Moravský Kras: Živá Příroda a Druhy

Moravský kras je nejznámější a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky. Najdete zde unikáty živé i neživé přírody, četné archeologické, paleontologické i kulturní památky. Krasové plošiny jsou rozřezány až 150 metrů hlubokými kaňony - žleby. Téměř 60 procent území Moravského krasu pokrývají lesy. Je tvořen především vápenci středního devonu až spodního karbonu.

Ukázková Učebnice Krasového Reliéfu

Vhodné geologické podmínky umožnily vznik nejlépe rozvinutého krasového reliéfu v České republice s typickými krasovými jevy, jako jsou závrty, hřebenáče a skalní mosty, ponory, vývěry, škrapová pole a zejména jeskyně. V Moravském krasu v současnosti známe více než 1 000 jeskyní a na objevení čekají další. Nejdelší jeskynní systém Amatérské jeskyně (více než 40 km dlouhý) je vytvořen na podzemní Punkvě a jejích zdrojnicích Bílé vodě a Sloupském potoku. V roce 2004 byl zapsán na List mokřadů mezinárodního významu Ramsarské úmluvy.

Pozoruhodná Živá Příroda

Přestože je Moravský kras znám především jako oblast jeskyní, pozoruhodná je i živá příroda. Kolem 60 % území pokrývají lesy, které si ve střední a jižní části a na obtížně přístupných svazích na severu zachovaly téměř přirozenou druhovou skladbu.

Teplomilné Doubravy

V ostrůvkovitě vyvinutých teplomilných doubravách svazu Quercion pubescenti-petraeaev nejjižnější části krasu se vyskytují mj. dub cer (Quercus cerris), dub šípák (Q. pubescens), v podrostu s koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis), kosatcem nízkým a různobarvým (Iris pumila a I. variegata),třemdavou bílou (Dictamnus albus) a s kriticky ohroženým hadincem nachovým (Echium russicum).

Dubohabrové Lesy

Pro jižní a částečně střední části krasového území jsou charakteristické dubohabrové lesy svazu Carpinion, v podrostu s hájovými druhy sasankou hajní (Anemonoides nemorosa), prvosenkou jarní (Primula veris) aj. Společenstva bezobratlých jsou značně rozmanitá. Ze vzácnějších lze uvést krasce Eurythyrea quercus, roháče obecného (Lucanus cervus) a nápadnéhostřevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens). Dřívější způsob výmladkového hospodaření je v území dosud dobře patrný. V PR Velký Hornek se Správa CHKO snaží cíleným managementem rozsah a charakter světlin udržet.

Čtěte také: Moravský kras: Stráž přírody a zkameněliny

Bukové a Buko-Jedlové Porosty

Největší plochy severní a střední části Moravského krasu náleží bukovým až bukojedlovým porostům svazu Fagion. Jarní aspekt dokreslují porosty dymnivek (Corydalis sp. div.) a jaterníku trojlaločného (Hepatica nobilis), které střídají kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k.cibulkatá(D. bulbifera), později v létě s druhy z čeledi vstavačovitých - okroticí bílou (Cephalenthera alba), o. dlouholistou (C. longifolia) a o. červenou(C. rubra). K vzácnostem těchto biotopů patří píďalka šťavelová (Entephria infidaria), známá nejblíže z Alp a Novohradských hor (Laštůvka et al. 2002). Ve starých bučinách hnízdí např. holub doupňák (Columba oenas), vzácně čáp černý (Ciconia nigra).

Jasanové a Lipové Javořiny

Na příkrých svazích krasových žlebů se uchovaly jasanové a lipové javořiny svazu Tilio-Acerion sjavorem klenem (Acer pseudoplatanus), v inverzních polohách s jilmem horským (Ulmus glabra)a autochtonním smrkem (Picea abies). Populace tisu červeného (Taxus baccata) v Pustém a Suchém žlebu převyšuje 1 000 jedinců. Vzácné jsou kriticky ohrožené druhy ploštičník evropský (Cimicifuga europaea)a kapradina jazyk jelení (Phyllitis scolopendrium). V inverzních polohách údolí žije např. ohrožený střevlík nepravidelný (Carabus irregularis).

Propast Macocha

Výlučné postavení má propast Macocha, která tvoří jakýsi přechod mezi denním světlem a podzemím. Je jediným místem výskytu kruhatky Matthioliho (Cortusa matthioli) v České republice. Soják (Kovanda 1992) považuje populaci z propasti Macocha za endemický poddruh k. M. moravskou (C. m.subsp. moravica). Máloštětinatec Bythonomus absoloni v toku Punkvy na dně Macochy je udáván za endemita Moravského krasu.

Jeskynní Živočichové

Specifikem krasu jsou praví jeskynní živočichové - troglobionti. Z Amatérské jeskyně byly pro vědu popsáni např. chvostoskoci Onychiurus rauseria Arrhopalites ruseki (Šťastná et al. 2003). Několik z nich je považováno za endemity Moravského krasu. Charakteristickou skupinou jsou netopýři (Chiroptera). Na území Moravského krasu bylo zjištěno 22 druhů, z nichž 18 je známo ze zimovišť v jeskyních. Každoroční sčítání udává více než 5 000 jedinců. Nejpočetnějšími druhy jsou netopýr velký (Myotis myotis), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr černý (Barbastella barbastellus), v letním období in. vodní (M. daubentoni),n. řasnatý (M. nattereri) a n. velkouchý (M. bechsteini). Aktivní ochrana netopýrů je cílena zejména na ochranu zimovišť. Tři z pěti veřejnosti přístupných jeskyní jsou na část roku (v prosinci až únoru) uzavřeny. Ve veřejnosti nepřístupných jeskyních, využívaných netopýry k zimování, jsou zakázány nebo omezeny speleologické výzkumy včetně exkurzí. Pozoruhodnost území dokládá i to, že z území Moravského krasu bylo platně popsáno 108 nových druhů živočichů (Šťastná a kol. 2003).

Ochrana Podzemního Světa

Moravský kras byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí v roce 1956. Nejstarší rezervace však pocházejí již z let 1930 a 1933 (Moravský kras a Pekárna). V současnosti jsou nejcennější části území chráněny v I. zóně na 17 km², tj. 18 % rozlohy CHKO. Síť chráněných území dává dobrý předpoklad perspektivní ochrany. Zvláštností chráněného krasového území je, že I. zóna zde zahrnuje i zemědělskou půdu se soustředěným výskytem povrchových a podzemních krasových jevů. Šetrné hospodaření na pozemcích nad jeskyněmi je zásadní pro ochranu podzemního světa. Přírodně cenná území, jako lesy s druhovou skladbou blízké přirozené nebo plochy s rozptýlenými krasovými jevy byly zařazeny do II. zóny (40 km², tj. 43 % rozlohy CHKO). Zbývajících 35 km², tj. 39 % rozlohy CHKO patří do III. zóny. Pro rok 2012 je v plánu příprava novéhovyhlášení s upřesněním hranic, bližších ochranných podmínek a vymezením IV. zóny. I. a II. zóna jsou jádrem EVL Moravský kras o celkové výměře 6 485,37 ha. V poměru k celkové rozloze území CHKO se jedná o jednu z nejvyšších hodnot mezi velkoplošnými chráněnými územími v ČR.

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

Vegetace Závrtů v Moravském Krasu

Pro Moravský kras jsou typické a v krajině nápadné závrty na zemědělské půdě. Vyskytují se na krasových plošinách, které jsou pro svůj rovinatý terén obdělávány. Většina závrtů na dnešních zemědělských plochách vznikla už před počátkem zemědělství. Jejich současná - většinou bezlesá - podoba byla vytvořena vykácením původních lesů a nástupem zemědělství, kdy závrty byly využívány většinou jako pastviny a ty přístupnější jako louky. Po scelení pozemků se znepřístupnily a postupně se přestaly obdělávat.

Vegetace v závrtech Moravského krasu je velmi pestrá a závisí na způsobu obhospodařování, na typech závrtů dle zastoupení biotopů a jejich stupni zachovalosti. Ve větších lesních porostech najdeme závrty s různými typy lesních biotopů, zejména suťové lesy, hercynské dubohabřiny, bučiny, ale i kulturní smrčiny. Mimo lesní komplexy však v loukách a polích najdeme též závrty s ostrůvkovitou lesní vegetací. Zde jde hlavně o suťové lesy a hercynské dubohabřiny. V bylinném patře rostou zejména běžné hájové druhy jarního aspektu. Takovým závrtům mnohdy předcházejí křovinné závrty s biotopy vysokých mezofilních a xerofilních křovin. Další jsou travnaté závrty se společenstvy ovsíkových luk a pastvin nebo suchých širokolistých trávníků. Druhově velmi pestré jsou potom závrty, které jsou mozaikou více zmíněných typů biotopů.

Pokud dlouhodobě nedochází u travnatých závrtů k optimalizaci péče sečením, závrty degradují až do nepřírodních biotopů - ruderální bylinná vegetace mimo sídla, křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy nebo nálety pionýrských dřevin. Pokud došlo v minulosti k osetí orné půdy nepříliš vhodnou travní směsí nebo se začíná se sečením původně křovinných závrtů, jsou sice ještě poněkud druhově chudé s obsahem nitrofilních druhů, ale jsou jednou z fází postupného zvyšování biodiverzity a zvyšování kvality lučního biotopu.

Takové plochy mohou být v prvních fázích řazeny k typu intenzivně obhospodařované louky, dále pak v souvislosti s poklesem obsahu živin v půdě a produkce biomasy dochází k přechodu v extenzivně obhospodařované louky, kde se již mohou vyskytovat ochranářsky cenné druhy rostlin. Trend směrem k zachovalým mezofilním ovsíkovým loukám nebo suchým širokolistým trávníkům je na místě i vzhledem k zařazení těchto biotopů do seznamu předmětů ochrany v EVL Moravský kras.

Vegetace travnatých závrtů v Moravském krasu je velmi proměnlivá, přičemž záleží na míře eutrofizace a prováděném managementu. Nejčastější typy vegetace v závrtech tvoří svazy Arrhenatheriona Cirsio-Brachypodion pinnati. U větších závrtů je pak zásadní orientace ke světovým stranám. Na svazích jižních orientací se vyskytuje teplomilná vegetace s druhy širokolistých stepních trávníků, naopak severní orientace jsou charakteristické mezofilní vegetací svazu Arrhenatherion. V naprosté většině závrtů pak jícen zarůstá ruderální vegetací s dominantní kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Vegetace drobných závrtů v orné půdě, pokud je vytvořena, je druhově chudá a převládají v ní nitrofilní druhy. Tato vegetace je analogická plevelové vegetaci okolního pole, později nastupují sukcesně pokročilejší stadia s ruderálními vytrvalými druhy.

Čtěte také: Hodnocení stavebních firem v okolí

Závrty jsou kvůli intenzivnímu zemědělství v jejich okolí vystaveny silné eutrofizaci, která výrazně podporuje šíření ruderálních druhů rostlin jako např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) nebo třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), čímž dochází k výraznému snížení biodiverzity závrtů.

Floristicko-Fytocenologický Monitoring Vybraných Závrtů

Většina závrtů vyžaduje vhodně zvolený management, spočívající zejména v kosení a odstraňování náletů stromů a keřů tak, aby dřeviny tvořily přirozené formace zejména na okrajích závrtů. Vzhledem k nevyhovujícímu stavu závrtů na konci minulého století byl zahájen projekt „Floristicko‑fytocenologický monitoring vybraných závrtů v CHKO Moravský kras“, který měl odpovědět na otázky, jak se mění biodiverzita cévnatých rostlin v závislosti na prováděném managementu, a navrhnout praktické způsoby hospodaření v závrtech.

Správa CHKO Moravský kras vybrala pro monitoring 20 závrtů, zejména v oblasti Ostrovské plošiny (viz mapka). Botanické hodnocení se uskutečňovalo 2 × ročně tak, aby byla podchycena co nejširší škála vyskytujících se druhů, přičemž byly zaznamenávány druhy cévnatých rostlin nalezené v závrtech, včetně okrajových ploch. Fytocenologické snímky byly zapisovány v jarním období před první sečí vždy na jednotné ploše 25 m²; v terénu byla tato plocha vyznačena kolíky a zaměřena přístrojem pro satelitní navigaci GPS. Monitoring závrtů byl prováděn od roku 2000 do roku 2012 a pro zápis druhů byla zvolena Braun-Blanquetova stupnice.

Výsledky Monitoringu

Pokud shrneme třináctiletý vývoj vegetace v závrtech v CHKO Moravský kras, můžeme konstatovat, že došlo k výraznému zlepšení jejich stavu, zejména díky pravidelnému managementu. Nejprve to bylo zatravnění okolí vybraných závrtů, poté výsadba dřevin na okraji závrtů, a zvláště pak pravidelné kosení. Během roku 2009 byl aplikován totální herbicid v oblasti jícnů závrtů s dominancí nitrofilní vegetace, zejména kopřivy a šťovíku. Po odumření této vegetace bylo v březnu roku 2010 přistoupeno k zasetí dvou směsí obsahujících české odrůdy trav nehybridního původu. Výběr komponent směsí byl proveden na základě floristických dat ze závrtů a také na základě konzultací s odborníky zabývajících se problematikou sestavování travních směsí.

Směs 1 - celkem 20 kg osiva:

• 2 kg psineček veliký - odrůda Janek
• 2 kg kostřava luční - odrůda Rožnovská
• 2 kg bojínek luční - odrůda Skala
• 4 kg lipnice luční - odrůda Hetera
• 4 kg kostřava červená - odrůda Tradice
• 6 kg jílek jednoletý - odrůda Rožnovský

Směs 2 - celkem 21 kg osiva:

• 2 kg psineček veliký - odrůda Janek
• 2 kg kostřava luční - odrůda Rožnovská
• 2 kg bojínek luční - odrůda Skala
• 4 kg lipnice luční - odrůda Hetera
• 11 kg kostřava červená - odrůda Tradice

Po dvou letech od výsevu se v závrtech nejlépe uplatnil psineček veliký - odrůda Janek, kostřava luční - odrůda Rožnovská, bojínek luční - odrůda Skala a svoji pozitivní roli sehrál zejména v prvním roce i jílek jednoletý - odrůda Rožnovský. Jílek rychle zaplnil prázdná místa, a tak zabránil opětovnému nástupu kopřivy a jiných ruderálních druhů rostlin. Zároveň v jeho podrostu mohly klíčit semenáčky dvouděložných rostlin, které se více uplatnily v následujícím roce po ústupu jílku jednoletého.

Pokud jde o počty druhů, nejlepší stav je v závrtu č. 20 „Společňák“, kde se každoročně vyskytuje od 60 do 86 druhů cévnatých rostlin, naopak v závrtu č. 1 se vyskytuje od 15 do 40 rostlinných druhů. Nejvyšší počty druhů rostlin byly zaznamenány v letech 2012 (u 5 závrtů), 2004 a 2011 (u 4 závrtů), a v roce 2010 (u 3 závrtů). Tento trend pozitivně odráží managementový zásah spojený s postřikem středové části závrtu herbicidem a následného zasetí travních směsí v roce 2010. Díky tomu po odumření kopřivy zůstalo dostatek volného místa zejména pro výskyt druhů z travní směsi i pro jednoleté a slabě ruderální druhy rostlin, což je počáteční pozitivní trend ve zvyšování druhové pestrosti.

V současné době je stav závrtů víceméně stabilizovaný, při dodržování managementu nehrozí žádné extrémní poklesy diverzity rostlinných druhů. Nicméně je potřeba neustále dohlížet na snižování eroze a eutrofizace v bezprostředním okolí závrtů, což jsou faktory nejvíce přispívající k rozvoji ruderální vegetace, zejména kopřivy. Je proto třeba dbát na zakládání a udržování zatravněných zón v okolí závrtů. Jako pozitivní fakt lze hodnotit výsadby dřevin vč. starých ovocných odrůd jednotlivě či do skupin na okraje závrtů.

Do Budoucna

Travní porosty v závrtech je potřeba alespoň 1x ročně kosit a důsledně odstraňovat sklizenou biomasu. Ovšem ve většině závrtů je potřeba alespoň jícen závrtu s nitrofilní vegetací kosit 2-3 × ročně. Je potřeba provádět důsledný management - zabránit koláčovému managementu - to jest ponechání jícnu závrtu a pásu s výskytem dřevin bez kosení bylinného patra. Tyto plochy jsou pak ohroženy eutrofizací i zvýšeným výskytem a šířením expanzivních druhů rostlin.

Pokud se nepodaří zatravnit okraj závrtu, je vhodná domluva se zemědělci na omezení intenzity managementu. Používané směsi by měly být složené výhradně z českých druhů a odrůd trav a případně i bylin a jetelovin. Do budoucna by bylo vhodné sestavit, odzkoušet, certifikovat a produkovat regionální druhově bohatou travní směs pro účely zatravňování. Dřeviny je potřeba sázet ne v soustředných kruzích, ale v přirozených skupinách, přičemž je nutná i jejich ochrana před okusem zvěří. Preventivní osvěta před speleopracemi je na místě, neboť někdy dochází k nešetrnému a dlouhodobému skladování vykopaného materiálu přímo v závrtu, mnohdy na plochách se zachovalou vegetací. Pokud je používána těžká technika, často zcela zničí porost v závrtu.

Zajímavosti a Tipy na Výlet

• Punkevní jeskyně: Jsou nejznámější a nejnavštěvovanější jeskyně v České republice.
• Propast Macocha: Nezapomeňte na prohlídku propasti Macocha a projížďku na loďce po podzemní říčce Punkvě.
• Sloupsko-šošůvské jeskyně: Jedny z nejúchvatnějších podzemních prostor v České republice.
• Kateřinská jeskyně: Obdivujte stalagmity a stalagnáty v Kateřinské jeskyni.
• Jeskyně Výpustek: Bývalá továrna na letecké motory s pohnutou historií.
• Kolíbky u Rudice: Mohutné skály, oblíbené filmaři pro natáčení pohádek.
• Lom Hády: Bývalý vápencový lom s bohatou flórou a faunou.

Přehled Zpřístupněných Jeskyní

V Moravském krasu je zpřístupněno pět jeskyní:

• Jeskyně Balcarka
• Kateřinská jeskyně
• Punkevní jeskyně
• Sloupsko-šošůvské jeskyně
• Jeskyně Výpustek

Tabulka: Počty Zjištěných Druhů Letounů v Moravském Krasu

tags: #moravský #kras #živá #příroda #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečné odpady Liberec: Seznam firem
• Ekologické právo v České republice
• Příroda plná her
• HR: Co potřebujete vědět
• Praktické rady pro záchranu orchideje