Klimatický systém a jeho proměny v České republice

02.12.2025

Změna klimatu se projevuje celosvětově a její dopady jsou patrné i v České republice. Meteorologické jevy, jako vlny veder, sucho, bleskové bouřky a další extrémní klimatické jevy, se objevují častěji a na místech, kde by se to neočekávalo. Ministr životního prostředí Petr Hladík zdůrazňuje, že opatření je potřeba dělat okamžitě, avšak změna musí být postupná, sociální a citlivá, aby jí lidé rozuměli a chápali.

Plánem je převést Česko k nízkoemisní bezuhlíkové energetice i bezuhlíkové dopravě tak, aby bylo v roce 2050 klimaticky uhlíkově neutrální. Součástí strategie jsou opatření na zateplení budov, přistínění, zadržování dešťové vody, zvýšení zeleně v ulicích nebo navrácení vody do obcí. Klimatologové se shodují, že klimatická změna ovlivňuje život společnosti, organizací i institucí. Mezi projevy klimatické změny patří i lesní požáry, které dříve nebyly v Česku tak běžné.

Klimatický systém má dlouhou setrvačnost. Emise skleníkových plynů neustále stoupají a o krajinu se staráme stále špatně, což znamená, že propady skleníkových plynů se snižují. Na zvýšený výskyt extrémního počasí musí reagovat i výstražný systém ČHMÚ. Výstrahy ČHMÚ jsou určeny primárně pro integrovaný záchranný systém a další složky, k veřejnosti se dostávají skrze média a sociální sítě. V době bouřkové sezony zavedl ČHMÚ příslužby expertů na bouřkové jevy tak, aby před nimi mohli varovat veřejnost.

Hodnocení klimatických změn a nové klimatické normály

ČHMÚ přechází na nový klimatický normál 1991-2020. Pro hodnocení daného období z klimatologického hlediska či pro popis průměrných hodnot klimatických prvků v daném místě jsou používány klimatické normály. Standardní klimatické normály dle Světové meteorologické organizace (WMO) jsou počítány jako 30leté průměry z homogenizovaných a doplněných řad klimatických prvků.

Normál průměrné roční teploty vzduchu za období 1991-2020 pro území ČR (8,3 °C) je o 0,4 °C vyšší než normál 1981-2010 (7,9 °C). V jednotlivých krajích činí změna ročního normálu teploty vzduchu většinou 0,4 - 0,5 °C. Pro většinu měsíců se průměrná teplota na území ČR zvýšila o 0,5 - 0,7 °C. Menší změna nastala v jarních a podzimních měsících březen, květen, září a říjen. Nižší nárůst teploty vzduchu v září a říjnu je pozorován dlouhodobě.

Čtěte také: Vytápění a Ovzduší

Normál ročního úhrnu srážek na území ČR a jednotlivých krajů se téměř nezměnil vůči normálu 1981-2010. Ve většině krajů normál 1991-2020 představuje 98 - 102 % normálu 1981 - 2010. O něco znatelnější snížení nastalo pouze v Libereckém a Královéhradeckém kraji (o 4 - 5 % vůči normálu 1981 - 2020). Srážkový normál 1991 - 2020 pro území ČR je o více než 5 % nižší oproti normálu 1981 - 2010 v měsících duben, listopad a prosinec. Naopak výraznější nárůst průměrného úhrnu srážek nastal v měsíci říjen a u některých z krajů také v červnu a září. Měsícem s nejnižším průměrným úhrnem srážek na území ČR a většině krajů zůstává únor, měsícem s nejvyšším průměrným úhrnem srážek zůstává ve všech krajích červenec.

Změny teploty vzduchu a úhrnu srážek

Pro ilustraci změn teploty vzduchu a úhrnu srážek uvádíme následující data:

Nárůst průměrné roční teploty: 0,4 °C (1991-2020 oproti 1981-2010)
Změna měsíčních teplot: Většinou +0,5 až +0,7 °C
Změna ročního úhrnu srážek: Minimální změna, snížení v některých krajích (Liberecký, Královéhradecký) o 4-5 %
Změna měsíčního úhrnu srážek: Snížení v dubnu, listopadu a prosinci, nárůst v říjnu, červnu a září

Projekt PERUN

Projekt PERUN je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Garantem projektu je Ministerstvo životního prostředí a kromě ČHMÚ jsou řešiteli projektu Česká geologická služba, Matematicko-fyzikální fakulta a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. a PROGEO, s. r. o.

Cílem projektu je vytvoření výzkumného centra, které se bude dlouhodobě věnovat výzkumu v oblasti změny klimatu. Jde o analýzu probíhající a predikci budoucí změny, včetně identifikace rizik pro životní prostředí a pro společnost. Výstupem budou nejaktuálnější podklady nutné pro přípravu a aktualizaci strategických dokumentů a pro rozhodovací procesy nejen v oblasti adaptací na změnu klimatu, ale i pro hodnocení mitigačních opatření v procesu jejich přípravy i realizace.

Výzkum klimatu je zaměřen na oblast České republiky (ČR), a to s vysokým horizontálním rozlišením. Je třeba si uvědomit, že i když předpovědní klimatické modely si jsou podobné v tom, že modelují základní fyzikální procesy v atmosféře, ve skutečnosti se liší volbou některých fyzikálních parametrizací nebo alespoň používanými hodnotami parametrů. Tyto parametrizace se optimalizují tak, aby dávaly co nejlepší výsledky pro cílovou oblast.

Čtěte také: Úsek ochrany ovzduší ČHMÚ

Aktivity v rámci projektu PERUN

Adaptace předpovědního modelu ALADIN na ALADIN-CLIMATE, jeho provoz a příprava vstup pro další řešitele a návazný výzkum.
Výpočty povrchové vodní bilance v krátkodobém a dlouhodobém výhledu.
Hodnocení zásob podzemní vody a pro predikci vlivu změny klimatu na tyto zásoby.
Sestavení transientních hydraulických modelů, na kterých bude mimo jiné testováno hodnocení stavu a zásob podzemních vod.
Příprava scénářů změny klimatu do roku 2100, včetně základních klimatických a agroklimatických charakteristik, popisu hydrologického cyklu a změn půdního klimatu.
Příprava a testování prostředků pro sezónní předpovědi klimatických podmínek se zaměřením na sucho.
Vyhodnocení rizik souvisejících s aktuální změnou klimatu, včetně odhadů vývoje těchto rizik do konce století s cílem definovat hydrometeorologické jevy, které představují samostatně nebo v spolupůsobení riziko pro společnost.
Bioklimatologické zmapování území ČR, orientované zejména na humánní bioklimatologii a tepelný komfort/diskomfort člověka.
Hodnocení a návrhy změn operativního řízení v souvislosti s nástupem a průběhem suchých epizod.
Spolupráce s MŽP, MZe a krajskými úřady na tvorbě metodiky pro plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody.

Vliv odběrů vod a klimatických změn na vodní zdroje

Analýza vlivu odběrů vod a klimatických změn na vodní zdroje v Česku ukazuje značnou regionální variabilitu. V některých oblastech, jako jsou jižní Morava, severozápadní Čechy a povodí Bíliny, byly zaznamenány výrazné změny v odběrech povrchových a podzemních vod, což může ovlivnit dostupnost vody. Klimatické scénáře naznačují rostoucí teploty vzduchu, přičemž pesimističtější scénář SSP5-8.5 předpovídá nárůst teploty do konce století až o 5 °C. Co se týče srážek, obecně platí, že scénáře předpovídají variabilnější vývoj. Scénář SSP2-4.5 ukazuje na mírný nárůst srážek, zatímco scénář SSP5‑8.5 předpovídá výraznější změny s vyššími úhrny srážek v západní a jižní části Česka.

Výpočet SPI indexu potvrzuje výskyt extrémně suchých a vlhkých období, přičemž rozdíly mezi jednotlivými povodími naznačují potřebu přizpůsobit vodohospodářská opatření regionálním podmínkám.