Člověk a příroda: Základní poznatky z přírodopisu

Vzdělávací oblast Člověk a příroda hraje klíčovou roli v poznávání přírody a světa kolem nás. Tato oblast směřuje především k rozvoji přírodovědné gramotnosti a technického myšlení, a to ve všech aspektech osobnosti žáka - kognitivním, afektivním a psychomotorickém. Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody.

Při studiu přírody, s využitím činnostních metod, je zvláště důležité, že si žák osvojuje a ověřuje přírodovědné poznatky a zároveň utváří další dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně. Obsah vzdělávací oblasti je na 2. stupni základního vzdělávání rozdělený do vzdělávacích oborů Fyzika, Chemie a Přírodopis, které se dále člení na tematické okruhy představující klíčová témata přírodovědného vzdělávání.

Cíle výuky

Cílem výuky je to, aby byl žák schopný klást otázky a formulovat hypotézy k pojmenování a objasňování vztahů mezi zkoumanými přírodními jevy. Výuka vede žáka k porozumění světu kolem sebe s důrazem na propojení s běžným životem, na provázanost přírody a člověka a na uvědomění si a přijetí spoluzodpovědnosti za stav přírody v nejbližším okolí i na celé planetě.

Žák se učí vyhodnocovat a interpretovat svá zjištění a vyvozovat z nich závěry, které poskytují důkazy pro vysvětlení nebo řešení zkoumaných jevů. Je veden k pochopení základních přírodních dějů a jejich zákonitostí a k využívání těchto znalostí. Používá při tom především empirické metody a postupy poznávání světa, jako jsou pozorování, měření, experimentování, ověřování hypotéz a využívání modelů.

Žák je podporován v tom, aby navrhoval řešení na základě využívání více zdrojů v souladu s vědeckými principy a postupy. Učí se argumentovat na základě důkazů, kterými podporuje nebo vyvrací daná tvrzení či řešení zkoumaných jevů. Učí se také využívat a propojovat poznatky z oblasti přírodních věd a technologií s dalšími oblastmi lidského poznávání a jejich praktickými aplikacemi v každodenním životě.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Jedná se především o rozvíjení schopnosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů. Žák se při činnostní výuce v této vzdělávací oblasti učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi, učí se klást otázky typu: Jak? Proč? Co se stane, jestliže…? Učí se hledat odpovědi na otázky, vysvětlovat pozorované jevy a řešit praktické problémy.

Rozvíjení klíčových kompetencí

Pro rozvíjení této klíčové kompetence jsou ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda ideální možnosti, neboť činnostní učení umožňuje neustálou komunikaci, a to jak mezi žáky navzájem, tak mezi žáky a učitelem. Individuální experimentování je v této vzdělávací oblasti často střídáno s experimentováním ve dvojicích nebo i ve větších skupinách, často podle materiálních podmínek školy. Některé pokusy vyžadují spolupráci několika žáků nebo skupin. Prostřednictvím uvedených strategií a postupů podporujeme sebedůvěru žáků, čímž vytváříme předpoklady pro jejich zdravý sociální vývoj.

Vycházíme z poznatku, že k rozvoji citů žáka a jeho sociálních vztahů dochází zároveň s rozvojem jeho operačního myšlení, které se utváří nejvíce na základě abstrakcí vycházejících z materiálních činností s předměty.

Charakteristika výuky fyziky

Vzdělávací předmět fyzika je v 6. a 7. ročníku vyučován po jedné vyučovací hodině a v 8. a 9. ročníku po dvou vyučovacích hodinách. Činnostní charakter výuky tohoto předmětu vyplývá ze samé podstaty výuky fyziky jako vědeckého oboru zabývajícího se obecnými fyzikálními vlastnostmi a zákonitostmi reálného světa. Výuku fyziky orientujeme tak, aby si žák poznatky a dovednosti osvojoval na základě individuálních nebo skupinových pokusů. Neobejdeme se přitom bez využívání matematiky, přesných měření a experimentování.

Žáka vedeme k pozorování předkládaných jevů, k hovoru o pozorovaném, k vyslovování vlastních závěrů a k novému objevování poznatků. Vyjadřování žáka průběžně citlivě upřesňujeme a napomáháme mu vytvářet si odborný slovník, který je potřebný k plnému pochopení dané látky. Vyjadřujeme fyzikální zákonitosti a vztahy mezi fyzikálními veličinami. Fyzikální poznávání je především poznáváním teoreticko-experimentálním. Žák pozoruje určité jevy, které vyplývají z činností, které sám provádí.

Čtěte také: Dopady lidské činnosti na vodní zdroje

Volíme takové experimenty, které co nejjasněji potvrzují pravdivost fyzikálních poznatků a teorií. Pozorování pokusů na videu, sledování počítačových animací a použití tzv. „myšlenkového experimentu“ volíme jako doplňkový a rozšiřující způsob předávání vědomostí. Žáka průběžně seznamujeme s využitelností poznatků v životě a umožňujeme mu využívat jeho vlastních zkušeností, čímž mu přibližujeme smysl učení se fyzice. Tak vytváříme vazby mezi probíranou učební látkou a světem žáka. Žáka vedeme k poznání, že rozvoj poznatků fyziky je jedním ze základních předpokladů rozvoje techniky, a souvisí proto i s rozvojem vědy a společnosti.

Výuka fyziky probíhá v těsné souvislosti s praktickými činnostmi. Činnostní pojetí výuky fyziky zapadá do celkového plánu vzdělávacího programu zvyšovat úroveň technické vzdělanosti mládeže. Naším záměrem je vést žáka k jasnému porozumění fyzikálním poznatkům a jevům a tím podporovat jeho zájem o fyziku a techniku. Žáka vedeme k chápání technického pokroku jako nástroje k uspokojování potřeb lidstva. Zdůrazňujeme však potřebu udržování rovnováhy mezi člověkem a přírodou (udržitelného rozvoje) a nebezpečí, které pro lidstvo plyne z jejího porušování.

Výchovně vzdělávací cíle chemie a přírodopisu

Vzdělávací předmět chemie je v 8. a 9. ročníku. Jedná se především o rozvíjení dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit a ověřovat si vědomosti, zkoumat příčiny chemických dějů a procesů,na základě znalostí vytvářet hypotézy a analyzovat výsledky. Žák by si měl uvědomit závislost člověka na ŽP a důsledky lidské činnosti na jeho stav.

Vzdělávací předmět přírodopis je v 6. a 7. ročníku vyučován po dvou vyučovacích hodinách a v 9. ročníku. Předmět zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody jako systému, na poznání je založeno porozumění zákonitostem přírodních procesů a uvědomění si užitečnosti přírodovědných poznatků pro využití v praktickém životě. Jedná se hlavně o rozvíjení dovednosti pozorovat, poznávat složitost a mnohotvárnost přírody, zkoumat změny probíhající v přírodě a odhalovat příčiny a následky ovlivňování místních i globálních ekosystémů činností člověka a tím využívat svého poznání k ochraně ŽP. Navazuje na poznatky z oblasti Člověk a jeho svět z 1.

Čtěte také: Dopady environmentálních změn na psychiku

tags: #clovek #a #priroda #zakladni #poznatky #z

Oblíbené příspěvky:

• Rostliny a příroda
• Výlety v okolí Šanova
• Vliv výroby vápna na životní prostředí
• Škoda Octavia 1.9 TDI a ekodaň
• Recepty pro piknik v přírodě