Chroust obecný: Jeho užitečnost v přírodě

Chrousti byli v minulosti obávaným škůdcem především v zemědělství a v lesním školkařství. Lesnicky významné jsou v české republice dva druhy chroustů - chroust obecný (Melolontha melolontha L.) a chroust maďalový (Melolontha hippocastani F.).

Ještě v roce 1967 byla vydána aktualizovaná směrnice "Ochrana proti chroustům a ponravám v zemědělství a lesnictví" Ministerstvem zemědělství a výživy v Praze, která nahrazovala ČSN 48-2713 z roku 1955. V 70. a 80. letech chrousti téměř zmizeli a ve vyhlášce MZe č. 101 z roku 1996 už nebyli uvedeni mezi kalamitními škůdci.

V Česku na chrousty nejpravděpodobněji narazíte v nižších polohách, v lokalitách jako je Haná a Litovelské Pomoraví, Jižní Morava (Mikulovsko, Břeclavsko, Pavlovské vrchy) nebo v Polabí. Nejrozšířenější zástupce chroustů v ČR je chroust obecný (latinsky Melolontha melolontha). Velký hnědý brouk měří až 3 cm a při letu hlasitě bzučí. Chrousta poznáte podle typických vějířovitých tykadel. Na hnědých krovkách má chroust světlejší podélné čáry. Tlusté larvy chrousta, ponravy, dorůstají délky až 5 cm. Jsou žlutobílé, masité a stočené do oblouku.

Dospělí chrousti škodí okusováním listů vzrostlých stromů. Larvy chroustů zase požírají kořínky obilnin a mladých stromků. Ještě našim pradědům chrousti často doslova pršeli na hlavu ze stromů. Ve druhé polovině 20. století se chroustům stalo osudným masové používání pesticidů a v některých oblastech byli zcela vyhubeni. Od 80.

Chroust obecný má výrazně odlišnou bionomii od chrousta maďalového, který je úzce vázán na biotop lesa. Všechny výzkumy, které byly prováděny v minulém století, byly zaměřeny na chrousta obecného a pouze okrajově se zmiňují o chroustu maďalovém.

Čtěte také: Spermophilus citellus ochrana

Vývoj chrousta obecného v České republice trvá 3 až 5 let (v teplých oblastech státu 3 roky, na zbytku území 4 roky, ve vyšších polohách 5 let), chroust maďalový má vývoj čtyřletý. Brouci se líhnou v půdě již od konce léta a přezimují tam do příštího jara. První dospělci obou druhů se v přírodě objevují v době, kdy průměrné denní teploty vystoupí na 12-13oC, což je obvykle ve třetí dekádě dubna. Hromadné rojení nastává ve dnech, kdy průměrné denní teploty dosáhnou hodnoty 15oC a vyšší, což může být od posledních dnů dubna a vyvrcholení rojení proběhne ve dnech s průměrnou denní teplotou kolem 20oC, což je obvykle v první až třetí dekádě května. Nalétávají na okraje listnatých porostů a během úživného žíru se páří.

Chroust obecný nalétá na porostní okraje z polí ze vzdálenosti až několika kilometrů a zde provádí první úživný žír. Po dozrání vajíček, které trvá nejméně 9 a nejdéle 20 dní podle průběhu počasí, dochází k oplodnění a samičky odlétají ke kladení vajíček zpět po drahách rojení opačným směrem do polí, kde se zrodily. Toto kladení střídající se s úživným žírem může u některých samic proběhnout až třikrát. U chrousta obecného jsou dále známy stěhovací lety, ke kterým dochází ke konci rojení. Těchto tzv. tahů se zúčastňují jak samci, tak samice.

Naproti tomu chroust maďalový nalétá na úživný žír z místa vylíhnutí, což jsou zpravidla nezapojené i zapojené listnaté porosty, na nejbližší listnaté stromy. Hromadné stejnosměrné lety nebyly u něho nikdy pozorovány. Po úživném žíru a oplodnění, které má stejný průběh jako u chrousta obecného, odlétají samičky ke kladení snůšky zpět do porostů, kde se vylíhly. Těmto místům jsou věrny, pouze při přemnožení dochází k rozšiřování nebo hledání nových lokalit, jak dokazuje rozšiřování výskytu ponrav na LHC Lipník.

Díky intenzivnímu hospodaření v zemědělství v minulých desetiletích neměl chroust obecný vhodné podmínky pro vývoj, a proto jsou jeho populace výrazně nižší než u chrousta maďalového. Toto se může změnit, neboť někteří zemědělci přecházejí z ekonomických důvodů na tzv. minimalizované hospodaření, tj. vynechání hluboké orby.

Poškozené stromky odumírají. V okolí ohnisek výskytu chroustů jsou ohroženy lesy, zahrady a sady. Dospělí chrousti škodí většinou pouze ve starších porostech. Nejčastěji napadají listnaté dřeviny, jako dub, buk, habr, lípa nebo topol. Napadají i ovocné stromy. Přirozených nepřátel mají chrousti poměrně dost. Patří mezi ně ptáci, zejména špačci, dále netopýři, kteří stejně jako chrousti létají večer, a v lesích černá zvěř. Pro ponravy chroustů jsou postrachem také parazitické houby rodů Beauveria a Metarhizium.

Čtěte také: Proč je sysel obecný ohrožen?

Proti chroustům není v současnosti schválen žádný insekticid. Naštěstí již existuje moderní ekologické řešení v podobě parazitických hlístic rodu Heterorhabditis bacteriophora, které napadají ponravy chroustů a problém tak řeší v zárodku. Přípravek se jmenuje Nemagreen a představuje účinný a přitom ekologický způsob likvidace chroustů. Jako mechanická ochrana školek se používá hluboká orba, která poškozuje ponravy ukryté pod zemí, a exponuje je přirozeným nepřátelům, zejména ptákům. Sadaři na zem kladou sítě, aby chrousti nevylétli na stromy a nemohli zplodit další generaci. V zahradě pomůže i setřásání chroustů ze stromů.

Monitorování výskytu chroustů

V oblastech jejich trvalého výskytu je nutná kontrola výskytu chroustů . Početnost výskytu a průběh rojení brouků se monitoruje pomocí světelných lapačů, hodnotí se počet a poměr jedinců obou pohlaví. Ponravy se kontrolují v půdních sondách v průběhu vegetačního období. Na 1 ha se vykope 2 až 5 sond velikosti 0,5 až 1,0 m2 do hloubky 50 až 100 cm. Za kritické počty, kdy hrozí vážné škody, se považuje 0,5 až 1 ponrava 3. instaru, 1 až 2 ponravy 2. instaru a 2 až 4 ponravy 1.

Obrana proti chroustům

Obrana proti chroustům a ponravám je obtížná. Brouci jsou velcí a rojí se v relativně dlouhém období, ponravy žijí skrytě. Teoreticky jsou dobře zasažitelní brouci shromáždění v korunách stromů. K použití jsou registrovány přípravky ze skupiny syntetických pyrethroidů, které se vyznačují širokou účinností proti hmyzu a několikadenním účinkem po aplikaci. Vzhledem k velikosti chroustů je nutné používat maximální povolené dávky. Poněvadž rojení probíhá v období 2-3 týdnů, jeden zásah nemůže zcela chrousty potlačit, ale může snížit početnost dospělců a následně ponrav a omezit tak rozsah škod v následujících letech.

Z biologických metod se u nás i v zahraničí zkoušelo několik způsobů (baktérie, houby, paraziti). Určité naděje dává použití některých pěstebních způsobů ochrany. Mezi přirozené regulátory početnosti chroustích populací náleží hubitelé ponrav, zejména havrani, rackové, krtci a černá zvěř. Uplatňovat se mohou i bakteriální a houbové patogeny, zejména Beauveria bassiana a B.

Čtěte také: Chráněný roháč obecný

tags: #chroust #obecny #užitečnost #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Fakta o emisích aut
• Zdravotní rizika spojená se znečištěním ovzduší
• Závěsný koš Injeton Plast - recenze
• Inovativní hudba ze stavebních materiálů
• Evropská Centrální Banka