Vliv silničního znečištění na rostliny a opatření ke zmírnění dopadů


07.03.2026

Dopravní infrastruktura zahrnuje "stavby a zařízení, které umožňují pohyb lidí a zboží po zemi, po vodě i ve vzduchu," jak uvádí Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). Patří sem silnice, železnice, vodní cesty, letiště, mosty, tunely, přístavy, nádraží i terminály. Výstavba dopravní infrastruktury však vyžaduje velkou míru plánování, reflexe, přizpůsobení a investic, a také ohledu vůči životnímu prostředí a ochraně přírody a krajiny.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je státní podnik, jehož zřizovatelem je Ministerstvo dopravy ČR. Jeho základním účelem a předmětem činnosti je zajišťování výstavby, modernizace, správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a jejich součástí a příslušenství. ŘSD také zajišťuje funkci provozovatele systému elektronického mýta v ČR. Celkově má ŘSD ve správě přibližně 1500 km dálnic a 5800 km silnic I.

Jako jeden z největších investorů si uvědomuje, že stavby dopravní infrastruktury mohou mít kromě své pozitivní funkce z hlediska dopravního zároveň negativní vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Podléhají proto podle zákona č. 100/2001 Sb. V rámci dopravních liniových staveb dochází k záborům zemědělské půdy, možnému rušení živočichů a ovlivnění biotopů a fragmentaci prostředí vlivem bariérového účinku liniových staveb. Při realizaci staveb může docházet k ovlivnění biodiverzity okolní krajiny.

Opatření ke snížení negativních dopadů

ŘSD se snaží v maximální možné míře tyto negativní účinky řešit a realizovat zmírňující nebo kompenzační opatření, včetně propojení ploch oddělených komunikací novými stezkami pro pěší a pro cyklisty. Opatření jsou investorovi liniové stavby uložena do podmínek závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a další vycházejí ze stanovisek orgánů ochrany přírody v rámci navazující projektové přípravy. ŘSD proto realizuje řadu opatření ke snížení negativního efektu, který s sebou budování liniových staveb v krajině přináší. Intenzivně a úspěšně spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) tak, aby tato opatření byla efektivní. Zaměřuje se nejen na nové komunikace, ale snaží se vhodná ochranná opatření aplikovat i na starších silnicích, kde dosud chyběla. Důkazem může být například zprůchodnění nejstarší české dálnice D1 v rámci její modernizace čtyřmi novými ekodukty.

Z realizovaných staveb může být jako příklad uvedena stavba „D0 511 Běchovice - D1“, kde jsou navržena opatření v oblasti biologické rozmanitosti, prevence znečištění a zachování stávajících dopravních vazeb v území v celkové hodnotě přibližně 5 mld. Jelikož právní řád ČR nestanovuje konkrétní postupy, v jaké podobě (v jakém místě, kvalitě či rozsahu) mají být zmírňující a kompenzační opatření vyžadována, realizují se zpravidla jako nedílná součást dopravní stavby. Mluvíme o opatřeních typu propustky, přechody a podchody pro zvěř, opatření eliminující srážky létajících obratlovců s vozidly, náhradní výsadby, výsadby izolační i pohledové zeleně nebo protihluková opatření. Ve specifických případech jsou kompenzační opatření realizována mimo pozemky stavby.

Čtěte také: Možnosti pro klonování u silnic

Vzhledem k tomu, že vnímání vlivu stavby na krajinný ráz je z velké části ovlivněno optikou místního obyvatelstva a současná společnost má zájem participovat na začleňování dopravní infrastruktury do krajiny a být součástí rozhodovacího procesu, má ŘSD snahu připravované stavby veřejnosti představit a seznámit ji zejména s důvody a přínosy stavby včetně vybraných řešení trasy. Nezřídka však naráží na tzv. NIMBY efekt (z anglického „ne na mém dvorku“), který může ve výsledku stavbu ovlivnit.

Už od počátku přípravy stavby je s určitými opatřeními počítáno, jelikož mohou ovlivnit trasování nebo technickou či ekonomickou náročnost stavby. Přesný rozsah zmírňujících a kompenzačních opatření však bývá zpravidla stanoven až po vyjasnění trasy a rozsahu trvalého i dočasného záboru ploch. Existuje poměrně značný výčet možných zmírňujících i kompenzačních opatření ke snížení negativního vlivu komunikace na své budoucí okolí.

Zmírňující a kompenzační opatření

  • Zmírňující opatření: technická opatření provedená na konkrétní stavbě za účelem omezení mortality fauny a fragmentace stanovišť. Jejich cílem je omezit negativní vlivy realizované stavby na biodiverzitu v dotčeném území.
  • Kompenzační opatření: opatření, která jsou ukládána dotčenými orgány státní správy v případech, že dotčená přírodní stanoviště jsou výstavbou zničena nebo je jejich stav významně negativně ovlivněn a je snahou tato stanoviště nahradit.

Mezi nejčastěji používaná kompenzační opatření patří uložení náhradní výsadby, které spočívá v povinnosti vysázet stanovené množství dřevin na určené místo a určitou dobu o tyto výsadby pečovat. Dalším kompenzačním opatřením je tvorba nebo zlepšování kvality biotopů. Jejím cílem je vytvoření nových náhradních biotopů, nejčastěji například tůněk, malých rybníčků nebo mokřadů, které budou zajišťovat vhodné podmínky pro dlouhodobou existenci zájmových druhů. Nejedná se samozřejmě jen o vytvoření konkrétního prvku, ale i o velké množství drobných doprovodných opatření, jež mají náhradní biotop co nejlépe začlenit do okolní krajiny.

Zlepšování kvality biotopů předpokládá, že stávající existující biotop je ve zhoršeném stavu a kompenzační opatření mají směřovat zpět k funkčnímu stavu. Přestože je k dispozici velká množina opatření ke snížení vlivu stavby silnice nebo dálnice na životní prostředí, je nutné uvést, že ŘSD jako státní investor hospodařící s veřejnými prostředky musí disponovat odbornými podklady nebo rozhodnutími, která mu nařizují určitý rozsah opatření realizovat.

V současné době vzniká strategický dokument Politika krajiny, který by měl pomoci všem aktérům v krajině předcházet konfliktům a nacházet prostor pro všechny. Také ŘSD mělo možnost na tomto strategickém dokumentu jistou mírou participovat. V rámci odborné pracovní skupiny Infrastruktura jsme se společně s kolegy z pracovní skupiny Sídla a kulturní krajina zamýšleli právě nad způsoby, jak se v naší malé zemi s velkým množství přírodního a kulturního dědictví porovnat a shledali jsme, že to není a nebude jednoduché.

Čtěte také: Technické zabezpečení těsnicí clony

Vliv zeleně na snižování hluku

Vliv zeleně na snižování hluku je v centru zájmu celé řady odborníků a názory se velmi liší. Například studie ze Spojených států amerických tvrdí, že 30 metrů široký pás vegetace sníží hluk o plných 5 dB. Jedná se sice o zajímavou informaci, avšak využití zeleně v intravilánu prakticky vylučuje. Japonské výzkumy zase ukázaly, že dobře vzrostlé pásy stromů a keřů mohou hladinu akustického tlaku snížit velmi výrazně. Jejich vliv je takový, že na každé 3 m vzdálenosti od zdroje se sníží hlučnost až o 3 dB.

Přitom je důležité kombinovat různé rostlinné druhy tak, aby byla zaplněna všechna výšková patra. Výsadba má být provedena v nepravidelném rastru tak, aby se akustická energie mnohonásobnými odrazy maximálně rozptýlila a nedocházelo k její kumulaci. Nesprávným tvarováním můžeme totiž hlukové poměry ještě zhoršit. Vhodnou kombinací druhů lze vybudovat protihlukovou bariéru s vysokou účinností. Obecně lze říci, že zeleň musí být tak hustá, aby skrze bariéru nebylo na zdroj hluku vidět.

Vybrat vhodný typ doprovodné zeleně je nesmírně důležité. Obecně platí, že použité dřeviny by měly mít tvrdé a velké listy, orientované kolmo ke směru hluku a olistění by mělo být na stromě či keři co nejdéle v roce.

Kromě vzrostlých stromů jsou často jako doprovodný prvek protihlukových clon nebo jako porost protihlukových valů používány různé typy keřové vegetace. Využití vegetace má velký vliv na estetické ztvárnění bariéry a tím i na její působení na psychiku lidí.

Při budování protihlukových clon a plánování výsadby vegetace je třeba vždy reflektovat okolní prostředí. Výsadbou vhodné zeleně lze ovlivnit měřítko clony, tedy to, jak clona působí. Na základě použitého typu vegetace lze clonu opticky snížit. To je např. možné za pomoci popínavých rostlin a pásů keřů, kdy lze zdůraznit horizontální orientaci. Nebo naopak lze zase i opticky zvýšit, klademe-li použitím vzrostlých stromů důraz na orientaci vertikální.

Čtěte také: Znečištění ropy a Kazachstán

Vegetace má také „změkčující“ vliv, kdy například popínavé rostliny dokáží výrazně zlepšit estetické působení clony. Závěrem je třeba zmínit základní problematiku návrhu vegetace, kdy je nutné především brát v úvahu, že konečného efektu bude docíleno až za několik let po její výsadbě. Dále je třeba brát ohled na její vzrůst, dobu květu, působící barevnost apod., ale také na stanovištní podmínky jednotlivých druhů.

Příklady dobré praxe

Zatímco lidé žijící ve městech u rušných silnic dosud nepříliš úspěšně žádají, aby je radnice ochránily proti hluku, v Hradci Králové se staví protihluková stěna kolem největšího městského parku. „Není to obvyklé, ale tuto protihlukovou stěnu financuje město, nikoli Ředitelství silnic a dálnic. Stavíme ji sice podél druhého silničního okruhu, ale souvisí s rekonstrukcí Šimkových sadů,“ uvedl mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda. Stěna, která bude vysoká tři metry, má ocelovou konstrukci, kterou pokryjí popínavé rostliny.

Podél parku kolem silničního okruhu město už vloni vysadilo několik desítek nových stromů. Lidé, kteří žijí podél rušných ulic, jen obtížně prosazují ochranu proti hluku. U nadjezdu pomohla až hrozba hygieniků Teprve před několik lety, když hygienici pohrozili, že výjimku už neprodlouží, Ředitelství silnic a dálnic začalo s budováním protihlukové stěny.

Moderní technologie pro čištění vzduchu

Když obce čelí problémům se špinavým vzduchem a rostoucím počtem omezení, jako jsou zákazy vjezdu, mají obce na mnoha místech povinnost jednat. Od roku 2017 pracuje společnost Purevento na vývoji mobilního systému čištění vzduchu ve městě. Společnost se sídlem v Trittau vyvinula modulární, škálovatelné jednotky vzduchových filtrů pro různé aplikace: Kromě zařízení s vysokým průtokem vzduchu pro účinné odsávání látek znečišťujících ovzduší přímo v místě, kde vznikají emise (po silnici), se menší zařízení zaměřují především na zlepšení kvality ovzduší v imisním místě, např. na školních dvorech, místa setkání, autobusové zastávky, sportovní a rekreační zařízení. Díky integrovaným obrazovkám mohou být zařízení použita také ve veřejných prostorách jako reklamní média nebo pro infotainment.

Středobodem městských čističů vzduchu jsou čtyřstupňové filtrační jednotky, které pracují synchronně. Zajišťují, že 85% pevných látek, jako jsou jemné prachové částice a plynné nečistoty, jako jsou oxidy dusíku, jsou zachyceny ze vzduchu, který byl nasáván. Během hodiny zařízení z této série vyčistí až 60 000 metrů krychlových vzduchu. Každá ze dvou čisticích komor je vybavena dvěma výkonnými radiálními ventilátory RadiCal od ebm-papst. Ventilátory poskytují potřebný vzduchový výkon s mírným provozním hlukem. Městská čistička vzduchu je v provozu nepřetržitě 365 dní v roce v Kielu.

Environmentální aspekty stavebních projektů (EIA)

Vliv stavby na životní prostředí je vždy třeba posuzovat ze dvou hledisek: jak na životní prostředí působí dokončené stavební dílo; jak je životní prostředí ovlivňováno zhotovováním stavebního díla. Společnost si přitom zajišťuje ochranu životního prostředí důkladným posuzováním všech předpokládaných vlivů při projednávání a schvalování příslušného projektu. Pamatují na to i zákony. V České republice je to zejména zákon č. 144/92, o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 244/92, o posuzování vlivů na životní prostředí.

Procedury Environmental Impact Assessment - EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí) výstižně charakterizuje RNDr. Martyš, CSc. v publikaci Posouzení koncepce MDS ČR z roku 1998: "Cílem EIA - procedury není zdržovat realizaci záměru či koncepce, ale identifikovat vlivy na životní prostředí a společně hledat ekologicky proveditelné řešení."

Ochrana životního prostředí během výstavby

Způsob stavění u staveb dopravní infrastruktury (silnice, dálnice, letiště, vodní toky nebo železnice) je při stavebně technologické přípravě samozřejmě posuzován a řešen i s ohledem na dočasnou ochranu životního prostředí při výstavbě.

Ochrana ovzduší je zajišťována pravidelnou kontrolou spalovacích motorů u stavebních strojů a dopravních prostředků. V zájmu ochrany okolí staveniště se v praxi uplatňuje řada opatření. Například se používají moderní stavební stroje, používá se ekologicky nezávadné palivo a biologicky degradovatelné mazací hmoty. Výrobny polotovarů (např. obalovny) jsou certifikovány pro ekologicky nezávadný provoz.

Proti znečištění podzemních i povrchových vod je zavedena řada opatření: parkoviště stavebních strojů a dopravy jsou zabezpečena proti úniku znečišťujících látek ochrannými příkopy, svedenými do sedimentačních jímek a čisticích stanic. Při kontaktu s vodním tokem se preventivně instalují norné stěny. Každé staveniště je vybaveno pomůckami pro likvidaci případného úniku ropných látek (VAPEX, CONSORB), zřizují se dočasné usazovací nádrže k zadržení splachu ze staveniště při nadměrných dešťových srážkách.

Ekologické aspekty dopravní infrastruktury

Stávající provoz po původní silnici I. třídy I/8 v úseku Lovosice - státní hranice (již procházející CHKO České středohoří) vyvolává škody na životním prostředí, které byly v roce 2000 vyčísleny částkou 160 milionů Kč/rok. Není nadsázkou prohlásit, že dálnice (a moderní silnice obecně) lze považovat za ekologické stavby. Důvodů je několik.

  • podstatně menší nehodovost na dálnicích dosahovala z celkového počtu 4,4 % proti ostatním komunikacím, počet smrtelných úrazů byl jen 4,6 % a relativní nehodovost byla na dálnicích vyčíslena na 12,21 proti 44,87 na ostatních silnicích.
  • kvalita vozovky na dálnici umožňuje přesun těžkého zatížení ze silnic I. a II. třídy.

Závěr

Z výše uvedeného je zřejmé, že problematika znečištění silnic a jeho dopadů na rostliny a životní prostředí je komplexní a vyžaduje komplexní přístup. ŘSD se aktivně snaží minimalizovat negativní dopady výstavby a provozu dopravní infrastruktury prostřednictvím celé řady opatření, od technických řešení až po kompenzační výsadbu zeleně. Důležitá je také participace veřejnosti a moderní technologie, které mohou pomoci zlepšit kvalitu ovzduší a chránit životní prostředí.

tags: #clona #rostliny #znečištění #silnice

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]