Člověk v drsné přírodě: Průvodce přežitím a harmonické soužití s přírodou

Příručka Jaroslava Pavlíčka obsahuje poznatky mnohokrát ověřené v praxi, nasbírané za více než padesát let.

Měla by sloužit skupinám, které připravují výpravy na problematická místa Země a drsnější podmínky si vybírají dobrovolně, i trosečníkům, kteří se do drsné přírody dostanou nechtěně, proti své vůli.

Člověk v drsné přírodě přináší zásadní informace, jejichž znalost může rozhodnout o přežití.

Kniha byla přeložena do angličtiny, němčiny a čínštiny a zaznamenala přes sto tisíc prodaných výtisků.

8. vydání je doplněno nejnovějšími poznatky z let 2014 až 2016.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Jaroslav Pavlíček (*1943) je český polárník. Celý svůj život se zaměřuje na výzkum přežití v divočině a harmonické soužití člověka s přírodou.

Po studiu koreanistiky na Filozofické fakultě UK v Praze, ze kterého odešel po invazi vojsk v roce 1968, pracoval deset let jako nosič na Téryho chatě ve Vysokých Tatrách.

Poté absolvoval desítky expedic a výprav po celém světě. Založil mezinárodní polární stanici Eco-Nelson na Antarktidě.

Představte si horký letní večer, kdy je konečně čas balit na dlouho očekávanou letní dovolenou… Zatímco doma bojujeme s otevřeným kufrem, už se v hlavě vidíme na slaměném lehátku s knížkou v ruce. Ale která to bude? Na jedné straně nás láká brilantní dedukce Sherlocka Holmese, na druhé hloubka a jazyková krása Dostojevského. Čemu nakonec uděláme v kufru místo? Napínavé detektivce nebo klasice, na kterou jsme dlouhé roky neměli čas? A co když nás baví oboje? Oba žánry mají něco do sebe. Detektivky nás udržují v napětí, nutí nás hádat, analyzovat a občas i zalapat po dechu. Často jim nechybí humor, jsou svižné a skvěle fungují jako únik z reality. Klasická literatura je naopak jako víno - chce trochu času, klidu a otevřenou mysl.

Možná, že i vy patříte k těm, kteří detektivkám ještě nepropadli a nevíte, kde začít. V tomto případě rozhodně stačí sáhnout po jedné z nejlepších detektivek všech dob. Knihy o Sherlocku Holmesovi od sira Arthura Conana Doyla patří mezi nejikoničtější detektivní příběhy všech dob. Hlavní hrdina, geniální a poněkud výstřední detektiv Sherlock Holmes, řeší zdánlivě neřešitelné záhady s pomocí svého věrného přítele doktora Watsona. Společně se pohybují po mlhavém viktoriánském Londýně, kde je čekají zločiny plné tajemství, intrik a nečekaných zvratů. Belgický detektiv Hercule Poirot je jednou z nejslavnějších postav Agathy Christie - malý muž s velkým egem, dokonalými kníry a neúprosnou logikou. Místo běhání po stopách raději sedí v křesle a používá své „šedé buňky mozkové“. A od Agathy Christie bychom neměli zapomenout ani na slečnu Marplovou. Na první pohled jen milá starší dáma z vesničky St. Mary Mead, ale nenechte se zmást - slečna Marplová má neuvěřitelně bystrý postřeh a výjimečný talent odhalit lidskou povahu. Vraždy, záhady a nečekaná odhalení často přicházejí do jejího života náhodou, ale právě díky životním zkušenostem a klidné analýze detailů dokáže odhalit pachatele dřív než policie. Philip Marlowe z dílny pera Raymonda Chandlera je ztělesněním drsné americké detektivky - samotář, cynik a ironik, ale s vlastním morálním kodexem, kterého se drží i v tom nejzkorumpovanějším světě. Ve své kanceláři v Los Angeles často sedí s nohama na stole a cigaretou v ruce, dokud mu do dveří nevejde osudová žena nebo klient s temným tajemstvím. Marlowe nemá iluze o lidech, ale jeho důvtip, bystré postřehy a suchý humor z něj dělají nezapomenutelnou postavu.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Bez nich by tu nebyly - ty nejlepší detektivky, které miluje celý svět. Bez Agathy by detektivní žánr nebyl tím, čím je. Napsala přes 60 detektivek, které byly přeloženy do více než 100 jazyků. Její knihy jako Vražda v Orient expresu, Deset malých černoušků nebo Smrt na Nilu jsou nejen brilantně vystavěné, ale i zábavné. A adaptace? Ty známe všichni - od starých britských klasik až po moderní Netflix verze. Sherlock Holmes není jen literární postava - je to fenomén. Doyleovi se povedlo vytvořit detektiva, který je i po víc než 130 letech živý. Holmesovské případy (Pes baskervillský, Skandál v Čechách, Studie v šarlatové) spojují logiku s atmosférou viktoriánského Londýna. Pokud místo klasických detektivek přece jen preferujeme svižnější styl a současné prostředí, moderní detektivní romány a thrillery nás rozhodně nezklamou. Tyhle knihy mají často temnější atmosféru, hrdiny s hlubší psychologií a zápletky, které nás přinutí číst dlouho do noci. Jo Nesbø je jméno, které v regálech knihkupectví přehlédneme jen těžko. Jeho hlavní postava Harry Hole je prototypem komplikovaného hrdiny - brilantní vyšetřovatel s osobními démony, závislostmi a neklidnou duší. Ale právě ta rozervanost z něj dělá tak přesvědčivého hrdinu. Lars Kepler, švédská autorská dvojice píšící pod pseudonymem, se nebojí zajít do pořádně temných zákoutí lidské mysli. Jejich série s komisařem Joonou Linnou je drsná, napínavá a plná nečekaných zvratů. A pak je tu Gillian Flynn, která se proslavila knihou Zmizelá. Tenhle psychologický thriller si hraje s očekáváním čtenáře a mistrně obrací role „hodných“ a „zlých“. Flynn ukazuje, že i manželství může být plné záhad - a ne vždy s šťastným koncem. I u nás najdeme spisovatele, kteří umí se čtenářem rozehrát napínavou hru. Česká detektivka často vyniká atmosférou, důrazem na reálie a typicky středoevropským smyslem pro absurditu a detail. Jiří Březina patří k mladší generaci a jeho série s vyšetřovatelem Tomášem Volfem je důkazem, že i v českém prostředí se dají psát chytré, čtivé a emotivní detektivky. Dominik Dán, slovenský autor, píše detektivky ze zákulisí bratislavské kriminálky. Jeho příběhy jsou inspirovány skutečnými případy, a tak působí velmi autenticky. Michal Sýkora je známý především díky své sérii s kapitánkou Výrovou, kterou je možné znát i ze seriálu Detektivové od Nejsvětější Trojice. Jana Jášová ve své knize Dravé zvěři napospas rozehrává tíživý psychologický thriller, který vás chytne už prvními stránkami. Představte si, že vás někdo sleduje. Pořád. Nevíte kdo, nevíte proč - ale cítíte to. Hlavní hrdinka čelí neviditelnému, ale stále přítomnému nebezpečí, které pomalu narušuje její jistoty i každodenní život. Dravé zvěři napospas není klasická detektivka - je to ponor do strachu, který se nedá setřást, a do tenké hranice mezi obětí a viníkem. Tísnivý, chytrý a až nepříjemně uvěřitelný příběh, jehož závěr určitě překvapí.

Možná, že jsme toto slovo slyšeli už tolikrát, že nám vlastně jeho význam zešedivěl. Ale v podstatě jde o díla, která přežila svou dobu - protože mají co říct i dnešnímu čtenáři. Jsou to knihy, které nás nutí přemýšlet, cítit, rozumět. Často se v nich objevují nadčasová témata: láska, smrt, svoboda, viny a odpuštění. Klasika může být náročnější na čtení, ale to neznamená, že není přístupná. Fjodor Michajlovič Dostojevskij je mistr psychologické hloubky. V jeho knihách nehledejte jednoduché odpovědi - zato vás čeká fascinující pohled do lidské duše. Lev Tolstoj psal s velkou vášní a filozofickou přesností. William Shakespeare sice psal před více než 400 lety, ale jeho hry žijí dodnes. V neposlední řadě - Franz Kafka, kterému se podařilo ve slovech zhmotnit existenciální úzkost. Jeho Proměna, kde se hlavní hrdina jednoho dne probudí jako hmyz, je až absurdně podmanivá. Ani česká klasika není žádná nuda - naopak! Božena Němcová sice napsala Babičku už v 19. století, ale síla její hlavní hrdinky, láska k přírodě a ženská moudrost zůstávají inspirací dodnes. Karel Čapek se ve svých dílech nebál řešit filozofická a etická témata. V R.U.R. předběhl svou dobu - právě on zde přinesl světu slovo „robot“. A Válka s Mloky? A neexistuje snad žádný Čech, který by neslyšel o Jaroslavu Haškovi a jeho díle Dobrý voják Švejk. Humor, absurdita a ironie války - to vše zabaleno v jedné z nejčtenějších knih české literatury. Kde začít, toť otázka… každá kniha má své kouzlo a nejde říct, že není vhodná pro začátečníky - záleží, jaká témata se nás dotýkají. Takovou knihou je rozhodně Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho. I když se tváří jako dětská knížka, její hloubku pochopíme často až v dospělosti. Romantiky zase nikdy nezklame Na větrné hůrce od Emily Brontëové - temný, vášnivý a bouřlivý příběh. Nakonec musíme zmínit i večírkovou legendu - Velký Gatsby od Francise Scotta Fitzgeralda čtenáře přenese do zlatých dvacátých let v Americe. Každý vášnivý čtenář má určitě v hlavě svůj speciální seznam knih, které by doporučil alespoň jednou za život přečíst všem. Na takovou otázku nelze odpovědět jednoduše. I u knih často platí „sto lidí, sto chutí“. Klíčem je tedy nespěchat a nebát se zkoušet. Pokud zrovna potřebujeme vypnout a užít si napětí, sáhneme po detektivce. Zvažte také momentální náladu - někdy si chceme jen přečíst něco napínavého k vínu, jindy potřebujeme knihu, která nám pomůže pochopit sami sebe. Obě cesty jsou v pořádku. Čtení není soutěž. Filmy mají své kouzlo. Obraz, hudba, herecké výkony - to vše nás dokáže zasáhnout. Ale kniha? Povedené adaptace ale existují - třeba Sherlock s Benedictem Cumberbatchem, Zmizelá s Rosamund Pike nebo klasický Poirot s Davidem Suchetem. Ty stojí za zhlédnutí. Detektivka nebo klasika? Možná trochu obojí. Možná podle nálady, podle destinace, podle toho, jak moc cítíme potřebu se ponořit do jiné reality. Důležité je, že čteme. Že hledáme příběhy, které nás rozesmějí, dojmou nebo vystraší. Ať už se rozhodneme jakkoliv, kniha je vždy dobrá společnice.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

tags: #člověk #v #drsné #přírodě #luxor

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny požárů skládek
• Definice a vývoj sociální a kulturní ekologie
• Kvalita ovzduší a uhelné elektrárny v ČR
• Výpočet ekologické daně
• Kontejnery na tříděný odpad v Děčíně