Stejně jako se o hospodaření v lesích zajímaly jednotlivé vlády, začala se o lesnictví zajímat i veřejnost, která hlasitě kritizuje masivní odlesňování celé planety.
Ještě před zasedáním fóra ohromil venezuelský prezident Hugo Chavez celý svět informací, že chce vést přímo skrz srdce deštných pralesů v Amazonii stavbu plynovodu.
Podle něj je zemní plyn nejdůležitějším zdrojem pro snížení závislosti Venezuely na USA a na jejich tlaku na politiku volného trhu (známá jako Washingtonská dohoda).
"Tohle je začátek Jihoamerické dohody," prohlásil Chavez, "plynovod je pro nás životně důležitý."
Na schůzce v Brazílii se počátkem února prezidenti Venezuely, Brazílie a Argentiny shodli na spolupráci a schválili předběžné plány pro plynovod v délce přes osm tisíc kilometrů z Venezuely do Argentiny.
Čtěte také: Přečtěte si o ohrožených druzích
Ochránci životního prostředí se obávají, že by tento projekt mohl významně znečistit vodní toky v pralese a že výstavba silnic vedoucích do jeho hloubi přiláká další těžařské firmy a chudé farmáře.
Analytici si spíš kladou otázku, zda je celá stavba ekonomicky proveditelná, protože celkové náklady se odhadují na 20 - 50 miliard dolarů.
Příkladem toho, jak je taky možné hospodařit v křehkých lesích, je společnost Chevron a její působení v Ekvádoru.
Tato ropná firma v současnosti čelí žalobě, jež požaduje šest miliard dolarů jako kompenzace za rozsáhlé zdravotní problémy, které dodnes trápí obyvatele části Ekvádoru jako následek těžby společnosti Texaco (jež se později sloučila se společnosti Chevron).
V dlouholetém soudním řízení dostal ropný gigant Chevron nařízeno zaplatit přes 17 miliard dolarů pokuty a odškodného za to, že se dlouhodobě podílel na znečišťování životního prostředí Ekvádoru.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Obyvatelé amazonských pralesů zažalovali společnost Texaco, jejímž pozdějším vlastníkem se stala právě společnost Chevron, za to, že od sedmdesátých let minulého století vypouštěla miliardy litrů toxického odpadu do ekvádorských deštných pralesů.
V pondělí soud rozhodl, že firma Chevron musí zaplatit pokutu v hodnotě 8,6 miliard dolarů a ve stejné výměře pak i odškodné.
To je doposud druhá největší částka udělená za poškozování životního prostředí.
Chevron tak tímto následuje společnost BP, které byla udělena pokuta 20 miliard dolarů za únik ropy v Mexickém zálivu.
Představitelé společnosti Chevron se proti rozhodnutí odvolali a prohlásili, že společnost tuto částku za žádných okolností nezaplatí.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Proces až k vynesení rozsudku trval dlouho, poprvé byla firma zažalována u newyorského soudu již před sedmnácti lety.
V roce 2003 se firmě Chevron podařilo případ odsunout pouze k ekvádorským soudům.
V roce 2008 se objevily zprávy, že zástupci Chevronu lobbovali u americké vlády s požadavkem, aby odstoupila od svých zvláštních obchodních preferencí pro Ekvádor.
Američané by tak zajistili, aby vláda Ekvádoru soudní řízení zastavila.
Podle odborníků z OSN pokračuje ničení lesů na celé planetě znepokojivým tempem.
Brazílie odhaduje, že každý den v průběhu loňského roku bylo průměrně zničeno 40 kilometrů čtverečních deštného pralesa v Amazonii.
Vědci jsou přesvědčeni, že když bude masivní kácení v Amazonii pokračovat stejnou měrou i nadále, budou lesní porosty ohroženy velkými požáry, což by do atmosféry uvolnilo obrovské množství skleníkových plynů.
Představitelé Fóra pro lesy před začátkem jednání tvrdili, že není důležité chránit lesy jen kvůli ochraně přírody, ale protože hrají důležitou roli ve snižování chudoby, při zabezpečení potravy a jako zdroj levné energie.
Vítejte v deltě řeky Niger, v místě jednoho z největších ekologických zločinů na celé planetě.
Delta Nigeru se rozkládá na sedmdesáti tisících kilometrů čtverečních v Guinejském zálivu.
Obývá ji 40 různých kmenů pod oficiální správou Nigérie, která je největším africkým producentem ropy.
Těžit ropu tady, v místě zvaném Ogoniland, začala britsko-nizozemská společnost Shell v 50. letech minulého století.
V letech 1976 až 1991 znečistilo Ogoniland více než dva miliony barelů ropy v 2 976 samostatných ropných skvrnách.
Zatímco produkce ropy vždy po čase skončí, ropovody provozované společností Shell stále zůstávají v zemi, vedou přes potoky i jezera.
Po téměř 24 letech od popravy devíti vzbouřenců z kmene Ogoni vedených Kenem Saro-Wivou, kteří hájili práva místních před brutalitou ozbrojených skupin ropné společnosti, žádali zlepšení životních podmínek v regionu a ukázali světu důsledky praktik nadnárodní korporace, se situace výrazně nezlepšila.
Obyvatelé zdejších vesnic musejí stále těžce bojovat za spravedlnost.
„Když jsem byl kluk, moje rodina nebyla bohatá, ale mohl jsem lovit ryby a prodat je na trhu. Jezera byla plná ryb. Uživili jsme rodinu a já mohl chodit do školy. Vesnice mívaly čistou vodu. Dnes je mi do pláče, když vidím svůj domov,“ říká a noří ruku do mazlavé hmoty, aby nám ukázal, že i po letech je voda i půda kontaminovaná.
Vrátil se po přírodovědných studiích zpět, aby podpořil boj místních za spravedlnost.
Místní moc dobře vědí, že Nigérie je na ropě závislá, vždyť tvoří tři čtvrtiny exportu země.
Zisk z ropy je ale v Nigérii dělen - nepřekvapivě - nerovnoměrně.
Bohatství z černého zlata zajišťuje prostředky a moc zejména prezidentu Muhammadu Buharimu a jeho okolí.
Letos v únoru byl tento bývalý generál zvolený do úřadu znovu, takže ti, kteří doufali v lepší rozdělení zisků z těžby ropy, se změny opět nedočkali.
Původní bohatý porost mangrove u vesnice Bodo hyzdí od roku 2008 bláto a voda plná ropy.
Místní čekají, až Shell škody napraví.
Ropa se tu těžila mezi lety 2008 a 2014.
Zanechala za sebou spoušť, s níž si příroda neporadí.
Unikající ropa otrávila nejen zdroj pitné vody, ale také okolní políčka.
Místní se snaží dosáhnout nápravy všemi možnými prostředky.
Navštěvujeme aktivistu Chiefa Sundaye, který se po desetiletí soudil se společností Shell.
V roce 2015 mu nigerijský soud přiznal náhradu třicet osm milionů amerických dolarů za to, že ropný gigant těžil po léta ropu v jeho jezeře a zničil jej.
Otrávili mu vodu, všechny ryby do jedné umřely.
Shell se odvolal a dnes stoletý Sunday doufá, že jednou se vyplacené náhrady skutečně dočká.
Někteří Nigerijci už si však od Shellu kompenzace vymohli.
Komunitě Bodo přiřkl britský soud v roce 2015 přes 80 milionů dolarů, což je jedna z nejvyšších částek, která byla postiženým komunitám v Africe kdy vyplacena.
Představitelé Shellu nyní stojí též před nizozemským soudem.
Důvodem občanské žaloby je úmyslné poškozování životního prostředí s následkem změny klimatu.
tags: #chevron #amazonie #znečištění #životního #prostředí