Snižování emisí v dopravě, tedy látek znečišťujících ovzduší, patří mezi aktuální témata dneška. Ovlivňují náš život a to především v automobilové dopravě. Evropská komise schválila 15. července letošního roku balíček "Fit for 55", takže se jedná o aktuální rozhodnutí. Usiluje o to, aby se v roce 2050 stala první ekonomikou světa s nulovou uhlíkovou stopou. Než se tak stane, je potřeba zajistit splnění dílčího cíle, který má být dosažen již v roce 2030. Tato rozhodnutí jsou mimo jiné podpořena i statistikami zpracovanými na základě dat poskytovaných jednotlivými státy v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů (OSN) o změně klimatu.
Graf zobrazuje vztah mezi celkovými ročními emisemi jednotlivých států EU a jejich přepočtem na obyvatele. V grafu jsou zobrazeny antropogenní emise CO2 a N2O, CH4, HFCs, PFCs, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. V rámci této infografiky jsou v údajích o emisích zahrnuty emise z letecké dopravy a zobrazené hodnoty odpovídají emisím vyprodukovaným z letů z letišť v dané zemi. Hodnota tedy nemusí odpovídat přesně množství emisí, které obyvatelé daného státu způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do emisí ČR jen jako Praha-Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam-New York se započtou Nizozemí).
Německo se svými cca 83 mil. obyvateli vykazuje 935,8 mil. tun CO2eq. Francie se svými cca 67 mil. obyvateli 475,4 mil. tun CO2eq. Velká Británie se svými cca 66 mil. obyvateli 516,8 mil. tun CO2eq. Itálie se svými cca 60 mil. obyvateli 438,2 mil. tun CO2eq. Česká republika jako stát s cca 10,5 mil. obyvateli a emisemi 131,3 mil. t CO2eq je v přepočtu na obyvatele 4. největším emitentem EU a má 2× vyšší emise na obyvatele než srovnatelně velké Švédsko (cca 10 mil.).
To může být pro Českou republiku vlastně výhodné. Naše země totiž v roce 1990 vykazovala výrazně vyšší emise CO2, než státy s rozvinutější ekonomikou a dlouhodobě modernějšími technologiemi ve všech sektorech národního hospodářství včetně dopravy.
V České republice byla nejdříve, to znamená v roce 2018, aktualizována metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy, protože tento dopravní sektor produkuje téměř 92,5 % emisí CO2. Letecká doprava v současné době produkuje něco málo přes 6 % těchto emisí. Ty jsou ovšem vypouštěny ve vyšších vrstvách atmosféry a jejich vliv je proto odlišný od emisí z pozemních druhů dopravy. Od května 2019 se proto vyvíjí nový pracovní postup a vytváří nová metoda výpočtu emisí z letecké dopravy.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Velkým pokrokem oproti původnímu originálnímu emisnímu modelu Centra dopravního výzkumu je využití databáze EUROCONTROL, která umožnuje výpočty na nejvyšší úrovni přesnosti Tier 3 pro IFR lety (přístrojově naváděné) a to pro skleníkové plyny (CO2, N2O, CH4) i hlavní škodliviny (CO, NMVOC, NOx, SO2). Dále byla převzata a rozpracována metodologie podle Emission Inventory Guidebook 2019 a zpracován postup výpočtu emisí pro takzvané VFR lety, tedy lety s viditelností země, které jsou sice malou, ale rovněž požadovanou položkou v národní inventuře emisí.
„Metodu výpočtů emisí jsme doplnili o nové emisní faktory pro vrtulníky a armádní lety dle zahraničních zdrojů,“ vysvětluje Leoš Pelikán z Centra dopravního výzkumu, který je do projektu zapojen. Celý proces bude ukončen 1. Aktualizace výpočtu vzniká díky projektu financovaného agenturou Technologickou agenturou České republiky. Vede ji Český hydrometeorologický ústav a Centrum dopravního výzkumu, veřejná výzkumná instituce, je jedním z dalších sedmi partnerů. RNDr. Mgr. Šárka Želinská, vedoucí úseku marketingu, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Aktualizaci metodiky zpracovává Oblast udržitelné dopravy Centra dopravního výzkumu v rámci projektu financovaného agenturou TAČR ve výzvě THÉTA 2 s číslem: TK02010056 a názvem: „Rozvoj metodik pro reporting emisí a propadů skleníkových plynů a jejich projekcí, včetně projekcí emisí tradičních polutantů“.
Pravděpodobně dojde k růstu cen nových a následně i ojetých vozidel, což povede k vyšším dopravním výkonům vozidel starých s vyšší emisní stopou. Ve spojení s novou normou Euro 7 mohou někteří výrobci v předstihu utlumit výrobu vozidel se spalovacím motorem, příkladem může být Volvo, a celý přechod na elektromobilitu může být rychlejší, než se původně předpokládalo.
V návaznosti na plánované změny zdanění paliv a revizi směrnice o obchodování s emisemi dojde pravděpodobně k nárůstu cen pohonných hmot s dominantní fosilní složkou, tedy převážně z ropných produktů. Pozitivním efektem přijetí balíčku Fit for 55 je tlak na výstavbu další nabíjecí infrastruktury nejen pro osobní elektrická vozidla, ale i pro lehká a těžká nákladní vozidla.
Systém obchodování s emisními povolenkami EU (EU ETS, Emission Trading System) funguje na principu cap and trade, tedy Evropská komise stanoví celkový limit povolenek, tedy vyprodukovaných emisí, jednotlivé podniky mohou povolenky dražit a pak s nimi následně mezi sebou obchodovat. Limit povolenek v systému tak přirozeně stanoví jejich cenu. Hlavní myšlenka tohoto systému je, že motivuje trh k cenově optimálnímu snižování emisí.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
tags: #emise #cílové #hodnoty #fleet #targets #Czech