Ochrana a ohrožení čmeláků v České republice

Čmeláci patří v ČR mezi chráněné živočichy - všechny druhy čmeláka (Bombus sp.) jsou vyhláškou 395/1992 sb. (příloha III.) řazeny mezi ohrožené živočichy.

Proč čmeláků v Česku ubývá?

Příčin úbytku čmeláků je celá řada. Mezi hlavní faktory patří:

• Intenzivní zemědělství s převahou monokultur na velkých plochách.
• Nevhodná chemizace v zemědělství a zahrádkaření.
• Eutrofizace půdy.
• Globální vlivy oteplování.

Intenzivní zemědělství

V první řadě je to změna v obhospodařování půdy - přechod od mozaikovité krajiny k obhospodařování velkých ploch a monokulturám je jednou z hlavních příčin úbytku čmeláků, popisovaný již od 50. let minulého století. V ČR se od té doby k lepšímu nezměnilo takřka nic. Čmeláci tak intenzifikací zemědělství po desetiletí přichází jak o možnost hnízdění, tak především o potravní zdroje, neboť monokultura poskytuje (pokud vůbec) potravní zdroj pouze na velmi omezenou dobu. Právě úbytek potravní nabídky po celou dobu života je brán za nejvýznamnější faktor úbytku čmeláků v hospodářsky intenzivně využívané krajině.

Nevhodná chemizace

Zdá se, že čmeláci jsou přeci jenom vůči řadě insekticidů odolnější než včely. Čmeláci druhu Bombus terrestris v lahvičkovém testu vykazovali vysokou odolnost na většinu přípravků s výjimkou látky na bázi chlorpyrifos-methylu, u něhož byla zaznamenaná vysoká toxicita s vysokou mortalitou již v nízkých dávkách. Jedná se o komerční přípravky Reldan 22, Daskor, Jarní souprava na jabloně. Přípravek Daskor je primárně určen v zemědělské produkci k ošetření brambor, řepky olejky, hořčice, máku, obilnin (pšenice a žita). Reldan 22 pak i v ovocnářských a okrasných školkách. Jedná se o přípravek určený i pro zahrádkáře pro ošetřování brukvovité zeleniny, kapusty, zelí, květáku, kedlubnů, jabloní, višní, řepky olejky, chryzantém, jahodníků. Další pro čmeláka nebezpečné insekticidy byly jedy s účinnou látkou spinosad (Spintor s širokým využitím k ošetření naprosté většiny okrasných i ovocných dřevin, zeleniny, jahod, brambor a okrasných rostlin ) a indoxacarb (přípravek Avaunt 15EC k ošetření řepky, Explicit plus (okurky, rajčata,papriky a další zelenina, jádroviny, kukuřice), Sindoxa (řepka, réva), Steward (zelenina, kukuřice, jádroviny, travní plochy, ovocné a okrasné školky, veřejné přístupné plochy) Stocker (zelenina, kukuřice, jádroviny) ) a v případě mixů to byla kombinace látek thiram, difenokonazol, acetamiprid (tj Thiram Granuflo , Score 250 EC , Mospilan 20 SP).

Přestože řada dalších přípravků čmeláky přímo nezabíjí, nelze vyloučit jejich negativní vliv na rozvoj kolonií, počty narozených pohlavních jedinců a jejich poměrné zastoupení v hnízdě.

Čtěte také: Chráněná káně lesní

Eutrofizace půdy

Rostliny jsou odkázány především na biologické procesy v získávání živin pro zdárný růst. Tím jak lidská činnost zvýšila obsah živin ve srážkách, dochází k postupné eutrofizaci přirozených ekosystémů - lesy a louky se stávají úživnějšími. Což mimo jiné vede k snížení jejich celkové biodiverzity. Zemědělství již dávno není odkázáno pouze na organická hnojiva (hnůj, úhorové hospodaření). Masivní aplikace minerálních hnojiv (dusík, fosfor, draslík) zvýšila během 20. století zemědělské výnosy. Neuvážené dodávání živin způsobuje eutrofizaci a acidifikaci půd a povrchových vod, kam jsou tato hnojiva při deštích splachována.

Globální vlivy oteplování

Globální vlivy oteplování nejsou v ČR ještě tak patrné. Nicméně průměrné zvyšování teplot může měnit časování životních cyklů a posun hranic rozšíření jednotlivých druhů. Čmelák je zástupcem hmyzu přizpůsobený chladnějšímu klimatu. Od r. 1974 dosáhly ztráty jejich historického území až 300 km směrem od jihu na sever. To znamená, že čmeláci rychle ubývají především v nejteplejších částech svého areálu. Tato změna je velmi konzistentní s fylogenezí - příbuzné druhy čmeláků obvykle vykazují podobný trend v úbytku areálu. V porovnání s jinými skupinami hmyzu se čmeláci téměř nešíří dál na sever. To platí na obou kontinentech. Druhy, které žijí spíš v jižních oblastech, obsazují vyšší nadmořské výšky. Čmeláky u nás tak v souvislosti se změnou klimatu prozatím ohrožují spíše doprovodné extrémní výkyvy počasí. Jarní výkyvy počasí a horká a suchá léta nebo naopak dlouhá deštivá období mají za následek úbytek potravních zdrojů, které celková změna krajiny ještě umocňuje.

Další faktory ohrožení

Mezi další faktory ohrožení patří příbuzenské křížení a dovoz poddruhů čmeláka zemního za účelem opylení zemědělské produkce.

• Příbuzenské křížení: Úbytek přirozených hnízdních prostorů v monokulturní krajině má za následek zmenšení životního prostoru pro čmeláky i míst, kde čmeláci mají možnost založit a dochovat své potomstvo. Na menší ploše tak dochází spolu s úbytkem celkové populace k častějšímu vzájemnému příbuzenskému křížení, než je tomu v mozaikovitě obhospodařované krajině.
• Dovoz poddruhů čmeláka zemního: Zavlečení nepůvodních poddruhů zejména čmeláka zemního ( Bombus terrestris terrestris a Bombus terrestris dalmatinus) za účelem opylování skleníků ale i zahrad. Hnízda těchto čmeláků bývají velmi silná, mohou vyprodukovat mnoho matek, které jsou větší a silnější než matky z našich přírodních hnízd, což jim poskytuje konkurenční výhodu.

Ochrana čmeláků

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v tomto roce ve svém programu Ochrana biodiverzity finančně podpořil péči o biopás vytvořený na bývalém poli nedaleko Poličky. Majitelé pole se v roce 2022 rozhodli ho věnovat přírodě. Místní ochránci přírody ze spolků Čmeláci PLUS a 1. ZO ČSOP Polička pás pole o délce 770 m a šířce 14 m postupně přetvořili v ráj pro čmeláky. V tomto roce na něm pozorovali už 14. druh čmeláka!

V roce 2022 byl spolek Čmeláci plus osloven majiteli pozemku v katastrálním území Polička s nabídkou využití plochy způsobem prospěšným přírodě. Jedná se o pás bývalého pole, cca 14 m široký a 770 m dlouhý. Pás navazuje na rozsáhlý areál sportovního letiště a travnatou jižní stráň s remízky, na které se zachovala druhově bohatá luční společenstva s velkým podílem bobovitých rostlin. Na této lokalitě se stále vyskytují méně hojné a vzácné druhy čmeláků. Jak v areálu letiště tak i na okolních, zemědělsky užívaných plochách však není zaručen dostatek potravních zdrojů po celou vegetační sezónu, což je způsobeno i tím, že jsou obhospodařovány konvenčními způsoby. Spolek se rozhodl koncipovat prostor jako podpůrnou plochu s nektarodárnými rostlinami, která bude skladbou rostlin vyhovovat specializaci a potřebám cílových druhů čmeláků.

Čtěte také: Vliv včel a psů na ekosystém

Na podzim 2022 zde spolupracující ochránci přírody z 1. Na jaře 2023 zde ostrůvkovitě vyseli bobovité rostliny (jetel luční, štírovník růžkatý, vičenec ligrus, úročník bolhoj, vikev huňatá) a další regionálně původní květiny (chrpa čekánek, chrpa luční, zběhovec plazivý, chrastavec rolní, hrachor luční, vikev ptačí, vikev plotní, hadinec obecný…) a i další nektarodárné rostliny (svazenka vratičolistá, slunečnice roční). Již první rok plocha fungovala velmi dobře a kromě běžnějších druhů čmeláků se zde objevily i vzácné druhy jako třeba čmelák pruhovaný Bombus subterraneus, čmelák klamavý Bombus confusus, či čmelák zdobený Bombus distinguendus. V tomto roce k nim přibylo pozorování dalšího vzácného čmeláka - čmeláka humenního Bombus ruderatus. Jedná se již o 14. druh čmeláka žijícího na lokalitě!

Aby se zachovala vysoká biodiverzita podobných pozemků, je nutné je pravidelně udržovat. Proto ochranáři v tomto roce s podporou Národního programu Ochrana biodiverzity na pozemku provedli důležitou fázovou seč. Zároveň byl na jaře za účasti dobrovolníků proveden výchovný řez vysazených stromků. Kvetoucí lokalitu plnou života navštěvují i mladí ochránci přírody z ČSOP Polička.

Jak pomoci čmelákům na zahradě?

Pokud máme na zahradě či okolí dostatek lákavých rostlin pro opylovače i plné pítko (podmiska s vodou), je dobré poblíž instalovat i kvalitní čmelín. Různé druhy čmeláků hledají své nové úkryty v různých výškách. Dalo by se říci, že 50cm - 2m jsou ideální výškou (záleží totiž i na vašich možnostech). Ideálně pak do polostínu až stínu, čmeláci lépe snášejí chlad než parné letní dny. Pokud bude čmelín chráněn před deštěm a větrem tak nejen prodloužíte jeho životnost, ale potěšíte i samotné čmeláky. Možné je i umístění na balkoně či terase (kuriozitou je, že čmeláci jsou schopni nalézt čmelín i v 8. patře). V neposlední řadě je velmi důležité, aby byl v okolí hlavně dostatek kvetoucí rostlin, například hluchavek, plicníků či ovocných stromů (tipy na námí osvědčené rostliny najdete ve článku Rostliny pro opylovače).

Ochrana čmelínu před škůdci

Čmeláci dříve úspěšně přežívali společně se svými parazity a predátory. Ovšem s klesající populací čmeláků je nasnadě jim soužití se škůdci usnadnit. Základní pomocí je umístění nožiček čmelínu do víček s olejem, zamezíte tak přístupu veškerému lezoucímu hmyzu jako mravencům či škvorům (láká je nektar v hnízdě). Pokud máte náš Profi čmelín umístěn na zdi, doporučujeme kovovou konzoli natřít běžně dostupným lepem proti lezoucímu hmyzu (čmelákům nevadí). Hodně parazitů vniká do hnízd i ventilací, ovšem naše Profi čmelíny jsou vybaveny velmi jemnými síťkami a i vnitřek ventilace je vytřen lepem, takže zaručuje 100% bezpečnost. Důležitou pomůckou zabezpečující čmelín proti létajícím škůdcům jako je vosa, zavíječ či moucha je Ochranná klapka. Čmeláci se snadno naučí klapku zvedat, škůdci už nikoliv, vyzkoušeno!

Jak nalákat čmeláčí královnu do čmelínu?

1. Můžete umístít na vhodná místa jeden nebo větší množství čmelínů vystlaných hřejivou výplní z ovčí vlny a ostatní nechat na přírodě. Čím víc čmelínů, tím větší pravděpodobnost zabydlení. Čmeláčí královna je schopna si najít čmelín i sama.
2. Nebo se pokusíte šetrně královnu během jara odchytit a umístit ji zkusmo do vašeho připraveného čmelínu. Během jara se totiž v přírodě nacházejí jen oplozené královny, hledající místo pro zahnízdění.
3. Následně doporučujeme kontrolu, jestli už královna hnízdo nemá. Poznáte to podle pylu na zadních nožičkách - pokud tam pyl má, tak jej už s největší pravděpodobností nosí do nového hnízda.
4. Přiložte sklenici či síťku k vletovému otvoru a nechte královnu volně vejít do čmelínu (můžete ji také zkusit umístit přes pozorovací okénko, ale více simuluje správný vstup první varianta). Čím klidnější tento proces bude, tím větší máte pravděpodobnost úspěšného zahnízdění (nesmíte narušit královnin hledací pud).
5. Následně můžete odstranit zátku z vletového otvoru a odstoupit od čmelínu. Přibližně do 20-ti minut královna vyleze. Doporučujeme královnu sledovat, podle jejího chování totiž poznáte, jestli čmelín přijala. Pokud ihned uletěla, tak máme smůlu a musíme to zkusit znovu.
6. Jestli se královna 100% vrátila zjistíte po 2 dnech. Ve večerních hodinách čmelín otevřete a stéblem trávy lehce šťouchněte do vlněné výplně čmelínu.
7. Pokud se ovšem do 3 dnů nevrátí, tak asi našla ještě vhodnější místo a vy můžete nabídneme čmelín nové královně.

Čmeláci jsou zákonem chráněni. Správně bychom tedy měli o našem záměru šetrného odchytu a pokusu o obydlení čmelínu informovat nejbližší orgán životního prostředí. Ovšem za současné situace, kdy čmeláci v přírodě ubývají (i po desítkách, stačí se podíváte na masky aut během jara), by to bylo kontraproduktivní.

Čtěte také: Ohrožení živočichové na DVD

Přikrmování čmeláků

Dostatek zdrojů v okolí čmelínu významně ovlivňuje velikost i zdraví hnízda a počet nových královen. Pokud je zdrojů méně nebo si to situace vyžaduje (zhoršené počasí, zakládání hnízda,…) doporučujeme čmelákům pomoci. Nepodceňujte správnou výživu.

1. Voda: Kromě volně rostoucích rostlin a květin doporučujeme v okolí instalovat pítko. Stačí keramická podmiska od květináče plná čerstvé vody s kamenem uprostřed pro lepší přístup čmeláků k hladině.
2. Potrava: Čmeláky můžete v různých stádiích hnízda přikrmovat čistým květovým pylem. V počátcích nového hnízda, kdy tím posilujete královnu při zakládání a kladení vajíček během jara (větší zima, nedostatek jarních rostlin, atd.). Dále pak během roku, když jsou zhoršené podmínky pro chov, jako vyšší nadmořská výška, časté deště, nedostatek rostlin pro opylovače, atd. A nakonec v závěru chovu při posilování mladých královen a jejich přípravě na dlouhý zimní spánek.

Nedoporučujeme do čmelínu vkládat med. Pokud není čmelín ochráněn proti lezoucímu hmyzu (viz kapitola výše: Ochrana čmelínu před škůdci), tak rozhodně nedávejte do čmelínu žádnou potravu!

Záchranná služba pro čmeláky

Pokud se čmeláci zabydlí na nevhodném místě, dostanou do skutečného ohrožení. Může jít o hnízdo, které jim nechtěně poničíte (například hnízdo v kompostu, kde zrovna pracujete). Můžete také objevit hnízdo při rekonstrukci domu, kůlny nebo na louce při senoseči, v cestě kterou upravujete. Stejně tak může jít o hnízdo čmeláků, které rozhrabal pes při hledání „myšičky“.

Nejlepším řešením je čmeláčí hnízdo ponechat na místě. Většinou ho stačí něčím překrýt tak, aby do něj nepršelo, ale aby současně čmeláci mohli volně létat. Pokud opravdu není možné nechat hnízdo na místě nálezu, lze čmeláky přemístit na nové bezpečné místo, tedy evakuovat je. Aby se evakuace povedla, založila skupina Čmeláci PLUS záchrannou službu, která pomoc a případně přenos hnízda čmeláků bezplatně zajistí. Služba se jmenuje Čmeláčí Rychlá Rota.

Čmeláci Rychlá Rota zorganizuje záchranu, zprostředkuje kontakty, metodickou i odbornou pomoc. Zachráncem je chovatel, který čmeláky vyzvedne a odveze je na nové místo. Evakuace probíhá v noci, kdy čmeláci nevidí a nelétají. Hnízdo se přemístí do úlu, druhý den ráno se pochytají zbylí čmeláci a hnízdo se převeze.

Výskyt vzácného čmeláka klamavého v Českých Budějovicích

V Českých Budějovicích objevili vloni biologové kriticky ohroženého čmeláka klamavého. Letos byl jeho výskyt potvrzen na dalších budějovických lokalitách. Čmelák klamavý je jedním z třiceti druhů čmeláků (a pačmeláků), které žijí v České republice.

„Tito čmeláci potřebují velké porosty bobovitých rostlin, třeba vikve nebo jetele, pokud možno po celou sezónu. Jejich královny zakládají hnízda oproti jiným druhům poměrně pozdě, často se začátkem jarního sečení trávníků. V loňském roce byli čmeláci klamaví objeveni v kampusu Biologického centra a Přírodovědecké fakulty, ale i na trávnících na čtyřdvorském sídlišti. Tam se kvůli nim podařilo dohodnout drobnou změnu sečení, aby v kritické době nepřišli o pastvu. Důležité je uvědomit si, že mnoho druhů čmeláků migruje za pastvou a v různých letech se mohou vyskytovat na různých stanovištích. „Máme velkou radost, že se u nás kriticky ohrožení čmeláci usadili a prokazatelně se vyskytují na více místech v Českých Budějovicích. Tím spíše bychom se měli snažit, aby u nás nacházeli vhodné podmínky pro život. Pomoci přitom může nejen město, které podpořilo vytváření kvetoucích trávníků, ale i firmy či jednotliví občané.

tags: #chránění #a #ohrožení #čmeláci

Oblíbené příspěvky:

• Symboly České republiky: Lev
• Detailní informace o velevrubu tupém
• Ochrana přírody
• Příroda v Praze
• Enzymatické čističe odpadů Subio: Kompletní průvodce