Modrásek: Ohrožený druh

Unikátní území s bohatým výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů vázaných na rozsáhlé travnaté porosty v otevřené krajině. Obzvláště významné jsou nálezy vzácných a zvláště chráněných bezobratlých druhů živočichů především motýlů a brouků.

Všechny druhy rostlin i živočichů se v České republice těší jisté míře ochrany. Těm z nich, které jsou ohrožené, vzácné či vědecky a kulturně velmi významné, je však poskytována ochrana o něco přísnější.

Výskyt a ochrana

Výskyt přírodně cenných rostlinných společenstev, jež jsou prezentovány svazy Arrhenantherion a Bromion erecti s bohatým zastoupením vzácných a chráněných druhů rostlin. Mezi nejcennější druhy patří silně ohrožený vstavač obecný (Orchis morio) a hořeček nahořklý (Gentianella amarella). Ze zvláště chráněných rostlin kategorie ohrožené druhy se v daném území nachází sasanka lesní (Anemone sylvestris), kozinec dánský (Astragalus danicus), hořec křížatý (Gentiana cruciata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)... a další.

Mezi nejcennější patří kriticky ohrožený modrásek hořcový (Maculinea alcon x rebeli), silně ohrožený zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), ohrožený střevlík (Carabus scheidleri), střevlík Ulrichův (Carabus ullrichi), svižník (Cicindela campestris, Cicindela germanica)...atd. Území Pod Benáteckým vrchem je významným refugiem zvláště chráněných ptačích druhů. Mezi nejcennější patří např. kriticky ohrožený strnad luční (Miliaria calandra), silně ohrožený chřástal polní (Crex crex), kalous pustovka (Asio flammeus), křepelka polní (Coturnix coturnix), moták pilich (Circus cyaneus).

Většina uvedených druhů je vázána na území s extenzivní pastvou. Už na začátku 20. století si vědci uvědomovali nezbytnost soustavnější práce v oblasti ochrany přírody. V roce 1948 vznikla Mezinárodní unie na ochranu přírody a přírodních zdrojů, známá pod zkratkou IUCN.

Čtěte také: Modrásek ušlechtilý: Detaily

Modrásek bahenní

Maličký motýlek v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR řazený mezi téměř ohrožené, chráněný u nás i na území Evropské unie. Takový je MODRÁSEK BAHENNÍ. Je to právě v období, kdy je rozkvetlý krvavec toten, ze kterého sají nektar a do jehož květů v kulovitém klasovitém květenství kladou vajíčka. Modrásek bahenní je podle Bernské úmluvy (příloha č. II) z roku 1979 veden na seznamu přísně chráněných druhů živočichů. Vyhláškou č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb.

Je malý motýl s rozpětím křídel až 4 cm, který je tmavě zbarvený a na křídlech má skvrny. Dospělci modráska bahenního žijí v období července a srpna jen několik málo dnů, během kterých se musí spářit a naklást vajíčka. Vyskytuje se na vlhkých loukách, kde roste krvavec toten a kde žijí mravenci, a to jen od července do srpna. Dospělí jedinci se živí výhradně nektarem květů krvavce totenu. Samička modráska bahenního klade vajíčka do květních hlávek totenu, kterými se vylíhlé housenky nějaký čas živí a pak spadnou na zem. Housenky vylučují nasládlé látky, které přilákají mravence a ti je odnášejí do svých mravenišť. Zde se housenky živí jejich larvami, zimují a také se i kuklí. Krvavec toten ale není jedinou podmínkou pro úspěšný růst nových generací.

Housenka kriticky ohroženého modráska východního (Pseudophilotes vicrama).

Možnosti záměny, příbuzné druhy:

• Nejvíce se podobá vzácnému modrásku hořčovému (Maculinea alcon), od kterého se liší odlišným posunutím oček na spodní straně předních křídel. Klíčovým rozlišovacím je i to, zda jsou modrásci na totenech resp. kakostech v bezprostředním okolí totenové louky, nebo zda jsou na hořcových loukách.
• Často se vyskytuje společně s modráskem bahenním (M. nausithous), který má na spodní straně křídel o jednu řadu skvrn méně a u kořene zadního křídla mu chybí drobná skvrna.

Ekologie: Úzce specializovaný druh na typy vlhkých luk s krvavcem totenem, zpravidla nehnojené, extenzivně kosené a se zachovalým vodním režimem. Na těchto loukách vyhledává spíše slunné polohy chráněné před větrem.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Celkový areál rozšíření: Vyskytuje se v Evropě a Asii, většinou jen v izolovaných populacích. V Evropě je znám od západní Francie přes střední Evropu do Rumunska.

Rozšíření na území České republiky: V minulosti býval hojně rozšířen na celém území České republiky. Od druhé poloviny 20. století celoplošně ustoupil, především v nižších polohách (v západních a středních Čechách a na jižní a severní Moravě a ve Slezsku).

Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Modrásek očkovaný patří k velmi vzácným druhům, v současné době nezvěstným. Naposledy byl pozorován v roce 2009 v povodí Zátišského potoka v Hodkovičkách a to pouze v jednom exempláři. Uváděn je ještě v 90. letech 20.

Ohrožení a ochrana: Jediný aktuální nález v povodí Zátišského potoka byl pozorován při kraji nekosené louky v blízkosti retenční nádrže Hodkovičky. Z důvodu pravidelného kosení i v letním období (v době letu dospělých motýlů) zde později modrásek již nebyl zaznamenán. Podle červeného seznamu je řazen mezi zranitelné druhy (VU), zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č.

Mezi silně ohrožené se řadí modrásek bahenní (Maculinea nausithous [Bergsträsser, 1779]), modrásek očkovaný (Maculinea teleius [Bergsträsser, 1779]) a ohniváček rdesnový (Lycaena helle [Denis et Schiffermüller, 1775]). Vývoj probíhá na různých rostlinách. Dospělí motýli sají nektar z květů bylin (např. bobovitých).

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Často žijí v tak malých populacích, že lokálně vymírají a při nedostatku náhradních populací může docházet k postupnému plošnému vymírání.

Zoo Praha a ochrana motýlů

Areál pražské zoologické zahrady je domovem řady druhů volně žijících motýlů, z nichž některé patří mezi vzácné a ohrožené. Už řadu let se snažíme v areálu zoologické zahrady vytvářet příhodné podmínky pro návrat motýlů. Napomáhá tomu zejména pravidelný výřez dřevin (například v okolí stezky Zakázanka, která vede skrze přírodní památku Skály v zoologické zahradě) či pastva ovcí na lokalitě významného krajinného prvku Sklenářka (za výběhem žiraf). Jedním ze zajímavých druhů motýlů z území pražské zoologické zahrady je modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion). Tento ohrožený druh české přírody, jehož početní stavy v Česku klesají, našel v zoo vhodné podmínky na slunných stráních kolem Zakázanky, kde se dlouhodobě udržuje menší populace.

Ještě vzácnější je modrásek východní (Pseudophilotes vicrama). Na Moravě vyhynul již kolem roku 2000 a v Čechách přežívá pouze na několika posledních lokalitách, kde však také postupně vymírá. Zákonem je proto chráněn jakožto kriticky ohrožený druh. Vhodným prostředím jsou pro něj kamenité suché pastviny s porosty mateřídoušky. V Zoo Praha byl modrásek východní pravidelně pozorován do roku 1994, a to na stráni pod Sklenářkou. Postupné zarůstání svahu plevelnými dřevinami a vysokou trávou však způsobilo, že jeho pozorování byla čím dál sporadičtější, až byl v roce 2004 spatřen naposled.

Od té doby se nám podařilo zdejší suché, prosluněné louky s polštáři mateřídoušek obnovit - mimo jiné díky cílené pastvě ovcí, která zároveň pomáhá udržovat vhodné prostředí i pro kriticky ohrožené sysly obecné, pro něž v zoo také vedeme in situ projekt. Návratu modráska ale bylo potřeba trochu pomoci, protože nejbližší lokality jeho výskytu byly příliš daleko na to, aby se motýli dokázali vrátit samovolně. Ve spolupráci se spolkem Třesina jsme proto podnikli potřebné kroky k jejich reintrodukci a od roku 2021 začali na louku u Sklenářky postupně vysazovat kukly a housenky, aby obnovily volně žijící populaci modrásků východních v Zoo Praha.

Návrat modráska jetelového u Milovic

Dlouhých pět desetiletí chyběl ve stepní krajině v okolí Milovic ohrožený druh motýla - modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967. Letos poprvé ho však vědci na pastvinách znovu spatřili. „Šlo o několik exemplářů, jak samečků, tak samiček. Z toho je zřejmé, že nešlo o ojedinělý výskyt migrujícího jedince,“ uvedl entomolog David Ričl, který od roku 2016 v bývalém vojenském prostoru provádí monitoring denních motýlů.

Modrásek jetelový vyhledává typ krajiny, který u Milovic obnovuje pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků. Tedy suché a velmi květnaté krátkostébelné stepi až lesostepi s nízkou a řídkou vegetací. „Zároveň jde o druh motýla, který na rozdíl od mnoha jiných zvládá přelety na větší vzdálenosti. To mu umožňuje osídlit místa, kde pro jeho výskyt vzniknou vhodné podmínky,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Modrásek jetelový v minulosti patřil po celém území státu v nížinách a pahorkatinách k nejhojnějším druhům modrásků. Z mnoha oblastí původního výskytu však vymizel. V Čechách byl donedávna na hranici vymření a v posledních dvaceti letech byl hlášen jen velmi vzácně. Naopak na jižní a střední Moravě je dosud rozšířenější a dokonce se v posledních letech v některých regionech šíří a znovu je osidluje. Také v Čechách se nyní objevuje na místech, kde dlouho nežil.

Milovice přitom nejsou jediným místem, kam se ohrožený modrásek znovu vrátil díky pastvě divokých koní. „Jeho výskyt byl letos zaznamenán také na pastvinách Na Plachtě v Hradci Králové a již dříve v Dobřanech u Plzně,“ upozornil Jiří Beneš z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky.

Kromě návratu modráska jetelového dělá vědcům v rezervaci velkých kopytníků radost i hlavní, vlajkový druh mezi místními motýly - modrásek hořcový Rebelův. „Z výsledků monitoringu vyplývá, že jeho stavy jsou letos, tak jako v předchozích letech pastvy stabilní napříč opakovaným mimořádně suchým létům,“ zmínil Miloslav Jirků. Pastva velkých kopytníků totiž vedla k potlačení agresivních druhů trav, které místní krajinu ovládly poté, co odtud odešla armáda.

Právě husté porosty trav odtud postupně vytlačovaly i vzácné hořce křížaté, na které jako na jedinou rostlinu mohou modrásci hořcoví klást vajíčka. Velká zvířata svými kopyty zároveň narušují travní drn a vytvářejí tak plošky obnažené hlíny, na nichž se semena hořců mohou uchytit. Tím opět pomáhají ke zvyšování počtu hořců i na ně navázaných modrásků hořcových.

„Od loňska se na milovických pastvinách kolem dospělých hořců objevují mladé dvou až tříleté rostlinky. To je skvělá zpráva, protože mladá generace je známkou oživení populace hořců, kterou doteď tvořily hlavně staré rostliny,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Právě záchrana mizejících motýlů byla jedním z hlavních důvodů vzniku rezervace velkých kopytníků u Milovic. „Pastva velkých kopytníků samozřejmě pomáhá i dalším druhům živočichů a rostlin. O motýly nám ale šlo při zakládání rezervace především. Proto jsme rádi, že se daří zvyšovat jak početní stavy u vzácných druhů, které v rezervaci přežily, tak pomáhat v návratu těch, které v těchto místech před lety vyhynuly,“ poznamenal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Modrásek vičencový v Praze

Desítky motýlů modrásků vičencových mohou lidé v těchto dnech vidět v Praze na Dívčích hradech. Tento druh teplomilného hmyzu přitom před 16 lety v hlavním městě vyhynul. Modrásek vičencový žil ještě ve druhé polovině minulého století ve všech teplejších oblastech Česka. V současnosti ale patří mezi druhy, kterým hrozí vyhynutí ve volné přírodě. Ke svému životu potřebuje prohřáté trávníky se zastoupením vičence ligrusu či vičence písečného.

V Praze vyhynul modrásek vičencový v roce 2004. O 13 let později entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU založili s podporou pražského magistrátu na bývalé orné půdě na Dívčích hradech plochy příhodné pro život těchto motýlů. "Reintrodukovaná populace utěšeně roste a v pozdním létě roku 2019 jsme pozorovali již stovky jedinců," přibližuje výsledky programu vedoucí entomologického týmu Michal Knapp.

Modrásek hořcový Rebelův

Modrásek hořcový je jedním z nejohroženějších denních motýlů u nás. Když budete mít štěstí, můžete ho spatřit na stráních pod obcí Vysoká, kde se nachází Přírodní památka Mrzínov. Modrásek hořcový Rebelův působí na první pohled poměrně nenápadně, nicméně zdání klame, ve skutečnosti se jedná o jednoho z našich nejzajímavějších, ale také nejohroženějších denních motýlů. Jak již jméno napovídá, patří mezi modrásky, kterých v České republice žije více než 30 druhů. Modrásek hořcový patří k těm větším, rozpětí křídel může dosahovat až 4 cm. Horní stranu křídel mají samci zbarvenou modře a samice hnědě s modrými ploškami.

Pro většinu druhů modrásků je typická vazba na mravence (myrmekofilie). Odrostlé housenky se část svého vývoje nechávají krmit, nebo aspoň hlídat od mravenců, kterými nedobrovolně manipulují prostřednictvím chemických atraktantů. Některým modráskům je jedno, jaký druh mravence o ně pečuje, ale existují i parazitičtí modrásci, kteří vyžadují konkrétní druh mravence, na jehož výskytu jsou zcela závislí. Tyto druhy modrásků jsou velmi citlivé na změny v obhospodařování krajiny a často ubývají.

To je i případ modráska hořcového Rebelova, který osídluje suché a výhřevné stráně s nezapojeným drnem na vápnitém podloží. Jedině v takovém typu prostředí žijí dostatečně velké kolonie hostitelských mravenců rodu Myrmica, v jejichž mraveništích se vyvíjejí housenky a jen na takových místech zároveň roste dnes již silně ohrožený hořec křížkatý, který je jedinou živnou rostlinou housenek první tři týdny po vylíhnutí. Když malé housenky na hořcích trochu povyrostou, spadnou na zem, kde je rychle musí adoptovat správný druh mravence. Po zanesení do mraveniště se housenky chovají jako kukačky a nechávají se od mravenců rok až dva krmit. Nakonec se v mraveništi i zakuklí a promění v dospělé motýly, kteří již nejsou před mravenci chráněni žádnými chemickými atraktanty a unikají z mravenišť jen díky peříčkovitým šupinkám na těle, které zůstávají v kusadlech mravenců.

Teplé stráně hostící modrásky hořcové byly až do poloviny 20. století ve středních Čechách poměrně běžné, protože se v krajině hojně pásly ovce a kozy, které narušovaly travní drn a bránily nadměrnému zarůstání. Nejpozději po zemědělské kolektivizaci došlo k úbytku obecních pastvin a česká krajina přestala nárokům modrásků hořcových vyhovovat. V současnosti v Čechách přežívá tento motýl pouze na opuštěných tankodromech bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice u Lysé nad Labem, na několika ladech na Litoměřicku a minimálně na třech teplých stráních na Mělnicku.

K dlouhodobému přežití modrásků na stávajících lokalitách je nutné zajistit extenzívní pastvu, nebo jinou formu pravidelného narušování drnu a provádět i další zásahy proti nadměrnému zarůstání. Na Mělnicku jsou lokality výskytu hořcových modrásků chráněny ve dvou přírodních památkách na jižním okraji CHKO Kokořínsko - Máchův kraj a koncem letošního června jsem pozoroval tyto modrásky i na dosud neznámé lokalitě u Strážnice.

tags: #modrasek #ohrozeny #druh #informace

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění v Amazonii: Role společnosti Chevron
• Recyklace stavebního odpadu: popis práce
• Nový projekt pro odpadové hospodářství
• Průvodce Chudou Směsí Emisí
• Software pro evidenci odpadů