Strategie Evropské Komise v Boji Proti Klimatickým Změnám

Evropská komise se ujímá svého mandátu v době, kdy čelíme souběhu globálních krizí. Bezpečnostní hrozby, riziko ekonomické stagnace a ztráty konkurenceschopnosti nebo obavy z prohlubujících se nerovností ve společnosti jsou umocněné pokračující klimatickou změnou, která jejich následky ještě zhoršuje. Sama pak přináší nová rizika a ztráty, jak je patrné (nejen) na opakovaných ničivých povodních a jiných projevech extrémního počasí. Řešení v podobě přijímání adekvátních mitigačních a adaptačních opatření klade velké nároky na akceschopnost a odpovědnost nové Komise. Bude také vyžadovat dostatek odborných kapacit i investičních prostředků.

Klíčové Cíle a Strategie

Evropská unie má závazný cíl dospět do roku 2050 ke klimatické neutralitě, zatím ale není jasné, jak toho chce dosáhnout. Tato nejistota se podepisuje i na tempu investic do potřebných opatření a na strategickém rozhodování investorů o tom, kam umístit svoje dekarbonizační projekty. Klíčoví evropští komisaři se veřejně zavázali předložit v prvních 100 dnech působení návrh nových klimatických cílů pro další dekádu, tedy do roku 2040.

Spolu s novým závazkem by Evropská komise měla předložit i strategii, jak těchto milníků dosáhnout. Hlavním pilířem by mělo být zajištění dostatku bezemisní a finančně dostupné energie v Evropě. Zatím není jisté, jakou podobu bude mít takzvaná Dohoda pro čistý průmysl (Clean Industrial Deal) a zda bude spolu s ní předložen i podobný balíček opatření, jako v byl minulém období Fit for 55, tedy revize stávajících předpisů upravujících například cíle pro obnovitelné zdroje či energetickou účinnost.

Implementace a Spolupráce

Minulá Komise prosadila koncepční změny v evropské ochraně klimatu, ze kterých mimo jiné vyplývá povinnost členských států zlepšit své klimaticko-energetické plánování a koordinovat své dekarbonizační plány napříč Evropskou unií. Stěžejním bodem jsou vnitrostátní plány pro oblast energetiky a klimatu, které by měly být kvalitní, dostatečně ambiciózní a vzájemně provázané - a také by podle nich měly státy skutečně postupovat. Tento systém spolupráce má zatím značné mezery, jak dokazuje i běžící řízení pro porušení povinností (infringement), který Komise zahájila v listopadu 2024 se třinácti členskými státy, které zatím do svých klimaticko-energetických plánů nezapracovaly potřebné změny. Pro novou Komisi bude klíčové tuto situaci vyřešit a systematicky dbát na správnou implementaci klimatických opatření.

Finanční Aspekty Dekarbonizace

Dodatečné náklady na dekarbonizaci evropské ekonomiky podle existujících plánů do roku 2030 odhadla Evropská komise už dřív na 1,7 až 2 % evropského HDP ročně. Dá se očekávat, že pro další dekádu budou potřeba dodatečné náklady srovnatelné, ne-li vyšší (v důsledku dekarbonizace odvětví, ve kterých je snižování emisí technologicky náročnější.) Tyto finanční potřeby by se měly promítnout do Víceletého finančního rámce (MFF), případně by MFF měl být posílen o dodatečné zdroje. Debatu o dodatečných zdrojích otevřel už komisař Hoekstra příslibem úpravy energetických daní a daňového zohlednění externalit fosilních paliv. Další prostředky pak může přinést i omezení fosilních dotací, jejichž výše se v roce 2022 v Evropské unii téměř zdvojnásobila a přesahuje 120 mld.

Čtěte také: Strategie proti klimatickým změnám v ČR

Sociální Dopady a Podpora

Opatření související s ukončením využívání fosilních paliv a přechodem na obnovitelné zdroje se mohou v praxi dotýkat běžného života lidí různými způsoby. Evropský systém je vybudovaný na principu subsidiarity, což znamená, že by si se sociálními dopady takových opatření měly účinně poradit členské státy. Stále výrazněji se ale projevuje, že je potřebná role Evropské unie přinejmenším v koordinaci podpůrných opatření nebo ve vytvoření vhodného rámce pro podporu zranitelných skupin obyvatel ze strany členských států, jak se ukazuje například v otázce energetické a dopravní chudoby.

Průřezové Promítání Klimatických Cílů

Minulá Komise za sebou zanechala viditelnou stopu například v podobě Evropského klimatického zákona a v revizi klíčových směrnic v ochraně klimatu, jako je úprava emisních povolenek (ETS), obnovitelných zdrojů (RED) nebo energetické účinnosti (EED). Už během mandátu minulé Komise se ale ukázalo jako potřebné promítat klimatické cíle průřezově například do oblasti regulace financování, požadavků na výrobky, stavby nebo dopravní prostředky. Klimatické cíle přitom předpokládají, že se souběžně budou uplatňovat i jiné zásadní přístupy k ochraně životního prostředí a udržitelnosti, jako je ochrana biodiverzity, principy cirkulární ekonomiky nebo i adaptační opatření.

Všechny tyto principy by měly být uplatňovány společně napříč klíčovými ekonomickými oblastmi, od požadavků na nové výrobky přes zadávání veřejných zakázek po územní plánování. Na začátku roku 2021 přijala Evropská komise novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, ve které vytyčuje postup přípravy na nevyhnutelné dopady klimatických změn. Do evropských opatření v oblasti klimatické adaptace by měly být zapojeny všechny části společnosti a všechny úrovně veřejné správy v EU i mimo ni. Adaptační opatření se musí zakládat na spolehlivých údajích a nástrojích pro posuzování rizik, jimiž mají disponovat všichni občané EU. Za tímto účelem se momentálně pracuje na zdokonalení a rozšíření evropské platformy pro poznatky o adaptaci Climate-ADAPT, kterou řídí a vyvíjí Evropská agentura pro životní prostředí. Tato platforma bude doplněna o specializované středisko European Climate and Health Observatory, které umožní lépe sledovat a analyzovat zdravotní dopady změny klimatu a předcházet jim.

Mezinárodní Strategie a Klimatická Diplomacie

Evropská komise a vysoká představitelka EU představili novou mezinárodní strategii, jejímž cílem je zajistit silnější postavení Evropy v globálních trzích a upevnit její roli v oblasti klimatické a energetické diplomacie. Nová vize EU pro klima a energetiku staví na třech pilířích: ochraně evropských zájmů prostřednictvím diplomacie, podpoře spravedlivé transformace ve spolupráci s partnery po celém světě a posílení bezpečnosti vůči novým klimatickým a energetickým hrozbám. Evropská unie chce být hlavním dodavatelem čistých technologií a adaptačních řešení, čímž vytvoří nové příležitosti pro evropský průmysl. V roce 2024 pocházelo již téměř 50 % elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů, což významně posílilo energetickou bezpečnost Unie. Od roku 2015 navíc vzrostly investice do čisté energie o 111 %. Součástí vize je rovněž závazek EU k podpoře mezinárodního řádu založeného na pravidlech a ke splnění cílů Pařížské dohody. Unie chce rozvíjet bilaterální i multilaterální partnerství - od dohod o volném obchodu, přes partnerství pro spravedlivou energetickou transformaci až po zelené aliance. Důležitou roli bude hrát také rozšiřování politiky cen uhlíku, která se ukazuje jako účinný nástroj pro snižování emisí a podporu inovací.

Strategie obsahuje i konkrétní kroky pro posílení globální spolupráce - od podpory klimaticky odolných investic a propojení evropských podniků s mezinárodními projekty prostřednictvím Global Gateway Investment Hub, až po reformu mezinárodních finančních institucí a prohloubení práce EU v oblasti klimatické bezpečnosti.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

Lesnictví a Klimatické Změny

Společná vize pro evropské lesnictví je v čase klimatických změn velmi důležitá: máme-li mít v budoucnu v Evropě lesy zdravé a odolné, je potřeba, aby státy co nejvíc spojily své síly - kůrovec ani sucho geopolitické hranice určitě respektovat nebudou.

Klíčové otázky, na které bude nutné v souvislosti s evropskými lesy najít odpověď:

• Absence dobře fungujícího systému certifikace dřeva, který bude skutečně motivující a ekonomicky výhodný jak pro lesní hospodáře, tak pro zpracovatele dřeva.
• Posílit kritéria udržitelnosti pro bioenergii - dřevní biomasa již nesmí pocházet z původních lesních porostů a její čerpání z lesů s velkou ekologickou rozmanitostí bude značně omezeno.
• Transformovat sektor stavebnictví ze zdroje emisí skleníkových plynů v odvětví vyznačující se propadem uhlíku, podporovat dřevostavby - finanční podporu pro inovativní projekty nabízí například evropský Inovační fond.
• Posílit adaptabilitu lesů a přirozenou schopnost jejich obnovy, tedy podpořit druhovou a věkovou pestrost lesa (namísto zranitelných stejnověkých monokultur), nechávat v lese dostatečné množství mrtvého dřeva, regulovat stavy zvěře a šíření planě rostoucích druhů, vytvořit chráněné plochy vyňaté z produkce.

Finančně motivovat vlastníky a správce lesů, aby hospodařili udržitelně: s ohledem na klima a biologickou rozmanitost. Jako jednu z možností podpory vlastníků uvádí NLS platby za ekosystémové služby, jako je ochrana pitné vody a biologické rozmanitosti, ukládání uhlíku apod. Podporovat lesní ekoturistiku, která může být významným zdrojem příjmu pro venkovské oblasti. Podporovat bioekonomiku založenou na nedřevěných produktech, jako jsou houby, lesní ovoce, semena, byliny, korek, pryskyřice, maso volně žijící zvěře a další. Les produkuje mnoho hodnotného, navíc zcela ekologicky: bez průmyslových hnojiv a pesticidů. Vytvořit právně závazný nástroj pro obnovu ekosystémů v rámci provádění Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 - bude se vztahovat především na ekosystémy s největším potenciálem pro ukládání uhlíku a předcházení dopadu přírodních katastrof. Evropská komise vyzvala Evropský parlament a Radu ke schválení NLS. Komise chce dělat další kroky v dialogu s členskými státy a opírat se o jejich zkušenosti - bude vytvořena široká skupina odborníků, v níž budou zástupci jednotlivých zemí z různých ministerstev a která bude disponovat mandátem pro všechny environmentální, sociální a hospodářské cíle NLS.

Národní Strategie a Dokumenty v ČR

Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021). ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP).

Přehled Významných Dokumentů:

1. Mezinárodní Úrověň:
   1. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992)
   2. Kjótský protokol (1997)
   3. Pařížská dohoda (2015)
2. Evropská Úrověň:
   1. Evropská zelená dohoda (2019)
   2. Balíček „Fit for 55“
   3. Evropský klimatický zákon (2021)
   4. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030
3. Národní Úrověň (ČR):
   1. Politika ochrany klimatu ČR
   2. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu
   3. Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP)

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

tags: #evropska #komise #klimaticke #zmeny #strategie

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění na životní prostředí
• Zrušení stanoviska o ohrožení
• Historie benediktinského kláštera v Rajhradě
• Pronájem kontejnerů Holešovice
• Ústav krajinné ekologie - aktivity