Dopady klimatických změn v Číně a snaha o řešení

Pro zvládnutí globální klimatické změny je Čína vzhledem ke svému populačnímu rozměru klíčová. Je největším znečišťovatelem i výrobcem zelené energie. Čína vypouští 27 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého a třetinu světových emisí skleníkových plynů.

Druhá největší ekonomika světa, Čína, vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě a je zodpovědná za polovinu světové spotřeby uhlí - v současné době provozuje 3092 uhelných elektráren.

Závazky a cíle

Čínský vůdce Si Ťin-pching oznámil, že země půjde vlastní cestou snižování emisí uhlíku. Reagoval tak na amerického vyslance pro klima Johna Kerryho, který ho při návštěvě Pekingu vyzval k rychlejšímu řešení klimatické krize.

Prezident Si Ťin-pching v roce 2020 slíbil, že země zdvojnásobí produkci energie získávané velkými větrnými a solárními elektrárnami na 1200 gigawattů do roku 2030, podle nezávislé energetické zprávy ale tohoto cíle dosáhne už v roce 2025.

Cíle i prostředky změn čínské ekonomiky jsou velmi podobné tomu, k čemu se zavázaly státy Evropské unie v rámci Green Dealu. Největším rozdílem je právě načasování - zatímco EU se rozhodla snížit emise o polovinu do roku 2030, Čína má stejnou metu posunutou asi o deset let. Podobný odklad je také u úplné dekarbonizace.

Čtěte také: Environmentální problémy Číny

Během dvou zasedání v roce 2022 prezident Si prohlásil, že „zelená transformace je proces, a ne něco, čeho může být dosaženo přes noc“, a dekarbonizace by měla být „ne příliš rychlá, ne příliš pomalá, ale stabilní a jistá“.

Investice do obnovitelných zdrojů

V posledních letech Čína výrazně investovala do čisté energie. Její solární kapacita je v současné době větší než kapacita zbytku světa dohromady a země je také světovým lídrem v oblasti větrné energie a elektromobilů.

V prvním čtvrtletí letošního roku čínská solární kapacita dosáhla 228 gigawattů, což je více než ve zbytku světa dohromady. Tento typ zařízení je soustředěn především v severních a severozápadních provinciích země, jako jsou Šan-si, Che-pej a Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang.

Čína učinila obrovský pokrok také v budování větrných elektráren, které nyní generují přes 310 gigawattů energie, což je dvojnásobek úrovně z roku 2017 a zhruba tolik, kolik vyrábí dalších sedm největších producentů větrné energie.

Elektromobilita

Za světového lídra v elektromobilitě se považuje společnost Tesla, to se týká ale jen čistých elektromobilů. Tahounem v elektromobilitě je ale ve skutečnosti Peking, jehož automobilky neustále zvyšují prodej elektromobilů v zahraničí, zvláště v jihovýchodní Asii a v Evropě.

Čtěte také: Globální klima a Čína

Největším čínským výrobcem elektromobilů je společnost BYD. Ta loni Teslu v odbytu překonala, vezmou-li se v úvahu vedle čistě elektrických vozů i hybridy. BYD loni prodala také přes 911 tisíc čistě elektrických vozů, což představuje meziroční nárůst o 184 procent.

Jedním z hlavních úkolů světových automobilek i výrobců baterií je uspokojit rostoucí poptávku po bateriích pro elektromobily a připravit se tak na očekávaný masivnější rozvoj těchto aut.

Problémy a výzvy

Na druhou stranu Čína urychlila schvalování nových uhelných elektráren kvůli obnovenému důrazu na „energetickou bezpečnost“, což vyvolává obavy ekologů, že tyto nové projekty zpomalí a ztíží odklon od uhlí.

Čínu k těmto změnám tlačí reálné dopady klimatických změn, které se tam projevují už řadu let - a rok od roku jsou silnější a jejich důsledky jsou dražší. Naposledy tento červenec padl čínský teplotní rekord. Teplota ve vesnici Sanbao v Turpanské kotlině v Sin-ťiangu se v neděli 16. července 2023 vyšplhala na 52,2 °C.

Dopady změny klimatu ohrožují hustě osídlená a hospodářsky kritická pobřežní města, která jsou domovem přibližně pětiny čínské populace a podílejí se na třetině čínského HDP. Země se již nyní potýká s častými pobřežními záplavami, bouřkovými přívaly, erozí pobřeží a pronikáním slané vody. Podle zprávy by nekontrolovaná změna klimatu mohla už v roce 2030 vést ke ztrátám HDP v odhadované výši 0,5 až 2,3 procenta.

Čtěte také: Čínské ovzduší

Čína se už také potýká s nedostatkem vody a změna klimatu tento problém jenom prohloubí a ovlivní zemědělství a živobytí lidí.

Pracovní místa

V Číně již existuje odhadem 54 milionů „zelených pracovních míst“, z toho více než čtyři miliony v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Shrnutí

Čína se na celkovém počtu doposud prodaných elektromobilů podílí 46 procenty. Na druhém místě je Evropa s 34 procenty, následuje Severní Amerika s 15 procenty. Na zbytek světa pak připadá pouze pět procent dosud prodaných elektromobilů.

Emise velmi mírně poklesly. O necelé jedno procento se podařilo snížit uhlíkové emise Číně, USA i Evropské unii, což jsou tři největší producenti skleníkových plynů na světě.

tags: #čína #dopady #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem ekologického kelímku
• Udržitelné využití pivovarského odpadu
• Smog ve Frýdku-Místku
• Atmosférické vzácné plyny
• Znečištění životního prostředí v ČR a Evropa