Objem Výdajů na Komunální Odpad: Statistika a Trendy v České Republice

Obcím se nedaří rychle snížit objem směsných odpadů, přestože tuzemské obce mají už v roce 2025 podle platných zákonů vytřídit 60 procent svých komunálních odpadů. Za nesplnění cíle budou dostávat pokuty až do 200 tisíc korun každý rok. Kvótu nicméně v Česku většina obcí nesplňuje, a to ani zdaleka.

Správa odpadů je v tuzemsku specifická. Každá obec systém řeší po svém, takže s nadsázkou v zemi existuje 6249 rozdílných přístupů, protože právě tolik je tu obcí. „Jsme v tom unikátní v celé Evropě. Ve většině zemí převládají řešení na úrovni okresů či mikroregionů,“ uvádí Havel.

V Česku rovněž stále míří velký objem odpadu na skládky. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2021 se jedná o zhruba 47 procent, což je dvakrát více než evropský průměr. Atraktivitu skládek by postupně měly snižovat zvyšující se poplatky, ale zatím se to nedaří.

Celkově každý Čech vyprodukuje něco přes 500 kg odpadu ročně včetně toho, který následně vytřídí. U nás produkujeme zhruba o 70 kg na jednoho obyvatele a rok více zbytkových odpadů, než je evropský průměr. Havel také připomíná podfinancování systému, kdy průměrné náklady na likvidaci a svoz odpadu činí zhruba 1200 korun na obyvatele ročně, někde i 1700 korun. Lidé ale platí spíše méně, zhruba 600 až 1000 korun.

Množství směsného odpadu přitom snížit lze. Příklady oceněných obcí z minulých ročníků to dokazují. Po podrobné analýze v roce 2020 město zjistilo, že polovinu komunálního odpadu tvoří bioodpad. Proto dotací podpořilo majitele rodinných domů, aby pořizovali kompostéry. Zároveň snížili frekvenci svozu odpadu z týdenní na čtrnáctidenní.

Čtěte také: CELIO: Odpady a jejich vliv

Díky třídění bioodpadu si mírně meziročně přilepšila i Praha. Počet kontejnerů na bioodpad je v hlavním městě podle webu Pražských služeb aktuálně na 34,9 tisíce, což je šestinásobně více než v dřívějších letech. Od loňského ledna totiž je možné si objednat hnědou popelnici bezplatně. Pražské domácnosti loni vyprodukovaly o 4,5 tisíce tun méně směsného komunálního odpadu než v roce 2021. Do černých popelnic ho putovalo 256 tisíc tun. Do směsného odpadu se započítávají i koše na ulicích, takže v přepočtu na obyvatele se jedná o 208 kg za rok 2022.

Obec Bílá Voda (24,2 kg/obyvatele) v Olomouckém kraji výrazně snížila produkci směsného odpadu v roce 2021 po zavedení systému „door to door“ (svoz tříděných složek od domu). Obec Chvalšiny (38,7 kg/obyvatele) v Jihočeském kraji dlouhodobě motivuje domácnosti ke snižování produkce směsného odpadu a to jak finančně, tak velmi pohodlným systém odpadového hospodářství. Po přijetí nové legislativy jsou Chvalšiny možná jedinou obcí v Česku, která zavedla poplatek podle objemu vyprodukovaného odpadu (umožňuje zpoplatnit objemný odpad). Fulnek v Moravskoslezském kraji (101,3 kg/obyvatele) dlouhodobě uplatňuje platbu za odpady podle objemu přistavených nádob.

Podle ust. § 10h odst. 1 zákona o místních poplatcích činí poplatek za systém odpadového hospodářství nejvýše 1 200 Kč za kalendářní rok. Zákon stanoví nejvyšší možnou hranici poplatku s tím, že obec již nemá zákonem stanovenou povinnost vycházet při stanovení výše poplatku z nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu tak, jak tomu bylo dle právní úpravy platné do 31. 12. 2020. Podle ust. § 10l zákona o místních poplatcích činí sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci nejvýše 6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu a 1 Kč za l, pokud je základem objem odpadu, nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.

Češi se nadále zlepšují ve třídění odpadu. V rámci Evropské unie patří k státům, kterým se v tomto směru dlouhodobě daří. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu došlo také k poklesu celkového objemu vyprodukovaného odpadu.

Předloni dosáhla celková produkce odpadů v Česku hodnoty 38 milionů tun a meziročně se snížila o 3,1 procent, což bylo o jeden milion tun odpadů méně. „Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 milionů tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 milionů tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kilogramů). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů.

Čtěte také: Průvodce výběrem velikosti popelnice.

Největší část odpadů tvořily odpady minerální (59,2 procent), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 procent), následovaný směsným odpadem (11,5 procent) a nekovovým odpadem (7,5 procent). Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50,0 procent), odpadních plastů (23,6 procent), skleněného odpadu (11,4 procent) a odpadu ze dřeva (10,6 procent).

Dále statistika uvádí, že bylo vyprodukováno 5,4 milionu tun komunálního odpadu, přičemž pocházelo 4,4 milionu tun z obcí. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

S novinkou týkající se produkce odpadů přišlo ministerstvo životního prostředí. Nově zájemci na internetových stránkách resortu najdou informaci, jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů. „Chceme, aby tato data sloužila především občanům, ale také zastupitelům obcí. Každý by měl mít jasný přehled o tom, jak jejich obec plní své cíle v oblasti odpadového hospodářství. Proto tu najdete informace za poslední tři roky o celkovém množství komunálního odpadu, o tom, kolik bylo například velkoobjemového odpadu a jak se třídí konkrétní komodity. Zveřejněním těchto dat ministerstvo pokračuje v naplňování závazků na podporu transparentnosti a efektivního řízení odpadového hospodářství. Na webu resortu zájemci najdou podrobné informace týkající se nakládání s odpady v obcích České republiky. Data jsou dostupná za roky 2021, 2022 a 2023.

Ministerstvo životního prostředí chce také docílit, aby v odpadu skončilo co nejméně jídla. Investuje proto padesát milionů korun do potravinových bank. „Potravinové banky pomáhají snižovat množství odpadu, který by jinak skončil na skládkách, a zároveň pomáhají lidem v těžké životní situaci. Za posledních deset let jsme do rozvoje potravinových bank investovali již více než 504 milionů korun a nyní přidáváme dalších padesát milionů. Podpora potravinových bank není podle ministra jen o zajištění jejich provozu, ale především o vytváření udržitelného systému, který pomáhá šetřit zdroje, snižuje plýtvání potravinami a zároveň zlepšuje životní podmínky lidí v nouzi. „Díky této výzvě mohou potravinové banky modernizovat své kapacity a zvládat rostoucí poptávku po potravinové pomoci,“ dodává ministr. Finanční prostředky v aktuální výzvě vyhlášené pod číslem 79 z Operačního programu Životní prostředí putují konkrétně na modernizaci skladů, pořízení techniky a zařízení, která zefektivní zpracování a distribuci potravin.

Graf 1 - Vývoj nákladů na nakládání s odpady od občanů k celkovým příjmům v tis. Jak je patrné z grafu výše, více než polovinu nákladů, na nakládání s odpady od občanů odkládaných na místa zajišťovaná Magistrátem hl. m. Prahy, tvoří náklady na zajištění sběru, svozu a využití či odstranění směsného komunálního odpadu. Celkové náklady města na nakládání s odpady od občanů činily v roce 2024 cca 2,6 miliardy Kč, celkové příjmy pak 1,8 miliardy Kč. Největší část nákladů patří nakládání se směsným komunálním odpadem (v roce 2024 částka cca 1312,8 mil. Kč hrazená převážně občany v rámci výběru poplatku za komunální odpad).

Čtěte také: Sběrný dvůr: řešení pro stavební odpad

V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 5 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2021 bylo na území hlavního města vyprodukováno 5,07 mil. tun odpadů (4,45 mil. tun v roce 2020, 5,08 mil. tun v roce 2019). Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 32,3 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 18,9 %, 9,3 % představovalo využití odpadu na terénní úpravy a 63,7 % bylo recyklováno. Spalování odpadů bez energetického využití je již dlouhodobě na hodnotě menší než desetina procenta z celkové produkce odpadů.

Množství vyprodukovaného odpadu od občanů v roce 2021 dosáhlo 446,0 tis. tun, což činí cca 352,2 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. V roce 2021 byl zaznamenán opětovný nárůst objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů aj.) - celkové množství činilo cca 61,9 tis. tun (v roce 2020 to bylo 59,6 tis. tun, v roce 2019 60,3 tis.). Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 - Malešicích, sběrných dvorů HMP a první městské kompostárny hl. m. Prahy ve Slivenci a od 1. 1. 2020 je provozován celoplošný nádobový sběr) - celková produkce bioodpadu činila v roce 2021 celkem 17,6 t, v tom množství získané prostřednictvím nádob u domů činilo 6,7 t.

Na konci roku 2021 byly občanům k disp. na 485 stanovištích také nádoby na sběr jedlých olejů a tuků a dále na sběrných dvorech hl. Prahy tři tzv. re-use pointy. Od června 2017 nabízí hl. m. Praha všem zájemcům o podrobné informace o produkci komunuálního odpadu v Praze v pilotní provozu novou aplikaci, prostřednictvím které si mohou uživatelé generovat vlatní grafy a tabulky podle svých specifických potřeb.

Průměrná produkce odpadů v Česku za rok 2022 byla 3 643 kg na obyvatele. Obecního komunálního odpadu vyprodukoval každý občan 362 kg.Podle evropské definice je odpad jakákoliv látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil.

V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun. Přímo obcemi bylo vyprodukováno 4,3 milionu tun odpadu.

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg.

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu.

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně.

Každým rokem sbírá společnost EKO-KOM prostřednictvím dotazníkového šetření data o odpadovém hospodářství jednotlivých obcí. Celkový vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2023, byl sestaven z 5 894 obcí (tj. 95,3 % všech obcí v ČR) s více než 10,74 mil. obyvatel (tj. cca 99,2 % obyvatel ČR).

Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladových položek, které obce v Dotazníku vyplňují. Jak je vidět v následujícím Grafu 1, který zobrazuje strukturu celkových nákladů, největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2023 to bylo 48 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 23 %. Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1 454 Kč.

Jak je patrné z Grafu 4, v posledních sedmi letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech. To je způsobeno především výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv. samotná cena služby (jednotkové náklady přepočtené na tunu sebraného materiálu) nerostla v minulých letech tak prudkým tempem, jak je vidět v Grafu 5. Obecně lze vypozorovat, že v průměru jsou náklady na papír a plast vyšší v Čechách než na Moravě.

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. V průměru přibližně polovinu nákladů na SKO tvoří náklady na odstranění SKO na skládce. V roce 2023 vyšplhala celorepubliková hodnota na 1 657 Kč za tunu odstraněného materiálu, včetně skládkovacích poplatků. Další výraznou položku tvoří náklady na objemný odpad. Jednotková cena za obyvatele vycházela v roce 2023 na 89,8 Kč/ob.

Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem je poplatek od občanů (který mohou obce stanovit různými způsoby, o nichž se můžete dozvědět více například zde). Celkem obce získaly v roce 2023 v průměru 965 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 691 Kč/ob. Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů.

Hlavním datovým zdrojem jsou roční dotazníky z obcí zapojených do Systému EKO‑KOM. Největší část celkové produkce odpadů tvořily odpady minerální (59,2 %), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %).

Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 mil. tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu.

V roce 2023 také pokleslo množství dovezeného odpadu do Česka o 15,4 % na 2,5 mil. tun. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,7 mil.

Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat. Zákon č. Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).

Z pohledu veřejného zadávání může zadavatel ovlivnit nastavení svozu a místo vývozu. K tomu je však nevyhnutelné znát data: produkce odpadů, nastavení sběrné sítě, náklady na svoz. A následně obec/město/organizace může přesněji nastavit kroky vedoucí k motivaci obyvatel a snížit tak objem směsného komunálního odpadu a zvýšit míru třídění. Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.

Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.

Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad. Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu. 1. Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Dodavatel předem informuje zadavatele o termínech kontrol a na závěr mu předá zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.

Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní. Sběr odpadu je (např. vedle doručování pošty či nepravidelné osobní dopravy) jednou ze služeb definovaných v příloze č. 1 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů.

Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí. Jde především o to, aby vytříděné složky komunálního odpadu (např. Totéž platí i pro zpracování vytříděných složek ve sběrném dvoře.

Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie. Gastroodpad z kuchyní by se měl zpracovávat v bioplynové stanici (pozn. některé kompostárny zpracovávají i gastroodpad, závisí od nastavení zpracování kompostárny).

Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.

tags: #objem #vydaju #na #komunalniho #odpadu #statistika

Oblíbené příspěvky:

• Aktuality odpadové hospodářství Strakonice
• Druhy drobného hmyzu u odpadu
• Ztráta vody z ekosystému
• Obnovitelné zdroje energie ve výuce
• Informace o Click-Clack vanových odtokových soupravách