Čím letadla škodí ekologii

Letecká přeprava má také významný vliv na to, co dýcháme. Většina, tj. asi 80 %, emisí CO2 pochází z letů, jejichž délka překračuje 1500 km.

V přepočtu na jednoho cestujícího tento dopravní prostředek vypustí do atmosféry oxid uhličitý v mnohem větších množstvích než třeba vlak. Letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů.

„V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví.

Podle konzervativních odborných odhadů se letecká doprava podílí na celosvětových emisích oxidu uhličitého přibližně 5 %.

Naproti tomu všeobecně respektované emisní normy pro letecké motory zavedla Úmluva o mezinárodním civilním letectví již v roce 1989.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Charakteristickou stopou přítomnosti letadel na obloze jsou pruhy bílé barvy. Tento jev je známý jako kondenzační mraky, které vznikají za specifických podmínek prostředí. Kondenzační stopy mají bohužel negativní dopad na životní prostředí, protože významně přispívají ke skleníkovému efektu.

Německá vědkyně Urlike Burkhardová z Institutu fyziky atmosféry vypočítala, že v roce 2050, při čtyřnásobném nárůstu předpokládaného leteckého provozu, bude skleníkový efekt způsobený kondenzačními stopami 160 miliwattů na metr čtvereční, zatímco dnes je to 50 miliwattů.

Závěry jsou jednoduché, letecká doprava má vliv na skleníkový efekt a emise oxidu uhličitého a tento vliv se bude s nárůstem letecké dopravy zvyšovat.

Emise CO2 u různých druhů dopravy

Podle dat evropské agentury pro životní prostředí vyprodukuje nové auto 120 gramů CO2 na ujetý kilometr. U nových aut je rozdíl v emisích mezi benzinem a dieselem marginální.

U dvacet let starých benzinových aut je to 177 gramů a paradoxně platí, že diesely mají nižší produkci oxidu uhličitého, a to zhruba o sedmnáct gramů na kilometr.

Čtěte také: Harry a Meghan pod palbou kritiky

Nejméně planetě škodí nízkonákladové lety. Například když poletíte s Ryanairem, tak na osobu na uletěný kilometr produkujete 69 gramů CO2. U Wizzairu je to ještě míň.

Je to způsobeno hlavně tím, že tyto společnosti do letadla nacpou více pasažérů, kteří vezou méně zavazadel. Nízkonákladové aerolinie navíc šetří peníze především na spotřebě leteckého benzínu, která je ovlivněna zatížením i technickým stavem stroje. A tím přispívají mimoděk k nižší exhalaci oxidu uhličitého.

Jeví se to jako malichernost, ale méně vytížená letadla luxusních přepravních společností mají leckdy i vyšší než dvojnásobnou produkci emisí na hlavu.

Pokud cestujete elektrickým vlakem ve Skandinávii, kde se většina elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů, zátěž CO2 se pohybuje v jednotkách gramů na osobu a kilometr. Vlaky tažené obyčejnou dieselovou lokomotivou mají ale produkci emisí řádově vyšší a dosahuje 90 gramů CO2 na ujetý kilometr.

Pokud nechcete, aby planeta shořela, o trajektu ani neuvažujte. Tam se s emisemi pohybujeme dost přes 200 gramů CO2 na osobu a kilometr.

Čtěte také: Auto vs. Autobus vs. Vlak vs. Letadlo

V roce 2018 vypustily různé druhy dopravy v Evropské unii do ovzduší až 25 % všech skleníkových plynů. Tyto emise pocházejí převážně ze 72 % ze silniční dopravy, ale 13 % emisí plynů pochází z letecké dopravy.

Podle zprávy TERM o dopravě a životním prostředí 2020 by se ekologové měli při výběru vhodné dopravy rozhodnout pro železnici. Jedná se o posouzení hodnoty železniční a letecké dopravy v souvislosti s úsilím o realizaci Zelené dohody EU.

V porovnání se silniční nebo železniční dopravou je letecká doprava rychlejší a pro cestující pohodlnější. Na druhou stranu Země se letadlem dostanete za poměrně krátkou dobu. Nemělo by se však zapomínat, že letecká doprava není k životnímu prostředí lhostejná.

Oxid dusíku, oxid uhličitý a kondenzáty

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Ty můžeme podle Žárského pozorovat na obloze třeba když letí gripen - jde o kondenzovanou vodu v podobě sněhových krystalků. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší.

„Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.

Něco za něco

Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje.

Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.

„Když se rodina rozhodne letět do Ameriky nebo Afriky na dovolenou, může to vyvážit třeba tím, že investuje do lepšího zateplení svého domu, nebo omezí konzumaci některých typů masa, třeba místo hovězího konzumuje drůbeží.”

Smog z Los Angeles

Většinu cest letadlem podnikáme do stejně civilizovaných zemí, ale také do zemí, které po sobě nechávají ještě horší ekologickou stopu, připomíná lékař. „Když například odletíte do Spojených států, váš život tam bude mít větší ekologický dopad, než život u nás.”

Je třeba ale upozornit, že v rámci USA existují velké rozdíly v přístupu jednotlivých států k ekologickým rizikům. Zejména Kalifornie patří k zemím, které mají nejvyšší environmentální standardy.

Ještě před pár desítkami let přitom naopak zaostávala: „Před čtyřiceti lety byla symbolem silného znečištění, druh smogu se dokonce jmenoval podle Los Angeles,” uzavírá Miroslav Šuta.

Válečné konflikty

Víte, že válečné konflikty mají na svědomí až 5,5 procent celosvětových emisí skleníkových plynů? Války a konflikty mají ničivý dopad nejen na životy lidí, ale negativně ovlivňují také životní prostředí a výrazně přispívají ke změně klimatu. Válka na Ukrajině vyprodukovala za první rok více emisí než celé Česko.

Světové armády se podílejí na 5,5 procentech celosvětových emisí skleníkových plynů. Mnohé vlády přitom údaje o emisích z vojenských aktivit neuvádějí, číslo proto může být výrazně vyšší. Už teď válečné konflikty vyprodukují ročně více emisí skleníkových plynů než letecký a lodní průmysl dohromady.

Podle posledních odhadů dosahuje produkce emisí skleníkových plynů způsobená během posledních tří let války na Ukrajině ekvivalentu 230 milionů tun emisí oxidu uhličitého. To odpovídá ročním emisím České republiky, Rakouska, Maďarska, a Slovenska dohromady.

Srovnání železniční a letecké dopravy

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País.

Podle odhadu Ineco u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat.

U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

„Cestovat ve vlaku je ekologičtější než letadlem, ale vybudování sítě letišť vytváří nižší dopad na životní prostředí a méně emisí než vybudování sítě vysokorychlostní železnice,“ uvedl šéf Ineco Sergio Vázquez.

Co rozhoduje

Dopad na životní prostředí tak u železnice výrazně ovlivňuje vytíženost tratě a také terén, kudy vede. Emise při výstavbě totiž výrazně zvyšují některé inženýrské stavby, například tunely.

„Když je poptávka nízká nebo terén hodně členitý, tak tento bod zlomu (ve prospěch vlaku) nemusí vůbec nastat,“ upozornila jedna z autorek studie María Lópezová Mateosová.

Studie společnosti přináší také srovnání emisí mezi některými vnitrostátními vysokorychlostními tratěmi a leteckými spoji na střední vzdálenost. V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem - a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti.

U spojení z Madridu do Barcelony, kde trať začala plně fungovat v roce 2008 a zároveň snížila letecký provoz mezi oběma městy, je průměrná emise na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla. Badatelé ale předpokládají, že díky vysoké vytíženosti trati se brzy tento poměr obrátí ve prospěch železnice.

Snížit znečištění vytvářené dopravou podle studie vyžaduje zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí.

tags: #čím #letadla #škodí #ekologii

Oblíbené příspěvky:

• Nápady pro fotografie v přírodě
• Co dělat po odpadnutí pupečního pahýlu
• Emise Dluhopisů v ČR
• Rozměry symbolu ekologického stání
• Tipy pro čistou koupelnu