Přehled ohrožených druhů Amazonie

Mezinárodní vědecký tým zveřejnil v odborném časopise Current Biology obsáhlou práci, v níž popsal dopad lidské činnosti v posledních 20 letech. Výsledky jasně ukazují, že snahy o ochranu divoké přírody zcela selhávají.

Výsledky studie mluví jasnou řečí: během 20 let ubylo na Zemi 9,6 procenta divočiny. Oblast, kterou by zmizelá divoká příroda obsáhla, je velká jako prostor celé Amazonie. Znamená to celkovou ztrátu 3,3 milionu kilometrů čtverečních, upozorňuje práce vydaná v odborném časopise Current Biology.

Nejhůř zasažená je oblast Jižní Ameriky - tam od roku 1990 zmizelo neuvěřitelných 30 procent divoké přírody, špatně je na tom také Afrika, která za stejnou dobu prožila 14procentní úbytek.

Na Zemi již zbývá jen 30,1 milionu kilometrů čtverečních divočiny - to je asi pětina plochy pozemské pevniny. Reálně jsou ale tato čísla ještě horší, velkou část této divočiny však tvoří neobyvatelné pouště. Nejvíce jí ještě najdete v Severní Americe, Severní Asii, Severní Africe a Austrálii.

Katastrofální výsledky zkoumání ukazují podle autorů práce, že mezinárodní snahy o zachování neporušených a divokých částí Země nefungují. Současně jsou apelem na to, aby se lidstvo všemi silami pokusilo taková místa zachovat. Jsou důležitá jak pro zachovávání lokálního klimatu, tak oázami, kde dosud přežívají ohrožené druhy zvířat.

Čtěte také: Zdroje rizik a ohrožení

Jakmile jednou o divočinu přijdeme, už se nedá obnovit. Jedinou šancí je aktivně ochraňovat, co nám zbylo.

„Pokud nestanovíme pravidla k ochraně takových území, stanou se oběťmi pokroku,“ popsal základ problému australský biolog Dr. James Watson z University of Queensland. „Máme pravděpodobně jen jedno nebo dvě desetiletí, abychom stav ještě změnili. Musí vzniknout mezinárodní mechanismy, které rozpoznají, jaké akce jsou nutné pro zachování divočiny - dokud není pozdě.“ Zatímco pro ochranu jednotlivých ohrožených druhů, zejména těch vizuálně přitažlivých, se dělá v poslední době hodně, mizí nám pod rukama celé oblasti, na nichž jsou tato zvířata závislá.

Vědci pro tuto práci definovali divočinu jako „biologicky a ekologicky neporušenou krajinu bez většího vlivu člověka“. Podobná studie vznikla již na začátku 90. let 20. století - vědci tedy srovnali údaje ze současnosti a z minulosti. Úbytek nenarušeného životního prostředí je jasně viditelný.

„Množství divočiny, o které jsme za pouhá dvě desetiletí přišli, je ohromující,“ uvedl Dr. Oscar Venter z University of Northern British Colombia v Kanadě. „Musíme pochopit, že divočina, o níž jsme si bláhově mysleli, že je chráněná svou odlehlostí a izolovaností, ve skutečnosti dramaticky rychle mizí po celé planetě.

Londýn - Vědci označili 20 oblastí světa, kde zvířatům sice bezprostředně nehrozí vyhynutí, ale kde toto riziko může brzy nastat. Tým výzkumníků z Londýna věří, že jejich nová vědecká studie pomůže ochráncům přírody lépe, rychleji a hlavně už "dopředu zakročit, a ne až napravovat škody".

Čtěte také: Česká republika a PM

Skrytá hrozba znamená, že zvířatům momentálně nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí a nefigurují ani v takzvaných Červených knihách ohrožených druhů. Jenže vliv člověka a jeho rozvoj znamená, že tato zvířata mohou být brzy této hrozbě vystavena i na úkor druhů, které jsou momentálně klasifikovány jako ohrožené.

"V současné době toto druhové 'předbíhání' můžeme vidět například u guatemalského vřešťana, který ještě v roce 2000 figuroval na seznamu 'málo dotčených' druhů a již v roce 2004 byl přesunut mezi 'téměř ohrožené' kvůli ztrátě svého přirozeného prostředí," uvedl vedoucí studie Marcel Cardillo z londýnské Imperial College.

"Doufáme, že ochránci přírody využijí našich poznatků raději k předcházení ztrát než pouze k ochraně již ohrožených druhů." Vědci zjistili, že skrytou hrozbou vyhynutí je momentálně ohroženo na 1500 suchozemských druhů. Nejohroženější jsou podle nich zvířata vyskytující se na omezeném geografickém prostoru nebo velká zvířata, která se pomalu rozmnožují.

Může to být překvapení, ale mezi oblasti, které byly do budoucna označeny jako "rizikové", nepatří známá "ohniska" biodiverzity jako Amazonie nebo Konžská pánev, avšak jsou mezi nimi subpolární oblasti v severní Kanadě, v severním Rusku nebo Grónsku. Regionem s největším počtem zvířat (284 druhů), kterým by mohlo hrozit vyhynutí, je Sumatra a Malajsijský poloostrov. Další jsou Borneo (224), Papua-Nová Guinea (205), západní Jáva (131) a Sulawesi (130).

Conservation International je jednou z mnoha organizací, které se již zabývají "preventivními" programy raději než ochranou několika posledních ohrožených druhů. Některé programy "poslední šance" byly již úspěšně realizovány.

Čtěte také: Nástroje pro klima ČR

Velmi nejistě vypadá přežití dalšího papouška, ara škraboškového, někdy označovaného jako ara Spixův (Cyanopsitta spixii), z pralesů Amazonie. Zatím poslední exemplář byl viděn v 90. letech.

Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky druhů jsou na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Počet ohrožených druhů stromů je dvojnásobný ve srovnání s počty ohrožených savců, ptáků, obojživelníků a plazů dohromady, uvádí se ve zprávě.

Mezi nejohroženější druhy stromů patří například magnólie a stromy z čeledi dvojkřídláčovitých, které rostou v deštných pralesích jihovýchodní Asie. Největší hrozbu pro zachování druhů stromů představuje pěstování plodin, kácení a chov dobytka. Stále větší nebezpečí ovšem s sebou přináší i klimatická změna a extrémní projevy počasí.

tags: #prehled #ohrozenych #druhu #amazonie

Oblíbené příspěvky:

• Třídění ABS Plastů
• Kalendář přírody pro děti
• Prevence ucpaného odpadu ve staré budově
• Regionální pracoviště Východní Čechy
• Oblasti ekologie a jejich význam pro životní prostředí