Čína a klimatická dohoda: Kritika, závazky a role ve světovém úsilí

Čínský hlavní klimatický vyjednavač Liu Čen-min ostře zkritizoval klimatické ambice Evropské unie i rozhodnutí Spojených států stáhnout se z Pařížské dohody. V rozhovoru pro portál Politico na okraji konference COP30 v brazilském Belému označil absenci USA za „velmi špatný příklad“, který podrývá důvěru v mezinárodní klimatickou spolupráci.

Kritika cílů EU a výzva k rychlejší uhlíkové neutralitě

Podle Liua nejsou nové evropské cíle - snížení emisí o 66 až 72,5 procenta do roku 2035 a o 90 procent do roku 2040 - dostatečné. Pokud má svět jako celek dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, měly by podle něj rozvinuté státy, včetně EU, splnit tento závazek „před rokem 2040“ a vytvořit prostor pro industrializaci chudších zemí. „To je otázka klimatické spravedlnosti,“ zdůraznil v rozhovoru pro Politico.

Odmítnutí kritiky čínské klimatické politiky

Tvrdě odmítl i výtky evropského komisaře Wopkeho Hoekstry, podle něhož je čínská klimatická politika „zklamáním“. Čína se sice stále označuje za rozvojovou zemi, ale zároveň je největším světovým emitentem - její podíl dnes činí 30 procent, zatímco EU jen šest. Liu však trvá na tom, že čínské závazky - dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060 a snížení emisí o 7-10 procent do roku 2035 jsou „velmi ambiciózní“.

Spolupráce s EU a varování před unilaterálními opatřeními

V rozhovoru připustil, že Peking chce posílit spolupráci s EU, varoval však, že žádný partner nenahradí Spojené státy. Trumpova administrativa, která nejenže opět vystoupila z Pařížské dohody, ale ani nevyslala delegaci na COP30, podle něj ohrožuje „integritu klimatického procesu“.

Liu zároveň vyzval EU, aby si ujasnila interní pozice. Peking byl podle vyjednavačů připraven na společné představení klimatických cílů již v červnu, ale vnitřní spory mezi členskými státy to zablokovaly. „Evropská unie musí zlepšit interní koordinaci, jinak to oslabí její globální vedení,“ varoval. Komise na kritiku nereagovala.

Čtěte také: Řešení klimatických změn v Číně

Zástupce Číny se v rozhovoru pro Politico dotkl i rostoucího napětí v oblasti klimatického obchodu. Varoval před „unilaterálními opatřeními“, která mohou narušit spolupráci - nepřímo tak mířil na evropské uhlíkové clo CBAM, které začne platit příští rok.

Obavy z dopadu americké politiky a uhlíkového cla

Liu upozornil také na „toxické“ dopady americké tarifní války a zdůraznil, že klimatická transformace potřebuje stabilní obchodní prostředí, nikoliv bariéry. Podle něj se mnohé státy obávají, že kombinace CBAM a amerických cel může zadusit mezinárodní spolupráci dříve, než se podaří zásadně snížit emise.

Čínské závazky a mezinárodní reakce

Čína se ve středu na Valném shromáždění OSN zavázala snížit celkové emise skleníkových plynů o 7-10 % oproti vrcholné úrovni do roku 2035. Prezident Si Ťin-pching tak představil dosud nejkonkrétnější krátkodobý závazek země, která je největším světovým producentem emisí způsobujících změnu klimatu, píše server Argus Media.

Nový cíl navazuje na dřívější závazky Číny: dosáhnout vrcholu emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Kromě toho Peking slíbil zvýšit podíl energie z nefosilních zdrojů na 30 % celkové spotřeby, navýšit instalovaný výkon větrných a solárních elektráren na 3600 GW, urychlit přechod k elektromobilitě a rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami.

Reakce mezinárodního společenství však byly smíšené. Evropská komise označila závazek Číny za nedostatečný, informuje server Euractiv. Komisař pro klima Wopke Hoekstra zdůraznil, že při v případě Číny je tento cíl zklamáním a činí dosažení globálních klimatických cílů mnohem obtížnější.

Čtěte také: Environmentální problémy Číny

Investice do obnovitelných zdrojů a uhlí

Na druhé straně, kromě nárůstu investic do čisté energie, investovala Čína masivně i do uhelných elektráren. V první polovině roku 2025 uvedla do provozu rekordních 21 GW nových uhelných elektráren a podle odhadů může za celý rok 2025 přidat až 80 GW, což by bylo nejvíce za poslední dekádu. Ačkoli země deklaruje postupné omezování využívání uhlí, výzkumníci upozorňují, že kvůli kapacitním platbám, rigidnímu řízení a absenci jasného plánu útlumu zůstane uhlí klíčovým zdrojem i v příštích letech.

Motivace Číny a skepticismus

Číňané nejsou spokojeni s tím, že jejich ekonomika stála na těžkém průmyslu, chtějí se posunout k high-tech průmyslu a čistým zdrojům - také rádi převezmou oblast inovací čisté energetiky; znečištění je příčinou společenské nespokojenosti a předčasných úmrtí; pekingští vůdci po zkušenostech z minulých let uznávají, že globální oteplování s sebou nese katastrofální škody (vlny veder, sucho - nedostatek vody, zvyšování hladiny moří). A konečně by vedoucí místo v boji proti klimatickým změnám přineslo nezanedbatelnou diplomatickou výhodu.

“Čína využívá Trumpova prohlášení během prezidentské kampaně k převzetí, ne-li monopolizaci, morální a politické převahy,” řekl Cabestan. “Uvidíme, která strana bude férovější. Nepřestávám pochybovat, že by to mohla být Čína, vzhledem ke struktuře její ekonomiky, nulové transparentnosti, nulové vládě zákona a propojení politické a hospodářské moci.”

V tabulce níže jsou shrnuty klíčové závazky a cíle Číny v oblasti klimatické politiky:

Čtěte také: Globální klima a Čína

tags: #čína #klimatická #dohoda

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní recyklace s nástěnnými koši
• Průvodce výběrem nože do přírody
• Černá odpadní trubka 350
• Kompaktory Joseph Joseph
• Jarní krokusy