Chození na záchod v přírodě má svá pravidla

Spaní v přírodě láká dobrodruhy všeho druhu. Ne všichni ale tuší, že bivakování pod hvězdami a přespávání pod stanem má svá pravidla. Jestli jste taky na pochybách, čtěte dál. Zabere vám to jen pár minut a příroda si je zaslouží. Všechna ta pravidla jsou pro její dobro.

Rozdíl mezi nocováním a tábořením

Nocování (bivakování)

V takřka jakémkoliv lese můžete jednu noc přespat (bivakovat pod širákem), pokud po vás ráno nezůstane ani smítečko. Tak praví české zákony. Povolený máte spacák nebo třeba hamaku a některé prameny uvádí i malý stan. Takto můžete přespat v chráněných oblastech a rezervacích (v rámci turistických tras). Pozor ovšem na národní parky. A na rozdělávání ohňů taky rychle zapomeňte.

Táboření

Něco jiného je táboření. Myslí se tím vícedenní pobyt na místě, kde založíte ohniště, rozložíte stany (nebo jakýkoliv jiný přístřešek), vykopete přírodní záchod, zavěsíte šňůru na prádlo atd. Takové táboření je na řadě míst zakázáno. Musíte mít souhlas majitele pozemku, chovat se maximálně ohleduplně a kempovat jen na určených místech dle místních pravidel.

Pozor na národní parky

Ať už se chystáte kamkoliv, doporučujeme vždy před cestou načíst aktuální místní nařízení. Zvláště v národních parcích (např. KRNAP nebo České Švýcarsko) se nesmí mimo značené stezky chodit, bivakovat, natož tábořit. Mrkněte se ale po nouzových nocovištích.

Chcete přespat? Najděte si nouzová nocoviště

Než vyrazíte na jakoukoliv výpravu, doporučujeme nejen, abyste se pečlivě sbalili, ale také našli potenciální nocoviště podle plánované trasy. Když vám bude přát počasí, můžete si předem vytyčit cestu tak, aby vám přespání vyšlo na krásné louce, v zatopeném lomu nebo na skalní vyhlídce. Kdyby vás ale zastihla průtrž nebo bouřka, je dobré znát polohu nejbližší nouzové „boudy”.

Čtěte také: Dopad Klimatických Změn na Města v ČR

Existuje celá řada map a aplikací, kde si můžete vyhledat přístřešek na nocleh. Zkuste například boudy.info, což je databáze horských chat, bivakovacích boud a bivaků.

Pozor, aby z vás nebyl paroháč

Zmínili jsme, že jednodenní nocování pod širákem je v Česku povoleno takřka bez omezení. Na druhou stranu, můžeme se setkat i s lokálními dočasnými zákazy vstupu, které musíme vždy respektovat. Typicky, když se v nějakém lese zrovna těží dřevo nebo probíhá hon. Přece nechcete skončit jako ten paroháč. Ehm…

Stanování a táboření jen na povolení

Šírákování bychom měli zmáknuté, ale se stanováním už je to horší. Tábořit můžete pouze v kempech nebo pokud si to domluvíte s majitelem konkrétního pozemku. V opačném případě se dopouštíte přestupku a vaše peněženka zapláče... I po domluvě ale musíte dodržovat určitá pravidla. Tak například rozdělávání ohňů: Ne méně než 50 m od okraje lesa, v dostatečné vzdálenosti od čehokoliv hořlavého, bez použití benzínu, nafty, lihu atd.

Při táboření mějte na paměti, že z lesa můžete brát suché, na zem spadané klacíky a větve, které nejsou silnější než 7 cm. V chráněných krajinných oblastech s tím není problém, v národních parcích ale nesbírejte nic. Návštěvní řád zde nepovoluje rozdělávání ohňů, můžete se pohybovat jen na značených stezkách a přespávat pouze na nocovištích. Na táboření raději ani nepomýšlejte.

Kromě Česka umožňuje volný pohyb po krajině například i Rakousko, Švýcarsko nebo Norsko. Táboření už se ale opět řídí místními pravidly, která si musíme před cestou nastudovat a respektovat je.

Čtěte také: Účinné čištění záchodu

Kde se smí kempovat nadivoko v ČR?

V Česku není, na rozdíl od jiných evropských zemí, kempování nadivoko výslovně zakázané. Svůj obytňák ale nemůžete zaparkovat kdekoli vás napadne. Problematiku přespávání nadivoko pokrývá hlavně Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), Zákon o lesích (č. 289/1995 Sb.), Zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. a Zákon o obcích (č.128/2000 Sb.).

Obecně lze říct, že můžete přespat na parkovištích a místech v blízkosti cest, na kterých parkováním a přespáním neporušujete žádný z platných zákonů. V autě se dá přespat také na místech, která leží v CHKO. Také přes CHKO vedou silnice, v jejichž blízkosti leží parkoviště, na kterých můžete přespat. Volně kempovat se naopak nemůže v lesích, na soukromých pozemcích bez souhlasu majitele, v národních parcích a chráněných krajinných oblastech mimo oficiální kempy a stellplatzy. Při hledání místa k přespání taky nesmíte vjíždět za značky se zákazem vjezdu. Řídit se také musíte místně platnými zákazy.

V případě, že při kempování nadivoko porušíte nějaký zákon, mohou se na vás vztahovat pokuty buď za špatné parkování nebo za vjezd do přírodních oblastí. Konkrétní výše pokuty bude závislá od místa a konkrétních okolností přestupku. Počítat můžete s pokutou v řádu několika tisíc korun. V určitých situacích se pokuta může vyšplhat až na 30 000 Kč. Za špatné parkování můžete na místě dostat pokutu až do výše 1 500 Kč. Při projednání přestupku ve správním řízení je horní hranice stanovena na 5 000 Kč. Při parkování mimo vyznačená místa v CHKO se řidič dopouští přestupku, za který hrozí pokuta až 10 000 Kč a její konkrétní výše je závislá na závažnosti přestupku.

Určitě můžeme doporučit aplikaci Park4Night, která je dostupná jak pro mobilní telefony s operačním systémem iOS, tak Android. Existuje taky verze pro internetové prohlížeče. Jedná se o nejčastěji používanou aplikaci, která vám poradí se vším, co okolo cestování s obytným autem potřebujete. S její pomocí si najdete jak místa pro kempování nadivoko, tak oficiální kempy a stellplatzy. V aplikaci také najdete hodnocení a doporučení cestovatelů, kteří místo, na které se chystáte, navštívili už před vámi.

Kam pod stan mimo kemp?

Ke kempování nadivoko nepotřebujete mít dodávku se spací vestavbou. Kempovat nadivoko můžete také se stanem. I tento způsob cestování má ale svá určitá pravidla a na ně se v následujícím oddílu podíváme.

Čtěte také: Průvodce opravou ucpaného záchodu

Problematika přespávání v přírodě má samozřejmě svá pravidla, která se v průběhu času mírně upravují. Podmínky přespávání se liší na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, ve volné krajině a také v závislosti na konkrétních vyhláškách měst a obcí. Na tomto místě pojďme připomenout rozdíl mezi tábořením a nocováním.

Tábořením myslíme přenocování za zvýšeného pohodlí díky použití přístřešku (nejčastěji stanu). Nocováním se myslí přespání pod širákem za sníženého komfortu bez použití přístřešku a bez zanechání jakýchkoliv odpadků.

V České republice máme garantovánu možnost pobývat v přírodě, i pokud je daný pozemek v soukromém vlastnictví (mluví se o tzv. veřejné přístupnosti krajiny). Pokud byste však na daném pozemku chtěli kempovat s autem, musíte k tomu získat souhlas jeho majitele. Výjimkou jsou v tomto ohledu zastavěné nebo stavební pozemky, zahrady, vinice, sady. Na nich nemůžete kempovat ani se stanem.

Podobně jako v lesích, můžete jednorázově bez použití přístřešku přespat kdekoliv v CHKO, pokud po sobě nezanecháte jakékoliv stopy a nebudete poškozovat přírodu. Přísnější pravidla platí pouze v Národních přírodních rezervacích. Nejpřísnější pravidla pohybu platí pro Národní parky, které máme v Česku celkem čtyři (Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko, Podyjí). Pohybovat se v nich můžete jen po značených cestách. V NP České Švýcarsko je nocování úplně zakázáno.

Při výběru místa ke kempování nadivoko byste měli brát v potaz zejména bezpečnost. Případnou příčinou nebezpečnosti mohou být jak jiní lidé, tak sama příroda. Ze strany lidí vám hrozí zejména riziko případného okradení. Své cennosti, platební karty, telefony a další podobné věci si proto na noc schovávejte do svých spacáků, aby se k nim nenechavci nedostali. Nekempujte také na místech, na kterých se viditelně pohybuje zvěř.

Hezká místa k přespání najdete v blízkosti řek nebo rybníků. Pamatujte ale na to, že případný přívalový déšť může vést k vzestupu hladiny řeky, která vás může vytopit. Ideální místo na spaní by mělo být rovné a suché. Kempování ani na měkkém, ani příliš tvrdém povrchu není ideální. Na měkkém terénu hrozí, že se při spaní budete propadat a s tvrdým povrchem vám nepomůže ani kvalitní karimatka.

Abyste si kempování nadivoko náležitě užili, potřebujete k tomu mít vybavení, bez kterého se neobejdete. Zatímco při kempování v kempu můžete využít výbavu, kterou kempy nabízejí, při kempování nadivoko se musíte spolehnout pouze na věci, které si vezete s sebou.

Naprostým základem pro kempování nadivoko je spací vestavba, kterou máte neustále s sebou. U nás si můžete vybrat mezi vestavbou Original a verzí Biker. Ta první maximalizuje využití prostoru a je kompletně skládací, takže pokud ji zrovna nevozíte v autě, zabere jen minimum místa. Bez kempovacího nábytku se při cestování nadivoko taky neobejdete. Základem je skládací stůl a křesílka. Na výběr máte různé druhy od různých výrobců. Jídlo si nejčastěji připravíte na plynovém vařiči. K němu budete potřebovat také několik hrnců, pánviček a dalšího kempovacího nádobí. To většinou bývá kvůli ušetřené hmotnosti z plastu. Pokud ale hmotnost nemusíte řešit, můžete používat také klasické keramické talíře a hrníčky. Abyste nemuseli při vaření trávit hodně času, vyzkoušejte různé pokrmy od Adventure Menu. Jídlo stačí jen ohřát a můžete ho podávat.

Chystáte-li se kempovat v létě a nechcete, aby se vám potraviny zkazily, vyplatí se vám investice do lednice. Ty lze většinou napájet jak ze sítě na 220 V, tak po připojení konektorem do zapalovače v autě ji můžete provozovat také na 12 V. Markýzu oceníte, ať už svítí slunce nebo prší. Je totiž nepromokavá a v teplém létě vám u auta vytvoří žádoucí stín. Není nic horšího než spát hlavou dolů. Abyste auto vyrovnali do roviny, můžete ho buď podložit kameny, kusy dřeva nebo nájezdovými klíny. Investice do kvalitního zatemnění se určitě vyplatí. V létě vám pomůže v autě udržet příjemnou teplotu a v zimě zase brání úniku tepla z auta ven. Přes kvalitní zatemnění vám taky žádný zvědavec do auta neuvidí.

Zatímco v kempu se můžete osprchovat v běžné sprše, při cestování nadivoko tuto možnost většinou nemáte. Ano, na některých plážích sprchu najdete, ale i tak je lepší s sebou mít záložní řešení. Jedete autem? Při kempování pod stanem v přírodě můžete určitě zažít velkou romantiku. Hezké zážitky si ale můžete odnést také z kempování ve vlastním autě nebo dodávce. Kempování ve stanu má určitě své kouzlo. Rádi kombinujeme benefity obou přístupů. Někdy si sbalíme stan a vyrazíme jen tak do přírody.

Ať už se rozhodnete přespat pod širákem, ve stanu nebo v obytné dodávce, existují základní pravidla, kterými byste se měli řídit.

Táboření vs. nocování

Když jde o přespávání v přírodě, zákon o ochraně přírody a krajiny pracuje se dvěma termíny, které v něm však nejsou zcela jasně a jednoznačně definovány. Těmito termíny jsou “táboření” a “nocování”.

Za táboření se považuje soubor činností spojených s pobytem (jednotlivce nebo skupiny osob) na jednom místě v přírodě spojený s možností přenocování. Jde zejména o přespávání v přírodě v nějakém přístřešku - především stanu ⛺️. Existence přístřešku avšak není zásadní podmínkou pro naplnění definice táboření. Táboření zahrnuje další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava jídla, umývání nádobí, tvorba lidského a jiného odpadu atd.

V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. stavba přístřešku, příprava stravy, znečišťování okolí), byť na místě nenocují. „Za táboření se považuje přenocování s použitím přístřešku (především stanu) a další doprovodné aktivity, jako je např.

Nocováním se myslí jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. V praxi to znamená, že si večer po setmění rozložíš na zem karimatku, nepostavíš si nad sebou žádný stan, tarp nebo jiný přístřešek, nepověsíš hamaku, nebudeš rozdělávat oheň a nezůstanou po tobě žádné odpadky.

Zákon definuje dva typy chráněných území: velkoplošně zvláště chráněná území a maloplošně zvláště chráněná území. Na jakém území se právě nacházíš, zjistíš nejjednodušeji na mapy.cz, ve kterých jsou zvláště chráněná území vyznačena. Geografické vymezení jednotlivých oblastí definují tzv. zřizovací předpisy. Ty přesně určují, co se na konkrétním místě chrání, a mohou zakazovat další činnosti na daném území (např. chůzi mimo zpevněné cesty kvůli ochraně stanovišť vzácných rostlin, hnízdících ptáků nebo výskytu velkých šelem).

Takových míst, ve kterých by platily další dodatečné zákazy a omezení, však není mnoho a běžné turisty většinou nijak neomezují. Problém může nastat při organizování větších akcí a závodů, které by organizátoři chtěli přes tato území vést. Národní parky a některé národní přírodní rezervace nebo památky mohou mít také svůj návštěvní řád, který jasně definuje práva a povinnosti návštěvníka daného území.

Přehled práv a povinností v chráněných oblastech

A jak je to s ostatními oblastmi v Česku, které dle zákona nespadají mezi zvláště chráněná území? V lese mimo chráněná území se tedy můžeš pohybovat bez omezení. Oheň v nich ale rozdělávat nemůžeš, na to se musíš vzdálit nejméně 50 metrů od hranice lesa. Při rozdělávání ohně si dej ale vždy pozor, zvlášť za sucha. Z přilehlého lesa si pak můžeš na oheň odnášet jen na zem spadlé suché klestí do 7 cm v průměru. Používání lihového vařiče nebo dřívkáče je rovněž považováno za rozdělávání ohně, jelikož nemají regulovatelný plamen.

Co se týče přespávání, tak je teoreticky povoleno. Nicméně některé pozemky mohou být soukromé a vždy by bylo lepší předem kontaktovat majitele a zeptat se. Vyhneš se tak nepříjemnému probuzení uprostřed noci, když si tě přijde majitel i se svým rozzuřeným rotvajlerem zkontrolovat a požádat o opuštění jeho pozemku.

Ve skutečnosti ale mohou existovat i další obecně závazné vyhlášky se zákazem táboření nebo rozdělávání ohně na území některých obcí a měst. Další omezení se mohou dle zákona o lesích vztahovat na aktuální situace způsobené živelními pohromami, kde například hrozí pád stromů nebo zvýšené riziko požárů.

Pokud chceš mít jistotu, že neporušuješ žádné zákony, vyhlášky nebo nařízení, nejjednodušší je přespávat na oficiálních místech k tomu určených. Buď můžeš spát pod střechou v penzionech, horských chatách a útulnách nebo ve stanu v oficiálních kempech. V létě se můžeš přecpaným a hlučným kempům vyhnout, když zůstaneš na některém místě bezKempu. Na Šumavě pak existují oficiální nouzová nocoviště, díky kterým si můžeš udělat několikadenní trek přes celý národní park. Na řadě míst jsou vybudovány také nouzové útulny, které slouží na přečkání noci nebo chvilkového nepříznivého počasí. Několik jich je například i v NP Krkonoše. Lesy ČR nově staví síť nouzových útulen na místech, kudy prochází Stezka Českem. Pokud se vydáš na víkendový trek s plánem nocování pod širákem, ale překvapí tě náhlé zhoršení počasí, můžeš přespat v turistickém přístřešku, kterých je po Česku opravdu hodně.

Za pořádek v naší přírodě zodpovídáme především my sami. Ať už se vydáváme na Stezku Českem, víkendový trek, nebo třeba jen na jednodenní výlet do přírody, vždy bychom se měli řídit selským rozumem a pravidly Leave No Trace. Oficiálně ale za dodržování pořádku zodpovídají strážci přírody (CHKO, NP), policie, lesní stráž, myslivecká stráž, rybářská stráž, odbor životního prostředí, česká inspekce životního prostředí a další. Ať už jsi zákon porušil nebo ne, pokud tě strážci přírody nebo jiná úřední osoba či majitel pozemku načapá někde přespávat, základním pravidlem je se vždy chovat slušně. Při nevhodném chování máš pokutu téměř jistou. Přestupkový zákon totiž přihlíží i k chování dotyčného a jakým způsobem byl přestupek spáchán. Velmi často vše ale skončí domluvou - komunikace je prostě základ.

Asi tě teď napadá, že při přespávání nadivoko v přírodě je nejlepší se schovat někam hluboko do lesa a nebýt vůbec spatřen. Tak se asi nejjednodušeji vyhneš lesním strážcům, ale i případným čumilům, místním obyvatelům nebo ostatním turistům. V naší krajině ale hojně probíhá hospodářská činnost, ať už se jedná o lesní práce, myslivecké honitby nebo sklizně. Pro vlastní bezpečnost je tedy lepší být viděn, což znamená mít například reflexní prvky a chodit po setmění s čelovkou.

Jak na toaletu v přírodě?

Z hlediska ochrany přírody nejde o katastrofu, příroda se kvůli troše celulózy a lidským výměškům asi nezhroutí. Velkou zátěží jsou ovšem dámské hygienické potřeby a pleny, které se v přírodě nerozloží, a také vlhčené ubrousky, které se rozkládají velmi dlouho. Jak tedy postupovat, pokud si musím odskočit v přírodě?

• Toaleta poslední záchrany je, co by kamenem dohodil. Je to v suchu!
• Záchod je v nedohledu... Zkusím to beze stop. Co neskončí pod zemí, skončí v pytlíku.
• Je to trochu jako hra ,,hledání min´'. Musím se vyhnou cestám, táborištím a jiným veřejným místům. Přírodní rezervace a vodní zdroje beru úplně obloukem.
• Co chci zanechat budoucím generacím? Vlhčené ubrousky nebo menstruační pomůcky to nejsou. Ani plínky - ty se rozkládají tak dlouho, že by mne přežily.
• V teplé, kypré a na živiny bohaté půdě se žádný produkt dlouho ,,neohřeje’'.
• Udělám ji dostatečně širokou a hlubokou alespoň 15 centimetrů.
• Odskočit si do přírody by měla být až ta poslední varianta v případě, kdy žádná toaleta není na blízku.

Jako pomocník v těchto situacích poslouží mapa toalet. Mohu s ní pracovat už při plánování svého výletu a mít tak zhruba přehled, kde jsou na mé plánované trase dostupné toalety. Ideálně se tak úplně vyhnu nežádoucímu odskakování si do přírody.

tags: #chozeni #na #zachod #v #prirode #pravidla

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro dovolenou s dětmi v přírodě
• Podrobný postup montáže vany
• Modernizace sběrného dvora v Ratíškovicích
• Život Grety Thunbergové
• Role Flexa ve Futurámě