Evropská příroda v dokumentárních filmech: Ohrožení a naděje

Evropská příroda čelí mnoha výzvám. Dokumentární filmy odhalují krásu i zranitelnost našeho kontinentu a nutí nás zamyslet se nad naším vztahem k životnímu prostředí.

Problémy evropské přírody

Kde jste všichni byli, když se ničila Šumava, když LČR s podporou státu, nebo na příkaz státu se likvidují naše lesy? Ano les potřeboval péči, protože máme les hospodářský a zde ne selhal stát, ale viloženě ůmyslně zavedl tuto likvidaci, výmluvy na výběrové řízení. Ne mělo se hospodařit, když se všichni štítí komunismu, tak jako za první republiky. Nemuselo dojít k likvidaci. Anebo to má jiný účel, třeba rychlodráha.

Současný stav přírody v Evropě je alarmující. Po třiceti letech vlády tzv. tržního hospodářství je vše zničeno, nárust rakoviny a další. Příroda nespívá, nekvete, umírá. Měli jsme krásné lesy i když v té době LČR začli zvedat těžby a snimi nárust kalamit, ale les tu byl, v polích rostly květiny, dobytek měl bylinky v potravě. Byli slišet ptáci, mezi jinými koroptev, křepelka a kosi.

Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura.

Dokument Hodnoty přírody je prvním uceleným dokumentem, který na příkladu české krajiny vizuálně přívětivou formou vysvětluje, jaké přínosy čili ekosystémové služby nám lidem příroda poskytuje, a proč je důležité o nich v ochraně přírody i při rozhodování o využití krajiny vědět. Ukazuje, jak se takové přínosy měří na konkrétních příkladech - od zadržování vody či uhlíku v půdě, přes udržitelnou produkci dřeva a potravin až po turismus a vliv přírody na její návštěvníky.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Dopady lidské činnosti

Kdo dovolil jezdit těžkým strojům po polích a lesích, opět peníze a ještě jim na to dá stát dotaci. Proč nikdo nikdy nespočítel ekologickou zátěž na bioplynky, podívejte se co se děje. Když to vezmu tak na železnou krávu je tolik kukuřice, že by se nemuselo používat tolik chemie. Skuste spočítat jen kolik stojí orb, zasetí, sklizení, zacpání do igelitu, vyvážení kejdy, pole jsou po ní mrtvá, není zde žížala a nic. Další modifikované obilí, obrovské sklizně.

Úbytek biodiverzity je povětšinou způsobený tím, že je krajina buď příliš intenzivně obhospodařovaná, nebo je naopak ponechána ladem tam, kde byla dříve citlivě kultivována. Jak vrátit do poškozené půdy život? Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů.

Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?

Možnosti nápravy

Stát připravuje nové záchranné programy, které mají pomoci ohroženým druhům hub, rostlin a živočichů. Jak zastavit pokles biodiverzity v české krajině? Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo. Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí.

A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Dokumentární filmy o evropské přírodě

Dokumentární filmy nabízejí jedinečný pohled na evropskou přírodu a její proměny. Projekt Jedna příroda byl koncem loňského roku v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z top 10 LIFE projektů z celé EU v uplynulém roce. Další oceněním tohoto mimořádného dokumentárního filmu je i rozhodnutí České televize odvysílat ho 8. a 10. října na svém druhém programu. Podobné filmy se na obrazovkách české televize neobjevují často.

Film vznikl pod vedením Michala Gálika (režiséra snímků Zelená poušť, Na křídlech divokých koní) ve spolupráci s projektem Jedna příroda, jehož hlavním koordinujícím partnerem je Ministerstvo životního prostředí. Projekt Jedna příroda za tři roky své existence svou činností úspěšně přispívá k zachování biodiverzity a podpoře ekosystémových služeb v chráněných územích soustavy Natura 2000.

Příklady dokumentárních filmů

• Evropa - přírodní giganti: Uvidíte největší a nejkrásnější přírodní útvary našeho kontinentu - islandský ledovec Vatnajökull, Alpy, norský národní park Hardangervidda, řeku Dunajec, Bicazskou soutěsku v Rumunsku, Tarnské soutěsky a Verdonské kaňony ve Francii, jeskyně v Pronsálsku, rakouské ledové jeskyně Aisriesenwelt a Gavarnie v Pyrenejích.
• Zrození světadílů (Genesis): Společně s tvůrci dokumentu se vypravíme 60 miliónů let nazpět časem, abychom spatřili Oxford obydlený dinosaury, pohoří Jura zaplavené tropickým oceánem a Petrohrad pohřbený pod písečnými dunami, a nakonec byli svědky nejvelkolepější geologické události v dějinách Evropy, zrození Alp a Středozemního moře.
• V zajetí ledu (Ice Ages): Druhý díl seriálu vypráví o dramatických klimatických změnách, jimiž Evropa prošla v průběhu posledních dvou miliónů let svého vývoje. V dobách ledových si ledovce o tloušťce dvou kilometrů prorazily cestu napříč kontinentem až k Londýnu, Amsterdamu a Berlínu.
• Zkrocení divočiny (Taming the Wild): V třetím díle seriálu o evropské přírodě si položíme otázku, jak se s těmito převratnými změnami vyrovnala evropská divočina, a jaký dopad měly na nás samotné. V průběhu posledních 10 000 let se Evropa porostlá panenskými hvozdy proměnila ve vyšlechtěnou kulturní krajinu a získala podobu, jakou má dnes.
• Nové milénium (A New Millennium): V Evropě dnes žije přibližně sedm set třicet miliónů lidí. Jak se příroda vyrovnává s nároky moderní civilizace? Kdo vyšel z boje člověka s přírodou jako vítěz a kdo jako poražený?

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #příroda #Evropa #dokumentární #film

Oblíbené příspěvky:

• Eseje o Dopadech Klimatu
• Umění a Věda v Přírodě
• Pardubický kraj: Doporučené výlety
• Historie a znečištění v Neratovicích
• Aktivity pro děti v přírodě