Kniha Člověk v drsné přírodě od Jaroslava Pavlíčka je průvodce přežitím, který přináší zásadní informace, jejichž znalost může rozhodnout o přežití. Měla by sloužit skupinám, které připravují výpravy na problematická místa Země a drsnější podmínky si vybírají dobrovolně, i trosečníkům, kteří se do drsné přírody dostanou nechtěně, proti své vůli. Jedna z mála původních českých publikací tohoto typu.
Poprvé vyšla v roce 1987, v roce 2016 vyšlo 8. doplněné vydání, které bylo základem této recenze. V roce 2019 vyšlo již 10. vydání. 8. vydání vydalo nakladatelství 65. Kniha byla přeložena do angličtiny, němčiny a čínštiny a zaznamenala přes sto tisíc prodaných výtisků.
Český polárník a dobrodruh Jaroslav Pavlíček (* 1943) se po celý svůj život zabývá výzkumem přežití v divočině a harmonickým soužitím člověka s přírodou. Po studiu koreanistiky na Filozofické fakultě UK v Praze, ze kterého odešel po invazi vojsk v roce 1968, pracoval deset let jako nosič na Téryho chatě ve Vysokých Tatrách. Poté absolvoval desítky expedic a výprav po celém světě. Založil mezinárodní polární stanici Eco-Nelson na Antarktidě.
Příručka Jaroslava Pavlíčka obsahuje poznatky mnohokrát ověřené v praxi, nasbírané za více než padesát let. Autor své vlastní poznatky nasbírané za více než padesát let neustále ověřuje v praxi a příručku doplňuje o nové zkušenosti, nové materiály a nové informace. 8. vydání je doplněno nejnovějšími poznatky z let 2014 až 2016.
Hlavní přínos příručky je v účelném šetření energií ku prospěchu člověka i okolní přírody. Kniha Člověk v drsné přírodě vede také k minimální zátěži všech zdrojů, které člověk má k dispozici. Když nebudete s přírodou bojovat, ale pokusíte se jí porozumět, bude výsledek mnohem příznivější a k samotnému souboji vlastně vůbec nemusí dojít.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Ve své době byla příručka velice populární, přinášela neotřelé pohledy na pobyt v přírodě a bourala zažité stereotypy. Doplňování nových poznatků je ostatně velkou předností této příručky.
Drsnost, vyhraněná osobitost a jistá jednostrannost přístupu autora může na druhou stranu řadu čtenářů odradit. Je pravda, že pro neextrémní použití je třeba Pavlíčkovy rady jistým způsobem filtrovat a přebírat. Není to zkrátka příručka pro každého a pro použití v praxi dětského oddílu se nehodí. Je samozřejmě pravda, že Ostrov nápadů přináší informace dětským oddílům, které se do podobně náročných podmínek nedostávají, a tudíž téma přežití není pro ně příliš přínosné. Ale živě si vzpomínám na citace z této příručky na našem přechodu Rudohoří, když nejstarší účastníci sotva odrostli oddílovým kalhotám.
Jeden z recenzentů uvádí, že kniha je pěkná, ale řekl bych, že dnes už trochu přežitá. Kalhoty si ze silonu už nikdo šít nebude. Principy jsou trvale platné a autor má hluboký respekt. Obsahuje velké životní zkušenosti.
Čtěte také: Dopady lidské činnosti na vodní zdroje
Čtěte také: Více o vztahu člověka a přírody
tags: #človek #v #drsné #přírodě #kniha #recenze