Citaty příroda nedovoluje význam

Jestliže si kultura podmaňuje přírodu, pak budoucnost škrtá kulturu. A kultura? O té ani nevíme, dokud na nás nedolehne obava, že by nás o ni někdo mohl připravit.

Dnešní vektor bych popsal jako jakýsi neofašismus, jako privatizovaný fašismus. „Necháme-li stranou otázku, že chtění už samo o sobě nemůže býti podstatou, že k podstatě nějaké nepatří už svým charakterem něco měnit, že vůle k moci, neb vůle ke svobodě nepatří k substanci, vidíme, že to, co mělo odůvodňovati in determinismus je vlastně kritikou, neboť člověk má ctnost, víru, krásu právě proto, že chce a nemá usiluje tedy o to, aby svobodu měl: kdyby totiž svobodu měl, neměl by ani umění, ani morálky lidské, ani víry své pýchy. Člověk učinil s přírodou smlouvu státi se člověkem, a už to ho determinuje; musí tuto smlouvu plniti do písmene.

A uměním, vírou, věděním a ctnostmi chce se od plnění smlouvy osvobozovati: býti ve všem indeterminován. Člověk začal jako člověk a patrně - není to ještě jisté, zda se nerozhodne býti více něčím jiným - patrně skončí jako člověk.

„Když si vzpomenu, jak byly opery 20. století, které byly pravidelně na repertoáru, navštěvované a brněnským publikem velmi dobře přijímané, nedovedu pochopit, kam se to všechno vytratilo. Dneska se s bídou naplní premiéra Dona Giovanniho. Není to jenom tím, že zemřelo tolik brněnských osobností, je to i životním stylem dnešních lidí, kteří se honí hlavně za penězi, nemají vztah k umění ani k přírodě, neděle tráví v obchodních domech a nadávají na politiku.

„Sociomorfní modelování v rámci biologického myšlení jest skutečnost, že každá doba při výkladu živé přírody vybere z široké „samoobsluhy jevů“, kterou skýtá, ty, které potvrzují základní principy jejího fungování. Zdroj: Stanislav Komárek (2007): Nad Darwinovou knihou O původu druhů.... In: Stanislav Komárek (2008): Sloupoví aneb Postila.

Čtěte také: Moudrost přírody v citátech

„Kdo vyráží do přírody, zažívá neurčitý pocit vznešenosti. Kde v jiných kulturách a časech člověk spíše chodil, plahočil se či plížil, tam se západní člověk od dob romantismu prochází.

„Vyučování, četba, pospolitý život, příroda, ukládají v dětském duchu velikou zásobu představ, soudů, citův a nálad myslí, zásobu větší, než obyčejně se domníváme. Tato zásoba, tento duševní poklad jest ovšem mlhovitý, beztvarý, nespořádaný.

„Umělec potřebuje svobodu, ne aby dělal, co chce, ale aby byl, kdo je. Umělec chce, co musí; technik chce, co může. Umělec žádá svobodu pro to, co je bytostně nutné; technik pro to, co je technicky možné. Kritériem umělcovým je schopnost svět obývat, činit jej obyvatelným; kritériem technikovým je schopnost svět dobývat, činit jej konzumovatelným. Rytmus prvého je bytostný; rytmus druhého ekonomický. Zdroj: Na každý den 2011. Kalich 2010.

„Můžete se dívat jen na obličej a postavu, ale já se snažím vnímat všechno. Kde a jak žijí, jak se cítí, co prožívají.

„Myslela si, že je třeba žít jednoduše a blízko k přírodě, a mezi zvířaty našla to, co nikdy nezažila od lidí.

Čtěte také: Citáty indiánů

„Čím více propadala lásce v Boha, tím více se stávala sama sebou. [(en) The more she let herself be invaded by the love of God, the more she became her true self.

„V opeře je něco, co porušuje přírodu do té míry, že to zraňuje moji obrazotvornost. Spočívá to v tom, že se v opeře od začátku až do konce jen zpívá.

„Jedna alternativa je, že losa sní medvěd, anebo prostě zemře a shnije v lese. Druhá ta, že ho sním já.

„Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu.

V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.

Čtěte také: Moudrost Boha v přírodě

tags: #citaty #příroda #nedovoluje #význam

Oblíbené příspěvky:

• O přeměně energie
• Jak se zbavit stavebního odpadu?
• Vliv Davida Abrama
• Křišťálová popelnice pro Mníšek pod Brdy
• Iniciativa "Fit for 55"