Chvaletice: Ekologická zátěž - Historie, současnost a řešení

Specifické oblasti pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území, navrhují Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů.

Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací.

Historie majetku Colloredo-Mansfeldů

Další ze série rozhovorů o historii a současnosti šlechtických lesních majetků se uskutečnil na Správě lesů Kristiny Colloredo-Mansfeldové v Opočně. Colloredové patří mezi staré italsko-rakouské rody.

První zmínky o rodu pocházejí z 11. století, do českých zemí přišli Colloredové během třicetileté války (1618-1648). Na našem území se můžeme setkat se 3 větvemi rodu Colloredů, a to na panství opočenském, dobříšském a zbirožském. Jejich nedávná minulost se odvíjí od přerozdělení rodového majetku Colloredo-Mansfeldů v roce 1925. Josef II., kníže Colloredo-Mansfeld (1866-1957), neměl děti a rozhodl se adoptovat 4 syny bratra Jeronýma (Jeroným 1870-1942). Roku 1925 byl mezi ně také přerozdělen rodový majetek. Nejstarší Josef dostal Opočno, Jeroným Zbiroh a Wiekhard Dobříš (nejmladší Bedřich malou nemovitost v Rakousku). Jednotlivé majetky mají však ještě bohatší historii.

Panství Opočno

Panství opočenské bylo dáno roku 1635 nejprve do zástavy Rudolfu gr. Colloredovi a jeho bratru Jeronýmovi a 30. srpna 1636 bylo dáno do plného vlastnictví za odhadní cenu 351 tisíc zlatých. Posledním vlastníkem velkostatku Opočno do jeho konfiskace velkoněmeckou říší 1942 a státem 1945 byl Dr. Josef Colloredo-Mansfeld (1910-1990). Restituci rodinného majetku na Opočenském panství v r. 2001 úspěšně uplatnila dcera Dr. Josefa, Kristina Colloredo-Mansfeldová. V roce 2008 převedla převážnou část svého majetku na syna Leonharda Colloredo-Mansfelda.

Čtěte také: Boj o čistší ovzduší v Chvaleticích

Panství Dobříš

Po spojení s rodinou Mansfeld r. 1792 zdědil rod Colloredů nejen panství dobříšské, ale i příjmení Mansfeldů. Posledním majitelem velkostatku Dobříš do jeho konfiskace r. 1942 byl Wiekhard Colloredo-Mansfeld (1914-1946). Velkostatek Dobříš restituoval jako dědictví jeho bratr Jeroným a po jeho smrti bylo dáno jako spoluvlastnictví mezi Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld a Kristinu Colloredo-Mansfeldovou. Smlouvou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 18. 12. 2008 byl společný majetek na Dobříši delimitován mezi oba spoluvlastníky.

Panství Zbiroh

Panství Zbiroh koupil Josef I. Colloredo-Mansfeld (1813-1895), který po bratrancovi dědil svěřenectví i s Dobříší a koupil Zbiroh. Posledním majitelem velkostatku Zbiroh do jeho konfiskace v roce 1942 byl Hieronymus (Jeroným) Colloredo-Mansfeld (1912-1998). Dědictví zbirožského majetku získal jeho synovec, Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld, žijící střídavě v rakouském Öblarn a na Dobříši.

Lesnictví

Panství Opočno bylo poměrně rozsáhlým majetkem, jehož lesy se rozprostíraly od zemských hranic, kde zasahovaly do někdejšího hraničního hvozdu, až do rovinatých krajů kolem řeky Orlice. V důsledku toho lze vidět na majetku odedávna dva druhy lesů, a to horské lesy s převahou jehličnatých (smrkových) porostů s příměsí buku a proti nim lesy v nižších polohách, kde převládaly listnaté porosty a na písčitých lokalitách bory.

Současné lesnické hospodaření pod vedením Leonharda Colloredo-Mansfelda, absolventa lesnické školy v Brugu (Rakousko), je vedeno s cílem navázat na pokrokové tradice lesního hospodaření na majetku Colloredo-Mansfeldů a jeho lesních hospodářů z minulosti. V roce 2009 získal majetek jako potvrzení vzorového hospodaření v lesích certifikát PEFC.

Navrácení majetku a počátky hospodaření

Restituce majetku Colloredo-Mansfeldů na Opočně probíhala na základě zákona č. 212/2000 Sb., kterým byl novelizován původní restituční zákon č. 243 z roku 1992. Okruh oprávněných osob k restituci se podle této novely zákona rozšířil o původní majitele a jejich dědice, kteří jsou občany českého státu a přišli o rodinný majetek v době od 29. září 1938 do 8. 5. 1945 podle dekretu prezidenta republiky č. 5 z r. 1945 nebo podle jeho prováděcího zákona č. 128/1946.

Čtěte také: Greenpeace v Chvaleticích

Po nástupu komunistické moci v únoru 1948 byla politická situace natolik ztížená, že rodina majitele velkostatku Opočno Dr. Josefa Colloredo-Mansfelda odešla do Kanady. Zamítnutí restituce majetku, který měl být vrácen už po roce 1991 podle zákona o půdě, bylo vždy zdůvodněno tím, že není možno majetek vydat, jelikož původní majitel se nepřihlásil podle zákona č. 128/48 Sb. v tříleté lhůtě. Tento akt byl posléze umožněn až s novelou zákona č. 212/2000 Sb. pro restituci původního majetku na Opočně.

Restituce rodinného majetku Colloredo-Mansfeldů vycházela z původních tří velkostatků - velkostatek Opočno, velkostatek Dobříš a velkostatek Zbiroh. Původními vlastníky byli na Opočně Dr. Josef Colloredo-Mansfeld, na Dobříši Viekhard Colloredo-Mansfeld a na Zbirohu Jeroným Colloredo-Mansfeld. Majetek na Zbirohu byl vrácen ihned po roce 1991, po roce 2001 byl vrácen původní majetek na Opočně a záhy v roce 2002 byl vydán i rodinný majetek Colloredů na Dobříši.

Převzetí lesního majetku probíhalo na opočenské části velmi dobře, organizovaně od LČR. Majetek je poměrně rozdroben, nejsou to rozsáhlé komplexy - rozkládá se v úzkém pruhu území od Divoké Orlice u Hradce Králové, přes Třebechovice, Opočno, Dobrušku až na Orlické hory k polské hranici. Součástí restituce majetku bylo i předání lesních cest a budov provozních i ostatních.

Zatímco lesní majetek na Opočně byl předán ve velmi dobrém stavu s kvalitními porosty (kromě imisní části Orlických hor), předávaná část lesního majetku od LČR na Dobříši byla poznamenána rozsáhlým poškozením lesních porostů spárkatou zvěří.

Současné lesnické hospodaření

Majetek jsme přebírali v období, kdy ekonomická situace a především ceny dříví nebyly na takové úrovni, jako v předchozích deseti letech, zejména kolem roku 1997, kdy cena dřeva výrazně stoupla a oscilovala na svém vrcholu. Všichni vlastníci, kteří restituovali lesní majetky již po roce 1991, začali nejen kvalitně hospodařit, ale i investovat do svého majetku. V současné době je lesnické hospodaření na majetku za 9 let jeho trvání ekonomicky stabilizované.

Čtěte také: Boj o emisní limity Chvaletic

Lesní hospodářský celek Colloredo Opočno má 4 717 ha lesů, z toho je 2 889 ha lesa hospodářského, 240 ha lesa ochranného a 1 588 ha lesů zvláštního určení (z toho NPR, PR a I. zóny CHKO 391 ha). Průměrná zásoba mýtních porostů na LHC Opočno je 404 m3. LHC Colloredo Dobříš má výměru celkem 4 550 ha lesa, z toho je 3 737 ha lesa hospodářského, 137 ha lesa ochranného a 676 ha lesů zvláštního určení. Průměrná zásoba mýtných porostů na LHC Dobříš činí 336 m3.

Rozložení věkových tříd a stupňů na LHC Opočno je odrazem dlouhodobého vzorového hospodaření, výkyvy normality nejsou výrazné. Mírně nadnormativní je třetí a čtvrtý věkový stupeň a vyšší jsou věkové stupně od 12. až do 16., kde je přebytek přestárlých porostů. Ty je třeba z pohledu jejich mýtné zralosti, překročení rámce produkční doby a snížené hodnotové produkce (vyšší % zastoupení hnilob) poměrně rychle obnovovat.

Na LHC Dobříš je rozložení věkových tříd a stupňů absolutně rozdílné. Převažuje 5. a 6., zejména však 8. a 9. věkový stupeň, což jsou záležitosti mniškových kalamit. Plošný podíl těchto věkových tříd je výrazně nadnormativní. Jedná se převážně o nestabilní smrkové monokultury, které vlastně záhy přicházejí v úvahu pro obnovu. Cíleně je nutné připravit jejich přeměnu až přestavbu, čili nejen změnu druhové skladby, ale i věkového a prostorového uspořádání. Je zde také přebytek porostů starších věkových stupňů od 13. výše, které představují převážně listnaté porosty dubu a buku.

Hospodaření na LHC Opočno je dáno velmi pestrými přírodními podmínkami, klimatickými poměry, množstvím souborů lesních typů a hospodářských souborů (vylišeno celkem 35 HS). Dá se říci, že kromě trvale zaplavovaných poloh a subalpinských poloh se zde můžeme setkat se všemi možnými přírodními podmínkami a lesními typy.

LHC Dobříš je uceleným lesním komplexem na sever od Dobříše. Stanovištní poměry (geologické i půdní) spolu s klimatem nejsou příznivé zejména pro převažující smrkové porosty (pomniškoviny) ve 2 a 3 LVS, s přirozenou skladbou dubu a buku. Geologické podloží tvoří kambrium ze slepenců, pískovců, drobů a břidlic. V převaze kyselejšího podloží převládají poměrně kamenité kambizemě, extrémní jsou mělké, vysychavé půdy na břidlicích se zakrslými porosty dubu, příp. borovice. Nepříznivým faktorem je dlouhodobý nedostatek srážek, zejména ve vegetační době.

Podle LHP byl celkový etát na LHC Colloredo Opočno stanoven ve výši 300 000 m3, tzn. 30 tisíc m3 ročně. Na celku Dobříš byl etát stanoven na 20 300 m3 ročně, čili přes 200 tisíc decenálního etátu, kde jsme víceméně vzhledem k podmínkám těžili téměř celý etát v důsledku zpracování nahodilých kalamitních těžeb (Kyrill, Ema, Ivan). Ekologická stabilita celého lesního ekosystému na Dobříši je výrazně narušena větrnými kalamitami.

Výše nahodilých těžeb 70 % z celkové těžby jednoznačně dokumentuje výraznou potřebu přeměny, lépe řečeno přestavby těchto porostů. Důležitým úkolem je snaha o zlepšení druhové skladby, která se na celku Opočno vyvíjela historicky a systematicky, takže zde potřeba provést zásadní změny druhové skladby není. Podstatné změny nastávají na celku Dobříš, kde při zalesňování představuje roční průměr listnatých dřevin a jedle více než 40 %. Samozřejmě je to velmi nákladné, navíc s nutností oplocení proti zvěři. Myslíme si však, že současné vysoké náklady jsou velmi rozumnou investicí vlastníka do budoucna.

Samozřejmě se maximálně snažíme o přirozenou obnovu. Využití přirozené obnovy se daří i na kyselých stanovištích smrkového hospodaření pro smrk, ale i pro jedli tam, kde jedle zůstala v mateřských porostech. Její potenciál se projevuje přirozeným zmlazením zhruba od roku 1996, kdy víceméně přestaly působit vysoké imisní zátěže z Chvaletic a Opatovic.

Na majetku máme dvoustupňový organizační systém, který klade vysoké nároky na pracovníky. Nemáme mezičlánek polesí a veškeré práce jsou řízené ze správy lesů v Opočně, což samozřejmě předpokládá i vysokou odbornost a samostatnost jednotlivých lesníků - revírníků.

tags: #chvaletice #ekologicka #zatez #historie #současnost #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Typy béžových odpadkových košů
• Udržitelné balení
• Živá příroda Moravského krasu
• Svoz odpadu Pardubice - harmonogram
• Vliv lesních požárů