Environmentální výchova: Metody a přístupy

Autoři, kteří sami již řadu let úspěšně vymýšlejí a prakticky využívají aktivizující přístupy ve výuce mladých lidí ve školním i mimoškolním prostředí, předkládají čtenářům své dosavadní zkušenosti, postřehy a rady.

Jejich metody se ubírají do nepříliš probádaných končin, kde učitel ztrácí „patent“ na pravdu a stává se režisérem, který umožňuje mnohostrannou interakci mezi samotnými studenty formou řízených diskusí a simulačních her.

Těžiště, jež stmeluje jednotlivé aktivity dohromady, je ekologická problematika.

Velmi přínosné jsou metodiky aktivní diskuse, které určitě uvítají učitelé občanské, rodinné a ekologické výchovy, ale i dalších předmětů, kde se objevují kontroverzní témata, včetně dějepisu, literatury či geografie.

Výhodou publikace pro přepracované učitele je i její „kuchařkový“ přístup.

Čtěte také: Environmentální výchova v mateřských školách

Publikace bude cennou pomůckou jak pro pedagogy volného času, vedoucí dětských kroužků i letních táborů a různých soustředění, tak pro učitele na druhém a třetím stupni a vysokoškolské pedagogy.

Zejména pak pro ty, kteří se zajímají o vztah člověk - společnost - příroda a kteří mají přitom hravou a odvážnou duši.

Současný stav environmentálního povědomí v ČR

Česká republika už není země klima-skeptiků.

Podle průzkumu CVVM je 89 % respondentů přesvědčeno, že člověk pravděpodobně nebo určitě přispívá ke změně klimatu.

Naprostá většina veřejnosti nezpochybňuje, že se klima planety mění a více než polovina se o problém zajímá.

Čtěte také: Environmentální výchova

Čeští žáci jsou v naprosté většině přesvědčeni o nutnosti řešit změny klimatu a zaujímají velmi silně pro-environmentální postoje.

Méně než 2 % žáků si nemyslí, že se klima mění, jen 4 % si nemyslí, že je existence klimatické změny dostatečně dokázána a zhruba stejný počet žáků nesouhlasí s tím, že by změny klimatu byly z velké části ovlivněny lidskou činností.

Na druhé straně, mezi postoji a chováním zůstává “schod”.

Uzavření hranic motivovalo k obrovskému růstu zájmu veřejnosti o českou přírodu, která na některých lokalitách praská ve švech.

Ochránci přírody hledají způsob, jak masu návštěvníků regulovat.

Čtěte také: Více o environmentální výchově

Zkušenost s pandemiím nám ukázala, jakou sílu mají ve společnosti konspirační teorie, jak málo důvěřujeme vědcům, jak málo jsme ochotni se přizpůsobit horším podmínkám, pokud trvají delší dobu a jsou doprovázeny chaotickými kroky vlády.

Ukázala také potenciál občanské společnosti zapojit se, když cítíme, že to je potřeba, a schopnost vědecké komunity přijít v relativně krátké době s řešením.

Zavření škol zamávalo plány i rozpočtem pobytových center.

Online proběhla národní konference EVVO, konference o spolupráci vysokých škol v oblasti ESE, v zahraničí také (s rekordní účastí) pravidelná konference NAAEE.

V roce 2020 vyšlo českým akademickým pracovníkům devět článků v impaktovaných časopisech, z toho 5 týmu FSS MU-UJEP, 1 PdF MU, 1 UK, 1 JČU a 1 týmu VŠ mezinárodních a veřejných vztahů - VŠ Polytechnická Jihlava.

Ve stejném období vyšly čtyři články v impaktovaných časopisech slovenským a maďarským kolegům, šest článků rakouským, devět polským a 63 německým akademickým pracovníkům.

Až na Německo, které nám ujíždí se spolehlivostí jejich železnic, v tomto ohledu tedy v regionu nijak nezaostáváme.

Výzkum environmentální výchovy na prvním stupni ZŠ

Jančaříková, Kateřina. Environmentální výchova na prvním stupni ZŠ. Práce se zaměřuje na revizi a inovaci a objevy na výzkumném poli environmentální výchovy na prvním stupni ZŠ.

Výzkumným nástrojem byla zakotvená teorie (angl. Grounded Theory) (Strauss, Corbin, 1998).

Validizace probíhala kvantitativně (metoda triangulace - viz Denzin, 1989).

Sběr pojmů (angl. concepts) za účelem vytvoření hlavní linie práce.

Výsledkem této etapy je ucelený seznam pojmů (angl.

Identifikace nedostatečně propracovaných nebo kontroverzních pojmů (tzv.

1. 3.
2. 4.
3. 5.

Ekonaratologie.

1. Rodiče - potencionální partneři realizace environmentální výchovy na 1.
2. 7.
3. 8. Critical thinking in environmental edukation.
4. V třetí etapě výzkumu probíhaly dílčí výzkumné práce.

Jejich smyslem bylo objevit a popsat jevy (angli. phenomenons) a pravidla (angl. patterns), které s vybranými tématy souvisí.

Čili získat dost podkladů pro čtvrtou etapu výzkumu (vytvoření paradigmatických modelů).

Rozsah jednotlivých dílčích výzkumu je různý, různě významné jsou i jejich výstupy (vše je podřízeno cíli vytvořit paradigmatický model - výzkum byl ukončen, jakmile bylo sebráno dost podkladů - čili k teoretickému nasycení angl.

Interpretace vybraných pojmů (angl. concepts).

Cílem práce bylo vytvořit nové moderní pojetí environmentální výchovy na prvním stupni základních škol.

Dílčími cíli bylo popsat teoretické i praktické aspekty (v terminologii metody zakotvené teorie: pojmy) environmentální výchovy na prvním stupni základní školy (tzv. ÉČKA), z nich vybrat pojmy klíčové, kontroverzní a málo známé (tzv. VÉČKA) a náležitě je prozkoumat.

V souladu s metodikou zakotvené teorie (Strauss & Corbinová, 1999; Strauss & Corbin, 1998) je výzkumné pole na začátku badatelské práce široké: problematika environmentální výchovy na 1. stupni ZŠ.

V průběhu badatelské práce byl vědecký problém transformován (následné výzkumné otázky byly: „Co do environmentální výchovy na 1. stupni ZŠ nepatří?", „Jaké jsou klíčové faktory pro realizaci environmentální výchovy na prvním stupni?", „Jaká témata (pojmy) jsou v české environmentální výchově na 1. stupni ČR řešeny nedostatečně?") a redefinován, byly objeveny dílčí vědecké problémy a vysloveny dílčí výzkumné otázky (např.

Vzhledem k cíli výzkumu baly jako hlavní výzkumná metoda zvolena kvalitativní metoda zakotvené teorie (angl.

Výzkum probíhal mezi více[2] než 700 žáky, 20 experty na environmentální výchovu a 500 učiteli /učitelkami; z toho se sedmi učitelkami (tzv.

Příspěvek k individualizaci vzdělávání.

Především požadavkem respektování individuálních učebních stylů a požadavkem rozšířit responsibilitu k dítěti z věkové kategorie novorozenců, kojenců a batolat (Koch, 1986, Liedloffová, 2007 aj.), která je společností již víceméně akceptovaná, na vyšší věkové kategorie - tj. na dítě předškolní a školní.

Ve vztahu k environmentální výchově byla vyslovena premisa, že dítě, jehož základní potřeby (např. potřeba pohybu a pobytu ve venkovním prostředí) nebyly dlouhodobě respektovány, nebude v budoucnosti umět respektovat potřeby slabších (např.

Příspěvek k diskusi měnícího se chování žáků.

Kombinovaným výzkumem bylo potvrzeno významně se měnící chování žáků.

Žáci tráví více času v prostředí vnitřním, méně času v prostředí vnějším, a to významně ovlivňuje jejich schopnosti, dovednosti a projevy.

Příspěvek k teorii hodnocení.

V práci je věnována pozornost hodnocení průřezového tématu environmentální výchova.

Je kladen důraz na alternativní hodnocení - na základě žákovského portfolia (podrobně viz Jančaříková, 2007a).

Tento způsob hodnocení je možné rozšířit na ostatní průřezová témata a také na další (dokonce všechny) předměty (viz kasuistika Evy 6).

Nevhodné hodnocení (např. škálou známek 1 - 5) působí kontraproduktivně, demotivuje a brání zvnitřnění motivace (srov.

Příspěvek k diskusi spolupráce rodiny a školy.

tags: #cincera #environmentální #výchova #metody

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zemědělství kontrola
• Ohrožení demokracie v kmeni
• Průvodce hledáním odpadního potrubí
• Důležitost skládkovného
• Sanitky a odpad: Co je třeba vědět