Při naší práci se často setkáváme s dotazy, jak správně nainstalovat volně stojící vanu. Podle našeho názoru je pro každého, i když nemá v oboru žádné zkušenosti, mnohem jednodušší než instalovat vestavěnou vanu. V případě vestavných van je však téma na internetu poměrně hojně diskutované a snadno dohledatelné.
Mezi klíčové rozdíly u volně stojících van patří především integrovaný, nevyjímatelný plášť. U klasických van je potřeba prostor pod vanou zastavět vytvořením stěny z tvárnic, cihel nebo hliníkového rámu se sádrokartonem a na toto místo pak nalepit mozaiku nebo obklady. Můžete také použít speciální ABS nebo akrylové pouzdro namontované na dřevěných nebo kovových prvcích pod okrajem. Bohužel nevýhodou takto vyhrazeného pouzdra je fakt, že není vyztužené.
Bohužel není tuhý, ale pružný. Často se stěhuje. Dřevěné spojovací prvky mají tendenci se odlamovat, což způsobuje, že pouzdro neustále vypadává. Další nevýhodou je, že často přidávaná ABS pouzdra na rozdíl od akrylu časem mění barvu. U volně stojících van nedochází k efektu pohyblivého pláště, protože vana je monolit - plášť je jedním prvkem s vnitřní částí vany.
Dalším zásadním rozdílem je rám s nožičkami. U starších klasických řešení je rám s nožičkami dodáván zákazníkovi v dílech pro vlastní montáž. V praxi se jedná o dva nebo čtyři kovové profily se šroubovacími nožičkami, které je potřeba ke dnu vany buď přišroubovat pomocí přiložených šroubů, nebo na ni přilepit. Takový rám se může v průběhu času chovat jinak. Nejčastěji se po nějaké době při používání vany začne pohybovat a vrzat. U volně stojících van k tomuto efektu nedochází, protože rám s nožičkami je konstruován zcela jinak.
V případě volně stojící vany je potřeba vanu pouze vyrovnat na nožičkách. Myslím, že většina z Vás se už s vodováhou zabývala, takže tento krok vynechám. Nožičky mají podobu kovového závitu s plastovým nebo kovovým koncem, který se našroubuje nebo vyšroubuje z rámu a poté se zajistí maticí (tzv. protizámek). Vana musí být vyrovnána tak, aby její integrovaný plášť byl cca 2-3 mm nad podlahou.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Nosným prvkem každé vany jsou nohy integrované s vnitřní částí. I když je plášť tuhý a vyztužený, není určen k přenášení těžkých nákladů. Tyto 2-3 mm mezery jsou tzv. Proč je důležité vanu správně vyrovnat? Ze dvou hlavních důvodů. První a nejdůležitější je bezpečnost používání. Vana se nesmí viklat. Každá z nohou musí stát stabilně na podlaze, aby koupající neztratil rovnováhu a nespadl vlivem pohybu vany. Při nesprávném vyrovnání může dojít i k poškození vany a netěsnosti napojení na odtok, což může v krajním případě vést k zatopení koupelny.
Existuje další aspekt samotného vyrovnávání, který je často přehlížen, ale je stejně důležitý. Každá z našich van má dno profilované pro vytvoření spádu směrem k odtoku. Vana musí mít mírný sklon směrem k výpusti. I nepatrná odchylka dokáže způsobit, že voda bude stát v rozích, což nejen zhorší komfort při koupání, ale může časem vést i k usazování nečistot a tvorbě plísní.
Správné nastavení nožiček a fixace vany už v tomto kroku jsou základem pro dlouhou životnost i pohodlné používání. Pokud tuto fázi uspěcháte, mohou se chyby projevit až později při obezdění nebo při napojování na odpad, což bývá mnohem složitější napravit.
Jak je to s připojením odtoku u volně stojící vany? Prvním a pravděpodobně nejčastěji používaným jsou pružné spoje v podobě tvarovacích odtokových trubek, tedy tzv. potrubních sifonů. Jedná se pravděpodobně o nejjednodušší způsob instalace, protože po připojení k příslušnému odtoku v podlaze vana jednoduše sedí na svém místě. Pamatujte, že správně vedená podlahová odpadní trubka vyčnívá několik centimetrů nad podlahu. U tohoto řešení je to zvláště důležité, protože sifon vzniká samovolně po umístění vany.
Pokud je však odtok instalován nesprávně, např. šikmo, je nutné tento postup provést ručně vytvořením U z odtokové trubky nebo vytvořením U z kolena, do kterého se pak trubka vloží. Princip každého sifonu je vcelku jednoduchý a je známý již léta. Voda se shromažďuje na dně sifonu a přerušuje tok odpadních plynů do koupelny.
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
Druhým řešením používaným mimo jiné u našich van je permanentní plastový sifon našroubovaný na závit umístěný na dně vany. Sifon má těsnění, takže při šroubování dbejte na to, aby byl rovný. Na tom závisí těsnost spojení. Pak k takovému sifonu připojíme koleno. Zde také dbáme na polohu těsnění a dobře jej dotáhneme. Za lokty vždy odpovídá ten, kdo vanu instaluje. Vhodné trubky snadno najdete v každém instalačním obchodě nebo v obchodě pro kutily.
V případě tohoto řešení je nejlepší umístit vanu na vyvýšenou plošinu na levé a pravé straně, abyste získali přístup k přípojkám zespodu, a poté ji řádně připojit a namontovat na místo s postupným odstraňováním podpěr. Důležitým krokem bude napuštění vany vodou, ponechání 12 hodin a následné vypuštění. Proč je tento krok tak důležitý. V praxi ověří, zda jsme vanu správně zapojili a zda nedochází k netěsnostem. Kontrolovat byste měli i samotný přepad umístěný na boku vany.
Po dokončení instalace se vždy vyplatí provést zkoušku těsnosti: napusťte vanu po okraj, nechte vodu chvíli stát a poté sledujte všechny spoje, zda jsou suché. Díky této pečlivosti předejdete komplikacím, které by se později odstraňovaly jen složitě a s vyššími náklady.
Obezdění vany dodává celé instalaci potřebnou stabilitu i estetický vzhled. Nejčastěji se k tomu používá ytong nebo cihly, které se snadno řežou, dobře lepí a vytvoří pevný základ pro následné obklady. Správně provedená konstrukce drží vanu pevně na místě, chrání její boky a zároveň umožňuje elegantní začlenění do koupelny. Už při práci je ale nutné myslet na budoucí servis - ponechat revizní otvor nebo instalovat odnímatelná dvířka.
Postavte podezdívku podél vany a nezapomeňte ponechat otvor k sifonu pro snadný přístup při opravách. Materiál řežte přesně na míru a připevněte jej pomocí malty nebo lepidla tak, aby konstrukce byla pevná a kompaktní. Kontrolujte rovinu a pevnost obezdívky, protože správné vyrovnání je základem pro estetické a trvanlivé obložení.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Když je vana pevně usazená a obezděná, přichází na řadu obklad, který celou koupelnu sjednotí a dodá jí finální vzhled. Při práci je důležité používat voděodolné lepidlo i spárovací hmotu, aby obklad odolal vlhkosti a dlouhodobě držel. Obkládání začněte od spodní hrany vany a postupujte směrem nahoru, díky čemuž dosáhnete rovného a čistého výsledku.
Pro volně stojící, nástěnné vany, nebo jak někteří říkají, nástěnné vany, doporučujeme použít vanové těsnící lišty. Silikonem potažená lišta na přechodu mezi vanou a stěnou navíc ochrání před vniknutím vody za vanu. Typicky volně stojící vany také doporučujeme lepit na podlahu ze spodní strany. Tím zabráníte pohybu vany. To je zvláště důležité, pokud máte děti. Často také dostáváme dotazy, zda je to nutné. Vana naplněná vodou by se vlastní vahou hýbat neměla, ale nejlepší je takový krok udělat, byť jen z praktických důvodů. Vana nalepená na podlaze se bude snadněji čistit.
Jedním z méně známých, ale o to užitečnějších kroků při instalaci je zateplení vany. Pokud kolem vany stavíte obezdívku z ytongu nebo cihel, můžete vzniklý prostor snadno vyplnit izolační pěnou. Ta se přizpůsobí tvaru vany, vyplní všechny mezery a vytvoří účinnou bariéru proti úniku tepla. Díky tomu si voda udrží příjemnou teplotu mnohem déle, takže si koupel vychutnáte bez nutnosti neustále dopouštět horkou vodu. Zároveň se tím snižují tepelné ztráty, což se v dlouhodobém horizontu projeví i na nižší spotřebě energie.
Pokud chcete efekt zateplení ještě zvýšit, použijte k obezdění izolační tvárnice nebo přidejte tenkou vrstvu tepelné izolace i na vnější strany obezdívky.
Než se pustíte do samotné montáže vany, věnujte čas pečlivé přípravě prostoru i potřebného vybavení. Podklad musí být rovný, čistý a odmaštěný, jinak hrozí problémy s usazením nebo pozdějším těsněním. Připravte si také veškerý materiál - od samotné vany s montážní sadou a podpěrnými nožičkami až po sifon, obezdívací bloky a obklad, který zajistí finální vzhled koupelny.
Vytvořte si seznam nářadí a materiálu ještě před začátkem práce. Díky tomu se vyhnete zbytečným přestávkám a běhání do obchodu uprostřed montáže. Nezapomeňte ani na vhodné nářadí - budete potřebovat vodováhu pro přesné usazení, vrtací kladivo a šroubovák na montážní práce, gumové kladívko pro jemné dorovnání, pilu na ytong nebo cihly a míchačku na maltu. Kdo má vše připraveno předem, ušetří si nejen čas, ale i spoustu nervů.
Následující tabulka shrnuje klíčové kroky montáže vany a upozorňuje na potenciální problémy:
| Krok | Co dělat | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| Montáž vany | Usazení na nožičky, kontrola spádu | Nesprávné vyrovnání |
| Napojení na odpad | Montáž sifonu, zkouška těsnosti | Nedostatečné utěsnění |
| Obezdění | Postavení podezdívky z ytongu | Zapomenutý servisní otvor |
| Obklad | Použití voděodolného lepidla a spár | Špatně provedené spáry |
Zvládnete to i svépomocí. Jak zabudovat vanu svépomocí už víte krok za krokem. Důležité je dodržet základní zásady: správně usadit vanu, kvalitně ji napojit na odpad, obezdít a obložit voděodolným materiálem. Díky tomu získáte koupelnu, která bude nejen krásná, ale i funkční a bezpečná.
tags: #odmontovani #odpadu #vana #postup