Důsledky klimatických změn

Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

Nebezpečné oteplování planety pociťujeme už nyní, časté záplavy, lesní požáry i vymírání řady živočišných druhů. Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit.

Dopady na životní prostředí

Podívejte se, jaké jsou důsledky klimatických změn na tání horských ledovců ve švýcarských Alpách. Dozvíte se, jak výkyvy počasí a globální oteplování ovlivňují tání ledovců ve Švýcarsku. Uhynutí jednoho druhu rostlin nebo živočichů může v důsledku způsobit velké problémy jinému, včetně člověka. 150 vědců z 50 zemí pracovalo na unikátní zprávě o biodiverzitě, která se zaměřuje i na lokální problémy a lokální priority. Hlavní výsledek? Druhů celosvětově ubývá.

V pořadu Studio ČT24 (2020) hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek o kritickém poškození Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech. Čím dál častější teplé a suché jarní počasí nahrává brzkému přemnožení sinic ve vodních nádržích. Dalším faktorem rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy eutrofizace. Zdravotní rizika spojená s koupáním ve volné přírodě jsou proto po zbytek sezóny častým problémem většiny našich nádrží.

Globální oteplování a extrémní počasí

Rok 2024 bude podle Evropské meteorologické služby Coopernicus vysoce pravděpodobně prvním rokem s teplotou vyšší, než jaká byla na planetě v předindustriálním období, dokonce vyšší než o 1,5 °C. Lidé čelili silným hurikánům, ničivým záplavám a dalším extrémům počasí, která jsou kvůli změně klimatu silnější, než by byla ve stabilním podnebí, říká Steill. Bez dohody na klimatických konferencích o zmírnění dopadů změn klimatu by podle něj svět směřoval k mnohem ničivějšímu průměrnému oteplení, než které předpovědní modely ukazují dnes.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje těžbu uhlí?

Financování a mezinárodní dohody

Delegáti listopadové konference COP29 v ázerbájdžánském Baku se nakonec dohodli, že bohaté země mají ty chudší podpořit částkou nejméně 300 miliard dolarů ročně, a to až do roku 2035. Započítávat se budou veřejné i soukromé zdroje a také podpora mezinárodních organizací. Až dosud byl cíl 100 miliard dolarů, ale ani ten bohaté země neplnily. Plány na další boj proti klimatickým změnám se ale projednávaly v zemi, kde se ropa a plyn těží už přes sto let, a kde se ani ázerbájdžánský režim neplánuje svého hlavního vývozního artiklu jen tak vzdát.

Svět musí do té doby představit své nové klimatické cíle a opatření, které hodlá udělat do roku 2035. Vše by mělo postupně směřovat k rovnováze, ke klimatické neutralitě. Tedy k tomu, aby do ovzduší nemířilo víc emisí skleníkových plynů, než je příroda schopna zachytit, a to třeba pomocí nových technologií. A na tomto cíli se, zdá se, svět už shoduje. Důležité ale bude i to, jak se ke klimatu postaví Spojené státy s Donaldem Trumpem v Bílém domě, ale také třeba bohatá Čína.

Klimatické změny v České republice

V Česku v současnosti panuje paradoxní situace. Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není nikde sucho, hladina v některých přehradních nádržích, zejména v Čechách, je velmi nízko. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná, nicméně průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila, řekl ČTK.

V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit. Letošní rok je je proti předchozím dvěma teplotně rekordním rokům zatím chladnější bez výraznějších extrémů. I tak bylo prvních devět měsíců v Brně dosud 11. nejteplejším rokem od roku 1800. Proti průměru let 1961 až 1990 byla letos teplota zatím o 2,3 stupně vyšší. Jak dramaticky se klima otepluje, je vidět na tom, že posledním podprůměrným rokem byl rok 1996. Od té doby už je jen tepleji a nejteplejší roky byly loňský, předloňský a rok 2018, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe.

Dopady na lidské zdraví

Lidské zdraví se s oteplováním planety a degradací životního prostředí způsobených lidskou aktivitou přímou úměrou zhoršuje. Podle letošního reportu Lancet Countdown v roce 2020 přispělo znečištění ovzduší k 3,3 milionům úmrtí. Zdravotní důsledky klimatické změny způsobené lidskou aktivitou se nejvíce týkají nejzranitelnějších skupin - malých dětí́, starších osob, osob závislých na sociální́ či zdravotní́ péči a chronicky nemocných. Většina těchto úmrtí je předčasná a je možné jim předejít.

Čtěte také: "Věk nerovnováhy" a klima

Kombinace veder dosahujících až 50 °C a hustého kouře z okolních lesních požárů způsobila pacientce vážné dýchací potíže. Lidstvo bylo vždy ohroženo suchem, povodněmi, požáry a dalšími přírodními událostmi. Změna klimatu způsobená člověkem se však podílí na jejich častějším výskytu a intenzitě. Stáváme se tak obětí svých vlastních činů. Jen v EU je znečištěnému ovzduší přičtena předčasná smrt více než 300 tisíc lidí za rok. S tím souvisí ekonomické škody, které dosahují 3 až 9 % hrubého domácího produktu EU. Tyto škody mimo jiné zvyšují také častější hospitalizace.

Podle letošního Lancet reportu je závislost na fosilních palivech jedním z největších rizik pro zdraví obyvatelstva. Produkcí emisí z výroby energií, dopravy a průmyslu se Česko oteplilo o 2 °C. Dopady klimatické změny však začínáme pociťovat stále častěji a zhoršující se kvalita životního prostředí se u nás podílí až na 15 % úmrtí. Znečištěné ovzduší má na svědomí častější výskyt astmatických záchvatů a zhoršený průběh plicních a respiračních onemocnění. Měnící se podmínky navíc vedou k prodloužení pylové sezóny a vyšší koncentraci pylů, což může znamenat citelný nárůst respiračních alergií. Horko a dlouhodobé sucho vytváří ideální podmínky pro rozmnožování klíšťat a prodlužuje jejich životní cyklus, což znamená zvýšení rizika přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Ve stínu těchto hrozeb a dopadů se na lidském zdraví a životním komfortu podepisuje stres.

Řešení a opatření

Snižování emisí základních znečišťujících látek z vytápění domácností a dopravy. Přechod na alternativní paliva a pohony v dopravě a příklon k obnovitelným zdrojům při výrobě elektřiny a tepla. Zlepšení kvality ovzduší. Přechod na oběhové hospodářství, snižování celkové produkce odpadů a skládkování. Snižování hlukové zátěže obyvatel a světelného znečištění. Podpora ekologické stability krajiny a udržitelného hospodaření - obnova lesů, zvyšování kvality zemědělské a lesní půdy, prevence eroze. Systémové řešení zadržování vody v krajině a vytváření lesů odolných vůči změně klimatu. Podpora biologické rozmanitosti. Připravenost a odolnost společnosti vůči mimořádným událostem (např.

Důsledky změn klimatu

NahoruV rámci klimatické změny v současnosti dochází k nerovnoměrnému zvyšování teploty na Zemi. Klimatická změna způsobuje tání ledovců, což výhledově povede ke zvyšování hladiny oceánů. Vlivem klimatické změny dochází k proměnám ekosystémů. Velké ekosystémy jsou schopné snášet jen určité rozpětí podmínek. Příkladem překročení bodu zlomu je odumírání korálových útesů při zvýšení teploty o více než 1,5 °C, což dále povede např. ke snížení počtů ryb a ohrožení rybolovu. Přizpůsobení se (např. klimatickým změnám) se označuje jako adaptace. Formou přizpůsobení může být např. zajišťování protipovodňových opatření či včasného varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou, zvyšování odolnosti infrastruktury či pěstování odolnějších plodin (např.

Mezinárodní dohody a výzkum

Kjótský protokol byl dojednán v roce 1997 a vstoupil v platnost v roce 2005. Jeho cílem bylo snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Některé státy tento cíl splnily, jiné nikoli. V roce 2015 byla sjednána Pařížská dohoda mající za cíl udržet dlouhodobé zvýšení teploty (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) o 2 °C, ideálně pod 1,5 °C. Přijalo ji 193 států světa. Průměrná globální teplota v roce 2024 byla o 1,5 °C vyšší oproti stavu před průmyslovou revolucí. IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change = Mezivládní panel pro změnu klimatu) je mezivládní orgán OSN, jehož úkolem je podávat vědecké posouzení klimatické změny a navrhovat adaptační či mitigační opatření. IPCC neprovádí vlastní výzkum, ale shrnuje publikované výzkumy.

Čtěte také: Tipy pro ekologické napouštění bazénu

Dopady a zranitelnost

Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí. Podle materiálu „Dopady, adaptace a zranitelnost“ zveřejněného toto pondělí překročí Země hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia už začátkem příštího desetiletí. Nepřekročení milníku je přitom hlavním závazkem Pařížské dohody z roku 2015 a povede k nevratným změnám ekosystémů. Vědci dokládají, že změny klimatu mají naprosto zřetelné dopady už nyní, a v některých místech světa jsou pro tamní populaci dokonce likvidační. V regionech s vysokou mírou klimatické zranitelnosti žije podle zprávy 3,5 miliardy lidí. Podle zprávy IPCC klimatická změna dopadá disproporčně na zranitelnější skupiny populace. V rozvinutých zemích se dopady počítají v penězích, zatímco v rozvíjejících se zemích se počítají v lidských životech. Specifické a do jisté míry všude podobným způsobem zasažené jsou zemědělské oblasti, ve kterých největší roli hraje sucho.

Konkrétní dopady a ohrožení

Dopady jsou vlastně ohrožením podmínek pro život. Konkrétně jde třeba o nedostatek pitné vody nebo o překážky, které narušují dodávky potravin a potravinovou bezpečnost. Dopady na infrastrukturu podle IPCC jen v Číně donutí k přesídlení až 60 milionů lidí do roku 2050, a to kvůli zvyšujícím se hladinám oceánů a záplavám v nízko položených oblastech. Dopadem, který si už teď uvědomujeme, je dostupnost vody a s tím související sucho. Méně zřejmým dopadem je pro nás ale to, že je dostupnost vody klíčová pro chod uhelných i jaderných elektráren, které se staví okolo velkých řek.

V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů. Úzce to souvisí s klimatickou změnou, protože teplejší zimy kůrovec snáz přežije a rychleji se množí. Vyhovuje mu i sucho, které bylo v posledních pěti letech velmi znát. Klimatická změna oslabuje smrkové porosty podobně jako nevhodné hospodaření, zároveň vytváří podmínky pro urychlení jejich rozvratu. Určitě. Příkladem můžou být korálové útesy, které nepřežijí oteplení o 1,5 stupně. Zdánlivě by to mohlo vypadat, že jen přijdeme o barevné rybičky, jenže to bude mít důsledky pro rybolov a živobytí v postižené oblasti. Jeden jev - rozpad útesů - má dopady jak na oblast přírodního kapitálu, tak na oblast infrastruktury, protože korálové útesy tlumí bouře a zabraňují tomu, aby vlny zaplavily nízko položené ostrovy. Promítá se i do potravinové bezpečnosti, protože na lokálním rybolovu jsou závislí lidé.

Už nyní zemědělci vědí, že sucho, povodně i další klimatické faktory způsobují, že velikost sklizně není pravidelná a předvídatelná. Výkyvy v produkci pak vedou k výkyvům v ceně potravin, nebo dokonce i k hladomorům v některých částech světa. Postupné oteplování nebo změny v množství srážek posouvají oblasti vhodné pro pěstování plodin. Bavit se o dopadech na úrovni kontinentů znamená pracovat s hrubým měřítkem. Zmínil jste, že lidé změnu klimatu víc vnímají během extrémních událostí. Je možné se takovým dopadům přizpůsobit? V tomto ohledu je evropská populace méně zranitelná, protože většina lidí má úspory na to si nějak pomoci a státy projevují snahu o centrální řešení. To ale neplatí o mnoha oblastech v Africe a Asii, kde je každý dopad mnohem drsnější právě kvůli nedostatku peněz a infrastruktury, která by pomohla přežít. Častější a intenzivnější vlny veder zejména ve městech mají dopady na život i na práci: když teplota v noci neklesá, člověk se nevyspí a produktivita klesá.

Globální pohled na klimatické změny

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety. Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Dopady na rozvojové země

Změna klimatu se týká nás všech. Nejvíce ale dopadá na ty, kdo ji ovlivňují nejméně. Zejména oblasti Afriky a Blízkého východu jsou změnami klimatu těžce zasažené. Výkyvy počasí také ovlivňují zemědělství, na kterém závisí více než dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Nedostatek potravin, vody a dalších faktorů vede miliony lidí k útěku ze svých domovů.

1. Věděli jste, že 3,6 miliardy lidí žije v oblastech, na které silně dopadá změna klimatu? Dopady pociťují zejména lidé, kteří jsou už tak ve zranitelné situaci a kvůli výkyvům počasí přicházejí o obživu. V posledních deseti letech navíc rozvojové země postihlo osmkrát více přírodních katastrof než před 40 lety, což jen zvyšuje socioekonomickou nerovnost a chudobu.
2. Obzvláště patrné jsou důsledky klimatických změn v regionu Blízkého východu a velké části Afriky. Tyto oblasti se oteplují rychleji než zbytek světa. Extrémní výkyvy počasí už teď způsobují výrazné rozdíly ve srážkách, což se bude nadále zhoršovat. Většina farmářů v Africe je přitom závislá na dešťových srážkách pro své zemědělství.
3. Zemědělství je zdrojem obživy pro dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Právě farmáři ale silně pociťují dopady měnícího se klimatu. Na místech, kde se ještě před několika lety dalo díky drobnému zemědělství bez problémů uživit, je dnes těžké či dokonce nemožné s farmařením pokračovat. Kvůli nepředvídatelným změnám počasí nemohou farmáři spoléhat na srážky, a mají tak mnohem menší úrodu. Intenzivní deště zaplavují pole a ničí úrodu, málo srážek zase vede k suchu a nedostatku vody.
4. Až polovina světové populace trpí alespoň po část roku vážným nedostatkem vody. Očekává se, že se číslo bude zvyšovat. Kvůli nedostatku vody nemají lidé ve zranitelných regionech přístup k nezávadné vodě pro pití a základní hygienu, ať už v domácnostech, ve školách, ale i ve zdravotnických zařízeních. Nedostatek vody vede k selhání kanalizačních systémů. Čím je vody méně, tím je také dražší. Obrovský dopad klimatických změn na zemědělství a nerovnoměrné srážky způsobují nedostatek úrody. To vede ke zvyšování cen potravin a k natlačení dalších milionů lidí do chudoby.
5. Klimatická krize už dnes znemožňuje život v řadě oblastech světa. Už nyní každoročně opustí své domovy kvůli přírodním katastrofám na 20 milionů lidí. Odhaduje se, že do roku 2050 bude na světě až 1,2 miliardy klimatických uprchlíků. Lidé opouštějí své domovy, protože se kvůli měnícímu klimatu nedokážou uživit. Afrika a Blízký východ, regiony výrazně zasažené měnícím se klimatem, se již potýkají s mnoha uprchlickými krizemi. Nedostatek vody, sucho a extrémní výkyvy počasí donutí k útěku další miliony lidí.
6. Měnící se klima nezpůsobuje jen uprchlické krize, ale přímo dopadá na bezpečnostní situaci ve zranitelných regionech. Rostoucí konkurence o zdroje, jako je úrodná půda a čistá voda, způsobuje či prohlubuje konflikty v daných oblastech.
7. Klimatické změny zvýšily riziko nákazy u téměř 60 procent všech známých infekčních onemocnění, včetně nemocí přenášených klíšťaty a komáry, jako je borelióza a horečka dengue, a dalších infekcí přenášených potravinami a vodou. Hrozí, že riziko se bude nadále zvyšovat s rostoucími teplotami a dalšími důsledky změny klimatu. Zejména rozvojové země také nemají dostatečné zdroje a často i fungující systém veřejného zdravotnictví, aby se s následky infekčních onemocnění dokázaly vyrovnat.

Charita Česká republika dlouhodobě pomáhá lidem ve znevýhodněných regionech vyrovnat se s následky změny klimatu. V Zambii a Iráku jsme farmářům zajistili školení moderních zemědělských metod a seznámili je se způsoby, jak hospodařit a sklízet úrodu navzdory měnícímu se klimatu. V adaptaci na změnu klimatu využíváme také inovace. Například v Zambii mají farmáři přístup k mobilní aplikaci, ve které mohou sledovat srážky, dostat svou úrodu na trh, a také uzavřít pojištění proti klimatickým rizikům. V zemích jako Moldavsko a Gruzie podporujeme kompostování organického odpadu, aby nekončil na skládkách. V Moldavsku jsme také vybudovali funkční a udržitelné odpadové hospodářství ve městě Criuleni. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají chránit životní prostředí a pomáhat lidem ve zranitelných regionech adaptovat se na změny klimatu.

tags: #důsledky #o #změnách #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Zimní krajina a její půvab
• Příklady a koncepty z ekologie
• Analýza Odpadu a Zlepšení
• Rizika recyklace asfaltových směsí
• Activities and Programs of the Czech Union for Nature Conservation