Cittadella Ochrana Přírody vznikala v letech 2007 - 2008 a je dostupná od 1. července 2019 do 30. listopadu 2024.
Naleznete v ní základní informace o ochraně přírody a krajiny v ČR, přehled o všech chráněných krajinných oblastech, národních parcích, národních přírodních rezervacích a památkách k roku 2008. Takže nejmladší CHKO Brdy v aplikaci nenaleznete.
Aplikace obsahuje více jak 2 400 fotografií, 29 krátkých videí a map. K aplikaci vznikla i putovní výstava a brožura. Hlavními autory jsou významný český biolog a výtvarník Jan Dungel a geolog a fotograf Zdeněk Patzelt. Výstavu je možné se zapůjčit.
Národní přírodní památka Na skále byla vyhlášena roku 1977 a má rozlohu 4,56 ha. Nadmořská výška se pohybuje mezi 242-263 m n. m. Jedná se o stepní území bývalých vápencových lomů. Asi 300 m od NPP severozápadně se je nádherný ukázkový lom, zčásti zasypaný a zkultivovaný. Další se nalézají při rychlostní silnici.
Území NPP je pokryto křovinnými společenstvy a travnatými porosty. Zdejší lokalita je jediným místem v ČR, na kterém roste mateřídouška vejčitá kraňská (Thymus pulegioides ssp. carniolicus). V místě je několik dalších zajímavých druhů flóry, ale též hmyzu, např. specifický stepní druh modrásek vikvicový nebo zvlášť chráněné druhy mravence, jako je mravenec stepní či mravenec luční, mravenec trávníkový či mravenec otročí. Oblast je také oblíbeným hnízdištěm mnoha druhů ptáků a dalších zvířat.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Předmětem ochrany jsou především přechodové a slatinné rašeliniště s mnoho prameništi. V těchto místech se zachovala vzácná společenstva mokřadních rostlin a živočichů s řadou silně a kriticky ohrožených druhů.
Nejprve z geologického hlediska. Podloží je tvořeno převážně pískovcem, slepencem, jílovcem a prachovcem z konce druhohor. Na západní části tohoto území se nacházejí sedimenty z období neogén. Slatiniště je syceno vývěry podzemní vody s vysokým obsahem železa.
Z flóry se zde vyskytuje již zmíněná orchidej hlízovec Loeselův. Má zde nepočetnou populaci, která je jediná v Jihočeském kraji. Další vzácné a náročné rostliny jsou ostřice mokřadní a šlahounovitá, které zvýšenou hladinu podzemní vody. V této rezervaci témeř jistě narazíme na hojně se vyskytující vachtu trojlistou nebo přesličku poříční.
Společenstva vod a mokřadů (nelesní společenstva) jsou typická výskytem suchopýru úzkolistého, klikvy bahenní, vrb (zde konkrétně vrba rozmarýnolistá) a ostřice (dvoudomé a dvoumužné). Dále můžeme v rezervaci najít hrotnosemenku bílou a suchopýrek alpský. Pouze na jednom místě se objevuje kyhanka sivolistá. Ve větších tůňkách kvete leknín bělostný, zevar nejmenší o opět vzácně žebratka bahenní.
V a na okrajích mělkých jezírek se vyskytují mechy (např. bublinatka prostřední) a rašeliníky (ostřice šlahounovitá). V rezervaci se vyskytují také olšiny, ve kterých můžeme narazit na ďáblíčka bahenního a bazanovec kytkokvětý. Na sušších místech najdeme ze stromového patra porosty borovic a bříz s podrostem tavolníku vrbolistého a dalších (např. krušiny olšové).
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Z mechorostů je hojně zastoupena srpnatka fermežová a plstnatec rašelinný.
Některé zástupce fauny jsem již jmenovala, jako jedny z předmětů ochrany rezervace. Dále můžeme mluvit o chřástalu vodním a lindušce luční a vzácném druhu krasce a bělopáska tavolníkového.
Kolem r. 1850 byly v okolí dobývány rudy železa a limonitové jíly. Do poloviny 20. století se na těchto místech těžil humolit. Rezervace je z větší části ponechána přirozenému vývoji, není zasahováno do vodního režimu.
Jedinečnost Rodenatoru spočívá v tom, jak jednoduše a rychle dokáže eliminovat konkrétního škůdce včetně likvidace rozsáhlého systému vybudovaných nor, a to vše bez pomoci toxických látek.
Nespornou výhodou Rodenatoru je, že působí preventivně, neboť při vzniku rázové vlny dojde nejen k eliminaci daného druhu škůdce, ale i ke zničení podzemních tunelů, které si škůdce vybudoval.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Systém Rodenator účinně a preventivně likviduje opuštěné nory a chodby, které vybudoval krtek, hryzec, myš, hraboš polní, sysel obecný, norník, potkan, krysa a ostatní podzemní škůdci. To vše bez jakéhokoliv dalšího ohrožení ostatních živočišných druhů a bez kontaminace půdy.
Jeho princip spočívá v aplikaci kalibrované směsi kyslíku (O2) a propan-butanu (PB) přímo do podzemních chodeb škůdce, kde pomocí samostatného zápalného systému dojde k zapálení směsi plynů a následně k detonaci.
Vzniklá rázová vlna efektivně a humánně (v porovnání s jedy) likviduje konkrétní skupinu škůdců a v daném okamžiku nevratně destruuje danou část podzemního systému chodeb, což přispívá k prevenci případného dalšího zamoření půdy škůdcem.
Náš systém Vám umožní ekologickou likvidaci invazivních škůdců bez použití jakýchkoliv toxických látek, které se dnes v zemědělství hojně využívají. Nespornou výhodou Rodenatoru je i to, že jeho použitím nedochází k zamoření půdy jedovatými látkami.
Při využití Rodenatoru nelze opomenout platnou legislativu České republiky, která se touto problematikou zabývá, včetně aktuálních doplňujících předpisů a seznamů.
tags: #cittadella #ochrana #prirody #co #to #je