Člověk pánem přírody? Argumenty a pohled na současnou ekologickou krizi

Sociologa Olega Suši jsme se ptali na dnešní ekologickou krizi, devastaci a globální oteplování.

Pojem panství nad přírodou

Oleg Suša: Pojem panství nad přírodou je metafora. Připomíná karteziánsko-industrialistickou ideologii - mýtus o abstraktním člověku, který se stává „pánem a vlastníkem přírody“. Má také souvislost s dalším mýtem o vědeckotechnické moci ve stylu „poručíme větru, dešti“. V současné ekologické krizi na celé planetě se ukázalo, že víra v tuto ideologii je nebezpečnou, přesto ji v praxi vyznávají nejmocnější instituce našeho světa.

Proč tomu tak je?

Myšlenka kontroly nebo nadvlády je v podstatě politickou praxí, která je různě maskována, moderní společnost ospravedlnila moc věděním, vědou a technikou jakožto vtělením rozumu a racionality ve vztazích lidí. Toto se v praxi projevilo v nárůstu byrokratizace společnosti. Vztahy nadvlády a nerovnosti se nicméně nadále reprodukují. Monopolizovaný kapitalismus udržuje svou moc nad lidmi i nad přírodou a obhajuje vykořisťování a devastace přírody i lidí pomocí staré ideologie panství nad „slepými silami přírody“, „civilizačního blahobytu“ a konzumního ráje nadbytku.

Konzumerismus jako náhražka svobody

Konzumerismus je náhražka svobody člověka v rozhodování, jak žít. Místo toho nabízí fikci možností vybírat ze stovek nebo desítek druhů zboží v nabídce. Rubem je ovšem mocenský řád sociální nerovnosti, ve kterém dominuje nerovný vztah mezi kapitálem a prací.

Prostou a bezprostřední podmínkou spotřeby masy pracujících lidí je výdělečné zapojení do politicko-ekonomického pořádku v podobě mzdy nebo kreditu, bankovního účtu. Navíc, ten kdo je vyloučen z trhu práce, je vyloučen také z možnosti spotřeby i možnosti aktivně realizovat občanská práva. Celý systém konzumní participace funguje na bázi principu „cukr a bič“, kdy např. nezaměstnaný je díky ztrátě nebo nemožnosti zaměstnání potrestán vyloučením z radovánek konzumování, kdežto loajální a poslušný zaměstnanec se může radovánek zúčastnit za předpokladu, že bude akceptovat rutinu odcizené pracovní činnosti a nebude například protestovat proti nejistotě ztráty placeného zaměstnání.

Čtěte také: Proč by se člověk neměl považovat za pána přírody?

Nejistota prekarizované existence pracující třídy prostě působí zároveň jako cukr i bič v jednom. Globalizace trhu práce a vztahů kapitálu a práce způsobila planetární konzumerismus s jeho dopady na devastaci přírody a plýtvání zdroji. Dá se říci, že došlo ke katastrofální eskalaci konzumerismu, nejen ideologicky ale prakticky. Dnes vedou konzumní způsob života nejen Američané a Evropané, ale také mnohem početnější populace v Asii, Latinské Americe.

Spojnice mezi ekologickou devastací a společenskou organizací

Obecně můžeme říci, že hlavním typem společenské organizace je byrokraticko-technologická rozsáhlá expandující a centralizující mašinérie, které mnozí odborníci říkají „globální systém“. Tento systém ovládá technicky tzv. látkovou výměnu mezi společností a přírodou. Přírodu dnes mnozí považují za „zespolečenštěnou“ součást globálního komplexu.

Z toho vyplývá nejen realita praxe využití a vykořisťování ekosysystémů (ekonomicko-technologický vztah k přírodě jako rezervoáru zdrojů), ale také realita komplexních negativních dopadů výrobně-spotřebitelského vztahu lidí a společnosti k přírodě a životnímu prostředí. Negativní dopady má nejen velikost toho komplexu („Big Technology“), ale také přeměny kapitálu, finanční hodnocení a přeměny ekosystémové přirozené složitosti na dílčí produkty a jednotlivé druhy zboží, či na tzv. „služby ekosystému“.

S tím, jak rostou počty lidí a tito lidé ve své většině žijí ve městech, roste také hospodářská a politická závislost na trzích a finančním zprostředkování vztahů lidí a společností k přírodě. Rostoucí spotřeba potravin a zvyšování environmentální náročnosti jejich výroby má řadu ekologicky negativních důsledků, včetně oteplování atmosféry i planety. Města zvyšují energetickou náročnost, koncentrují rostoucí znečištění a odpady.

Politika snižování emisí v poslední době přinesla obchodování se znečištěním povolováním emisních kompenzací. Transnacionální letecká doprava se stále globálně rozšiřuje v hustých sítích letových tras a produkuje obrovskou míru uhlíkových odpadních plynů, jež rozrušují klimatické podmínky, přesto má finanční úlevy a je osvobozena od DPH.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu

USA se bohužel postavily na stranu reakce, ostatně podobně odstoupily v minulosti od podpisu tzv. Kjótského protokolu o snižování emisí, takže nic nového. Reakce v tomto případě znamená síly korporací výrobců ropy, elektrárenský a zbrojní byznys. Tyto mocenské koalice využívají imperiální služby USA, ale také propagandistických kampaní v mediálním prostoru, které vnášejí zmatky a nejistoty do veřejné diskuse o příčinách globální změny klimatu a oteplování. Antropogenní příčiny klimatické změny a prognózy dalšího vývoje směrem ke katastrofám jsou známy již téměř půlstoletí.

Reakční politika zpochybňování zatím způsobila pomalé hledání politické shody a mezinárodní spolupráce. V politice klimatické změny byly promarněny už dvě dekády, k rozhodnému obratu nedochází. Mizí voda, rostou vlny veder a velké výkyvy počasí, dopady klimatické změny už dnes trpí celé lidstvo. Systém ovládání ve jménu setrvačného způsobu hromadění zisků jede dál a dobře platí různé pochybovače - autory spisků o „modré planetě“, kteří stereotypně pomlouvají vědeckou komunitu, která prý konstruuje falešné (ideologické) katastrofické prognózy, aby získala více peněz na svoje výzkumy, a tím torpéduje růst a pokrok.

Svoji roli sehrávají rovněž lobbistické skupiny placené systémem, které brzdí vyjednávání uvnitř samotné konference. To je známo i o pařížské konferenci z roku 2015.

Zásadní změny ve společnosti

Za poslední půlstoletí vznikla řada více méně utopických koncepcí pro řešení environmentální destrukce. Většinou se spoléhalo na technologie a inovace v podobě alternativních postupů v produkci, dopravě atd. Důležitou je rovněž otázka ekologické výchovy a individuální přeměny hodnot lidí. Předpokladem změny je uvědomění manipulací konzumeristickým způsobem života a rozhodnutí osvobodit se od diktátu umělých potřeb.

Zde bylo již napsáno mnoho o dobrovolné skromnosti. Ovšem klíčovým předpokladem obratu je ze sociologického hlediska otázka organizace života společnosti, mocenských vztahů a sociálního jednání. V současnosti se ukázalo, že klíčovou je spolupráce mezi státy, občany a velkými korporacemi. Zde však stále narážíme na politický problém mocenské nerovnováhy mezi občanskou společností a velkými mocenskými formacemi, jež představují oligarchické vazby korporací a vládních struktur.

Čtěte také: Dopady lidské činnosti na vodní zdroje

Cesta vede směrem k větší demokratizaci demokratických zastupitelských i administrativních systémů, tak aby byla možná reálná kontrola vlivů různých lobbystických koalic na politická rozhodnutí. Cílem musí být efektivní posouzení různých zájmů a potřeb z hlediska společensky odpovědnějšího chování vůči ekosystému planety. Lokálně i globálně.

Dále je tu možnost demokraticky otevřené diskuse mezi občany a korporacemi, nestačí jen nárazové kampaně bojkotování firem ze strany konzumentů, klíčovou podmínkou je politické vybojování světa, v němž občané mohou participovat na informované diskusi, vyvíjet kompetentní nátlak na korporace jak v prevenci, tak v odstraňování rizik a jejich důsledků. Jde o to vytvořit společenský systém podporující spolupráci lidí a ne konkurenční boj.

Zatím se všichni bojí „omezování“ jak spotřeby, tak zisku a nechápou přitom, že čím později se něco bude dělat, tím větší nastane „omezování“. Bomba ekologické katastrofy tiká. A nebude to do nekonečna jen tikání. Brzy patrně nepůjde o nějaké omezování regulacemi, ale prostě o holé přežití. Zatím rostou zástupy nových konzumentů i producentů.

tags: #člověk #pánem #přírody #argumenty

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace Odpadu Chudenice
• Počátky ekologického zemědělství
• Význam čistého ovzduší
• Průvodce výběrem nerezových košů se senzorem
• Definice a přehled nástrojů ochrany životního prostředí