo více ukazatelů a složek. Kvůli tomu nelze jednoduše porovnávat výsledky ekologického stavu a potenciálu a chemického stavu mezi 2. a 3. plánovacím obdobím. Vzhledem k rozsahu a povaze problematiky není cílem tohoto článku podrobnější analýza souvislostí, příčin a faktorů ovlivňující výsledky předkládaného hodnocení stavu útvarů povrchových vod jako rovněž podrobnější srovnání s výsledky hodnocení stavu útvarů povrchových vod ve 2.

V rámci přípravy již 3. plánů povodí na období 2021-2027 bylo potřeba provést hodnocení stavu v útvarech povrchových vod z dat monitoringu vod realizovaných jednotlivými správci povodí a ČHMÚ. Toto hodnocení je významným podkladem pro zpracování všech úrovní plánů povodí a jednotlivým správcům povodí slouží jak k formulování opatření k dosažení dobrého stavu vod, tak jako podklad i v dalších oblastech výkonu vodohospodářských činností.

Hodnocení se provádí pro každý vodní útvar kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“. Rozhodným obdobím pro zpracování hodnocení stavu bylo období 2016-2018, v některých případech předchozí hodnocené období 2013-2015 [1]. Hodnocení stavu útvaru povrchových vod se dělí na hodnocení chemického stavu a hodnocení ekologického stavu v přirozených útvarech povrchových vod a ekologického potenciálu v silně ovlivněných a umělých útvarech povrchových vod.

Proti 2. plánovacímu období (z hodnocení období 2010-2012) se sice počet útvarů povrchových vod změnil jen nevýrazně, podstatná změna ale nastala v převymezení silně ovlivněných útvarů kategorie „řeka“ v roce 2019. Důvodem byla úprava metodiky identifikace silně ovlivněných vodních útvarů, aby navazovala na vyhodnocení významnosti hydromorfologických vlivů. Vyhodnocení bylo realizováno na základě reálně naměřených dat situačního a provozního monitoringu povrchových vod v tzv. reprezentativních profilech útvarů povrchových vod (v několika případech jeden reprezentativní profil sloužil pro vyhodnocení dvou nebo více útvarů kategorie „řeka“). Hodnocení je pak vztaženo na celý vodní útvar. Hodnoceno je období 2016-2018, popřípadě období 2013-2015 u biologických složek nebo ukazatelů chemického stavu, pokud v příslušných dílčích povodích nebyla novější data k dispozici. Přehled metodik použitých pro hodnocení stavu je uveden v literatuře k tomuto článku [5-18].

Vůbec poprvé byla ve shodě se směrnicí 2013/39/EU a nařízením vlády č. 401/2015 Sb. hodnocena biologicky dostupná forma rozpuštěných kovů niklu a olova podle metodiky [17]. Ta závisí na koncentraci příslušného rozpuštěného kovu, koncentraci rozpuštěného organického uhlíku (DOC), reakci vody (pH) a vápníku (Ca). Biologicky dostupná koncentrace kovů vypočtená pomocí vhodných softwarových nástrojů [19, 20] je vždy nižší než koncentrace rozpuštěné formy kovu. Tím vyšlo hodnocení niklu a olova příznivěji než v hodnocení pro 2. Zásadní změnou oproti předchozímu způsobu hodnocení byl přístup k situacím, kdy v daném reprezentativním profilu nebyl monitorován žádný z ukazatelů chemického stavu. Stav takového útvaru byl z důvodu předběžné opatrnosti označen jako „neznámý“ (dříve „dobrý“).

Pro hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických ukazatelů útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ za období 2016-2018 byla použita Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích [11] a Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického potenciálu útvarů povrchových vod tekoucích [15]. Naproti tomu pro 2. plánovací období byly pro hodnocení útvarů kategorie řeka použity „relaxované“ limity ukazatelů, a to stejné pro ekologický stav i potenciál (limitní hodnoty mezi dobrým a středním stavem/potenciálem v metodice [11] jsou nyní přísnější, než „relaxované“ limity použité v hodnocení předchozích období). Kromě změny charakteristických hodnot je změna i v případě některých ukazatelů. Tím mohla být pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů pro kategorii řeka použita původní metodika [13] (v předchozím období plánů nemohla být použita, neboť limity pro ekologický potenciál byly v některých případech přísnější než limity pro stav).

Hodnocení biologických složek s výjimkou ryb bylo v rámci 3. plánovacího období provedeno podle dřívějších metodických postupů pro 2. plánovací období, do kterých byly zapracovány výsledky interkalibračního porovnání [21]. Zpřísnění původně nastavených hranic tříd, které byly použity pro 2. plánovací období, se dotklo biologické složky fytobentos a makrofyta. Změny v zatřídění výsledných hodnot EQR indexů jsou uvedeny v aktualizovaných metodikách [6, 7]. Metodika pro hodnocení biologické složky ryby byla přepracována [5]. Vychází sice z výpočetních postupů původní metodiky [22], ale byl revidován seznam taxonů včetně vlastností organismů (traits), doplněny nové vlastnosti (nepůvodnost taxonu) a byly upraveny parametry spolehlivosti hodnocení, které také ovlivnily, jaké kategorie vodních útvarů se mohou hodnotit, tj. hodnotí stav vodních útvarů pro kategorie 4.-9. řádu podle Strahlera. Nižší řády toků na rozdíl od předchozí metodiky nehodnotí, hodnocení by bylo nespolehlivé.

Hodnocení biologických složek fytobentos a makrofyta v silně ovlivněných vodních útvarech je stejně jako v 2. plánovacím období shodné s postupem hodnocení pro přirozené vodní útvary [6, 7]. Hodnocení ekologického potenciálu makrozoobentosu a fytoplanktonu v silně ovlivněných vodních útvarů bylo provedeno podle původních metodik [9, 10] a použitý postup je shodný pro 2. i 3. plánovací období.

Chemický stav

Chemický stav je podle Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES [2] klasifikován jako „dobrý“ nebo „nedosažení dobrého stavu“.

Dobrý chemický stav byl dosažen ve 32,2 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a 36 % útvarů kategorie „jezero“ (obr. 1 a 2, tabulka 3). Dobrým chemickým stavem bylo pro všech 1 118 útvarů povrchových vod klasifikováno 32,5 % z nich, přičemž 18,4 % útvarů nebylo klasifikováno, většinou z důvodu chybějících dat z monitoringu a v některých případech kvůli nedostatečnému počtu měření za rok, a jejich chemický stav byl označen jako „neznámý“.

Oproti výsledkům hodnocení chemického stavu povrchových vod pro 2. plánovací období (2010-2012) je nyní dobrým stavem hodnocen menší počet vodních útvarů (dříve 60,9 %). Pokud v daném reprezentativním profilu nebyl monitorován žádný z ukazatelů chemického stavu, jeho stav nebyl v aktuálním hodnocení pro 3. plánovací období označen jako „dobrý“, ale z důvodu předběžné opatrnosti jako „neznámý“. Jen menší počet vodních útvarů byl následně správci povodí na základě expertního posouzení označen jako „dobrý“ (v případě, že v hodnoceném útvaru povrchových vod neexistuje významný antropogenní vliv). V hodnocení pro 2.

Ve 3. Pro 2. plánovací období nebyly ještě hodnoceny tzv. nové prioritní látky, jejichž NEK nabyly účinnosti 22. prosince 2018. K významnému zlepšení došlo v případě hodnocení rozpuštěného niklu a rozpuštěného olova, kdy byla poprvé hodnocena biodostupná koncentrace těchto kovů, která je vždy nižší než koncentrace rozpuštěné formy. Nejproblematičtějším parametrem z hlediska překračování NEK jsou dlouhodobě rtuť a PBDE (v matrici biota) a polycyklické aromatické uhlovodíky v matrici voda (fluoranthen, benzo(a)pyren). Posledně jmenovaný ukazatel je problematický také z hlediska obtížného dosažení dostatečně nízké meze stanovitelnosti laboratorními technikami ve vztahu k hodnotě NEK vyjádřené jako roční průměr.

tags: #chemický #stav #ekologicky #stav #rozdíl

Oblíbené příspěvky:

• Uměle vytvořené halogenidy
• Vliv autoregulace na lesy v ČR
• Udržitelné stavebnictví v Rokycanech
• Analýza klimatu Svitavy
• Statistiky výdajů na komunální odpad