Dopad plastů na život a zdraví: Od mořských živočichů po lidský mozek

Mikroplasty jsou jedním z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti, který postupně získává stále větší pozornost vědců i veřejnosti.

Tyto drobné plastové částice, které často nejsou viditelné pouhým okem, nacházíme v oceánech, sladkovodních zdrojích, půdě, a dokonce i v potravinách, které denně konzumujeme.

Mikroplasty se dostávají do životního prostředí různými cestami, například skrze odpadní vody, špatně spravovaný odpad, nebo dokonce praním syntetických textilií.

Dopad plastů na mořské ekosystémy

Jeden z nejznepokojivějších aspektů mikroplastů je jejich vliv na vodní ekosystémy.

Oceány a moře, kde se kumuluje většina plastového odpadu, se staly hlavním ohniskem tohoto problému.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Mikroplasty jsou konzumovány vodními organismy, od planktonu až po ryby, mořské ptáky a savce.

Smrt mořských živočichů v důsledku pozření plastu je smutnou realitou dnešní doby a nová studie ukazuje, že k fatálním následkům stačí překvapivě málo.

Podle výzkumu organizace Ocean Conservancy, zveřejněného v prestižním Proceedings of the National Academy of Sciences, může například papuchalka severního (Fratercula arctica) a podobně velké mořské ptáky zabít množství plastu menší než tři kostky cukru.

Vědci zanalyzovali data z více než 10 000 pitev mořských zvířat z celého světa, u nichž byla známá příčina smrti i množství pozřeného plastu.

Na základě těchto dat vytvořili model, který ukazuje, kolik a jaký druh plastového odpadu je vzhledem k velikosti jejich trávicího traktu pro různá zvířata smrtící.

Čtěte také: Dopady lidské činnosti na vodní zdroje

Studie ukázala, že kritické množství plastu se liší podle druhu i typu materiálu.

Mořští ptáci jsou mimořádně citliví na tvrdé plastové kousky a pryž.

Mořské želvy jsou zase nejvíce ohroženy měkkými plasty, zejména taškami, které snadno uvíznou v jejich trávicím traktu.

Na měkké plasty doplácejí také mořští savci, které navíc ohrožuje také ztracené rybářské vybavení.

Kromě oceánů se mikroplasty dostávají i do sladkovodních ekosystémů, půdy a zemědělské půdy.

Čtěte také: Více o vztahu člověka a přírody

Mikroplasty navíc nejsou biologicky odbouratelné a mohou přetrvávat v prostředí stovky let.

Mikroplasty v potravinách a jejich vliv na lidské zdraví

Mikroplasty se bohužel dostávají i do našich potravinových zdrojů.

Zjištění, že mikroplasty byly nalezeny v pitné vodě, soli, pivu a mořských plodech, vyvolává obavy z jejich vlivu na lidské zdraví.

Studie zjistily, že průměrný člověk může ročně konzumovat až několik desítek tisíc mikroplastových částic, a to jen z potravin a nápojů.

Při analýze přibližně 15 % kalorického příjmu Američanů se odhaduje, že lidé ročně zkonzumují mezi 39 000 a 52 000 mikroplastových částic, přičemž množství závisí na věku a pohlaví.

Tyto hodnoty mohou vzrůst až na 74 000 až 113 000 částic ročně, pokud vezmeme v úvahu také mikroplasty vdechované z ovzduší.

I když vědci dosud přesně neví, jak dalekosáhlý dopad mají mikroplasty na lidské zdraví, některé studie naznačují, že mohou způsobovat záněty, poškození buněk a ovlivňovat imunitní systém.

Např. studie publikovaná v Journal of Hazardous Materials zkoumala toxikologické účinky mikroplastů na lidské buňky, a to včetně cytotoxicity (buněčná smrt), imunitních reakcí, oxidačního stresu a poškození buněčných membrán.

Další studie zkoumala souvislost mezi mikro- a nanoplasty (MNPs) a rizikem kardiovaskulárních onemocnění a zahrnovala pacienty s asymptomatickým onemocněním karotid, kteří podstoupili karotickou endarterektomii.

Bylo zjištěno, že mikroplasty, zejména polyethylen a polyvinylchlorid, byly přítomné v karotidových plátech.

Pacienti s mikroplasty v plátech měli čtyřikrát vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo úmrtí během 34 měsíců sledování než pacienti bez přítomnosti MNPs.

Studie tak naznačuje, že přítomnost mikroplastů v cévních plátech může zvýšit riziko kardiovaskulárních příhod.

Mikroplasty v lidském mozku

Nyní vědci prokázali, že se mikroplasty dostávají i do našeho mozku. Tento znepokojivý objev otevírá nové otázky o vlivu všudypřítomných plastů na lidské zdraví.

Tým vědců z Brazílie a Německa prokázal přítomnost mikroplastů v lidském mozku, konkrétně v čichovém bulbu.

Tento malý, ale důležitý oddíl v naší hlavě zpracovává čichové vjemy a je branou mezi nosní dutinou a zbytkem mozku.

Objev publikovaný v časopise JAMA Network Open otevírá znepokojivé otázky o tom, jak plasty ovlivňují naše zdraví.

„Nalezli jsme mikroplasty v čichových bulbech 8 z 15 zkoumaných jedinců,“ uvádí hlavní autor studie Dr. Luís Fernando Amato-Lourenço. „Celkem jsme identifikovali 16 syntetických částic a vláken, přičemž 75 % tvořily částice a 25 % vlákna.“

Cesta do mozku nosem

Jak se vlastně mohou plasty dostat do našeho mozku? Vědci se domnívají, že hlavní cestou je nos.

Čichový bulbus je totiž přímo napojen na nosní dutinu přes tenkou ploténku kosti čichové.

Ta je protkána drobnými otvory, kterými procházejí čichové nervy.

„Anatomie čichové ploténky může sloužit jako brána z nosních průchodů do lebky,“ vysvětlují autoři studie. „Tato ploténka, umístěná mezi čelní a klínovou kostí, leží vodorovně a obsahuje několik otvorů, z nichž každý má průměr menší než 1 mm.“

Tyto miniaturní otvory umožňují průchod nejen čichovým nervům, ale bohužel i mikroskopickým částicím plastů, které vdechujeme ze znečištěného ovzduší.

Jakmile se dostanou do čichového bulbu, mohou se odtud teoreticky šířit i do dalších částí mozku.

Plastové konfety v našich hlavách

Co přesně vědci v mozcích našli? Většinu objevených částic tvořil polypropylen (43,8 %), následovaný polyamidem, nylonem a polyetylenvinyacetátem (po 12,5 %).

Dále byly zastoupeny polyetylen, perlonový polyamid a směs vlny s polypropylenem (po 6,3 %).

Velikost nalezených částic se pohybovala od 5,5 do 26,4 mikrometrů u částic a průměrně 21,4 mikrometrů u vláken.

Pro představu - lidský vlas má průměr kolem 70 mikrometrů, takže jde opravdu o miniaturní částice.

„Polymery, které jsme našli v čichovém bulbu, odpovídají nejčastěji vyráběným a zpracovávaným plastům, jako je polypropylen, nylon/polyamid, polyetylen a polyetylenvinyacetát,“ uvádí studie. „Tyto materiály se běžně používají na výrobu obalů, oblečení a bytových doplňků, což naznačuje, že hlavním zdrojem vdechovaných mikroplastů je vnitřní prostředí.“

Mikroskopické, ale nebezpečné?

Nález plastových částic v mozku je znepokojivý, ale co to vlastně znamená pro naše zdraví? Zatím nevíme.

Studie prokázala pouze přítomnost mikroplastů, nikoliv jejich účinky.

Přesto existují důvody k obavám.

„Vzhledem k potenciálním neurotoxickým účinkům způsobeným mikroplasty v mozku a všudypřítomnému znečištění životního prostředí plasty by naše výsledky měly vyvolat znepokojení v kontextu rostoucí prevalence neurodegenerativních onemocnění,“ varují autoři studie.

Předchozí výzkumy na zvířatech ukázaly, že mikroplasty mohou narušovat hematoencefalickou bariéru - ochrannou bariéru mezi krví a mozkem.

Mohou také způsobovat zánět a oxidační stres v mozkové tkáni.

U lidí byly mikroplasty spojeny s různými zdravotními problémy včetně rakoviny, neplodnosti a poruch imunitního systému.

Dr. Amato-Lourenço dodává: „Naše zjištění podtrhují potřebu dalšího výzkumu zdravotních dopadů expozice mikroplastům, zejména pokud jde o neurotoxicitu a potenciál mikroplastů obejít hematoencefalickou bariéru.“

tags: #človek #dopad #plast

Oblíbené příspěvky:

• Metody pro čisté ovzduší
• Jarní příroda: Slovíčka a fráze
• Požadavky na pracovníky v komunálním odpadu
• Proplach kanalizace Havlíčkův Brod
• Tipy na ubytování pro školy v přírodě