Ohrožení sysla obecného a důvody

Sysel obecný (Spermophilus citellus) je živým důkazem toho, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. Jedno z předních míst mezi ohroženými druhy naší zvířeny zaujímá sysel obecný. Sysel patří do čeledi veverkovitých, ale od blízce příbuzné veverky obecné se dost liší jak vzhledem (má krátký ocas, malé boltce a přiléhavou srst), tak způsobem života. Nastěhoval se totiž pod zem, a navíc vyhledává společnost žije v koloniích čítajících desítky, ba i stovky jedinců.

Předpokládá se, že sysel obecný se na naše území rozšířil ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i ekologické nároky tohoto hlodavce. Představitel stepní fauny - je vázán na krátkostébelné travinné porosty, ať už přirozené či uměle udržované, které mu umožňují náležitý rozhled po okolí (ochrana před predátory, přehled o ostatních členech kolonie). Preferuje teplá výslunná místa s dobře propustnou půdou. Sysel má výrazně denní aktivitu a žije pospolitě v koloniích. Každý jedinec obývá noru, obvykle s několika východy. Zde se ukrývá v případě nebezpečí, v noci a také v období zimního spánku, které je dosti dlouhé (od října do března). Kromě obytné nory vytváří sysel také jednoduché nory úkrytové. Potravu tvoří zelené části rostlin, kořeny a semena, ale také bezobratlí živočichové.

Limitujícím faktorem pro existenci syslích kolonií je krátký travní porost, který umožňuje syslovi vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora.Evropský endemit. Areál rozšíření má dvě části, oddělené karpatským obloukem. Jedna část zahrnuje panonskou nížinu a na ni navazující oblasti v České republice, Rakousku, Maďarsku, Slovensku, západním Rumunsku a Srbsku.

Příčiny ohrožení sysla obecného

Hlavní příčinou výrazného úbytku sysla obecného v České republice jsou bezesporu rozsáhlé změny v zemědělské krajině, k nimž došlo v posledních padesáti letech. Největší dopad na početnost syslů měla zřejmě přeměna krajiny a způsobu hospodaření v 2. polovině 20. století. Do té doby četné travnaté meze a pole o průměrné výměře 1/3 ha byly pro sysla vhodným biotopem. V důsledku scelování polí do velkých lánů a rozorání většiny mezí však došlo k zániku podstatné části biotopu sysla. Také změna krajinné mozaiky, resp. její zvětšení (a s tím související větší vzdálenost mezi biotopy vhodnými pro sysla) způsobilo narušení migrace mezi jednotlivými populacemi.

Další negativní změnou byl úbytek potravy, který nastal díky sklízení velkých ploch zemědělských plodin v relativně krátkém čase. A v neposlední řadě se na poklesu početnosti syslích populací podepsalo také nadměrné používání širokého spektra pesticidů. Souhrnně vedly tyto jevy k zastavení či omezení migrace mezi jednotlivými koloniemi a došlo k narušení metapopulačního charakteru výskytu. Rozdrobení populací sysla do zcela izolovaných subpopulací a ztráta genetické variability mohlo způsobit snížení životaschopnosti těchto subpopulací, vedoucí až k jejich zániku.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Zásadním faktorem ovlivňujícím možnosti přežití sysla na dané lokalitě je trvale nízký travní porost. Ve vysoké trávě ztrácí sysel přehled o svém okolí a stává se snadnou kořistí predátorů. Málo početným a izolovaným koloniím pak za této situace hrozí v krátké době zánik. K udržení nízkého travního porostu je třeba pravidelné a časté kosení nebo odpovídající intenzita pastvy hospodářských zvířat. Absence odpovídajícího managementu vegetačního pokryvu se pravděpodobně podílela nebo byla hlavní příčinou zániku pěti z šesti lokalit sledovaných v období 2000 - 2005.

Náhodné faktory (např. Rychlé tání sněhu či přívalové deště spojené s vyplavením nor a jedinců v nich můžou způsobit hromadné úhyny v syslích koloniích. I přesto, že sysel obecný patří mezi kriticky ohrožené druhy a vztahují se tak na něj ochranné podmínky vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stává se v některých případech, že jeho ochrana ustupuje hospodářským zájmům. V důsledku výstavby průmyslové zóny tak např.

Díky extensivnímu hospodaření byly v minulosti udržovány velké plochy krátkostébelných travních porostů (pravidelně sečené meze, okraje polí, náspy atd.). S intenzifikací zemědělství však tato stanoviště z naší krajiny prakticky vymizela - a s nimi i sysel. V současnosti nalézá tento druh vhodné podmínky převážně na sportovních letištích, ve vinicích a na podobných lokalitách, kde je celoročně udržován nízký travní porost (tábořiště, golfové hřiště atd.).

Ochrana sysla obecného

Ochrana druhu spočívá v zachování stávajících lokalit výskytu pomocí managementu - udržování nízko stébelných travinných porostů vhodně nastavenou intenzitou kosení nebo pastvy.

Poněvadž většina ze stávajících kolonií sysla obecného na našem území má velmi malou početnost a je ohrožena zánikem, AOPK ČR iniciovala přípravu záchranného programu sysla obecného v České republice. V počáteční fázi záchranného programu je snaha zajistit existenci sysla na co největším počtu stávajících lokalit a připravit podmínky pro jejich další rozvoj. Monitoring stavu populace a genetický, parazitologický a demografický výzkum by měly doplnit informace potřebné pro vytvoření koncepce zachování sysla obecného jako volně žijícího druhu na území ČR.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Celkový počet syslů v České republice se odhaduje na méně než 4000 jedinců, v roce 2012 byl výskyt sysla potvrzen celkem na 32 lokalitách. Nejzápadnější lokalitou sysla obecného je veřejné mezinárodní letiště Karlovy Vary a nejsevernější lokalitou syslí kolonie na veřejném vnitrostátním letišti Hodkovice nad Mohelkou, okr. Liberec. Jde o druh zákonem o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. zvláště chráněný a řazený mezi kriticky ohrožené (C1).

Zoo Brno od roku 2015 spolupracuje na projektu pro ochranu sysla obecného vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. V areálu zoo, mimo návštěvnickou zónu, vzniklo chovné zařízení zvané „syslinec“, kde se sysli odchovávají pro posílení volně žijících populací. Chovem syslů se zabývají také Zoo Praha, záchranná stanice Vlašim a Zoo Hluboká.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

tags: #sysel #obecný #ohrožení #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Kompostér silo konstrukce – otevřený typ
• Ropa a životní prostředí: Analýza problémů
• Jak správně třídit odpad
• Pracovní listy pro děti
• Alpy a Obnovitelné Zdroje v Dolním Rakousku