Čírka modrá je malá čírka z čeledi kachnovití, dosahující délky 37-41 cm, rozpětí křídel 59-69 cm a hmotnosti 240-600 g. Je to kachna dlouhá 38 cm, jen o málo větší než kachna divoká, s rozpětím asi 65 cm.
U samce ve svatebním šatě je hlava hnědá s výrazným bílým pruhem po stranách, který kontrastuje s černohnědým čelem a temenem. Zobák je černošedý a duhovka oka je hnědá. Přední část krku je tmavě červenohnědá, bíle skvrnitá. Od pláště až po svrchní ocasní kryty je opeření černohnědé, se světlým okrajem peří. Prsa jsou hnědá a tmavěji ohraničená, břicho je bělavé.
Samice je hnědě skvrnitá s bělavým hrdlem, na tvářích jsou výrazné proužky, přes oko je tmavší pruh. Zobák je světle šedý nebo zelenošedý a spodní část těla je hnědá. U obou pohlaví je nevýrazné kovově zelené zrcátko bíle lemované.
Ve svatebním šatu má kačer bílý obloukovitý pruh od oka až do týlu. Dospělý samec má hnědou hlavu a hruď, zbytek těla, zobák a hruď jsou šedé. Typickým znakem je bílý oční proužek, který má podobu srpku a táhne se až do týla. Samice i samec se v prostém šatu velmi podobají kachně divoké, jsou však poněkud kontrastnější a mají šedavý okraj křídel, nápadný zvláště za letu.
Rozšíření: Monotypický druh kachny, který se rozmnožuje v Eurasii, v pásu sahajícím od Britských ostrovů přes Francii, střední Evropu a Skandinávii až po ruský Dálný východ a severní Japonsko. V našem století se hnízdiště čírky modré rozšířila směrem na sever. Je tažný, zimuje v Africe mezi Saharou a rovníkem, v Indii a jihovýchodní Asii. Vyskytuje se také v Severní Americe a v Austrálii.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Pták rozšířený v euroasijské oblasti listnatých a smíšených lesů na jih až po oblast stepí. Čírka modrá vyhledává jako jediná z kachen malé vodní plochy v oblastech lesních polomů a rákosové porosty mělkých jezer. V tomto prostředí zastupuje chřástaly: běhá, brodí se, plave a šplhá velmi hbitě v takřka neprostupném rostlinstvu těchto míst. Protože žije v prostředí, jež v zimě zamrzá, je přísně tažným ptákem.
Rozmnožuje v blízkosti rybníků, jezer a mělkých močálů s bohatou plovoucí a pobřežní vegetací, na vlhkých loukách a zaplavovaných polích.
Kačeři tokají během jarního tahu a předvádějí se nejrozmanitějšími pohyby. Hvízdají s hlavou zvrácenou dozadu a při svatebním letu zaujímají neobvyklý postoj a nepřirozeně mávají křídly.
Živí se semeny, trávou, kořeny, hlízami a zelenými částmi různých vodních rostlin. Konzumuje také různé vodní bezobratlé, jako jsou červi, korýši, měkkýši, hmyz a jejich larvy. Občas loví malé ryby a obojživelníky. Strava se liší v závislosti na ročním období a lokalitě. Je teritoriální.
Hnízdní v dubnu až červnu v izolovaných párech nebo ve volných skupinách. Pár se tvoří již na zimovišti. Kachna si staví hnízdo na suchém místě uprostřed močálu, přičemž si zobákem a hrudí vytlačuje hnízdní jamku. Samice staví hnízdo na zemi v hustém porostu nebo pod keřem, často u vody. Mělká prohlubeň je lemovaná listím, trávou a peřím.
Čtěte také: Modrý kontejner: Co do něj vkládat?
Samice snáší jednou ročně 8-11 vajec, která inkubuje sama po dobu 21-23 dní. Mláďata v prachovém peří se líhnou plně vyvinutá a během prvního dne následují matku, chodí, plavou a krmí se. Vzletná jsou ve věku 35-40 dní.
Červený seznam IUCN (2016) klasifikuje čírku modrou jako druh méně dotčený (LC). Je ohrožena ztrátou stanovišť v důsledku odvodňování stanovišť, vyrušováním při hnízdění, ničením snůšek časným sečením luk. V Česku je čírka modrá chráněna zákonem a řazena k druhům kriticky ohroženým (CR).
Přes 3 hektary tůní navíc mají letos k dispozici ptáci hnízdící v mokřadním ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) Josefovské louky. Nově vytvořené mělké tůně s ostrůvky lokalitu ještě více zatraktivní, a to i pro obojživelníky, hmyz a návštěvníky. Už nyní lze na novém ptačníku pozorovat vzácné druhy mokřadních kachen, jako je čírka obecná, čírka modrá a lžičák pestrý.
„Nový centrální ptačník je prozatím největší projekt na Josefovských loukách a náš splněný sen. Jde o komplex tůní s rozrůzněným dnem i břehy o celkové velikosti 3 hektary. Ptačník navazuje na další mokřad o velikosti 1,5 hektaru - Slavíkovský ptačník. Společně fungují jako impozantní soustava vodních ploch, lákající nepřeberné množství vrubozobých a brodivých ptáků, bahňáků, ledňáčky a celou řadu pěvců vázaných na vodu a bahnité břehy.
Na Josefovských loukách spočítali už 192 druhů ptáků a nový ptačník může tento počet ještě rozšířit. Desítky čírek obecných a modrých, hvízdáků eurasijských, kopřivek obecných a dokonce i vzácných lžičáků pestrých. Věříme, že alespoň někteří z nich zůstanou na hnízdění. Už teď se radujeme z prvního potvrzeného hnízdění hus velkých, na které jsme řadu let čekali. Je jasné, že až vyhloubení velkého ptačníku tyto velké ptáky k hnízdění přimělo.
Čtěte také: Význam modrého kontejneru
tags: #cirka #modra #informace