Čmelák zemní: Ohrožení a ochrana

Čmelák zemní (Bombus terrestris) je jeden z nejběžnějších druhů čmeláků v Evropě a částech Asie, známý svou schopností adaptovat se na různé typy prostředí od zahrad a parků až po zemědělské a lesní oblasti.

Samice dorůstají délky 18-22 mm, zatímco samci jsou o něco menší. Čmeláci zemní jsou společenský hmyz žijící v koloniích, které zakládá královna na jaře.

Kolonie může obsahovat několik stovek jedinců a její vývoj je nejintenzivnější během letních měsíců. Královna staví hnízdo nejčastěji v opuštěných norách hlodavců nebo v husté vegetaci a sama pečuje o první generaci dělnic. Dělnice následně zajišťují sběr pylu a nektaru a péči o další potomky.

Samci se objevují na konci sezóny pro reprodukci a nové královny opouštějí hnízdo, aby přečkaly zimu a založily nové kolonie.

Ekologický význam čmeláka zemního

Čmelák zemní má zásadní ekologický význam, protože podporuje opylování mnoha druhů rostlin, čímž přispívá k biodiverzitě a produkci plodin. Jeho přítomnost je indikátorem zdravého prostředí a biodiverzity.

Čtěte také: Obnova Krajiny

Superschopnosti čmeláků

Čmeláci mají mohutná těla, ale nenechte se oklamat vzhledem. Tito otužilí chlapíci s dlouhými jazyky mají skutečné superschopnosti, které je řadí mezi nejdůležitější opylovatele.

• Práce v chladu: Zatímco většina ostatního hmyzu ještě spí, čmeláci jsou aktivní již v chladnějším počasí na začátku jara. Díky schopnosti regulovat svou tělesnou teplotu dokáží létat a opylovat i při teplotách kolem 5°C.
• Dlouhý jazyk: Jejich prodloužený sosák jim umožňuje dosáhnout na nektar v hlubokých květech, kam se včely medonosné nedostanou. Tato vlastnost z nich činí nenahraditelné opylovatele rostlin s hlubokými květy.
• Bzučivé opylování: Čmeláci ovládají speciální techniku zvanou bzučivé opylování. Pomocí silných vibrací svých letových svalů uvolňují pyl z květů, které jinak nelze efektivně opylovat. Tato schopnost je klíčová například pro rajčata a borůvky.
• Výdrž: Na rozdíl od mnoha jiných opylovačů létají čmeláci i za větrného a chladného počasí, což z nich činí spolehlivé pracovníky během celého vegetačního období.
• Orientace ve skleníku: Významnou výhodou čmeláků oproti včelám medonosným je jejich schopnost orientace v uzavřeném prostoru. Skla a fólie ve sklenících mění polarizaci světla, což způsobuje, že se včely medonosné ve skleníku ztrácejí a nedokáží se efektivně orientovat. Čmeláci tímto problémem netrpí, což je činí ideálními opylovateli pro pěstování ve sklenících.

Kde čmeláci hnízdí

Čmeláci využívají různé typy hnízdišť v závislosti na druhu a dostupnosti vhodných úkrytů. Jejich hnízda se nacházejí jak na povrchu země, tak pod ní či nad zemí.

• Povrchová a mělce podzemní hnízda (70 % druhů): Většina čmeláků si vytváří hnízda těsně nad povrchem země nebo těsně pod ním. Královna si zapřádá hnízdo do husté trávy, mechu nebo pod kupku sena či trávy, kde vytvoří izolovanou dutinu. Výjimečně zakládají hnízda nízko pod povrchem půdy. Vhodná místa nacházejí také pod kompostem, v hromadách listí nebo pod dřevem. Zajímavostí je, že čmeláci mohou najít útočiště i pod zahradními chatkami, kde podmínky často připomínají jejich přirozená hnízdní prostředí.
• Podzemní hnízda (20 % druhů): Některé druhy preferují hlubší podzemní prostory. Zakládají kolonie ve starých norách hlodavců, v dutinách mezi kořeny stromů nebo pod velkými kameny. Tato hnízda poskytují lepší izolaci a ochranu před predátory.
• Nadzemní hnízda (10 % druhů): Nejmenší část druhů hnízdí nad zemí, kde využívají ptačí budky, dutiny ve stromech nebo dokonce zapřádají hnízda mezi vyšší trávou na povrchu půdy.

Význam čmeláků pro zemědělství

Čmeláci představují nepostradatelnou součást zemědělské produkce. Jejich ekonomický význam spočívá v opylování mnoha plodin, které by bez nich nemohly být efektivně pěstovány nebo by jejich výnosy výrazně poklesly.

Plodiny závislé na čmelácích:

• Rajčata (bzučivé opylování)
• Borůvky a brusinky
• Fazole a hrách
• Slunečnice
• Jablka a hrušky

Hlavní hrozby, které čmeláky ohrožují

Hlavními hrozbami pro čmeláka zemního jsou ztráta přirozeného prostředí, intenzivní používání pesticidů, změny klimatu a fragmentace krajiny.

Čtěte také: Ohrožení čmeláků

Ztráta a fragmentace biotopů

Jednou z největších hrozeb pro čmeláky je ztráta a fragmentace jejich přirozených stanovišť. Mizí květnaté louky, které jsou jejich hlavním zdrojem potravy, a ubývá vhodných hnízdních míst. Fragmentace krajiny znamená rozdělení původně souvislých přírodních ploch na menší izolované části, k čemuž dochází v důsledku výstavby silnic, dálnic a dalších liniových staveb (elektrické vedení, železnice). Tato roztříštěnost krajiny ztěžuje čmelákům pohyb mezi jednotlivými populacemi a hledání zdrojů potravy.

Současně dochází k zcelování zemědělské krajiny do velkých monokulturních bloků, což vede k nedostatku různorodosti ploch a úbytku drobných krajinných prvků jako jsou meze, remízky nebo mokřady. Výstavba obecně - ať už jde o obytné zóny, průmyslové areály nebo dopravní infrastrukturu - způsobuje nevratnou ztrátu přirozených stanovišť čmeláků.

Zemědělské praktiky

Intenzivní zemědělství představuje významnou hrozbu. Používání pesticidů přímo poškozuje čmeláky nebo oslabuje jejich imunitní systém. Časté sekání luk znemožňuje rostlinám vykvést a zbavuje čmeláky zdrojů potravy. Monokulturní pěstování vytváří ‚‚potravinové pouště‘‘, kde chybí rozmanitost kvetoucích rostlin po celou sezónu.

Klimatické změny

Globální oteplování mění tradiční vegetační období, což může vést k časovému nesouladu mezi aktivitou čmeláků a kvetením jejich potravních rostlin. Extrémní počasí, včetně dlouhých period sucha nebo naopak intenzivních dešťů, negativně ovlivňuje jak dostupnost potravy, tak přežití celých čmeláčích kolonií.

Jak čmelákům prospějete?

Ochrana zahrnuje podporu květnatých luk, snižování chemického zatížení, zachování přirozených hnízdních lokalit a vzdělávací programy o významu opylovačů.

Čtěte také: Podmínky pro daňové osvobození

• Zajistěte jim potravu
  • Pěstujte původní rostliny, které jsou přirozeně přizpůsobené našim podmínkám a poskytují čmelákům kvalitní nektar a pyl.
  • Vytvářejte květnaté louky s pestrou skladbou druhů.
  • Vybírejte rostliny tak, aby kvetení bylo rozloženo během celé sezóny od časného jara do podzimu, což čmelákům zajistí kontinuální zdroj potravy.
• Vytvořte jim úkryty
  • Ponechte na zahradě zanedbané části, které mohou sloužit jako přirozená úkrytová místa.
  • Zachovejte přirozené úkryty jako jsou kupky větví, kamení nebo neskosené kouty s hustou vegetací, kde mohou čmeláci nalézt vhodné podmínky pro hnízdění.
• Omezte chemii
  • Nepoužívejte pesticidy, které jsou pro čmeláky toxické.
  • Volte přírodní způsoby ochrany rostlin před škůdci.
  • Podporujte bio zemědělství, které je šetrnější k opylovačům i celému ekosystému.

Co dělat, když naleznete hnízdo čmeláků v ohrožení

Ve všech těchto případech je hnízdo čmeláků v ohrožení a potřebuje pomoc člověka. I když čmeláci budou bránit své hnízdo, není třeba se jich bát.

• Pokud můžete, nechte hnízdo na místě nálezu: Nechte čmeláky uklidnit a v noci, nejlépe v červeném světle (baterka, zadní světlo bicyklu atd.) se pokuste jejich domov vrátit do původního stavu, nebo alespoň upravit do použitelného stavu.
• Pokud jste jim nabourali jejich domov, zkuste ho zakrýt a nechat být: Stačí větší květináč s uštípnutím okrajem, kterým překryjete rozhrabané místo tak, aby tudy mohli dále vyletovat. Může to být i deska, nebo velký kámen.

Hezká záchrana rozhrabaného hnízda v provedení Jardy Krause z HZS Pardubice. Jarda nahradil rozhrabanou chodbu k hnízdu hadicí a udělal i krásný portál ke vchodu do hnízda, díky kterému teď do hnízda neprší.

Pokud nelze hnízdo nechat na místě nálezu, lze čmeláky evakuovat

Pokud žádná z předchozích variant nevyhovuje, je možná evakuace čmeláků. Je to opravdu krajní případ, protože přesouvat hnízdo, které není ničím ohroženo, je v přímém rozporu se zákonem. Nicméně v případech, kdy je hnízdo těžce poškozeno, přímo ohroženo a bez zásahu by zaniklo, je evakuace poslední šance na jeho záchranu.

Jak se to řeší? Hnízdo, resp. jeho zbytky se na místě nálezu přenesou do úlku, pochytají se čmeláci z hnízda a hnízdo přenese na nové místo, vzdálené od původního co nejdále, aby se čmeláci nevraceli (nejlépe do vzdálenosti větší jak 3 km).

Práce to není složitá, ale chovatelé začátečníci se jí obávají. Pak je lepší nechat čmeláky na místě, zakrýt ho, aby do něj nepršelo a aby čmeláci mohli vylétávat. Hnízdo samo bez matky zanikne.

tags: #cmelak #zemni #ohrozeni #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Katalog odpadů pro hliníkové plechovky
• Klimatické jevy: Déšť
• Využití systemických konstelací v pedagogice
• Technologie recyklace odpadu
• Důležitost Zkráceného Hlášení Ovzduší