Negativní dopady znečištění vody člověkem

Voda je pro život nepostradatelná, ale její kvalita je neustále ohrožována lidskou činností. Znečištění vody má negativní dopady na lidské zdraví, ekosystémy a celkovou udržitelnost životního prostředí.

Zdroje znečištění vody

Zdroje znečištění vody mohou být různé a zahrnují:

• Zemědělská činnost: Používání pesticidů a hnojiv, které se dostávají do vody povrchovým smyvem nebo průsakem do podzemních vod.
• Průmyslové odpady: Vyluhování těžkých kovů z hornin, odpadů těžby a úpraven rud, odpadů z energetiky a z průmyslu.
• Netěsnící septiky: Zdrojem dusičnanů jsou především netěsnící septiky a zemědělská činnost.
• Technický stav vodovodní sítě: Po čištění studny nebo potrubí, se kvůli netěsnostem a mikrotrhlinkám mohou objevit rez, písek, kal apod.

Nežádoucí látky ve vodě a jejich dopady

Voda může obsahovat různé nežádoucí látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí:

• Pesticidy: Přípravky užívané k hubení rostlinných a živočišných škůdců. Studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době může působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození může být vážné a nevratné. Řada pesticidů narušuje hormonální systém člověka a živočichů. Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech.
• Dusičnany: Zdrojem dusičnanů jsou především netěsnící septiky a zemědělská činnost. Zdravotní problém u dusičnanů nastává ve chvíli, kdy je náš zažívací trakt redukuje na dusitany. Ty jsou toxické a podílejí se na tvorbě karcinogenních látek. Dusitany reagují s krevním barvivem a přeměňují ho na hemoglobin, který není schopen přenášet kyslík a organismus se „dusí“. Může nastat modrání kůže, závratě, bolesti hlavy, potíže s dýcháním až vnitřní zadušení.
• Těžké kovy: Do pitné vody se dostávají vyluhováním z hornin, ale i z odpadů těžby a úpraven rud, odpadů z energetiky a z průmyslu. Dlouhodobé používání vod s malými koncentracemi způsobuje chronická onemocnění. Kadmium je karcinogen s teratogenními účinky (poškození plodu). Narušuje metabolismus ostatních kovů, poškozuje ledviny, kostní tkáň, imunitní i kardiovaskulární systém. Olovo má při chronickém působení negativní vliv na nervový systém, krev a na ledviny. Měď může způsobit bolesti hlavy, břicha, zvracení či průjem a celkovou nevolnost.
• Arsen: Jedovatý a toxický plyn. Dlouhodobé používání vod s malými koncentracemi způsobuje chronická onemocnění. Arsen je karcinogen a způsobuje rakovinu kůže, plic a zvyšuje pravděpodobnost nádorů jater, ledvin a močového měchýře.
• Radon: Přírodní radioaktivní plyn, který se do podzemní vody uvolňuje z hornin s obsahem uranu a radia. Při používání vody v bytě se část radonu uvolňuje do ovzduší a vytváří zde krátkodobé produkty přeměny radonu, jejichž vdechování přispívá k ozáření osob.
• Chlor: Do pitné vody se tato chemikálie přidává pro její dezinfekční a oxidační účinky. Ve spojení s těmito látkami se však stává toxickým a vydává nezaměnitelný zápach.
• Mikrobiologické znečištění: Pokud se ve vodě najdou některé z těchto bakterií (Escherichia coli, enterokoky, Clostridium perfringens), je podezření, že voda přišla do kontaktu s lidskými nebo zvířecími výkaly či zbytky živočichů, a že může obsahovat patogenní bakterie a viry.
• Zbytky léčiv a kosmetiky: Zbytky látek například z antikoncepce, analgetik, antidepresiv, ale také látky z kosmetických, nebo čistících prostředků, zůstávají v odpadních vodách a ovlivňují vodní ekosystém a potravní řetězec.

Šíření pesticidů a jejich akumulace

Velkým problémem je vysoká mobilita pesticidů ve vodách, díky čemuž dochází k znečištění vodních zdrojů. Transport pesticidů do vodonosných vrstev je dán jejich množstvím a vlastnostmi a také podmínkami v podpovrchových vrstvách půdy, jako jsou hydrogeologické podmínky, doba zdržení podzemní vody, redoxní procesy, typ půdy a chemické vlastnosti.

Významným faktorem v souvislosti s šířením a akumulací pesticidů je adsorpce na půdních částicích. Vysoká adsorpce vede k akumulaci v půdě, přičemž se snižuje biodostupnost a biologická degradace pesticidu. Pesticidy a jejich metabolity se mohou šířit a následně akumulovat ve vodonosných vrstvách prostřednictvím procesu známého jako vyluhování, který zahrnuje jejich přesun do hlubších vrstev půdy a případně do zdrojů podzemních vod.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Legislativní opatření

Přistoupením České republiky do Evropské unie vznikla ČR povinnost řídit se evropskou legislativou. Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES usiluje o postupné omezení emisí, vypouštění a úniků nebezpečných látek do vody po celé Evropě a zajištění jejího dlouhodobého a udržitelného využívání. Směrnice se zabývá povrchovými vodami, pobřežními vodami a podzemními vodami a usiluje o zajištění dobrého chemického stavu útvarů povrchových i podzemních vod v celé Evropě.

Směrnice 2013/39/EU stanovuje tzv. normy environmentální kvality. Tyto evropské předpisy byly implementovány do naší národní legislativy novelizací vodního zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění a NV 401/2015 Sb.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod proti znečištění a zhoršování stavu, v níž se stanoví opatření k posuzování, monitorování a limity znečištění podzemních vod. Pro jednotlivé pesticidy nebo jejich metabolity je zde určen limit 0,1 µg/l a pro sumu jednotlivých stanovených pesticidů a jejich metabolitů platí limit 0,5 µg/l v podzemních vodách.

Oblast pitných a teplých vod reguluje Směrnice 2020/2184 ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu (implementace do vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění) která stanovuje limit 0,1 µg/l pro každý jednotlivý pesticid nebo jeho metabolit.

Příklady řešení

V CHKO Moravský kras probíhal v letech 2018-2021 monitoring povrchových, podzemních a skapových vod, který potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí na krasových plošinách do krasového podzemí. Změna hospodaření se výrazně projevila ve snížení koncentrací některých pesticidních látek a jejich metabolitů. Zatravnění nad jeskyněmi a kolem závrtů přispělo nejen k ochraně krasového podzemí a vod před znečištěním, ale také k rozčlenění zemědělské krajiny a snížení plošné eroze.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Cílem projektu je omezení aplikace prostředků na ochranu rostlin na zemědělských pozemcích v ochranném pásnu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce. Zemědělské hospodaření je omezené v tom smyslu, že některé látky jsou zcela zakázány, u jiných musí používat nižší dávky, čímž jsou ztížené podmínky hospodaření. Projekt se zaměřuje i na osevní postupy s cílem zachovávat pestrou strukturu plodin a zvyšovat biodiverzitu.

Dostupnost pitné vody ve světě

Ke sporům o vodu může docházet, když poptávka převyšuje nabídku, když je její dostupnost ohrožena v důsledku znečištění, když je omezen přístup k přidělené vodě nebo když jsou narušeny dodávky vody a hygienické služby. K hygienickým zařízením nemá přístup téměř polovina světové populace. 2,2 miliardy lidí se nemůže spolehnout na bezpečné zásobování pitnou vodou. V průběhu roku 2022 alespoň krátkodobý nedostatek vody pociťovaly přibližně čtyři miliardy lidí.

Global Commission on the Economics of Water ve svých předběžných výsledcích dosud nejrozsáhlejší zprávy o vodě uveřejňuje, že do konce tohoto desetiletí poptávka po sladké vodě přesáhne „nabídku“ o 40 procent.

Sucho stále častěji postihuje chudé a odlehlé oblasti světa a negativně ovlivňuje životy milionů lidí. Nucená migrace, nedostatek jídla nebo zdravotní hrozby jsou hlavními důsledky nedostatku vody. Mezi nejohroženější skupiny patří ženy a dívky, které kvůli tomuto fenoménu předčasně ukončují školní docházku.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znecisteni #vod #clovek #negativni #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Vztah ÚSES a územního plánu
• Klimatická změna Brazílie
• Historie české ekologie
• Budoucnost české energetiky
• Octavia 1.8 Turbo a Emisní Normy