Vliv Přírody, Rodiny a Dětí na Rozvoj

V dnešní době tráví děti venku méně času než u digitálních technologií. Důvodů je hned několik, například příliš mnoho aut, mnoho kroužků a úzkostliví rodiče. Architektka Mirjana Petrik z iniciativy Město přátelské dětem poukazuje na data urbanistů, kteří se zabývají plánováním měst: „Generace našich prarodičů měla rozsah volného pohybu mezi 10 až 15 kilometry, naši rodiče v 50. až 70. letech minulého století se ve svých devíti letech mohli pohybovat sami do vzdálenosti kolem tří kilometrů. Dnešní devítileté dítě se může samostatně pohybovat tak na konec své ulice.“

Děti se zkrátka přesunuly z plácků a volných prostranství do interiérů. Je to špatně? Pro vývoj mláďat savců včetně těch lidských je podle vědců velice důležitá volná hra. Jenže ta se odehrává venku, v divočině, ne v pelechu. Mláďata se hrou učí - jak přežít, jak se chovat v tlupě, získávají a vybrušují motorické schopnosti i sociální dovednosti.

„Svobodná hra je podle vědců mechanismem, kterým nás vybavila příroda a který slouží k přirozenému a zdravému rozvoji mozku, k rozvoji pohybových, emočních, kognitivních i sociálních dovedností, a tedy k plnému rozvoji potenciálu každého člověka,“ píše Petr Daniš. Kouzlu svobodné hry děti mnohem snáze propadají venku, kde mohou uniknout dohledu ustaraných rodičů. Při hře venku se tvořily neformální skupiny, party dětí z různých prostředí, různého založení a věku. „To kroužek nenahradí. Děti dnes ztrácejí příležitost navazovat přirozené vztahy a běžně v nich fungovat, bez dozoru dospělých, kteří se snaží takové konflikty dopředu eliminovat.

Důsledky Nedostatku Pobytu Venku

Nedostatek pobytu a pohybu venku má i další důsledky - na naše zdraví, psychickou pohodu, intelektuální schopnosti. Petr Daniš upozorňuje na strmý nárůst dětské obezity, cukrovky druhého typu a poruch učení a osobnosti. Někteří odborníci pak užívají termín porucha osobnosti z nedostatku přírody. Američan Richard Louv v knize Poslední dítě v lese (2005) spustil celospolečenskou debatu o tom, co s námi dělá nedostatek kontaktu s přírodou.

„Příroda na lidské zdraví funguje jako určitý, dosud neobjevený vitamin. Zmíněná Jolanda Mass z Amsterodamské univerzity se svým týmem prošla lékařské záznamy více než 345 tisíc lidí a zjistila, že u těch, kteří žijí ve větším množství zeleně, byl statisticky významně nižší výskyt patnácti ze čtyřiadvaceti zkoumaných kategorií nemocí. A žádná ze sledovaných potíží se u nich nevyskytovala ve větší míře než u lidí žijících v méně zeleném prostředí.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Vědecké práce tvrdí, že odpočinek v přírodě, i pouhý výhled na zeleň obnovuje pozornost a zlepšuje soustředění. Výuka v přírodě přináší celou řadu pozitivních efektů - ubývají kázeňské problémy, je méně absencí, roste zájem dětí o učení a zlepšují se jejich studijní výsledky napříč předměty - ve čtení, psaní, matematice, přírodních i sociálních vědách,“ shrnuje autor.

A co můžeme udělat my rodiče? Polevit s naším „ochranářstvím“ a nechat děti se umazat, poškrábat i si trochu natlouct - i to ke hře patří. A alespoň o víkendech je vyhnat do přírody. Nenechte se přitom odradit prvotním kňouráním, že se dítě nudí. „Může se stát, že ze začátku děti nebudou vědět, co mají v lese dělat,“ říká Eva Opravilová.

Environmentální Úzkost u Dětí

V posledních letech se objevuje čím dál více zpráv o nárůstu přírodních katastrof, snižování biodiverzity a klimatické změně. Děti a dospívající jsou zranitelnou skupinou. Emocím ve vztahu k proměně životního prostředí říkáme souhrnně environmentální žal nebo šířeji environmentální úzkost, distres či ekologická nebo klimatická úzkost.

Děti a mladiství mohou být obzvláště citlivou, a tím pádem i rizikovou skupinou. Klimatická změna a proměna životního prostředí v okolí, kde se pohybují od malička, se jich může bezprostředně dotýkat. Dostali do rukou problém, který nezpůsobili. Vnímají, že ještě nemají kompetence nebo důvěru cokoliv s touto situací dělat. Mohou získat pocit, že ji neumí a nemohou změnit.

Klíčové je brát emoce dětí a dospívajících v potaz, nezlehčovat je a nebrat je na lehkou váhu. Potlačené a nezpracované emoce mohou mít negativní vliv na dlouhodobý psychický i fyzický stav dítěte, ale mohou také bránit hledání zdravé reakce a vhodných řešení. Podle české studie z roku 2021 si 67 % mladých ve věku 15-20 let myslí, že budou žít v horším světě, než žijeme nyní.

Čtěte také: Dopady lidské činnosti na vodní zdroje

Je tedy správné děti a mladistvé informovat o tématech, které s environmentálními tématy a změnou klimatu souvisí? Klíčové je, aby dítě mohlo sdílet své pocity a abyste jeho pocity brali vážně. V ideálním případě zkuste společně najít něco, co můžete udělat pro to, abyste dopad probírané skutečnosti snížili.

Ekoterapie jako Nástroj Podpory

Ekoterapie je vědomý způsob interakce s přírodou, který zlepšuje pohodu. Cílem je posílit duševní zdraví kombinací výhod pobytu venku s aktivitami, které podporují všímavost. „Při ekoterapii se vědomě naladíme na to, jak se cítíme a jaký to na nás má vliv,“ říká Craig Chalquist, psycholog a profesor na Kalifornském institutu integrálních studií.

Ekoterapie je jakýmsi souhrnným termínem pro mnoho způsobů, jak mohou terapeuti a poradci začlenit přírodu do léčebného plánu svého klienta. Může se jednat o terapii s pomocí zvířat, terapii v divočině, arteterapii nebo zahradnickou terapii. Rodiče mohou některé z těchto nápadů a technik využít i u svých dětí, aby jim pomohli zlepšit například úzkost a soustředění.

Spousta výzkumů ukázala, že všímavost může lidem pomoci soustředit se a zbavit se stresu, a hodně se mluví o studiích, které dokládají mnoho výhod toho, že děti chodí ven - od odolnosti přes kreativitu až po empatii. Je tedy logické, že kombinace venkovních aktivit s mindfulness může ještě více podpořit duševní zdraví. Vědomé aktivity v přírodě například poskytují klidné prostředí, které zapojuje smysly dítěte, což podle výzkumů pomáhá soustředit se, cítit se sebejistěji, zažívat méně úzkosti a být empatičtější.

Ekoterapeutické aktivity se velmi liší a děti nebudou reagovat na všechny. Proto je důležité, abyste danou aktivitu přizpůsobili osobnosti dítěte. Klíčem je rozvíjet zvědavost dítěte, ať už se zabývá přírodou jakkoli.

Čtěte také: Více o vztahu člověka a přírody

Typy ekoterapeutických aktivit:

• Kreativní dítě: Podporujte je v uměleckých projektech venku a všímejte si, jak na ně působí okolí.
• Analytické dítě: Zahradní terapie, pěstování rostlin a sledování jejich růstu.
• Sportovně založené dítě: Zelená pohybová terapie, cvičení venku a věnování pozornosti svému okolí.
• Dobrodružné dítě: Dobrodružná terapie, extrémní aktivity v přírodě s důrazem na řešení problémů a všímavost.
• Citlivé dítě: Terapie s pomocí zvířat, pozorování zvířat a přemýšlení o jejich chování.

Význam Přírody pro Děti

V odborné literatuře se můžeme dočíst, že naše potřeba kontaktu s přírodou je s velkou pravděpodobností evolučně geneticky zakotvená. Lépe se cítíme v prostředí, ve kterém jsme se po deseti tisíce let vyvíjeli. Snížení množství času stráveného venku v přírodě a zvýšení času u elektronických obrazovek dává do souvislosti se snížením smyslového vnímání dětí, problémy se soustředěním a nárůstem fyzických a mentálních onemocnění.

V environmentálních publikacích můžeme nalézt, že kontakt s přírodou je pro dítě důležitý, protože umožňuje rozvíjení představivosti a kreativity, podporuje kognitivní a intelektový vývoj a zlepšuje sociální vztahy. Aktivní zapojení dětí v přírodním prostoru souvisí s řadou vývojových benefitů. Venkovní hra v přírodě zvyšuje míru dětské fyzické aktivity, zvyšuje mentální zdraví snížením stresu a úzkosti, podporuje kognitivní a sociální kompetence a má pozitivní dopad na přírodu samotnou, protože děti rozvíjejí senzitivitu a hodnoty spojené s péčí o přírodu jako výsledek svých zkušeností s přírodou.

Už jen procházka parkem má prokazatelný vliv na snížení mentální únavy. Když jsou děti v přírodě, zapojují jiný typ pozornosti než při plnění běžných úkolů. Charakter přírody umožňuje pozornosti volně klouzat a přesouvat se z jednoho podnětu na druhý.

Experimentování, hra a volný čas jsou pro děti základními prvky objevování, socializace a poznávání sebe sama. Dítě se skrze hru vyvíjí, učí se o sobě a okolním světě. Podněty venkovního prostředí poskytují různorodé herní možnosti, které mohou být stěží napodobitelné uvnitř.

Čas strávený v přírodě, na hřišti s převahou přírodních prvků nebo už jen výhledem z okna do zeleně, má pozitivní vliv na snížení hladiny stresových hormonů i subjektivně vnímanou míru stresu.

Aktivity, které využívají přírodní prvky, lze využít pro výuku v souvislostech. Výzkumy dokumentují, že školy využívající své okolí jako přirozený rámec pro učení, dosahují lepších vzdělávacích výsledků nejen v přírodních vědách a matematice, ale také ve čtení a psaní či společenských vědách.

Dovednost čelit riziku a správně vyhodnotit rizikovou situaci je zásadní pro dětský kognitivní a fyzický vývoj, který dítěti umožňuje ochránit sebe sama v měnícím se okolním prostředí. Pokud budeme minimalizovat rizikové situace, děti nebudou vědět, jak si s nepředvídatelným prostředím poradit a nebudou mít dostatečnou důvěru, že dokážou překonat překážky vlastním způsobem.

Pokud dítě vnímá, že příroda je pro rodiče příjemným prostředím, i ono má chuť se do ní vydat a začít objevovat. Strach rodičů je jednou z největších bariér, které stojí mezi dítětem a jeho volným pohybem v přírodě. Nechci nijak snižovat potřebu rodičů, aby jejich děti byly zdravé a v pořádku. Pokud jim ale neumožníme objevovat svět na vlastní pěst a samostatně testovat své hranice, svět pro ně nikdy nebude bezpečným místem, ve kterém si s každou situací dokážou poradit.

Příroda má na lidskou psychiku prokazatelně blahodárný vliv bez ohledu na to, zda jsme malí nebo velcí. Nabízí nám dostupné prostředky, které můžeme využívat a je jen na nás, zda tomu tak opravdu bude.

tags: #clovek #priroda #rodina #a #deti #vliv

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní kosmetika z kávového odpadu
• Druhy a použití ekologických barev na batiku
• Vlastnosti flexibilní odpadní trubky 40 mm
• Jak nainstalovat vanu: krok za krokem
• Kompostovací toalety: princip a využití